Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí Ńdoot’áłígíí Yaa Hoolne’.
Díí naalkaago Naaltsoos Mormon Wolyehígíí t’áá anii at’é, łééyídę́ę́’ hanąąt’ą́ áko t’áá anii alílee at’é.
Hádą́ą́’lei hastóí elders yił ałah nilį́įgo Joseph Smith ná’adeelkid: “Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí dóó Diyin t’áá aníí yeehasts’ii’ígíí nahjį́’ kólyaago, áko háádishshą́ éí nihee oodlą́ doo? Nihee ádin doo.”1 Shik’is dóó shilahkee, díí Naaltsoos Mormon Wolyéhigíí hanaat’ą́ígíí diishjíídí éí alilee át’é, tsídá naakii goné sią’, díí Diyin Jesus Christ binahagha’ binánitinígíi hanaalyahígíí, jó ałtséhíí éí Diyin God dóó biYe’ Jesus Christ Joseph Smith yaa nniaash. Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí biyí doo Diyin God ba’ałchíní ayóó’á’yó’ní, dóó Jesus Christ nihich’ąąiiyah, dóó náhoonįįhgo Nephites dine’é yitah niyáago nee’neezt’ąą.2 Ałdo’ Israel bighandóó háájéé’ígíí éí náásdi t’áá ła’í dah dooleeł dóó doo bąą hodiyoonah da.3
Dííshjįįhdi naaltsoos diyin bi binahagha’ bina’nitińgíí yineeltágo, t’áá at’é ilílii át’é—Diyin Yá Yáłtí’ii Joseph Smith beesh óola diyin yá naala’í bee ninil dóó “Diyin God bibee aʼiilyéii dóó bibee adziilii bee” bilagáanaa bizaadkʼehjí ánályaa4 dóó naaltsoos bikąąníínilgo Bóhólníihii biká’ análwo’go hadiilyaah.
Díí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí éí t’áá ałkidą́ą́’ hólǫ́, t’áá aníídigo inda Joseph Smith diyin yá’naala’ii Moroni wolyé’ígíí bee ní’ą́. Diyin Yá Yádaati’ii t’áá ałkidą́ą́’ díí naaltsoos haadoot’aał daanįįgo yaa dahalné nt’ę́ę́’.5 Isaiah díí naaltsoos t’áádoo ąąlnee’igíí yee haadziih, áko hanąąt’ąągo diné Diyin God bizaad ałgha’deet’ąąh doo. Jó áko Diyin God bee ayóó át’é naanish iidoolííł, “dine’ dahoyaanii dóó nisidaakeesii bich’í nanilin doo,” áko baahajooba’í éí “Diyin God choyoołį́į́’ doo, áko T’ááłahí Israel Bi Diyinii bee bich’į́’ bił dah hózhǫ́ǫ doo.”6 Diyin YáY áłti’í Ezekiel yee haadziih naaki tsin Juda (Diyin Bizaad Sání) doo Ephraim (Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí) ahiidooniłgo áko t’ááłá’í tsin ndooleeł. T’áá’ałah Ezekiel (Diyin Binaaltsoos Sání) dóó Lehi (Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí) nléí naasdí hodeeszhiizhgo “ahidinoołseeł” áko doo yáát’ééh bee na’nitinígíí yidoołch’ǫǫł, áko hodeesheel doo, dóó bił aha’deetán’nąą’ bee bił ndahodoolziił. 7
Hiłjígo Binit’ą́ą́tsoh 21, 1823 yeedą́ą́’ táá dóó ałniih naaháí yaadą́ą́’, Joseph Smith tsidá Ałtsé Diyin God baa niaash yaadą́ą́’, Yéígo sodiłzingo Diyin Yá Naal’a’í Moroni haaníyah, éí tsídá ałkeedę́ę́ Diyin Yá Yáłti’í Nephite Dine’é yánilį́ nt’ę́ę́’ díí keyah America yikaadi. Tł’ééh bíighah Joseph Smith Diyin Yá Naal’a’í Moroni nabintin, díí Diyin God bee’ayóó’át’eii binaanish bá’adííłiił bił níígo—Ałkidą́ą́’ diyin God Yá’daaltí’ii bizaad bee iinąąnii naaltsoos bikaadi bee nidoolniłgo éí baa nidiilnish, nahasdzáan bikaagi dine’é ba.8 Biiskání, Joseph akǫǫh niiyah, hooghandoo t’áá ayidi dahnask’id, aadi béésh ola, Moroni łeehyi’di niiní’ą́, k’adaah bee iina ninitígo, ałk’dą́ą́’ miil naahai yaadą́ą́’. Áádi Joseph Moroni naayiiłtsą́, éí haasht’é adidiilnįįł hodiiniid, háálá naasdi hoolziishgo béésh óola naadoot’aał.
Dį́į́’ naahai na’ádł’eehgo, Binit’ąątsoh 22 goné Joseph ninábidinitį̨į̨h, Moroni Diyin God bina’aniish hanaalyaahgo ádoolnįįhígíí bee na’bidinitin. Diyin ba’naalá’í baa nadaahgo Joseph Smith hast’eh aashdilneehgo, bee bich’í’ąąh alyaah Diyin God bee ayóó át’eii ahodooniiłígíí diishjíí’dí hołííjaan ádah hodooniił biniyé hasht’e aashdilneeh.9
1827 yaadą́ą́’ Emma Hale bił ahąąjit’aah éí ałdó haasht’eh ashdinęęhii at’é. Emma yéígo Diyin Yá Yáłti’í yíká anawo’, na’nitinjí dóó bee iiná ninit’í’jí biká’anijilwo’ nt’ę́ę́’. Emma Binit’aantsoh 1827 yaadą́ą́’, Joseph yił dahnask’idi yibah sidáago Diyin Yá Naal’a’i Moroni béésh óola Joseph yílák’ee’ yiinil. Joseph t’áá aniinii bee bichí ha’oodziih díí beesh ola yéígo bąą áholyaahgo, áko ałtsoh naanish bee íínilyaahgo Moroni bilak’ee’ nidíínił.10
Shik’is da’iinodląanii, diishjíídi ałk’idą́ą́’ naalyéhiyaah nda’ałkaahii yik’ida’asgeed dóó łahda kin alneehgo ałk’idą́ą́’ naalyéhiyaah naana’í na’asgaadii yik’idah asgeed łeh. Diyin yánaal’a’í éí Joseph beesh ola yich’i yiniloos. Jó éí alílee at’é.
Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí hanąąt’ą éí ałdó alílee at’e. Díí ałk’idą́ą́’ beesh ola hanaatą́’ígíí éí doo bił eedahozinii bik’ehgo hanąąt’ąą da, háála’ éí saad ałk’dą́ą́yaah bee dah hojołaahgo inda hwił bee dah hozin łeh. Jo’ Diyin God bik’ehgo, “t’áá anii hané’ii“ nahalingo t’áa nile’í hainilahgo éí chodahjoos’į́į́d, dóó doo diné saad yééhosinígíí chodahjoos’į́id da. Joseph Smith aní, “T’áá shí Diyin God shika’analwo’go Naaltsoos Joseph aní, Mormon Binaaltsoos Wolyéhígíi hadiishłaah, ałk’idą́ą́’ ak’ehalchíhiyaah éí doo bąą hoozinda silį́į́’, éí shí doo iiłtáhda ndi, t’áásahí sizí, nahasdzáan bikaagi bił eedahozinígíi doo tséébííts’aadah naahai doo bił eedahozinii bił saad dah hołǫ́, shí éí Diyin bitsąadę́ę́’ hané’ii aashį́.”11 Joseph Smith Diyin God bika’analwo’go t’áá hodiina’í Naaltsóó Mormon Wolyéhígíí ałtsoh ayiilaah.12
Joseph biká’analwo’ígíí ałdó Diyin God bitsąądę́ę́’ nihiká’analwo’go Naaltsoos Mormon Wolyéígíí baa nidahshííłnish. Oliver Cowdery ani: “Díí yołkaalígíí tsidá doo baa hayoonééh da doo—binąą’ diits’ahgo yá’ąąshdę́ę́’,tsidá yéígo baa áhééh nizin. T’áá akwííjí baa naanish, bizaad bikaa náhasoohgo, bí éí atah holnéii nilíígo. … ‘Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí.’”13
Nat’ąą’nda’ałkaaígíi ádaaní éí diné bił bee dahoozingo beesh ola Joseph Smith 1827 neejaago bee dah diniit’ił daaníígo yaa nidiikai. Tsídá yéígo baa nitsé’eskeezgo beesh ola Joseph bee dinoot’įįlígíí chó’dah yoos’į́į́d.14 Diné doo yá’át’ééh beesh ola dinoot’įįł dah nizinígíí bits’ąąjí daishdiinah Joseph dóó Emma Manchester, New Yorkdoo Harmony, Pennsylvaniají, áko diyin binaanish áádi baaninąąjilnish nt’ę́ę́’.15 Nát’áána’ałkaahii kot’ao ak’éshchį́: “Tsidá yéígo ach’ínahwiiná díí beesh ola baa áhayanígíí bilaahjí ahooziih. … Beesh ola hach’i’ nawiinąągo baah ahojilyaahgo Joseph bitsąądoo bóhojoołąah Diyin God bił na’anishígíi, áko éí shį́į́h bika’analwo’doo naas hoodaashzhiizhgo.”16
Naatsóós Mormon Wolyéhígíí baa nijilnishgo Joseph bohojoołaah Diyin God diné łah beesh ola deedołtseeł áko ooį́į́’nii danilííh doo.17 Diyin God t’áá Bí ání, “Diné naaki dóó táá’go t’áá at’é shizaad yá’óó’į́į́nii dah nilį́į́h doo.”18 Diishjį́į́hdi hoolziish éí díí táá diné Oliver Cowdery, David Whitmer, dóó Martin Harris, tsídá ałtsé Diyin God binaash bił nidahjishnish éí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí bee ooį́į́hnii dah jilį́į́’ dóó nahaszáan bikaagi. Adahjinį́į́hgo éí diyin yánaalá’i yáa’ąąhdę́ę́’ niyaago ałkidą́ą́’ beesh ola bik’ehashchinígíí dah jiiłtsą́. Áádóó Diyin God bizaad dah sidiitsąą’ díí beesh ola éí Diyin God bidziilii bee hadiilyaahgo dóó niheeyilyah. Áádóó bee hasąąnííh bá’alyaah t’áá at’e nahasdzáan bikaagi dine’é bił dah hodoołnih. bi’dooniid.19
Tséébiih diné ałdó beesh ola dahjiiłtsá dóó díí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí t’áá anii at’e dóó diyin dah jinį́į́hgo nahasdzáan bikaagi baa dah hojilné doo. Bik’ehashchinígíí yéígo dahnasį́į́h dóó dahjiiłtsá díí beesh ola bikaagí yisdtzo’ígíí. Azhá hach’į́nidahwiinąą ndi dóó nanitłahgo hoolziish łah wee’oodla’ daastił, ndi díí łahtsaadah diné tsídá t’áá doo t’áá’ádaadzaa dah díí beesh ola deeltsah dahdííniid. K’ad éí Joseph Smith doo t’áásahí beesh ola dóó diyin yánaala’ii jiltsąą dah.
Lucy Mack Smith naaltsoos bikaagi ajiilaah, shiyaah bił hózhǫǫgo hooghaandi nadzah k’ad éí naała’ diné beesh ola dayiiłtsah. Joseph bima dóó bizhe’e yił hoolné, “Dooladó nidzaazígíí nají shákolyaah, áko shiisizíínii bił hózhǫ́, k’ad doo t’áásahi shił bee hozin da.“20
Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí bek’ehaashchį́ ałtsoh aljiilaahgo Joseph Smith hach’į́nahwiinąągo naaltsoos bee doolniiłígíí ch’ééh hasdeesį́į́’. Palmyra New Yorkdi Egbert B. Grandin nijooskango t’áá ákodiiniid naaltsoos nábeedeeshtłiił, Martin Harris bidaa’ak’eh aaniiní’ą́, áko naanish bik’eh nidoolyeeł. Áłtso Naaltsoos Mormon Wolyéhígíi haniideehgo, hach’í ndahwiinąągo biniinaa Martin Harris 151 náasdzoh nijiishnįįh áko inda altsoh naaltsoos bik’eh ní’ilyah. Diyin God Joseph Smith yil hoolné, Martin Harris, t’áá doo nikeyah baa nichí’í, tóó bik’eh nidiileeł háálá naaltsoos biyídi yisdzoh, “t’áá anii’nii dóó Diyin God bizaad biyí.”21 Woozhch’iid 1830 yaadą́ą́’ 5,000 Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí hanííh deeh, diishjííhdí éíya 180 miil hanííh deeh, 100 ałąą diné bizaad bee siniil.
Díí naalkaago Naaltsoos Mormon Wolyehígíí t’áá anii at’é, łééyídę́ę́’ hanąąt’ą́ áko t’áá anii alílee at’é. Naaltsoos éí ayóó bidziil, nizhónígo ałk’idą́ą́ yaah yaahalné, ndi yee’na’nitin biyi’ígíí éí ayóó bidziil ła’í diné bee iiná łahgo anayiilaah---shi áko shiilaah!
Seminarydi tsélkee nishłííh yaadą́ą́ Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí tsídá t’áá át’é ałtsoh yiłtą́. Bá íínishtá’ígíí áshiłní, naaltsoos bee hahaziishígíí ałtsé jotá, áko ákwíís dzaah. Naaltsoos bee hahaziishdi t’áá aniinii bee ha’oodziihígíí t’ádii be’nashniih: “Nihijéí biyidę́ę́’ … baa nisókees … nihihee oodlą́ holǫǫgo … Jesus Christ bizhí binahjí da’ díí naaltsoos sianígíí t’áá aníí at’é? Háída díí yik’eh dahdiiyaahgo dóó oodlą́ągo nda’ídééłkidgo Ii’sizį́ Diyinii bibee adziil binahjį’ t’áá aaníí dóó diyingo bił béédahodoolzįįł.”22
T’áá anii át’eii bee ha’oodziihígíí baa nisiskeesgo, t’áá ayisii shił bee hodoolzįįh nisingo, dóó sodizingo, Naaltsoos Mormon Wolyéhigíí yinishtá, t’áá dimoo bik’eh seminary bina’nitinígíí ałtsoh aneeshįįh. T’ádii ádą́ą́dą́ą́’ ahoot’ííh nahalingo bénashniih, shijéí yineesdoi yileeh dóó shił beehozinígíi nitsaah silį́į́h, dóó shił nizhǫní Alma nahalinígí át’áó Diyin God bizaad bidine’é yee neentin yaadą́ą́.23 Éí bits’ąądę́ę́’ shee’odla shijéí biyidi haslį́į́’ áko éí binahjí siziil díí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí biniinaa.
Díí t’áá shí shił bee hoozinígíí éí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí binahjí shee oodlą́ bidziil silį́į́h Jesus Christjí binanitin dóó binahagha’. A’ko éí binahjí t’áá shí shił bee hoozin, Christ sha tíhoosniih áko shi ch’ąą’iiyah Éí binají shiziil ch’íídii ch’eeh shee’oodla’ doo bidziil doo nizin, ndi Yisda’iiníilii ba’iinoslį́ nahasdzáan bikaagi baa hashné.
Hashineeh shik’is, Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí yinishdlą́, ałtsiih dóó ałtsiihgo shijéí yoosdlaad, áko ailee sha silį́į́h.24 Diishjį́į́hdi shee oodla’ naasgo nooseeł, Diyin God bizaad yinishtágo dóó hanisht’aago, Diyin bizaad binaaltsoos biyi’dę́ę́’.
Áádę́ę́’ dah shíínołtśąąhígíi, Naaltsoos Mormon Wolyéhigíí hanąątanígíi nihee iinájí bił hónołǫǫ’ doo. T’áá’anii bee haasdziih éí yéígo sodizin dóó t’áá ákwííjí diyin bizaad yinołtágo, nihee iiná bik’ehojo’díí’ doo. Dóó díí shóisoołt’e’go, shí ánihidishníigo éí “Diyin God, Hool’áágóó aTaa’ nilíinii, Christ bízhi’ binahjį’, jó díí t’áá aaníí át’éhígíí baa na’ídídóołkił; dóó nihijéí bee t’áá aaníí ádóhníigo, índa Christ yinohdlą́ągo, Ii’sizį́ Diyinii binahjį’ t’áá aaníinii nihił ííshją́ą́ íidoolííł.”25 T’áá anii shił beehózin na’ídilk’idígíí yidiitsá dóó nich’í iishjaan iidooliił, shigí át’áó dóó naanáłah nahasdzáan bikaadi yił iishjaan áyiilaahígi át’áó. T́áá ní ałdó Joseph Smith nahalingo ná’adooniił, tsídá ałtsé ooį́į́’nii daasliih yaah gi’at’ao, dóó t’áá ałtsoh t’áa haashį́į́h haanitąahgo bił bee hodoolzį́į́ł díí diyindę́ę́’ binaaltsoos yołtágo.
Shił bee hozin Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí éí Diyin God bizaad t’áá anii at’é. I testify that this sacred record “puts forth the doctrines of the gospel, outlines the plan of salvation, and tells men what they must do to gain peace in this life and eternal salvation in the life to come.”26 Shił bee hozin díí chóyoołį́į́go bidine’é ałah aneedoodłeeł diishjiidí, áko diné biYé Jesus Christ yinídahódoolsííł. Shił bee hózin Diyin God ayóó’anhóní dóó biYé Jesus Christ, éí nahasdzáan bikaagi Yisda’iiníiłii nilí, bitłaadi nihitsé nihee oodla’ii nilí. Áádóó díí saad bee haasdziihígíí éí Diyin Jesus Christ bizhí binahjí ádiishní, Amen.