“Bíne’ Díí Hooghan Shízhi’ Bich’į’ Niit’ááh“
(Doctrine and Covenants 124:40)
Bee aha’diist’ą́ haadiit’ááh dóó bee áda’óol’įįł Diyin bighan bii’ bee a’ályaa íiyisíí nihjéí diyin áyoolííł dóó Diyin God biye’ké dóó bitsi’ké yee hadáałt’é dadoolééł.
200 nááhaidą́ą́’ tsiyi’ baa hasti’gi, nooséłí Joseph Smith yiyíitsą́ dóó yił yááłti’ Diyin God, Hool’ao aZhé’é nilį́į, dóó Bíye’, Jesus Christ. T’áá áłah bits’áadoo, Joseph yaa íhooł’ą́ą́’ t’áá aaníí Diyin God danlį́ ádaat’éi dóó t’ahdii íishjąní íł e’éł’į́ díí ayóó anóolníngo yit’į́ ályáii bee iił-káajį’ “hahóolzhiizh ałtso bił ayíiłką́ąjį’.” 1
Táá’ nááhaidą́ą́’ daats’í, yéego baa sohodizin Bina’ánt’ą́ątsoh 21, 1823 biyi’ i’íi’ą́ągo, Joseph na’íilwosh góne’ adinídíí hoodlééł nléi “ałne’eáahgo adinídíní gi’até.” 2 Diné yeełtéii ła’ bitsésk’eh bíighahgi sizį́, ashkii bízhi’ yee yiyíizhi’, dóó koníigo haadzíí’ “bí lá Diyin God bidáadoo hane’ ła’ yił ashíił’a’ … dóó eíí Moroni bízhi’go.” 3 bí Mormon biNaaltsoos haadoot’áłígíí Joseph yee yił hóolne’.
Dóó Moroni áadi Náaltsoos Sąní nléi Malachi bináaltsoos yii’dóó yee haadzíí’, King James ályaa saad ałts’íísígo łahgo át’éego.
“Jó’akon, shi Elijah lá Diyin God yá halne’ii nihich’į’ deesh’aał t’ah doo Bóhólníihii bí íiyisíí báhádzidgo haiłkaahígíí t’áá bich’į’di. …
“Dóó bí ałchíní dabijéí biih deeshłééł azhé’é yę́ę yiłnínę́ę, dóó áłchíní dabijéí bizhé’é yich’į’ kódoonííł. Éí doo áhoodzáágóó, nahasdzáá t’áá ńt’ę́ę́’ niyáago t’áadoo biniiyéhí da doolééł.” 4
Agháago, Moroni yee Elijah binaanish iiłkáajį’ Diyin bighan dóó ła’ haajéé’ binákéé’ yindadóolnishii Joseph Smith yíneineestáá’ dóó éí bee’aanidiyíhí ninalyáa doo “t’áa doole’é ałtso, jo’éí nihokáá’ dine’é bił hodeeyáádę́ę́’ Diyin God bá yádaałti’í ałtso bizáá’doo yee háhaasdzíí’.” 5
Diyin Ii’sizį́į shiká adoolwółii biká sodíszin nihí baa íhwiil’ááh bee aha’diist’ą́, bee áda’óol’įįł, dóó Jesus Christ Bisodizin Baghan Iił-káadi Dayoodláají Diyin dabighan bii’ nihá bee ak’idahojídlí dahóló.
Elijah Nadzáh
Shí ałtsé agháago át’é ła’ bina’ídishkid: Hait’áosh Elijah nadzáhii agháago át’é?
“Nihí bóhwiil’ááh iił-káajį’ íishją ályaii bitsáadoo Elijah eíí Melchizedek be’ádziil bee ahího’diiljeeh dah yooléhii bąą” 6 dóó “Jesus Christ naagháhę́ędą́ą́’ yitsíjį’ Diyin bá yáłti’í akéedi dah yooléeł ńt’ę́ę́’.” 7
Diyin yá yáłti’í Joseph Smith ch’íini’ą́, “Ídiiłnáah, ádziil, dóó yéezhi’ii Elijah, áko ádziil bee bibee ąą niditíhí dah yiilyééł … Melchizedek Be’ádziil t’áá ńt’ę́ę́ … ; dóó … shóidiilt’éeł … ałtso Diyin God bił haz’ą́ądi bee áda’óol’įįł dahólónii, índa azhé’é bijéí áłchíní yich’į’go ninéidoo’ááł, dóó áłchíní bijéí azhé’é bich’į’go, índa yá’ąąsh yiyi’di ndaakaii.” 8
Díí ahího’diiljeeh bi’óholnííh baa hastsi’íi hólóo t’éí jó “ha’íshį́į́ ni’gi ahishiníłjah shį́į́ yá bii’ aheshjéé’: dóó ha’íshį́į́ ni’gi bi’iiníłnii’ ya bii’di bi’dóolníh.” 9
Joseph bee ééhózin yíyii’ą́: “Hait’áosh Diyin God díí haanóot’ąnii hanéidoo’ish? Bá yáłti’í Elijah íidooł’ááł. … Elijah shį́į́ aha’diist’ą́ bee azhé’é bijéí áłchíní bich’į’, dóó áłchíní bijéí azhé’é bich’į’ ahího’diiljeehii íishją́ ádeidoolííł.” 10
Dził bikáá’ ats’íís łahgo ál’į́įhgi Elijah yił Moses yit’į́ silį́į́’ dóó díí íholnííh Peter, James, dóó John yee dayíihsį́į́’. 11 Elijah ałdó’ Moses dóó Elias yił yit’į́ dáalį́į́ T’ą́ą́chil 3, 1836, Kirtlandgi áTaa Bighan biyi dóó t’áá éí Diyin be’ádziil bibee ąą niditíhí Joseph Smith dóó Oliver Cowdery yee dayíihsį́į́’. 12
Elijah bináhjį’1836 biyi’ ahího’diiljeeh bi’óholnííh ninéidláii nihokáá’ dine’é naaki góne’ Yisda’iiníiłii nadáhii yiká yee hasht’e’didoonííł dóó nihokáá’ t’áá si’ą́ą nít’ę́ę́ ayóó át’áo yidádidóolnish dóó yídaneedlíigo ła’ haajéé’ binákéé’ náhane’ hadeinítáadoo.
Ajéí Łáhgo Ádaaníił, Ałhidinéelna, dóó Daníłtolí
Saa ajéí lá saad dadiyiníi biyi’ 1’000 biláahdi chooz’į́į́d. Díí saa doo nantł’á da ndi yaa halne’íi éí hayi’di nahíiłnáii. Nihijéí—ádeiniidzin bee hadit’é, nihi’ááshin, nihi’ááshinee’, biká íit’į́į, nihidiił’náhii, dóó ániit’éii—bee nihik’e’éshchį́ dóó ha’át’íí diidleeł bee bééhózin. Dóó Bóholníihii binaanish lá íiyisíí ajéí łahgo áyiił’į́į́h, náyii’ááh, dóó niłtólí áyiił’į́į́h bee aha’diist’ą́ dóó Diyin be’ádziil bibee áda’óol’įįł ádeile’go.
Nihi doo t’óó Diyin bighan ádeilne’ dóó biih ńdeikáhgo nihíh doodágo nihighangi haajéé’ yéédaalnííh biká da. Bikáii, bee aha’diist’ą́ haadiit’ááh dóó bee áda’óol’įįł Diyin bighan bii’ beda’ályaa íiyisíí nihjéí diyin áyoolííł dóó Diyin God biye’ké dóó bitsi’ké yee hadáałt’é dadoolééł.
Áłchíní bijéí biih doolyééł azhé’é yee yich’į’ haadzí’ę́ę—azhą́ Abraham, Isaac, dóó Jacob—áłchíní bijéí bizhé’é yich’į’ néidiyoo’ááł, yił haajéé’ binákee’ naháne’ íidoolííł, dóó Diyin bighandí yá bee áda’óol’įįł ádeidoolíłii eíí ałch’ijí t’áá ła’í nizínígo bee bik’ihózhdoodlííł. Nihí t’áá íiyisíí díí naanish baa hasti’íi íilníiłgo, ayóó ada’íinóhh’ní hodoo’níidii beda’íilnííł dóó Diyin God dóó nihináágóó dabighaníi bee biká ahíilyeeeed. 13 Dóó t’áadoo ádaantsíikeesí t’áá aaaníí aká idiilwółgo “bí yisíniilts’ą́ą́’!” 14 dóó Yisda’iiníiłii baa hidiikáh. 15
Diyin bighan biyi’ t’éiyá aláadi bee aha’diist’ą́ dóó Diyin bibee ádziil bibee áda’óol’įįł hach’į’ kódaalne’. Diyin bíghan biyi’ t’áá ałtsoní bídahoo’ą́’ii’ dóó ałtso biyi’ ádaal’į́nii Jesus Christ diyiníi yaa halne’ dóó aTaa’ Diyiníi ił hózhǫ́ ayóó át’áo yiníhhaz’ą́nii yii bí ádeidoolííł.
Ayi’dę́ę’go
Naat’áanii Ezra Taft Benson yaa hóolne’ ak’éh Nina’idláii ts’ídá choyóoł’į́įgo yee “diné doo danáadootsáał dóó hool’áágóó hiná íidoolííł.” 16 bí ádiinííd: ”Bóhólníihii ayi’dę́ę’go naanish íił’į́. Nihokáá’ dine’é tł’óo’dę́ęgo naalnish. Nihokáá’ dine’é te’e’į́ yii’dóó dine’é hadayii’éésh. Christ dine’é yii’dóó te’e’į́ hayiilá, áádóó t’áabí te’e’į́ yii’ ha’ádiit’éésh. Nihokáá’ dine’é yee’ dine’é bił haz’áagi łahgo ádeile’. Christ łahgo dine’é ádeile’, áádóó bił haz’áagi łahgo ádeile’. Nihokáá’ dine’é yee’ dine’é konit’é yiłní, ndi Christ lá dine’é ałtso łahgo áyiił’į́įh.” 17
Bee aha’diist’ą́ dóó Diyin be’ádziil bibee áda’óol’įįł íiyisíí bee diné diyin k’éhjí nábi’dichííh dóó łahgo át’áo hináa łeh; Bóholníihii eíidí yee t’ááła’í níidzíngo yee nihił yílnish hiniy’dę́ęgo. Bee aha’diist’ą́ eíí t’áá aghą́ąh dílzin, bééhaníih, dóó yísdzoh “Diyin God hinánii bi’Ii’sizį́į bee … ajéí dit’ódii biyi’ bikáá” 18 biniiyéii holǫ́ dóó ááh hanéehee’ ak’ihojídlį́ hinii’náo dóó hool’áágóó. Bee áda’óol’įįł eíí honiizą́́o nídiilyá dóó áłahjį’ benéilníihgo lá yá’ąąsh ąą’ át’éego biníí’ góne’ diyiníi nihe’íina’ biih éiyá yílį́.
Nihí Diyin bighangóó ałnánéiikahgo doo nihokáá’ dine’é bits’ą́ą ndaníit’in da dóó bihashkáł bii’ hahíikáah da. Ákondí, Diyin bighangóó ałnánéiikah nihokáá’ dine’é bihashkáł bik’éh dadidiidlééł biká. Nihe’íina’ bii’ bá dahwiil’ááh “ádziil diyinígíí” 19 Diyin be’ádziil bibee áda’óol’įįł nihaa hidit’áah bináhjį’ dóó bee aha’diist’ą́ baa dahasti’íi bił ádeilne’ dóó dadiníilzin, nihitse’íi biláahgo yee nihik’ijídlį́ 20 bee nihídantááh dóó nihidé ádaat’éi dóó biníí’ íilnííł dóó yá’at’éeh deidlééł.
Díí Hooghan bee Bááha’nííh “Aą Kwéeníił doo
Atsé Diyin bighan díí hoolzhísh biyi’ Kirtland, Ohio, biyi’gi níit’ą́ dóó Wóózhch’į́į́d 27, 1836go yishdlísh.
Bá Yáłti’í Joseph Smith ishdlísh bik’ijį’ ła’ damǫ́ǫgo bił íishją́ ályáii biyi’, Bóholníihii koní:
“Bíne’dii shidine’é ałtso bijéí bił dahózhǫ́, éí ádaatįh, bitse’ yee, díí hooghan shízhi’ yich’į’ ádayiiláá. …
“Aoo’, dimííl yázhí dóó neeznaadi dadimííl yázhí bijéí ayóó át’áo yaa bił dahódoozhǫǫł bibee ák’ihojídlí éiyá bik’ih yádeidoodzíł, dóó naanish ádá ádeidoonįįłii éiyá shá nidaalnishíi díí hooghan bii’ naanish ádayiilaa.
“Dóó díí hooghan bee baa ha’níihii tó se’náá nidóolníh; dóó díigi’ át’áo ak’ihojídlí bee hahódoolzhísh jo’éí shidine’é bitsíit’áahjį’ yéiidoozíł.” 21
T’ááshǫǫ dah shijáá’ óhlééh, dimííl yázhí dóó neeznaadi dadimííl yázhí bijéí ayóó át’áo yaa bił dahódoozhǫǫł dimííl yázhí dóó neeznaadi dadimííl yázhí bijéí ayóó át’áo yaa bił dahódoozhǫǫł dóó díí hooghan bee baa ha’níihii tó se’náá nidóolníh. Díidí T’ą́ą́chil biyi’ 1836, diné tsídabidéeshiz sodizin bá hooghanjí diné t’áá dikwíhí dóó Diyin bighan t’ááła’í si’ą́o.
Dííjį́ 2020 biyi’, nihí Diyin bighan 168 bii’ da’íníísh. K’ad 47 Diyin bighan bida’íníish doodágo baa dahóone’. Bóholníihii daBíghan yee’ “tónteelgóó” ndáa’nil 22 dóó t’óó ahayói kédaayah dóó nahaz’ą́ǫ Diyin bighan nidaa’nil.
Adá naanish álneeh k’ad 88 yáti’jí bił íishją́ ádaal’į́ dóó yiwóhgo yádaati’jí Diyin bighan góne’ bá hólǫ́ǫ doolééłii Diyin God ba’áłchíní bee bik’idahozhdóódlííł. 15 ninaanááhaigo , Diyin bighan góne’ bibee áda’óol’įįł ał’ąą dine’é bizaa k’éhjí dayíists’ą́ą́’go naakidi ąą kódoonííł.
Díí yiháhgo 18 Diyin bighan nidóo’niłgi bá hasht’e dahálnééh. Ałhíighah nii’nílgo, 150 nááhaijį’ 18 Diyin bighan nii’níl, 1830 biyi’ Sodizin Bá Hooghan ánalyáadoo ńléí Tokyo Japanjí Diyin bighan 1980dą́ą́’ yíshdlishii Naat’áanii Spencer W. Kimball.
Diyin bighan góne’ bee óonishii tsííł kódzáagi eíí Naat’áanii Russell M. Nelson bi’dizhchíídoo náás kódzaa. Naat’áanii Nelson Bini’ánt’ą́ątsoh 9, 1924 go bi’dizhchį́, Sodizin báHooghanjí íídą́ą́’ Diyin bighan 6 chodáyooł’į́.
T’ą́ą́chil 7, 1984 dą́ą́’ Áhil’a’jí bee bi’doolzį́į́, 60 nááhaijį’, 26 Diyin bighan chódoil’į́, 20 bíniidee’ 60 náahaijí’.
Naat’áanii Nelson Sodizin báhooghan yiNaat’áanii dooléełgo bá ya’díinii’go, 159 Diyin bighan chodeiníil’į́, 34 nááhaijį’ 133 Diyin bighan bíi’nildą́ą́’ éiyá bí Ńaakits’áadah Yilt’éego Áhees’a’jí atah dah sidá.
Yas Niłt’éés 14, 2018go Sodizin báHooghan yiNaat’áanii silį́į́’, Naat’áanii Nelson yee’ 35 Diyin bighan ániidíi ch’íini’ą́.
96% bíighahgo Naat’áanii Nelson hináago Diyin bighan k’ad sinilígíí daashdlísh; 84% bíighahgo Áhil’a’jí bee bi’doolzį́į́dą́ą́’ daashdlísh.
Áłahjį’ T’áadoo Le’é Agháadi Da’ílínii eíí Danół’į́
Bóhólníihii biSodizin bá Hooghan ánalyáii bidiikai, nihí iiłkáajį’ Bínaanish ts’íił áániiłígíí bąą yááh daníidzingo ałtso nisíidzį́. Dóó Diyin bighan ląída náassjį’ ndádoo’níł.
Brigham Young yaa hóolne’, “Díí naanish ła doolníiłgo doo t’ááła’í Diyin bighan nidoot’áał dago ndi dihwiidi dimííl yázhí nidóo’nił, dóó dihwiidi dimííl yázhí dóó neeznáadí dadimíí yázhí hastói dóó sáanii eíidí áTaa’ daBíghan yííh dahídookah dóó dine’é yá áda’doolííł Bóholníihii nat’ą́ą’ hwił íishją́ ádeidoolíiłii bá.” 23
Baa ákoníizingo, ánii Diyin bighan báá haníhgo ayóó át’áo baa hwół dahózhó dóó Bóholníihii bich’į’ ahééh íit’i’ łeh. Ákohgo, íiyisíí lá bee aha’diist’ą́ dóó bibee áda’óol’įįł daníil’į́įgo eíí nihjéí łahgo íidoolííł dóó yéego Yisda’íiníiłii bá dahodiníilzin dóó doo t’óó haa’í niitááh doodágo ayóó daats’í ánóolnínii álneeh.
Ts’ídá ayáadi niníi ádiilníłii eíí Bóholníihii biSodizin Bá Hooghan ninályáago bidiikáii (1) “Yísiilts’ą́ą́!” 23 dóó t’áanihí bee aha’diist’ą́ dóó bibee áda’óol’įįł nihjéí łahgo ádeidoolííł, dóó (2) baa nihił hózhóo diyingo ádiilnííł nihaadeet’ąníi nihokáá dine’é t’áá nit’ée’ anídaal biláahjí Diyin bighandí bee bik’ijidiidlííł. Bóhólníihii kót’éego nihił níigo dóó yee nihiká ádoolwół, áá hánéehee’ díidí naanish baa hasti’íi ałtso ádadíilnííł.
Zion Bitse’go Ninóh’ááh
Diyin Bá Yáłti’í Joseph Smith kóní:
“Zion bitse’go ninóh’ááhii Diyin God bidine’é łahdóó yee ádoojah; éí lá bá yádaałti’í éiyá yaa yádaałti’, príís dóó anánt’a’í bił dahóshǫ́ǫ ńt’ę́ę́’; oo’ááł biyi’ áhodooníłii yaa bił dahózhǫ́ǫ yiká dadeez’į́į́’; dóó yá’ąąsh dabidiłtlí’ dóó bił dahózhǫ́ǫ nidayólí, yaa dahóotaal dóó yaa ńda’íizoh dóó yaa dahásne’ díí nihił yóołkááł; ndi t’áá dayíiłtsáhí ádaasdįįd; … éí yidíiltsééł nihitsígóó, ánóhtah dóó bee óółyeedgo Iiłkáadi bits’ádi’nílííd.ádaałééh.” 25
”Yá’ąąsh be’ádziil dah dayólééł nihokáá’jí yił ahíidookah, eíidí ayóó ádaat’éi ła deidóolííł; … naanish ła’ Diyin God dóó Diyingo bá nidaal’a’í ałk’ih na’óochííłdę́ę́ bił dahóshǫ́ǫgo yiká dadéez’į́į’; áko ałk’idą́ą́’ diyingo ák’isodadilzin dóó bá yádaałti’í bii’naazį́į deidíiłtłáh; naanish ła’ cháhałhééłjí be’ádziil eíí bee ádooldį́į́ł, nahasdzáá ánii nídoodlééł, Diyin God bits’ádi’nílííd, dóó ła’ haajéé’ yisdánahídoot’ísh.” 26
T’áá ’aaníí dishní aZhé’é dóó aYe’ eíí Joseph Smith yich’į’ yit’į́ í’diiyaa, dóó Elijah bee ahí’diiljééh bi’óholníih ninéidlá. Diyin bighandi bee aha’diist’ą́ dóó bibee áda’óol’įįł baa dahasti’íi nihijéí bitse’ dóó niłtílí íidoolííł “Yísołts’ą́ą́’!” 27 dóó nihe’íina’ yee bidziil dooígíí nihááhidóolyééł. Dóó t’áá aaníí ádishníigo eíí díí iił-káadi lá chaháłheeł be’ádziil ádooldį́į́ł dóó ła’ haajéé’ yinahjį’ yisdááhidóokah. Shí díidí Bóhólníihii Jesus Christ bízhi’ baa hasti’íi bee t’áá da’aaníí dishní, áámen.