Nihíísh Ayóó át’éi Hólónii Bąą Náás Yíikah?
Nihí ts’ídá áłahjį binéiilniih Joseph dóó Hyrum Smith, t’óó ahayóí da’oodlánii hastóí, sáanii, dóó áłchíní, Bisodizin bá Hooghan.
Íiyisíí ahéhee’, Naat’áanii, nizhónii ła’ nihá bee ąą’ íinilaa. Shik’iské dóó shiláhkéí, 215 nááhaidáá’, Joseph dóó Lucy Mack Smith, Vermontgi ashkii yázhí bee hazlí’ii United States náhookǫs ha’a’áahjóó New England bił haz’ą́ągo wojí.
Joseph dóó Lucy Mack yoodlá Jesus Christ, saad diyiníi néiłkaa, yéego yáá sodilzin, dóó oodláo Diyin God yił yíkah.
Ashkii ánii bee hazlį́’ii yee yiyíizhi’ Joseph Smith Jr.
Smith haajé’ii yaa, Brigham Young adííniid: “Bóhólníihii yee’ [Joseph Smith] yinéł’į́, dóó bizhé’é, dóó bizhé’é, dóó nidaheezhchį́ nat’ą́ą́’ Abrahanjį’, dóó Abraham doo tó yilą́ądjį’, tó yilą́ąd doo Enochjį’ dóó Enoch doo Adamjį’. Bí eíí haajéé’ hayíisid dóó eíí dił hazlíi’doo éí biyi’ naago’ hastįį yizhchį́nii. [Joseph Smith] ahool’á biyi’di bee bi’doolzíí’,”1
Haslį́į́’ doo ayóó ádayó’ní, Joseph Jr. bínaaí Hyrum ayóó yidinéelná, éí k’asdáá’ Joseph hastą́ą́ náahai yiláajį́’ bi’dizhchį́.
Haidáá’ Ghą́ą́go, shí tsé bii’ déediljá bíighah sedáo eíí Smith bighan ałts’ísii bii’ naasháhii Sharon, Vermont, ákwe’é Joseph bi’dizhchį́. Shí Hyrum lá Joseph ayóó ayó’nóo baa ákoniizíí’ dóó bitsilí awéé’ nilóo bighan yee néiłtéełi niizíí’ dóó naaghá yinéiniłtin.
Azhé’é dóó Amá Smith náanish bits’ą́ą́’ ánaanádįįh, yiniinaa dihwíidi shį́į́ łahgi ninínáago índa New Englandgi ninínanée doo e’e’áahjóó, New Yorkjí kéyah haa’íyee’ danízingo niníná.
Áłká anájah biniinaa, díí ándahazt’i’ yii’ ch’ékai dóó t’áá át’é haash dadii’níił danízin ndi 100 kéyah háhoodzóhgo yikáá’ dahódishǫǫh (0.4 km2>) háhoodzóh tsintshgi Manchester, Palmyra bitsííjí, New Yorkdi.
Doo ts’ída shił bééhózin da eíí haaníidláá’ baa ákoníizin yíla bee na’ánish dóó, dóó áah nááhonka’go óonish eíí ninínáo yináá dadéeshnish Smith haajéé’—kéyahgi halshóóh, tisn bąą ndánt’į́į́h dóó da’ák’ehjíi, hooghan áłts’íisgo niit’ą́ dóó hooghangi ádaal’íí kintádi haa nídahániih.
New York e’e’áahjí nizhnínáago, nahós’a’gi nahagha’ t’áá awołíbee bída’oolką́ą́h—Naakigi Ayóó át’áo Chée’ídzid bee béého’dílzingo.
Díí hoolzhíshgo ndahágha’ ałghada’dit’ááh dóó nináda’ áhilbáłgo yaanáakai, Joseph ayóó ánóolningo bił yit’į́ ályaa, dííjį́ Áłtsé bił Íishją́ ályaa déiłní. Bee nihík’íhojísdlínii dį́į́’ hane’ ályaahígíí éiyá shí bii’dóó háhidéesoh.2
Joseph nayíizoh: “Díí hóolzhishgi ayóó át’áo [ndáhagha’] bíhoneedlínii iidáá’ t’áá íiyisíís shini’di baa nitséskees dóó ayóó á’táo haash hanééh; ndi háágoo shį́į́ ntséskees dóó shi’díil’á daalééh, t’áá át’é bits’áadi naashá, shá bóhonee’áago t’éiyá áłah áda’adéehgóó ałnánashdááh. … [Ákondi] ayóó át’áo ádiłdahadlą́ dóó łahjí dah deiyíkaihii yíł nináda’ áhilbáł, áko t’ah nooséłí ła’ shígi’ át’éi doo yíighah da, dóó ał’ąą dine’é dóó t’áa doolé’é doo yíishchíih da, aají t’áá ákot’é dóó nighéijí doo ákot’ée da didéeshniilíi shee ádin.”3
Joseph yee’ Bible ąą’ áyiilaa shina’ídíkid yee shił hodóolní, dóó yółta’ James 1:5: “Jó hódzą́ nihee’ ádiníi, bíne’ Diyin God neiyídilkid, eíí dine’é ałtso yidlée’go yeidoolééł , dóó t’áá yich’aháshkéhi; doo éí shį́į́ beidoolééł,”4
Bí eíidí: “T’áhdoo saad diyiníi kót’éego hastįį bijéí bitse’go bił hádeeh da díí índa hooshgi. Éí ayóó át’éego shijéí yiyi’dí t’áá ńt’ę́ę́’ yii’ hádiilwód. Shí éí baa tsínaadískos dóó baa.”5
Joseph yaa ákoniizí’ii eíí Bible ga’ iiná yaa na’ídíłkidii doo ałtso yee bíłhodóolníhii biyi’ da; ákohgo, yee na’nítiníi éí hastóí dóó sáanii hait’áo Diyin God t’áá k’ehazdón sodizin yiniká nayízhdéełkidgo yik’ízhdoogááł.
Bí yíyii’ą́: “Áko, díí bik’ék’eh góne’, íizhniizi’íi Diyin God neiyídidéeshkił, biká tsin tahgóó niyá. Éí abínígo yee’ hózhóní, wot’ááh doo siláhoo, ánii shį́ bííh hoolzhíizhgo 1820 biyi’.”6
T’áá nidzaa nihálzhíshí, Joseph kodííniid áko “[adíndiin] ła’ shik’i’ diiłdládii [dóó] biyi’ naaki Diné sizį́, éí ayóó bits’ádi’nilííd dóó t’áá ałtsoní biláa át’éego, hodáhgo dah sizį́ niłch’í yii’. Ła’ shich’į’ haadzíí’, shízhi’ yee shíizhi’ dóó koní, ła’ígíí yich’į’ dadóoníhgo—[Joseph,] Díí ShíYe’ Ayóó’óosh’níinii át’į́. Yísíníłts’ą́ą́’!”7
Yisdá’iiníiłii áádóó haadzíí’: “Joseph, shíye’, nda’ayínísíí’ yóó ahidíist’ą́. Áko yinááł, bee nihoyé’áanii bik’eh díníyá áádóó shibee náhaz’áanii bik’eh honíł’į́. Jó’akon, shí Bóhólníihii bits’ázdílid nishłį́. Nihokáá’ dine’é bá shił o’oolkaal, áko ałtso shízhi’ yee da’oodlánii hool’áo iiná baa doolyééł.”8
Joseph yíyii’ą́, “Doo t’áá hodiina’í, díí bąą, t’áá shí ádaa ákoniiszíi’go, hadéesdzí shá bíighan silíi’go, Ni’ázhée neiyídeełkid éí hódahgo adinídíín yii’ sizį́, jo’éí t’áá ńt’ę́ę́’ bitáhgi hai t’áá ákot’é.”9
Bí yenálniih: “Yee shił hóolne’ eíí nahagha’ yee dah deiyíkahíí doo akót’é na’nítin dayoodlá, dóó Diyin God doo ła’ yee lą́ aslíi’go bisodizin báhooghan dóó bił haz’ą́ át’ée da. Dóó … t’áá ákwii t’áá aaníí aha’í bee nídiilá áko hane’ yá’át’éehii ts’ídá t’áá ńt’ę́ę́’ náasdi shił ííshją́ ádoolnííł.”10
Joseph ałdó’ déizoh, “t’óó ahayóí diyin yá ndaal’a’í díí yit’į́ biyi’ deiłtsą́.”11
Díí bikéédoo yit’į́ bízdilidíi, Joseph ak’e’ełchį́: “Shii’ ayóó ó’ó’ní ha’déebįįd, dóó t’óó ahayóí shiiską́ ayóó at’áo baa shił hózhóo. … Bóhólníihii shił hólǫ́.”12
Tsiyi’ baa háshti’dę́ę́’ ch’ínyáo Diyin God yá yáłti’í dooleełíí yibá’ hasht’ébi’dilnééh.
Joseph ałdó’ aadóó yíhooł’ááh ha’íí ałk’idáá’ bá yádaałti’í, doo dabi’niizíi’ da, bits’ą́ą́jí níikai, dóó atídabił’į́. Joseph yenálniih ła’ na’nítiní ha’íí yiyiiłtsą́ dóó yidíizts’ą́’ii yił ch’íini’ą́ éí nibáál ninát’áají atáhgo:
“Ádzaaígíí yéego shi yáhódeeshiz; bee bił hwees’na’íi t’óó yaa ch’ídeeldlo’, ndi yéego yiyíi’įįd, éí ałtso ch’į́į́dii bits’ą́ądoo, áko akǫ́ǫ́ éí ádaat’éi áden doodágo díishjį́įdi ła’ bił ííshj́ą́ á’doolníłii: eíí ádaat’éi ałtso ahées’a’ bił ádaasdįįd, dóó eíí ła’ nináá hodoodléeł da.
“Honíina’go baa ákoniizíí’, ákondi, shí eíí baa hweeshne’ biká yéego shik’ijį’ danílį́ diné ídahool’áago nahaghan dayiyéeyeed, dóó yéego atídashił’į́, jo’éí t’óó náás kwéeniił; … dóó díí ałtso dadeiyíkáahdę́ę́’ ákodaat’į́—ałtso yee áłhíikai.”13
Táá’ náahaidi, 1823 biyi’, yá’ąąsh ąą’ ánaaná dzáago Jesus Christ báhane’ yá’át’éhii Nináhalyé Iił’káa biyi’jį’. Joseph eíí diyin yá naal’a’í Moroni wolyéego bich’į’ íishją́ á’diilaa dóó yaa kodííniid “Diyin God eíí ná ła’ náanish shee hóló … [dóó eíí] náaltsoos ła’ łéeyi’ si’ą́, béésh óolaa bikáá’ bik’e’éshchį́” eíí biyi’ “hane’ yá’át’éhii ahwiis’áádéé’ t’áá áy’é … Yisdá’iiníiłii ałk’idáá’ [Americagi] kéedahat’įnée yaa yíiznil.
Honáasdi, Joseph shóyoost’e’, wólta’ áyiilaa, dóó hane’ ałk’idáá’ yę́ę níilts’id, díijį́ Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí bee wójí.
Bínaaí Hyrum, éí t’áá bikéé’ ahidíizįh, t’áá íiyisíí néezghai, iiná-k’asdáá’ bijáád bąą 1813 biyi’ baa náaádiilyá, bí atah béésh óolaa yinéeł’į́į́’. Bí ałdó’ hastą́nii yitahgo Jesus Christ Bisodizin bá Hooghan 1830 yę́ędáá’ éí habiyóolwod.
T’áá áłah hináago, Joseph dóó Hyrum diné bik’ijį’ nidíkah dóó atíndabíil’į́į́h. Béé ééhózin biká, agháago Missourigi awáalyah t’óó ba hóo’ih góne’é sikéego 5 bee nídeezid 1838-39jį’ háigo ayóó deesk’áazó.
T’ą́ą́chil 1839 biyi’, Joseph be’asdzáá Emma yich’į’ í’iilaa Libertygi Awáalyá biyi’ sidáago: “k’ad daats’í 5 nihee nídeedzid nísin dóó 6 hashtą́ą́ shiiskąh diné hadá shisídii da’ádoot’íigo, tł’éé’ dóó jį́įgo, dóó tsé nástł’in biyi’, béésh daní’a, dóó daadílkał bibéésh háádaachá, hatł’éé’, t’óó bahóo’i. … Nihí shį́į́ díí [siikéedoo] łahjį’ ánhi’dit’éésh, dóó éí baa nihił hózhó. Bi’dii haa danhilééh, nihí ahóozą́ biláahgo doo díí biih náánihi’ doot’ish da. … Nihí shį́į́ Missouri, Clay bił hahóodzóh, be’ahwáalyá haa’ída bidin diidléeł da. Nihí éí ahwíis’áo benéiniih doo.”15
Atího’dil’į́ biníi’gi, Hyrum yee Bóhólníihii yoodlánii bééhoozin, índa be’ana’í yiłch’ídoogááł t’áabí íiniizíi’go dabiłní. 1835 biyi’ Joseph Smith bíla’ yee bitsíit’ááh dah déesniigo bik’isodóozin, Bóhólníihii beidini’ą́: “Ni ne’ana’í be’ádziil bílak’ée háádiidáał. T’áá ne’ kódaa néhí ne’íina’ há daat’íi doo, ndi bił ch’íhidiinááł. Shí éí nił yá’át’éehgo, dóó ninízingo, ní shįį íninzį́į’go ne’íina’ naaní didóolyééł Diyin God bee bááhodoo’nih.”16
1844 biyi’, Hyrum yee’ t’áá hiná doodágo iiná ne’ nidíileeł bee Diyin God baa hódoo’í dóó “bidił yee t’áá aaníí adíshní didóoniił”--ahíiłghah sizíigo bik’is ayóó áyo’níi Joseph.17
Ła’ damǫ́ǫgo Carthage góó dahó’diit’éésh bitsíjį’, áadi t’áá áłah náho’dist’ééd t’áá ák’izdildííł góó diné ahída’ áyiiltį́į déizhjaa’ biníijį’ daash dléezhgo doo bééh hodoozíił biká, Joseph nayíizohii eíí “shináaí Hyrum nighan haz’ą́ądoo Cincinnatigóó tsináá’eeł biih doohjáh.”
Shí ayóó at’áo shidíiłnááh Hyrum yee hanáadzi’ii: “Joseph, doo nits’ádeesháał da.”18
Áko Joseph dóó Hyrum Carthagegóó yít’eezh, áadi Christ áyoolííł dóó bízhi’ yá bi’díisxį́.
Ho’díÍsxį́ baa hane’ ályaaígíí éiyá koní: “Joseph Smith, Bóhólníihii Yá Yáłti’í dóó Oo’į́į, … Mormon biNáaltsoos bee háálts’id, jo’éí Diyin God be’ádziil dóó yaa yiilé yinahjį’ áyiilaa, dóó binahjį’ naaki kéyah bikáá’ náás kwáaniił; ahwíis’áo hane’ yá’át’éehii t’áá,ńt’ę́ę́’ náás kóyiilaa, jo’éí biyi’, nahasdzáá dį́į́’ ahinínilgóó; níyiizhjáa’ii íishją́ ádaalyaa dóó bee náhaz’áanii éiyá díí Na’nítin dóó Áha’díist’ą́ bináaltsoos bee si’ą́, dóó t’óó ahayóí nááná ła’ bi’éédahózin dóó bik’éhgo iiná bíla’áshdla’íi yee dahódooląął biká; t’óó ahayóí dimíil yázhí Iił-káadi Dayoodlánii ałhą’áyiilaa, kintah ayóó át’éi hayiyíiłwod, dóó béého’dílzin dóó bízhi’ doo k’ée’ doolchǫ́ǫł dago silíí’. … Dóó lą́ągo Bóhólníihii dayíisį’ii ałk’idáá’, [Joseph] náanish baa deet’ą́ yee ałch’į’ áyiilaa dóó t’áabí bidił yee níilnish; dóó bínaaí Hyrum ałdó’. Siná biyi’ t’áá áłah doo ałts’án’áazh da, dóó ádengo t’áá yee ałts’án’áázh da!”19
Hodiisxį́ bikéé’dóó, Joseph dóó Hyrum hats’íís Nauvoogóó nájaa’, tanásgiz, dóó bi’éé’ bee habi’díilyaago Smith bighan haz’áadoo ayóó ádayó’níi ńdeinéel’įį’. Hamá yaa hanáadzii’: “T’áá niláidą́ą́’ biká ha’ádiinish’ní ídiishyaa, shigáál bee danéłtł’is, dóó Diyin God shitse’go áshidíilii biníshní; ndi akwóne’ yah iiyáago, dóó she’áshiiké seesyxįnii t’áá áłah ałhąąh shitéezhgo yiiłtsą́ǫ, dóó dajichá diséts’ą́ą’go dóó hooghan haz’ą́ądóó nák’eeshto’ [dóó] bąąh danílį́įgo … t’áá áłah be’ásdzáá bizábąąhdóó, ba’áłchíní, dabik’is, dóó dabiláh, éí shidéi’ ádzaa. Shí nitsidinígo’ii’ Bóhólníihii bich’į’ shigáál nitsínaltli’go yishchá, ‘ShiDiyin God! ShiDiyin God! Ha’át’áosh díí haajéé’ yóó adííní’ą́?’”20
Eíí yinííł dóó kanaagháádáá’ eíí , asdzáá t’áá áłah konóo yanáalnii’, “Shímá, t’áadoo nihá nichaaí; nihí nihokáá dine’é ayóó ó’ó’ní bee bik’eh deedlíí’.”21
T’áá áłah nihokáá’ dine’é t’áá aaníí yik’e deesdlíí’. Joseph dóó Hyrum Smith, naaltsoo Revelation biyi’ dayoodlą́ bee baa hane’, “ti’hoo’nííh yiih hádiikai, dóó bi’éé’ yąąh nidéis’éél, dóó Dibé Yázhí bidił yee łigai ádayiilaa, [dóó] … Diyin God dah sidá yitsígi, dóó Ataa’ bighan jį́įgo dóó tł’éé’go yii’ bá ndáalnish: dóó dah sidáhii eíí bitahgóó kééhat’į́į doo.
“Doo dichin dóó dibáá’ dadooléeł da, dóoni’ bee hodínóogah, índa hadóh dabidóołch’ił da.
“Haalá Dibé Yázhí bikáá’ nahat’áii ałníi’gi dah sidáii hwo’dayóosííł, dóó tó hiná hadaazlį́įjį’ hwodoo’ísh, dóó Diyin God hanák’eeshto’ há deidoot’oł.”22
Nihí díí baa hózhó bił hóo’a’, 200 náahaidáá haalwód Áłtsé Iishją́ ályaa bee, nihí áłahjį’ ts’ídá béédeilnííh Joseph dóó Hyrum Smith yee ni’nílá, t’áá bił t’óó ahayóí da’oodláago hastóí, sáanii, dóó áłchíní, Bisodizin báHooghan hadóolwołgo nihi dóó shí t’óó ahayóí be’ák’ihijídlí baa nihił dahózhó dóó díijį́ díidí ałtso t’áá aaníí íishją́ ádaayéii. Ayóó oodlánii ts’ídá baa hoyoo’éeh lágo!
Shí łahda baa nitséskees łeh ha’ét’áo Joseph dóó Hyrum dóó yił háájee’ yéego ti’dahóoznii’. Éí dáats’í eíí Diyin God yee daahóosįįdii yinahjį’ ti’dáhooznii’ii eíí doo hait’áo da bináhazhti’ da. Éí biníi’ góne’, Gethsemanego yaa tsídadeezkééz dóó Yisdá’iiníiłii bitsin áłnáoz’á. Paul áningi át’áo, “Haalá éí nihich’į’ kólyaa Christ bitsésk’eh, doo t’óó woodlá t’éí biká da, ndi Christ bá ti’hwiidoo’nih ałdó’ biká.”23
1844 ádin bitsíjį’, Joseph da’oodlánii náaltsoos yich’į’ áyiilaa. Éí doole’é ół’įnéii, jo’éí diijį́ t’áhdii Sodizin bá Hooghan biyi’ ákohá’ní:
“Shik’iské [dóó shiláhkéí], nihíísh ayóó át’éi hólónii bąą náás yíikah? Náásee’ dóó doo t’ą́ą́joo da. Ha’íinółní, shik’iské [dóó shiláhkéí]; dóó náás, náás honeeznáajį’! …
“… Nihi be’dii, díí bąą, sodizin báhooghan dóó dine’é biníiyah, dóó Akée’di Dayoołkááłgo Yá Naazíinii biníitah, Bóhólníihii t’áá akót’éi niyíłteeh.”24
Nihí Ii’sizį́į deiyísiníilts’ą́ą’go díí 200 náahaidáá haalwód shį́įgo díí damǫ́ǫjį’, baa nisóhkees ha’íí Bóhólníihii bich’į’ kwódoolíłii t’áá ákogi át’áo iiná bii’ nihił yoołkááł. Bich’į’ náhidooh’nééh—Éí ba’iinóhlíi bił ch’íni’ááh, dóó agháo ílįníi, t’áá shǫǫdi bee adáhooł’aah!
Shił bééhózingo eíí Yisdá’iiníiłii nihijéí bitł’ááhdéé’ t’áá ákogi ániit’é biyi’dóó bich’į’ kwódiilníłii yaa bił hózhó, t’áá boodláo bich’į’ kwóyiilaaí gi’át’áo ałk’is, Joseph dóó Hyrum Smith, dóó nááná ła’ ałtso Daboodlánii. Shí díidí Bóhólníihii Jesus Christ bízhi’ baa hasti’íi bee t’áá da’aaníí dishní, áámen.