Hooghan Aláahdi Danizhónígíí
Yisdá’iiníiłii hadaałt’éego hooghan íí’į́, dóó wóne’é neech’ąąh yee nilį́. Nihíí’sizíinii yinaałnish éí hadaałt’é ílééh dóó hool’áágóó nihíł hózhó bíká.
Ániid Salt Lakedi atiin bąąhgo dahna’aztánígíí ła’ bik’íníghál. Éí hooghan góne’ naaznilígíí dóó wóne’é nidahaash’ach’ąą yída’oołkąąh lą́. “Hooghan aláahdi danizhónígíí bindeilnish Salt Lake Citygi“, niigoh dah’aztą́’.
T’áa bahat’aadí bikáá’—Ha’át’íí óólyé “hooghan aláahdi nizhóní“? Éí na’ádikid shíní ííshłá’, she’asdzą, Kathy bił niha’áłchíní biyaa hwiił’a’iigii, dóó bá nááda’áłchín’í dííjį́įdi danééséhígíí íyisíí baa yíńi. Amá dóó ’azhé’é t’áá ałtsogo gi át’áo, niha’ áłchíní baa danihíní’ dóó bá sodadiilzin. T’ah ndi ákwíít’į́. Yá’át’ééhii íyiisíí bá laanaa niidzin. Haayit’éego ba’áłchíní yił hooghan yá’át’ééhii yii’ kéédahat’íhdoo? Sodizin atah danilíinii dabighan baa ntséskees éí t’áá ákónéehee Kathy dóó shi bit’áshit’áázh. Korea dóó Kenya, Philipines dóó Peru, Laos dóó Latvia dahoołyéedi hootah t’adi t’áázh. Dį́į́’ hazą́ baa hashne’ éí hasidgo hooghan bee danizhóní.
Áłtse’ éí, Bóhólníihii bik’ehgo nél’į́į́go, hooghangi kéédahat’íinii be’iina’ yee ’ádaat’éí éí bee bighan hadadít’é. Díí hooghan biiyi’daholǫnigii doo íyisíí bee ayóí ádanoolninda doodai bą́ą́hda’ílį́ doodai bighan da’ílíinii ayóó ch’ídabi’dit’aah éí dooda. Hooghan yii’ kééhat’íinii Christ ’át’éegí yida’ał’į́go éí ts’ídá aláahdi hooghan bee danizhóní. Kééhat’íinii biyi’ nasizíinii ’ádaat’eegí éí íiyisíí ílį́, hooghan biná’ástłin éí dooda.
Christ yee át’éi ádiih jilééhgo “náásgo bił hoolzhizh doo“ 1 yéigo Diyin bił áłha’diit’ą́ k’eh joogááłgo. Christ át’éegi yee bi’iiná hadadít’é yá’át’ééhii woołíbee yee dahiináahgo. Hooghan biih na’nitin bits’ádi’nídíín dahólǫ́, ni’góó dahashtł’ish łahgo tsé naazkaad ndi. Ázhą́ t’áá sáhí díí ha’oodzíí bik’eh honíł’į́ “díí ádaat’éii bíká’ánít’į́,“ 2 áko bił danighanígíí Diyin k’ehgo iina’ bee bíká’adiilwoł.
Bóhólníihii kóníigo bikéhwiił’į́ “hasht’e’éłééh [nihí]; t’áá ałtso choo’íinii hasht’é niłééh; dóó hoghan áhóléé“ hasht’e’élééh, hasht’e’di’nééh, dóó Diyin k’eh iiná bá’áhałééh, bee da’iit’į́inii éí dooda. Yisda’iiníiłii bił’ałha’diit’ą́ k’eh yidááłgo, nihighan “hooghan álááhdi át’é, hooghan hózhǫ́ǫh, [dóó] Diyin bighan dooleeł.“ 3
Naaki góne’, éí aláah yá’át’ééhii yii dabighanígíí t’áá akwííjį́ Diyin dóó ba’dahalne’ii dabizaad dayółta’. President Russell M. Nelson ání nihighan “łahgo át’éego“ dóó “ániidí“ ádááhłééh Diyin bina’nitin bídahwiił’aahgo. 4 Kónihiłni’ hooghan danizhónígii éí bini’ dasdiłíí, t’áá ákónéehii anoosééł dóó oodzíí’ bichį́’ haasht’e’ádiiłnééh bá áteeh. T’áá ákwííjį́ ádána’iikąąhgo bee łahgo át’áo ádidiiłnííł ’áko sih, dóó ajooba’, dóó t’ah aláhágo ak’idiitįįhdo. Diyin bizaad bóhoo’aahgo Bóhólníihii bich’į́’ nináhiikááh, be’ayóó’ó’ó’ni’ dóó be’ajooba’ yee nihíká anáálwo’go niiłzééł.
Diyin Bizaad Sání, Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí, dóó Pearl of Great Price, hooghangó da’da’ínééh yaa dahalne’, áko’ ayóó t’áadoobináałtéehé hooghan hadilnééh yaadahalni’. Amá dóó azhé’é yínííł biijookah, dóó ázahonit’aah beeát’įiłį́’, yá’át’ééhii bee ak’ehoodidłee’, dichin aghą́’ dóó át’í’, dóó ánaa’ báhádzídi, áádóó k’é bił nááhoo’aah. Diyin bizaad t’áá ahąąh nihił ííshjání áyósin ’ałk’éí danílíinii yá’át’ééhii yee náás yíkai dóó ch’ééh ádáát’įįd nááná ła’ atiingóó dahdadiikaigo.
Táá’ góne’, éí yá’át’éégo hooghan álnééhgo Bóhólníihii áláah yá’át’ééhii bighan haidiilaa’ígíí bik’ehgo, éí éí Diyin bighan. Diyin bighan álnééhgo áłtsé—ch’il yildah dóó hodilkǫǫh. T’áh bitséedi ni’ hasht’eelnééh éí Diyin bibeehaz’áanii bik’ehólzin bił áheełt’é. Beehaz’áanii kin biyaa há’ootł’in át’é’ éí bikáá’dóó Diyin bikéé’ oodááł beehahóót’i’. Diyin bikéé’ ásdzį́ bee diiltł’isgo níhidziil doo, dóó doo najį’ hodiinííłda, 5 Diyin bighan biih béésh ahídadii’áhigi át’áo. Díí bidziilgo hadinįįt’ehigi binahjį’ Bóhólníihii Bii’sizíínii nihichį’ anéíł’aah nihijéí łahgo ánálnééh biniyé. 6 Hajéí bee hwéé’iina’ łahgo ájiilaago Diyin bighan biih áyói áhonołnin áhoojiiláado.
Oodłą’ bee náás yiidááłgo, Bóhólníihii łahgo ániit’é ánhidoolííł t’áá kóódígo. Ánoolninígíí nidiilyáago biniilt’é dóó bee ayóó’ó’óní dóó yee’at’éii baa hózhǫ́ǫgo nihi nahjį’ bééhózin. 7 Biniilt’é ádiilnééhgo, Bighan góne’ nihił yá’á’t’ééh doo, dóó nihighan góne’ t’áá Bibighan ayóó áyó’níí doo.
Nihighan dóó Bighan aheełt’éego iłniilzingo bee ya’aná’ádááh naaltsoos ntł’izí nihá bóhónéédzą́ą doo dóó t’áá ahą́ą́h chodeil’į́įdo. Ákódei’į́įgo, Bóhólníihii bighan hodílzin bii’ hólónígíí nihighan bii’ hólǫ́ǫ doo.
Salt Lake Temple ayóó ánoolningo t’áá áhánígóó yádiizį́. Tsinaabąąs yee yikai yę́ę bibeena’anishí, dóó kin bee áł’į́’ t’áá da ákǫ́ǫgi yee, ndaasdzilgo Diyin bighan á’dayiilaa 1853 dóó 1893jį’. Ída Sodizin bá Hooghan da’at’ah yę́ę kin álneeh dayiichiihii, nidałnishii, dóó wóne’e’ hadadile’ii, tsidi atisda nizhonigo áda’iilaago mííltsodi ya’ádahózin.
K’asdą́ą́ neeznádiin dóó ba’aan t’ádiin nahai íídą́ą́’ Diyin bighan ályaa. Elder Gary E. Steven yaa hadzíí’ adą́ą́dą́ą́, Diyin bighan bike’hgo ályaa yę́ę éí ániidigii bee háádiilneeh, atídoonííł bich’ą́ą́h. Diyin bighan doo ániidí ánályaagó dóó dadeezháashgo doo hasht’e nályaadą́ą́ daniłb̨aązgo áda’íila yę́ę ch’éé nihadaooslí doo, ida hojooba adaah’tįįd áádóó Diyin bighan náásgóó ałkeenida’oochil yaa’adahalyą́ą́do azlį́’.
Sodizin bá Hooghan yidadeishnish di Diyin bighan biih ndaaz’ahígíí dóó ni’ naha’ná yichį́ bidziildogo dį́į́’ nídoohaah. 8 Biyaadę́ę́’ ha’ootłin, ni’góó, dóó biih ndaaz’ah bidzilgo ánalné. Dijį́įdi alááh kin ádaal’į́’ yéédahosiníí chodei’įįł Diyin bighan ániidį́ ánálnééhgo. Biyi’di hasht’éélyaa’ígíí doo yit’į́į́ da doo, ndi biniyé hasht’éélyaa’ígíí t’áá aníí dóó t’áá ákónééhii doo. Díí t’áá át’é na’azhnishgo, Diyin bighan biyi’ nizhónígo naashch’ąą’ígíí haasht’e’ adoołniił.
Salt LakeTemple hasht’e’nálnéhígíí binahjį’ baa akodíníídzįįł áko nihiyi’ sizíinií́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́́ nihá yiníłdził dijį́įdi kin ál’į̨́ bik’ehgo. T’áá ahą́ą́h na’ádílkaah, dóó Bóhólníihii najídiłkid, “Ha’átííshą’ shits’ąą’ t’áá bi’oh?“ 9 nihighan t’áá íyisíí yá’át’ééhgo áda’diiłnííł.
Dį́į́’ góne’, éí hooghan yá’át́’ééhii ach’į́’ nahwii’náh bits’ą́ą́ t’áá hasih. Bóhólníihii ání haishį́į́ Diyin bibeehazáanii yik’eh hół’į́įgo “náásdoogááł kéyah bikáá’góó.“ 10 Diyin God bibeenáás’oodááł éí adziil bee joogááł doo azhą́ iiná bee ti’hoo’nííh ndi.
2002 yihah yę́ę́dą́ą́’ ach’į’ nahwii’ná’ łahgo át’éego baa ákoniizį́į́’. Asunción, Paraguaydi, kintahdi stake presidents alą́ąjį’ naazínígíí bił ’áłah siidłį́į́’. Íídą́ą́’, Paraguaygi béeso bídęhoyéego, áko t’óó ahayóí Sodizin atah danilínígíí ti’dahoonííh dóó ch’ééh ádaat’į́. Ałk’idą́ą́’ t’áá South Americagóó niséyá ńt’éé’ na’nishtingo ákondi Paraguaydi t’áadoo hwiiłtsą́ą da. T’áá dikwíhí damóo shee’ azlį́į́’ ákwe’é Area Presidency nishlį́įgo. Stake president danilínígíí ndinééshtįįłgo bik’ee ntseeshdáago, kóbidíiniid nihitahgóó yá’át’ééhgo ádahoniłígíí t’éiyá bee shił dahołne’. Áłtsé ła’ stake president yá’át’ééhgo ádahooníłígíí yee shíłch’ííní’ą́. Akéé’ góne’ hadzi’ígíí éí yá’á’dahoot’éhígíí dóó t’áá dikwíhí achį’ nadahwiiná ła’ yee haadzį́į́’. Akéédi stake president baa hoolzhiizhígíí, éí ach’į’ nahwii’ná la’́ída yik’ee ntseekaigo yaa hoolne’. Ayóó át’éego ach’į’ nahwiiná yááłti’go shidiisnáago yiní shį́ ha’déébįįd, ha’at’íí saad bee hadeesdzih niizį́į́’.
Stake president la’ beeniholzhishigi t’ah yáłti’go, shiní bii’ saad diséts’ą́ą́’: “Elder Clayton, nabídíłkid: ’President danilíinii, nihił nahasą́ą́gosh atah danilínígíísh Diyin bich’į’ béeso násdlá nideyiiłé, áká’aná’áwo’ béeso’ish yaadaadlee, yikidadesį́į́’igiish dabighango yit’ąadąakai 11 náhídízíídke’h, dabighangósh Diyin bizaad ba’ałchiní yee ndééntin, dóó’sh t’áá áłahjį’ sodadilzin, dikwííshą’ bich’į́’ nahwiináago doo t’áábí ádikah’adałyeeda Sodizin bá Hooghandę́ę́’ tééya yéda’ooliigo anáhóóti’ bá hast’e’daalnééh?’“
Saad shini’ biih hól’e’ yę́é bik’eh áhooshłaago stake president nabidiiłkid.
T’óó dashinéł’į́ t’áadoo íits’a’í áádóó ádadíínííd, “Pues, ninguno,“ áhá’ní, “Jó, ádin.“ Áádóó ádahshiłní Sodizin átah danilíinii ́t’áá áłtso ák’eh dahoł’ínígíí bich’į’ nidahwiináago doo ch’ééh ádaat’į́į da t’áá bí’ák’indaaldzil. Há’át’íísh biniinaa? Hooghan yá’ádaat’ééhígíí yii’ kéédahat’į́. Da’oodłą́ągo yee dabidziil, yee bił éédahózin, dóó ya’ąąshdę́ę́ bik’á anda’awo’ naalyéhé bidéhóóyéé’go bik’e’éyéé’.
Yá’át’ééhgo dahiinánídi ats’íís dinih, átídahoonííł, bee iiná ádaal’í ndahachxǫǫh, doodai iiná bee ti’hoonííh ał’ąą ádaat’é. Nihe’ iiná ach’i’nahwiiná bił hólǫ́ áłahjį’, ndi náás hoolzhizhgo Diyin bibeehazáanii bik’eh hojíł’į́įgo náásgóó hodizyéél dóó a’ódlí bee hak’ihojisdlį’ doo. Ak’ihojídlí t’áá’ áníít’é nihá át’é. 12
David ádííniid, “Bóhólníihii hooghan áyiiláago t’éiyá, háida íílééhgo hojooba’ át’į́į doo.“ 13 Háadi shį́į́ k’ééhónít’į́, nighan shį́į́ haa nólnin, dóó bił danighanígíí haadaat’é, t’áá ní nighan aláahdi yá’át’ééhgo hadidíílííł ayóó ádeiyíníiníinii bá. Jesus Christ Bahane’ yá’át’éehii ninályá éí hooghan álnééh binahat’á át’é. Yisdá’iiníiłii hadaałt’éego hooghan íí’į́, dóó wóne’é neech’ąąh yee nilį́. Binaanish ts’ídá ayóí ánoolnin dóó hool’áágóó nihił hózhǫ́ nilį́. Be’ayóó’ó’ó’ní yee nihiká’analwo’, nihiyi’ sizíinii laanaa nízinígíí át’éégo, áko aláahdi yá’á’niit’ééh doo, hooghan ts’ídá yá’át’ééhii nihá hasht’éiyiilaa áko bii’ nihighan doo.
Baa ahééh nisingo ádishní she’oodlą’ bee Diyin God dóó t’áá áníít’é Nihizhé’é hiiná. BiYe’, Bóhólníihii Jesus Christ, éí Yisdá’iiníiłii dóó diné t’áa ałtso yá Niná’nídláii nilį́. Aláahdi ayóó ánihó’ní. Jesus Christ Binahagha’ Akée’di Dayoołkáałgo Yá Naazínígíí nahasdzáán bikáa’gi Bóhólníihii bibeehoot’ááłii át’é. Diyin yá halne’ii dóó yá daal’aadii dííjį́įdi yádahóó’aah. Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí t’áá aníí át’é. Jesus Christ Bahane’ Yá’át’éehii ninályáhígíí ts’ídá yá’át’ééhii hooghan bee ílíinii át’é. Jesus Christ bízhi’ bináhjį’, amen.