Nihiląąjí Yigaał
Diyin God át’ehéegi’ át’éego ánalyaaígíí yee na’nitinígíí dóó nihisodizin yee naasgo yoolǫǫs. Náásgóó ádahódoonį́iłígíí nizhónigo bee bił bééhozin. Shił nidoołnish nihiłní.
Shik’is dóó shilakee, ahéhee’ nooyáhígíí díí 186 Nahááh Ntsáo Áłah Alééh Jesus Christ Binahágha’ Dayoodlą́nígíí. Bisodzin hanaalyahígíí diishjį́į́’dí nihí dóó bił haijeehígíí bee nihik’ihojísdlí, President Russell M. Nelson aní nihinaanish éí bee hónį́į́’ doo, dóó doo bąą hayooneeh da doo.
Shí shinaanish bénaashnį́į́h, ni shį́į́h ałdó áko danót’é. Bee hánį́į́hígíí éí t’áá nihí bee niho’holnį́į́h. Díí Ntsáo Álah Aleeh biniyéh hast’é’ a’dishneehgo łago áshíílaa’ éí nizaagoo bénaashį́į́h doo nisin. Nich’į́ bąą hashne’.
Bá haasht’éh adiishneehgo éí nat’ąą ahóót’ęęd yaadą́ą́di át’ehéegi’ át’éehgo hanalyaadi bąą nisédikees. T’óó ahayóídi ahoot’eedyaa neełtą́, éí Diyin YaYałtį́’ii Joseph Smith, sodizin hanáyiilá’hígíí, áłah aleehdi naagha. K’ad inda yiiłsą́ Diyin God bikee ndaakai’ígíí, dóó bisodizin nihiląąjí yigaałgo nihoolǫǫs. Bąą ákoníízį́į́’ nahasdzáan bikaagí Yisda’iiníiłii—éí adą́ą́daah, diishjí dóó náásgóó éí t’áá át’é bee bił béé hozingo nihoolǫǫs. Nizhónígo nanhintingo nihiląąjí yigaał.
Díí át’ehéegi’ át’éego ánalyaa bąą álah aslį́į́’ígíí éí tsídá yéígo bóholnííh. T’ąą’chil táá yołkaa goné 1836, Kirtland templedi, tsóószid yiská’ yaadą́ą́’ da’aashdlish bąą ná’asdeeh. Kót’ao Joseph Smith nakéé’ hane’ ayóó át’éíí iidą́ą́’ ahoot’į́į́d yąą, yaa hoolné. Díí éí Doctrine and Covenants 110gi bikaa’.
“Hiłjį́go, naat’ąąnii dahnilinígíí biká’eeshwod baah dóó tó bit’aah dasííką́, jó éí Naakidsaadah bits’ąądę́ę́’ akwe’í binaanish át’é. Ałtsoh ádeelyaahgo, nihidádinibaal yaago holyaah, áko Shí dóó Oliver Cowdery yaa’íídzaahgo t’ááiisáhí sodiniilzin. Ałtsoh sodiilzin iilyaahgo, t’áá aníídlá nich’į́ ąą ályaa.” 1
“Nihitsékees bidádinibaal nájí kolyaah, nihinąą’ bee’eehozinii ąą’alyaah.
“Diyin God yiltą́, nihidaahdę́ę́’ sizį́; oola yikaah dah sizį́, łitsogo bitsádinidiin.
“Binaa kǫ́ łichį́į́’, bitsii’ éí yas nahalingo łigai; johonąą’ai yilaadi bitsádinidiin; binee’ éí tó ts’ííłgo nilį́ nahalingo diits’á, Jehovah, anihiłní:
“Shí éí altsé dóó akeedi nishlį́; Hinishná, Shí éí niha dah sitsá; Shí éí shiZhe’é ná bitádí Shizį́.
“Nihąąhigi’at’eíí naanidinishaah; k’ad nítóólí nołį́ shidaahdę́ę́’, áko nihitsííts’į́in dé’ołeeh dóó nihił hódoozhǫ́ǫ́ł’.
“Bíníshį́į́h shidine’é ałtso bijéídę́ę́ bił dahózhǫ́, éí ádaatį́, bits’e’ yee, díí hooghan shízhi’ yich’į’ ádayiiláá’.
“Háálá , díí hooghan shił nizhóní dóó shizhí bikąą’ doo; dóó shidine’é bąą náshdaah doo, bąą jíínishba’ díí shighaandi.
“Shánidaala’í bąą nashdaa doo, dóó shinee’ bee bich’į́ yashtį́ doo, shidine’é éí shibeehas’ąąnii yik’eh dah hołį́į́’go dóó shighan bąąhastį́’ígíí doo nichǫǫ’ígíí yił yá’adoogaał dah.
“Aoo’, dimííl yázhí dóó neeznaadi dadimííl yázhí bijéí ayóó át’áo yaa bił dahódoozhǫǫd bibee ák’ihojídlí éíyá bik’ih yádeidoozíł, dóó naanish ádá ádeidoonįįłii éíyá shá nidaalnishíí díí hooghan bii’ naanish bá́’ádayiilaa.
“Dóó díí hooghan bee baa ha’níihii tó se’nąą nidóolníh; dóó díigi’ át’áo ak’ihojídlí bee hahódoolzhísh jo’éí shidine’é bitsíit’áahjį’ bik’idhojídlíhii yéiidoozíł.” Azhá ákot’áó. T’áá ákót’ée doo.
“Bikeedą́ą́’ nihił ádzaago, yá’aashdę́ę́’ ąą’anaanadzaa; dóó Moses bibee ąąnidít’į́į́’ nihee ninil éí binají Israel bidine’é áłah ánalneeh nahasdzáann bikaadę́ę́’ dóó neeznaa ałąądine’é nahookos dę́ę́ nidooká.
“Bikeedę́ę́’ Elias naanadzá, Abraham bi nahágha’ neenidlą́, aníígo nihitsąądę́ę́ oochiłígíí éí bikidojídlíí’ doo.
“Naabikeedę́ę́ ayóó át’éíi ąą’anaanadzaa’; Diyin Ya’yáltį́’í Elijah, t’áá hinąą’go yá’aashgoo anaadzahaa, nihidaahę́ę́’ yiizį́, dóó ání:
“K’ad bąą’hoolziizh, Malachi yee haadziihyaa—Elijah nihaa doogaał, biląąjí áyóó Diyin God baahadzid jí bąą dah hoolzhiizh—
Nihizhe’é bijéí ba’alchinígo dahnidadooká, dóó ałchiní bizhe’é yich’į́ dahdidooká, áko t’áá át’é nahasdzáan bikaagi’ nichǫǫ’ígo baa hadoolzish.
“Áko dííshjį́į́’dí hoolzhizhígíi bee ąąnídit’į́į́’hí nihilakeehnil, dóó díí bee eehozin doo, Diyin báhadzidii jí éí t’áá’ayidídę́ę́’ bich’į́ hoolzhizh, daadilkaałgí.“ 2
K’ad, shí t’óó aháyóódi áhoot’į́į́yaa naałt’ą́. Diyin Ii’sizíínii shił eejaan ayiilaah t’áá anii át’é shił ní. Ndi hazhó’í yinisht’ą́go dóó hast’eh adishneehgo díí Ntsáo Álah Aleeh bá, nizhǫ́nígo diyin bibee adziilii yiłtsą́, yánidaalnishígíi yiląąjí yigaał.
Tsoosts’id naahai yaadą́ą́’ t’ah doo Moses bee’ąąnidit’į́į́’hí Israel dine’é a’łah analnęęh Joseph baa yinį́į́łgóó Kirtland Templedí, ”Joseph yo’holąąh, Naaltsoos Mormon Wolyéhígííbinilyé ałyaahígíí éí ‘Israel bighandóó dine’é ch’éédzí’ígíí Bóhólníihii bibee ahada’deet’ánéé bił bee dahodoozįįł, doo éí hool’áágóó nahji’ kóbi’diilyaa da.‘ 1831 yaadą́ą́’ Diyin God Joseph yił holné, Israel Dine’é ałah analneehígíí éí Kirtlandoo hąhidoolzhizh, ‘Bitahgóó nahazdzáan bikąągoo nąąshaa doo … Israel Dine’é hasdánidooká Shí éí beląąjí yishshaal doo.‘” 3
Azhá diyin yá nda’nitin’i ndzin ndi Diyin God bits’ą́ą́dę́ę́’ Naakidts’áadah nda bi’dineezt’ą́ą́’, “Béédaalniih, ałtsé diyin bighandí nihi kindahayaahgo inda nida’notingóó ahidooká.” 4
Kirtland Temple ałtsé alyaahgo inda Diyin God bináhatá naaki ałkeesinil: Altsé éí Moses beeąąnidít’ííhi neenijaahgo inda Israel Dine’é álah analneehígíí bąąháhoolzhiizh. Naaki goné éí, Joseph Fielding Smith náneezt’ąąh,”Diyin God ałtsé Kirtland Temple adahdoołeeł, áádi inda óholnįįhii nihaadoolyeeł áko diyin bidá’ak’ehdí ndadoolnish.“ 5 Íídą́ą́’ ó’oolį́į́l łago át’éíí nt’ę́ę́’Kirtland Templedi, áádóó aniida ó’oolnį́į́h bee háhoolzhizh, áko diyin k’ehjí bee hak’ínidahayah, áko diyin bá’ndanishtinígíi, “Yá’ąąshdę́ę́ adziilii“ binají tóó ahayóí diné ałahsilį́į́’. 6
Áádóó Joseph beeąąnidit’į́į́hi bee yinilgo, Diyin God bits’ąądę́ę́’ Naakidtsaadah nahasdzáan bikaagóó nidanotindoo bídooniid. Hazhó’ó bąą nisiskeesgo Diyin God nizhónígo yáhast’eh hoolaago Naakidtsaadah ndanitingóó aheeska’ diné t’ááiidą́ą́’ hasht’eh adahdiilyaahgo da’oodląą’ doo. Hódeezhiizhgo miil dine’é dá’oosdląądgo Diyin God bisodizin hanaalyájí íhidííkaii.
Naaltsoos bikaadoo Naakidtsaadah binaanish adahyiilaa’ígíí éí 7,500 dóó 8,000 diné tó bee bida’diilzį́į́’ British Isledę́ę́’. Díí tó wonandí Europe holyéhidi bitl’ąądi há’ootłin niit’ą́, áko nanitinígíí bá’hast’ehoolyaah. 1880 yaadą́ą́’ dóó woshdę́ę́’ 90,000 diné tsé’ąą nihaaskai nihikeyah Americají lá’í British Isle dóó Scandinnaviadę́ę́’. 7 Diyin God Joseph Smith yiłnaanishgo diyin yánidá’nitinígíí ndaneest’ą́, íídą́ą́’ doo biigha da nahalin nt’ę́ę́’. Jó Diyin God naasgóó bił bééhozingo binjí daneesht’ą́.
Doctrine and Covenantsdę́ę́’ saad nizhónígo bee hanííh.
“K’ad bąą’hoolziizh, Malachi yee haadziihyaa—Elijah nihaa doogaał, biląąjí áyóó Diyin God baahadzid jí bąą dah hoolzhiizh—
“Nihizhe’é bijéí ba’alchinígo dahnidadooká, dóó ałchiní bizhe’é yich’į́ dahdidooká, áko t’áá át’é nahasdzáan bikaagi’ nichǫǫ’ígo baa hadoolzish.
“Jó áko k’ad hoolzhizhígíí beeąąnidit’íhi nihilákee nil; áko díí bee bééhozin doo, diyin bibąąhadzidii jí éí k’adą́ą́ bąą holzhiizh, daadilk’aaldi.” 8
Shił bééhozin nihi Diyin God naasgóó hooį́, áko nihiká’analwo’go binaanish bił bá’adahdiilnį́į́ł akeediyoołkaałdí.
Ałk’idą́ą́’ Óholnį́į́hjí bił naanish nt’ę́ę́’ Presiding Bishopric, nihi naanishígíí éí Family Search, Iłhaajeeh naalkąąhii, béesh nitsékeesjí biyí ch’oo’į́į́’ doo biniyéh. Doo éí ashlaada, t’óó bik’éh diniishį́į́’ nt’ę́ę́’. La’í diné yéígo bił eedahozinígíí niheekaigo Diyin God yinzinígíí hadeediilaa.
Ałtsé Táá Naat’áaaniijí éí t’áá doo t’óó ahayóí t’ááła’í ó’oolį́į́nii dikw’iidiishį́į́h bee iiłį́į́’ da doo, dah diiniid. Íídą́ą́’ doo bééhozinda nt’ę́ę́’ díí ó’oolį́į́hii łahda daatsí t’áá íídą́ą́’ bá’alyaah. Naaháí—nahalingo-—łtsé Táá Naat’áaniijí ndahshideelkid, ”Haahoshą́ ałtsoh ídííleeł?”
Sodizin bił dóó diné nina’dadeest’ąą’go diné yéígo bił eedahozinígíí binají, ałtsoh ádeelyaah. T’áá hazhoo’go ałkee holzhizhgo naanish alyaah. Jó ałtsé éí diné dóó yéígo béesh nsékeesii yee hósinígíí Family Search bá alyaah. T’áá hoolzhizhgo łago andeelį́į́h dóó naasgo diyin bits’ąądę́ę́’ bik’ehgo łago annideelį́į́h, łada doo yit’į́į́’ da łeh. Diishjį́į́di éí Family Search binaanishígíí éí sodizin haadiilyaahígíí binahjí, doo t’óó naakidi ó’oolįįł bee ninaa’ánish da .
Diyin God binají doo nanitl’ágoo niha’ayiilaah, áko nihiazází ayóó’ádeeníí’nii doo, dóó diyin bighandi t’áá ałtsoh bánaanish hasht’édiilniił. Tsełkee éí béesh nisíkee bił béé dahozingo bimá dóó bizhe’é yiká’anidaalwo’ doo, Diyin God éí t’ááiidą́ą́’ bił bééhozin. T’áá ałtsoh bił dah hózhǫ́ díí diyin binaanishjí.
Elijah biniinaah ałchiní, amá, azhe’é, dóó amásaní dóó achéí bijéí łago andeedleeh. Diyin bighan ntsaadi shįįh t’áá hódíínágo niha’ąą’at’éé’ doo áko tó bee oosį́į́h doo, dóó ó’oolį́įhii ałdó bąą ndaalnish doo. Nihi aza’zí báná’anish dóó amá dóó azhe’é dóó ba’ałchiní ahidadiiljeeh éí nooseeł.
Diyin God éí t’áá iidą́ą́’ yiyiiłtsą́. Yánahas’ą́, t’áá hazhoo’igo, jó áko’t’áó lago Bisodizin bá Hooghan náásgóó yoolǫǫs. Diné yéígo da’oodlą́’ígíí yiyaahoolá áko ndanitł’á’ígíí yidaaghago hast’é ndeedle’. Diyin God nihiłnaalnishgo bits’ąądę́ę́’, kwe’égi dóó kwe’égi, ałtsíísi kwe’éigi dóó ałtsíísi kwééigi bidahwiiłąąh nihaajooba’go bił nideelnish. 9 Ałkeehoolzhizhígíi éí bił bééhozin, áko nihi nina’deit’ą́ígíi bikeedę́ę́’ inda nihik’idhojídlíí łeh éí łáda doo yíít’į́į́’ da łeh.
Diyin God bich’į́ áheenisin—Éí Naat’áanii President Nelson iiłnį́į́’go binahjí ninádinisht’ą́ díí Ntsao Álah Aleehii bá hast́eh ádiishneehgo. T’áá ahee’ilkidgi dóó sodizingo hast́eh ádiishneehgo shik’idojíshdlí.
Aadę́ę̨́’ dahííná’ísoots’ąąnhígíí doodayeeh saad yinołtá’ígíí éí Diyin God yinǫ́dlą́doo nihiląají yigaałgo bisodizin hanaalyahígíí dóó bina’nitinígíí naasgóó yoolǫǫs. Nihiląąjí yigaał. Náásgóó ádahódoonį́iłígíí nizhónigo bee bił bééhozin. Shił nidoołnish nihiłní. Nihił yilnish doo. Nidiilnishidi t’áá iidą́ą́ yánánahas’ą́go ná ayiilaah. Bich’į́ niná’diní’ą́go, nilhózhǫ́ doo, háálá diné ła biká’íínilwo’ nádaahjí bich’į́ hoolzhizh.
Shił bééhozin Diyin God hiná. Jesus lá Christ nilį́ Díí Bí Bisodizin Bá Hooghan. Neehosin dóó ayóó’á’nó’ní. Bíkee’ yinaał doo. Náhast’é ná áhoolaah. Jesus Christ bízhi’ baa hast’ii binahjį́ ’ádishní, áámen.