2009
Požehnání evangelia jsou dostupná všem
Listopad 2009


Požehnání evangelia jsou dostupná všem

Děti Boží, které jsou dnes na zemi, mají díky těmto klíčům používaným žijícími proroky příležitost porozumět Jeho plánu štěstí lépe, než tomu bylo v jakékoli jiné době.

Obrázek
Elder Joseph W. Sitati

Před pár týdny jsem stál se starším Melvinem Perkinsem, sloužícím jako územní autorita na Aljašce, u řečnického pultu na shromáždění v kůlu Vancouver, Britská Kolumbie v Kanadě. Pohnutým hlasem vyzval Svaté, aby se zamysleli nad tím, co před sebou vidí. Potomka mormonských pionýrů s ručními vozíky a nově obráceného člena, pionýra ze vzdáleného afrického národa, jak spolu slouží Pánu.

Přes skromné začátky před sto osmdesáti lety ve Fayette v New Yorku se Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů stala celosvětovou organizací. Já zde stojím jako svědek tohoto podivuhodného díla. Modlím se o přítomnost Ducha Páně pro sebe i pro vás, když se s vámi dnes odpoledne podělím o pár myšlenek.

Jsem vděčný za to, že v této poslední dispensaci máme klíče zjevení. Děti Boží, které jsou dnes na zemi, mají díky těmto klíčům používaným žijícími proroky již od Znovuzřízení příležitost porozumět Jeho plánu štěstí lépe, než tomu bylo v jakékoli jiné době.

Láska našeho Otce v nebi se stala zjevnou, když byla otevřena cesta pro všechny žijící i mrtvé každého národa, nyní i do budoucna, aby obdrželi oslavení v Jeho přítomnosti podle toho, jak používali svobodu jednání. Měřítka i požehnání jsou pro všechny stejná. Bůh znovu potvrdil, že nikomu nestraní.

Evangelium přišlo na svět způsobem, který zajišťuje, že bude naplněn Boží účel uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka.

Po pádu uzavřeli naši první rodiče, Adam a Eva, s Bohem věčnou smlouvu pro své spasení.1 Jak se Adamovo potomstvo rozrůstalo, vznikly dvě skupiny.

Skupina vedená Enochem dodržovala své smlouvy tak dobře, že nemohla býti déle zadržována na zemi. A tak ji Pán shromáždil u sebe.2

Druhá skupina propadla zlovolnosti tak veliké, že vytrpěla soudy Boží. Byli pohlceni potopou a zůstala jen rodina Noéma,3 spravedlivého potomka Enochova.4

Pán uzavřel s Noémem smlouvu s dodatečným slibem, že život nebude ze země již nikdy vyhlazen potopou.5

Noémova rodina se znovu rozrůstala a mnozí propadali zlovolnosti. Poháněni pýchou postavili babylonskou věž. Bůh dovolil, aby je postihly soudy nebe. Jejich jazyk byl zmaten, a oni byli rozptýleni po světě. Bylo zachováno jen pár poslušných.6

Mezi zachovanými byl bratr Jaredův, muž velké víry, který se k Pánu naléhavě modlil za spravedlivé Jaredity. Pán je zavedl na americký kontinent a slíbil jim, že pokud Mu budou sloužit, budou „osvobozeni z poroby a ze zajetí a ode všech ostatních národů pod nebem“.7 Nefité byli později také zavedeni na tento kontinent. Nakonec byly civilizace Jareditů i Nefitů vyhlazeny, protože neprokázaly svou věrnost.

Další muž velké víry, který byl uchován, byl Abraham, potomek Noémův, a ten byl zaveden do Kanánu. Bůh uzavřel s Abrahamem smlouvu s dodatečným slibem, že jeho potomstvo se rozmnoží jako hvězdy na nebi8 a že skrze jeho sémě „budou všechny národy země požehnány“.9 Národy z tohoto slibu byli potomci Noémovi, kteří byli rozptýleni od babylonské věže a byli obecně známi jako pohané.

Bůh tuto smlouvu obnovil s Abrahamovým synem Izákem a vnukem Jákobem, který se stal Izraelem.

Potomci Izraele nedokázali podmínky smlouvy dodržet, a proto byla smlouva během Mojžíšovy dispensace změněna. Byla zavedena nižší smlouva a ta pokračovala mezi dětmi Izraele až do doby, kdy Kristus během své pozemské služby znovuzřídil plnost evangelia.10

Poté, co byl Spasitel vzkříšen, dal znamení, že přišel čas nabídnout evangelium pohanům.11 Již dříve, v podobenství o dělnících na vinici, Spasitel zjevil, že pohanské národy budou jeden po druhém navštíveny a pozvány k evangeliu. Požehnání však mají být stejná pro všechny, bez ohledu na pořadí pozvání.12

Po Spasitelově nanebevstoupení se držitelem klíčů kněžství stal předsedající apoštol Petr, potomek Izraele, který skrze klíče vedl Církev. Je zajímavé, že i když Spasitel dal své svolení již dávno, Petr pokřtil prvního pohana, Kornélia, až poté, co obdržel výslovné zjevení, aby tak učinil.13

Službu pohanům přerušila mučednická smrt Petra14 a smrt dalších apoštolů, a poté byly klíče kněžství vzaty ze země. Následovalo dlouhé období odpadlictví.

Klíče byly v roce 1829 znovuzřízeny dávnými apoštoly Petrem, Jakubem a Janem, kteří je předali Josephu Smithovi těsně před zorganizováním Církve. Evangelium přicházelo znovu na zem ve své plnosti a začalo se mezi pohanskými národy šířit jako nová a věčná smlouva.

Skrze Proroka Josepha Smitha Pán zjevil, že k rozhodujícím kritériím pro pořadí, ve kterém jsou pohanské národy zvány, patří schopnost duchovně a časně živit království Boží, které je na zemi zakládáno naposledy.15

Vidíme, že při utvrzování znovuzřízené Církve na zemi žijící proroci vyhledávali a následovali vůli Boží ohledně toho, jak se evangelium mělo mezi národy šířit.

Dožil jsem se toho, že vidím dobu předpovězenou prorokem Zenosem v podobenství o olivovníku, kdy se spravedliví lidé všech národů země stávají podílníky smlouvy, kterou Bůh uzavřel s Izraelem.16

Viděl jsem toto dobré ovoce evangelia rozkvétat na svém rodném africkém kontinentu. Po pouhých třiceti letech tam nyní je tři sta tisíc Svatých. Mnozí nacházejí v naukách a zásadách znovuzřízeného evangelia pevnou kotvu své víry. Rodiny, které přicházejí o své kořeny v rolnických komunitách, když hledají lepší budoucnost ve městech a velkoměstech, nacházejí nový způsob, jak si udržet silné rodinné tradice, které jsou v této éře globalizace stále více napadány. Duch Páně mocně působí mezi lidmi.

V domovech se rozvíjí nová celestiální kultura živená pohotovým nasloucháním radám žijícího proroka, abychom se každý den modlili a studovali písma a abychom se jednou týdně scházeli jako rodina na domácím večeru. Díky tomu se mnohým lidem daří osvobodit se z pout tradic, které omezují používání jejich svobodného jednání.

Mohu to ilustrovat osobní zkušeností – tři naše děti byly nedávno oddány v chrámu, aniž by byly zatíženy věnem, což je místní tradice, jež vede mnoho mladých mužů a žen k tomu, aby spolu žili bez jakéhokoli formálního závazku. Příležitost uzavřít chrámový sňatek ve třech chrámech, kterými jsou Akra Ghana, Aba Nigérie a Johanesburg Jihoafrická republika, pomáhá vštěpovat novou naději v posvátnost manželství.

Svědčím o Spasiteli Ježíši Kristu, jenž nám dal evangelium a slib oslavení. Svědčím o našem žijícím prorokovi, presidentu Thomasu S. Monsonovi, jenž nám zajišťuje Spasitelovo vedení, abychom mohli dál nabízet spasení všem. Ve jménu Ježíše Krista, amen.

ODKAZY

  1. Viz Mojžíš 6:52, 57, 59.

  2. Viz Mojžíš 7:19–21.

  3. Viz Genesis 6:17–22; viz také Mojžíš 7–8.

  4. Viz NaS 84:14–15.

  5. Viz Genesis 8:11–21; 9:8–10.

  6. Viz Genesis 11:1–8.

  7. Viz Eter 2:8–12; viz také Eter 1:33–43; 4–6.

  8. Viz Genesis 12–17; 22; viz také Abraham 1–2.

  9. Genesis 22:18.

  10. Viz Židům 7:11–12, 19–22; NaS 84:24–25.

  11. Viz Matouš 28:18–20.

  12. Viz Matouš 20:1–16.

  13. Viz Skutkové 10.

  14. Viz Průvodce písmy, „Petr“, 120.

  15. Viz NaS 58:1–12.

  16. Viz Jákob 5:57–68.

Tisk