Z historie církve v naší zemi
Díl 3.: Působení Československé misie Církve – od zasvěcení do začátku války
Stručný přehled jednotlivých let
1929 ⦁ Po šest týdnů byla vedena misijní škola, kde se vyučoval český jazyk, české dějiny, Kniha Mormonova, Bible, literatura a náboženství. Začátky byly těžké, protože nebyla k dispozici žádná vhodná učebnice češtiny pro cizince. Misionáři nutně potřebovali najít nejprve české přátele a zájemce o evangelium, kteří by jim pomáhali. ⦁ Zatímco se všichni učili česky, president misie Arthur Gaeth pořádal přednášky se světelnými obrazy v různých městech a pro různé organizace s návštěvností od 50 do 400 zájemců. V této činnosti pokračoval i v dalších letech. Úspěšná byla přednáška Buddhismus a křesťanství, kdy měl president Gaeth příležitost nejen porovnat buddhismus s křesťanstvím, ale i oboje porovnat s obnoveným evangeliem Ježíše Krista. ⦁ Tři přednášky byly vysílány v rozhlase. ⦁ V listopadu přijel starší John A. Widtsoe z Kvora Dvanácti apoštolů. Při večeři s ním pět vydavatelů novin ocenilo, že jim bylo dovoleno setkat se s apoštolem a sestrou Widtsoe a seznámit se s názory Církve. ⦁ A tak v průběhu roku vyšlo v tisku 72 pozitivních článků o Církvi.
1930 ⦁ V lednu 1930 byli první misionáři posláni do Brna a do Hradce Králové a po příjezdu dalších i do Pardubic a Mladé Boleslavi. ⦁ 20. ledna začalo pravidelné vydávání misijního měsíčníku Hvězdička (nejdříve jen anglicky a od roku 1935 dvojjazyčně), který obsahoval různé informace a také překlady nejdůležitějších pasáží z knih Nauka a smlouvy, Drahocenná perla a Kniha Mormonova – dříve než byly přeloženy a vydány tiskem celé. ⦁ Byl vydán tiskem první zpěvník 72 církevních písní (bez not).
1931 ⦁ Dne 2. ledna pokřtil president Gaeth v Rumunsku v rámci Čs. misie Etelku Marii Bertu von Haragos, která přeložila v té době už polovinu Knihy Mormonovy do maďarštiny. ⦁ Dne 16. května u břehu Labe u Čelákovic měla jako první v Československu výsadu být pokřtěna sestra Bohumila Moravcová, za přítomnosti 26 členů a přátel Církve. ⦁ Smutnou zprávou téhož roku bylo to, že 26. listopadu zemřela Františka Brodilová, o které apoštol Widtsoe řekl: „Bude známa jako žena, která svými modlitbami uvedla misii do existence.“
1932 ⦁ Úsilí předešlého roku bylo završeno několika křty – šest v Brně, čtyři v Praze, dva v Pardubicích a jeden v Mladé Boleslavi. ⦁ V červenci, při příležitosti konference misijních presidentů v Praze, přijel i president Evropské misie John A. Widtsoe s manželkou.
1933 ⦁ Bylo pokřtěno 27 osob. ⦁ Byla vytvořena první odbočka v Praze. ⦁ Byla vydána toužebně očekávaná „Kniha Mormon“ v nákladu 3 000 výtisků. ⦁ Za výkladem Topičova nakladatelství byla aranžována výstavka s informacemi o Knize Mormon a během deseti dnů bylo prodáno 50 knih.
1934 ⦁ Bylo pokřtěno 16 členů. ⦁ Ve všech odbočkách byl uspořádán „Týden duchovního osvěžení“ s různými tématy z evangelia.
1935 ⦁ Byl opakován „Týden duchovního osvěžení“ s novými tématy. ⦁ Velké pomluvy proti Církvi byly zveřejněny v Lidových listech. Církev se ale u soudu obhájila a útočníci se museli v tisku omluvit a svá tvrzení odvolat.
1936 ⦁ Bylo pokřtěno 26 členů. ⦁ Misii navštívil starší Richard R. Lyman z Kvora Dvanácti apoštolů. ⦁ President Arthur Gaeth byl po deseti letech misionářské služby uvolněn z funkce. ⦁ Novým presidentem misie byl povolán Wallace Felt Toronto, jeden z původních šesti misionářů.
1937 ⦁ Misii navštívili prorok a president Církve Heber J. Grant, president Britské misie Hugh B. Brown a apoštol Richard R. Lyman. President Grant ve svém proslovu pro 270 přítomných probral a vysvětlil Články víry. ⦁ Bylo pokřtěno 17 osob. ⦁ V odbočkách i pro veřejnost byl na Vánoce promítán film Král králů.
1938 ⦁ Rostlo velké napětí ve společnosti – politické i národnostní – hrozila válka. ⦁ Došlo k mobilizaci. ⦁ Bylo pokřtěno jen šest osob. Misionáři museli v září opustit misii, ale v prosinci se někteří vrátili. ⦁ Pro nedostatek misionářů a kvůli některým místním problémům musela být většina působišť misionářů uzavřena. ⦁ Byla vydána kniha Články víry od Jamese Talmage – velká pomůcka v práci Církve.
1939 ⦁ Došlo k rozpadu Československa a po obsazení českých zemí německou armádou 15. března bylo konání shromáždění přerušeno. ⦁ I přes zákaz shromažďování bylo dovoleno konat alespoň sborové konference a práce misionářů a věrných členů pokračovala ve třech zbývajících odbočkách – Praha, Brno a Mladá Boleslav. ⦁ Vzhledem k událostem, které směřovaly k válce v Evropě, přijel v červenci na základě zvláštního pověření starší Joseph Fielding Smith z Kvora Dvanácti apoštolů s manželkou do Brna na zvláštní konferenci a zúčastnili se prvních křtů u nás po více než roce (Valerie Kudelová a Otakar K. Vojkůvka, kterého apoštol konfirmoval). Navštívili spolu s dalšími 80 členy místo zasvěcení misie u Karlštejna. ⦁ V srpnu bylo několik misionářů zatčeno a vyslýchalo je gestapo. S velkým úsilím se podařilo zajistit jejich propuštění. ⦁ První předsednictvo Církve 24. srpna nařídilo, aby se všichni misionáři okamžitě evakuovali z evropských misií před hrozbou války. O tři dny později president Toronto ustanovil prozatímního vedoucího misie, Josefa Roubíčka, a vedoucí odboček v Praze, Brně a Mladé Boleslavi. Za pomoci Amerického konsulátu se podařilo 31. srpna docílit propuštění posledního misionáře z vězení a týž den o půlnoci spolu s presidentem Torontem jako poslední opustili zemi.
O den později začala druhá světová válka. Od této chvíle spočívala bez misionářů veškerá činnost Československé misie jen v rukou českých členů a členek, na jejich svědectví, víře, odvaze, píli, vzájemné lásce a ochotě nechat se vést inspirací Ducha Svatého.