Získávejte duchovní vedení
Budete-li pečlivě uplatňovat správné zásady a budete-li vnímaví vůči pocitům, jež přicházejí, obdržíte duchovní vedení.
Po věky získávají mnozí lidé vedení, které jim pomáhá řešit problémy v jejich životě tím, že následují příklad těch, kterých si váží a kteří podobné problémy vyřešili. V dnešní době se situace ve světě mění tak rychle, že takový způsob je v našem případě často nepoužitelný.
Já osobně se z této skutečnosti raduji, protože to vytváří prostředí, v němž se nutně musíme spoléhat na Ducha, aby nás těmito životními výkyvy provázel. A tak jsme vedeni k tomu, abychom při důležitých životních rozhodnutích usilovali o osobní inspiraci.
Co můžete udělat pro to, abyste zlepšili svou schopnost nechat se vést ke správným životním rozhodnutím? Na jakých zásadách jsou duchovní projevy založeny? Jaké jsou potenciální překážky takových projevů, kterých je třeba se vyvarovat?
President John Taylor napsal: „Joseph Smith mi před více než čtyřiceti lety řekl: ‚Bratře Taylore, obdržel jsi Ducha Svatého. Nyní následuj vliv onoho Ducha, a ten tě povede ke vší pravdě, dokud se to v tobě postupem času nestane zásadou zjevení.‘ Poté mi řekl, že ráno nemám nikdy vstávat bez toho, aniž bych se poklonil před Pánem a zasvětil se Mu na onen den.“1
Otec v nebi věděl, že budete čelit překážkám a že od vás bude vyžadováno činit rozhodnutí, která vlastními schopnostmi nebudete moci učinit správně. Do svého plánu štěstí zahrnul opatření, jak můžete v takových těžkostech a rozhodnutích během svého smrtelného života obdržet pomoc. Tato pomoc k vám bude přicházet skrze Ducha Svatého jako duchovní vedení. Je to moc převyšující vaši vlastní, moc, kterou si milující Nebeský Otec přeje, abyste neustále používali, a která vám přinese pokoj a štěstí.
Jsem přesvědčen o tom, že neexistuje jednoduchý návod nebo způsob, jenž by vám okamžitě umožnil osvojit si schopnost být vedeni hlasem Ducha. Náš Otec očekává, že se naučíte tuto božskou pomoc získávat tím, že budete používat víru v Něho a v Jeho Svatého Syna, Ježíše Krista. Kdybyste inspirované vedení obdrželi jen na požádání, stali byste se slabými a byli byste na Nich stále více závislí. Otec a Syn vědí, že když se budete s námahou učit, jak být vedeni Duchem, přinese vám to nezbytný osobní růst.
Co se zpočátku může zdát jako těžký úkol, bude časem mnohem snadnější, pokud se budete důsledně snažit rozpoznávat a následovat pocity přicházející od Ducha. Vaše důvěra ve vedení získané od Ducha Svatého se také prohloubí. Svědčím o tom, že když budete získávat zkušenosti a úspěch díky vedení Duchem, vaše důvěra v inspiraci, kterou pociťujete, může být větší než vaše spoléhání se na to, co vidíte či slyšíte.
Duchovnost přináší dvojí ovoce. Tím prvním je inspirace ohledně toho, abyste věděli, co je třeba dělat. Tím druhým je moc neboli schopnost to dělat. Tyto dvě schopnosti se dostavují současně. Právě proto mohl Nefi říci: „Půjdu a učiním věci, které přikázal Pán.“2 Znal duchovní zákony, na kterých je založena inspirace a moc. Ano, Bůh zodpovídá modlitby a dává nám duchovní vedení, jsme-li poslušní a používáme-li požadovanou víru v Něho.
Podělím se s vámi o zážitek, který mě naučil, jak získávat duchovní vedení. Jednou v neděli jsem se účastnil kněžského shromáždění v jedné španělské odbočce v Mexico City. Živě si vybavuji, jak se jeden pokorný mexický vedoucí kněžství během své lekce s obtížemi snažil učit pravdám evangelia. Všiml jsem si jeho silné touhy podělit se o tyto zásady, kterých si velmi vážil, se členy svého kvora. Uvědomoval si, že pro přítomné bratry měly tyto zásady velký význam. Z jeho chování byla patrná čistá láska ke Spasiteli i k těm, které učil.
Jeho upřímnost, čisté úmysly a láska umožnily, aby se místnost naplnila duchovní silou. Byl jsem hluboce dojat. Poté jsem sám začal získávat osobní inspiraci jako doplnění zásad, kterým učil onen pokorný instruktor. Byla to osobní inspirace týkající se mého pověření v daném území. Přišla jako odpověď na moje dlouhodobé, modlitbou naplněné úsilí něčemu se naučit.
Každé vnuknutí jsem si pečlivě zapsal. Tehdy jsem obdržel drahocenné pravdy, jež jsem velmi potřeboval k tomu, abych byl prospěšnějším služebníkem Páně. Podrobnosti o těchto projevech jsou posvátné a, podobně jako patriarchální požehnání, byly pro můj osobní užitek. Obdržel jsem konkrétní pokyny, instrukce a podmíněná zaslíbení, jež pozitivně změnily směr mého života.
Později jsem se účastnil třídy Nedělní školy v našem sboru, v níž učil jeden velice vzdělaný učitel. Tento zážitek se nápadně lišil od toho, co jsem prožil na onom kněžském shromáždění. Zdálo se mi, že instruktor si k vysvětlení zásad dané lekce záměrně zvolil nesrozumitelné informace a neobvyklé příklady. Měl jsem silný dojem, že tento instruktor využíval příležitosti k výuce k tomu, aby na třídu zapůsobil svými velkými znalostmi. V každém případě se zdálo, že rozhodně není tak zaměřený na výuku zásad jako onen pokorný vedoucí kněžství.
V tomto prostředí ke mně opět začala přicházet silná inspirace. Vše jsem si zapsal. Tato vnuknutí zahrnovala konkrétní rady, jak se stát efektivnějším nástrojem v rukou Páně. Obdržel jsem takové vylití inspirace, jež byla natolik osobní, že jsem měl pocit, že není vhodné si ji zaznamenávat během výuky Nedělní školy. Našel jsem místo, kde jsem měl více soukromí, a pokračoval jsem co nejpečlivěji v zapisování pocitů, jež mi zaplavovaly mysl i srdce. Poté, co jsem si všechna mocná vnuknutí zaznamenal, přemítal jsem o pocitech, jež jsem obdržel, abych se ujistil, že jsem je zapsal správně. Díky tomu jsem něco z toho, co jsem napsal, trochu pozměnil. Poté jsem přemýšlel o jejich významu a o tom, jak je mohu uplatnit ve svém životě.
Následně jsem se pomodlil a s Pánem jsem si prošel to, čemu mě, podle mého názoru, Duch učil. Jakmile se dostavil pocit klidu, poděkoval jsem Mu za vedení, které mi poskytl. Poté jsem byl inspirován se zeptat: „Mám obdržet ještě něco?“ Obdržel jsem další vnuknutí, a znovu se opakoval onen proces, kdy jsem si vnuknutí zapsal, přemítal o nich a modlil se o jejich potvrzení. Opět jsem byl nabádán k tomu, abych se zeptal: „Měl bych vědět ještě něco dalšího?“ Ano, měl. Když skončil poslední a nejposvátnější prožitek, obdržel jsem jedno z nejcennějších, přímých a osobních vedení, ve které člověk může v tomto životě doufat. Kdybych nereagoval na první vnuknutí a nezaznamenal bych si je, neobdržel bych ono vedení poslední a nejcennější.
To, co jsem popisoval, není ojedinělý zážitek. Vyjadřuje to několik pravdivých zásad týkajících se projevů od Pána, jež dává svým dětem zde na zemi. Jsem přesvědčen, že to nejcennější osobní vedení Ducha můžete přeslechnout, pokud nezareagujete na ona první vnuknutí, která k vám přicházejí, pokud si je nepoznamenáte a nebudete je uplatňovat.
Vnuknutí Ducha mohou přicházet v odpověď na naléhavou modlitbu nebo nevyžádaně, když jsou zapotřebí. Občas vám Pán zjeví pravdu, i když o ni aktivně neusilujete – například když jste v nebezpečí a nevíte o tom. Pán vás však nebude nutit se něčemu učit. Musíte používat svobodu jednání k tomu, abyste Duchu dovolili vás učit. Když si toto v životě osvojíte, budete vnímavější vůči pocitům, jež duchovní vedení doprovázejí. Potom, když se toto vedení dostaví, občas i tehdy, kdy to nejméně očekáváte, to rozeznáte mnohem snadněji.
Inspirující vliv Svatého Ducha může být přemožen nebo zakryt silnými emocemi, jako je hněv, nenávist, žádostivost, strach či pýcha. Pokud jste pod vlivem těchto emocí, je to jako byste se snažili vychutnat lahodnou chuť hroznového vína, a přitom jedli pálivé papričky. Obě chutě jsou zastoupeny, ale jedna naprosto přebíjí tu druhou. Stejným způsobem i silné emoce přehlušují jemná nabádání Svatého Ducha.
Hřích je návykový, způsobuje úpadek, vede k dalším druhům zkaženosti, oslabuje duchovnost, svědomí a rozum, otupuje vnímání skutečnosti, je nakažlivý a ničí mysl, tělo i ducha. Hřích je duchovně zničující. Není-li potlačen, stane se všepohlcujícím. Překonat ho lze pokáním a spravedlivostí.
Chci vás varovat. Satan dokáže velmi dobře blokovat duchovní projevy tím, že skrze pokušení svádí jednotlivce, aby porušovali zákony, na nichž jsou duchovní projevy založeny. Je schopen přesvědčit některé o tom, že nejsou schopni obdržet takové vedení od Pána.
Satan se stal mistrem ve využívání návykové moci pornografie k tomu, aby omezil osobní schopnost být veden Duchem. Nápor pornografie ve všech jejích zvrácených, zničujících a zhoubných podobách způsobuje velikou bolest, utrpení a zármutek, a ničí manželství. Je to jeden z nejničivějších vlivů na světě. Ať už v tisku, ve filmech, v televizi, obscénních textech, vulgárnostech po telefonu nebo na blikajícím počítačovém monitoru – pornografie je silně návyková a způsobuje vážné škody. Tento mocný Luciferův nástroj ponižuje mysl, srdce i duši každého, kdo ho používá. Všichni, kdo se chytí do jeho lákavé a svůdné sítě a zůstávají v ní, se stanou závislými na jejím nemorálním a zničujícím vlivu. Mnozí tuto závislost nemohou překonat bez pomoci. Tento tragický scénář je dobře znám. Začíná to zvědavostí, která popohání sama sebe a která se ospravedlňuje falešným předpokladem, že to, co se děje v soukromí, nikomu jinému neškodí. Člověk, ukolébán touto lží, pak experimentuje dál, a přicházejí mocnější podněty, až nakonec past sklapne a vysoce nemorální závislost začne uplatňovat svou zvrhlou moc.
Zaobírání se pornografií v jakékoli její odporné podobě je projevem nezkrocené sobeckosti. Jak může muž, zvláště nositel kněžství, přehlížet citové a duchovní škody, jež způsobuje ženám, zvláště své manželce, když se zaobírá takovými nepřípustnými činnostmi?
Inspirovaný Nefi výstižně prohlásil: „A [ďábel je] … upokojí a ukolébá je do tělesného bezpečí,… a tak … klame duši jejich a svádí je opatrně dolů do pekla.“3
Pokud jste chyceni do pasti pornografie, zcela se zavažte, že to nyní překonáte. Najděte si klidné místo; modlete se naléhavě o pomoc a podporu. Buďte trpěliví a poslušní. Nevzdávejte se.
Rodiče, uvědomte si, že závislost na pornografii může začít u mládeže ve velmi útlém věku. Učiňte preventivní opatření, abyste této tragédii zabránili. Presidenti kůlů a biskupové, varujte před tímto zlem. Vyzvěte každého, o kom se domníváte, že je tím zasažen, aby za vámi přišel pro pomoc.
Člověk s pevnými zásadami a s trvalým závazkem být jich poslušen se nedá snadno svést na scestí. Ten, kdo má stále větší odpor k ohavnému hříchu a kdo se cvičí v sebeovládání, aniž by byl ovlivňován druhými, má charakter. Pro takového člověka pak bude pokání účinnější. Výčitky svědomí ze spáchané chyby jsou úrodnou půdou, ve které může rozkvést pokání.
Když zdokonalujete svou schopnost být vedeni Duchem, buďte trpěliví. Budete-li pečlivě uplatňovat správné zásady a budete-li vnímaví vůči pocitům, jež přicházejí, obdržíte duchovní vedení. Vydávám svědectví o tom, že Pán může skrze Ducha Svatého promlouvat k vaší mysli i k vašemu srdci. Někdy jsou tato vnuknutí jen obyčejné pocity. Někdy vedení přichází tak jasně a neomylně, že si ho můžeme zapsat, jako by to byl duchovní diktát.4
Vydávám posvátné svědectví o tom, že když se budete modlit s veškerou horlivostí své duše, s pokorou a s vděčností, můžete se naučit být neustále vedeni Svatým Duchem ve všech oblastech svého života. Pravdivost této zásady jsem si ověřil během těžkých zkoušek svého života. Svědčím o tom, že můžete osobně poznat, jak si osvojit zásady týkající se toho, jak být vedeni Duchem. Tím vás Spasitel může vést k tomu, abyste vyřešili životní problémy a pociťovali veliký pokoj a štěstí. Ve jménu Ježíše Krista, amen.