Melchizedek Diyin Bibee Adziil dóó Bee Ąą Ńdítį́hí
Sodizin bá Hooghandi éí Diyin bibee adziil bibee’ó’ólníihii tsídá bee ąą nídítį́įhii bee hólǫ́’ígíí éí bik’ehgo bee na’anish.
Diyin Bibee adziil baa yádiishtí, t’áá iidą́ą́’ tájilté yaahadahasdziih, Diyin bibe’adziilii bik’ehojidlí tsékee at’eeké, tsékee ashiiké danlį́’ígíí.
Diyin Bibee’óhólníihii éí diyin bidziil dóó óholnįįhii Diyin God binaanish át’é áko t’áá ałtsoh ba’ałchíní bá. Diyin Bibee adziil éí doo baah daasyahígíí oolyeehda ndi diné chodahyoołinígíí éí olyeh Bibee’óhólníihii. Diné Diyin Bibee ádziil baa haasyahígíí éí doo Diyin Bibee ádziil át’éíí da. Hastóí Bibee ádziil baah hasyahígíí éí doo Diyin Bibee adziil daalyé ndi Diyin Bibee adziil t’óó dahdeeyiléhígíí daalyé.
Díí Diyin Bibee’óhólníihii bidziilígíí éí hooghandi dóó Sodizin bá Hooghandi choo’į́. Ndi bibee ádziil t’áá ałąąh át’éego choo’į́, hooghandi dóó sodizindi. Diyin God t’áá Bí ákot’áo heediilaah. Diyin God iinizinígíi éí ba’áłchíní hool’áágóó iináago shikee yá’indookai. Hooghandóó iłhaajeehii éí aláahgo baa nitsé’askeesgo bee nahastą́. Sodizindoo éí nanitin, óholníih, dóó bibee’ó’oolį́į́hii bits’ąądę́ę́’ áko hooghandoo iłhaajeeh hoolaahgoo nináhidookai. Áko, hooghandoo iłhaajeeh dóó Jesus Christ bisodindę́ę́’ bił nizhónígo ahił ndaalnish doo. Díí éí Bibee ádziil bitsąą’ nihikidhojisdlį́į́’, tó bee nihidoolzį́į́jh, Niłch’i Diyinii Ii’sizíinii aayilyeh, Diyin Bighandi o’oolį́ih, dóó Diyin k’ehjí Iigeh, éí t’áá ałtsoh diné dóó asdzaaní bá. 1
Díí Diyin Bibee adziilii baa yeeltí’ígíí éí tsídá ałtsé Hane’ Yá’át’éehii hanaalyáháadą́ą́. Joseph Smith dóó Oliver Cowdery éí Peter, James dóó John, éí “bee bóhólníihgo bił haz’ą́ągi bee ąą ńdítį́hí nihaa sila dahdiiniid dóó t’áá hool’áágóó hoolziishgoo” (Doctrine and Covenants 128:20). Díí Diyin Yá Yádaaltí’i éí Yisda’iiníiłii t’áá bí óhóníihii yeenilah. Áádóó Diyin Bibee’óhólníiliijí óhólnííh éí t’óó Melchizedek Bibee’adziilii bidadiit’i’ (Doctrine and Covenants 107:5), háálá “óhólnííh bideet’i’, dóó t’áá ałtso bidziil dóó óhónííh bideet’í’ nahasdzáan bikáa’gi.” (Doctrine and Covenants 107:8)
Biship éí bóholniih díí Melchizedek wolyéhígíí éí aláahgo bidziil dóó Aaronic éí woyahdi áko éí bik’eh bee na’anish. Díí Diyin Bibee adziil choo’į́nígíí éí shił bee hodoolziiłjí jinizingo altsé biniyeh choo’į́nígíí hoł bee hozį́į́h.
Peter, James dóó John ałk’idą́ą́’ díí Melchizedek Diyin Bibee’adziil bee bóhólníihgo bił haz’ą́ągi bee ąą ńdítį́hí baa daasyah, ndi t’áá náásgo t’áádoo ałtso hanályáa da. Diyin be’adziil bibee ąą ńdítį́hí éí łah ákeedę́ę́’ nalyah. Bikeedą́ą́’ Kirtland Diyin Bighan da’aashdlishgo, Moses, Elias, dóó Elijah “dííjį́ bibee ąą ńdítį́hí” nideesjaah áko diyin bidiné’e ałah adoolnį́į́ł, dóó Diyin Bighan binda’aanish doo (Doctrine and Covenants 110), jó díí éí Naataanii president Eyring nizhónígo yaa hoolne’.
Diyin bibee ąą ńdítį́hí nihił beehozinígíí éí Diyin bee ó’ool’įįł nihinaał ándaalį́į́h. Díí diyin bee ó’ool’į́ił éí Diyin bił ałhadadiitááh áko nihikidahojisdli’ doo. Sodizin bá Hooghandi éí bee ąą ńdítį́hí baa naaslaígíí t’éíyá diyin bee’ó’ool’į́į́h yaanidaalnish.
Ó’óól’į́į́jí baa na’anish éí diné t’áá iidą́a’ Diyin Bibee’adziil bibee ąą ńdítį́h baa silah éí bik’ehgo ó’óól’į́į́jí baa nidahjilnish. Deacon éí dine’ dóó saanii to’ yitaa deeká’ígíí sacramentgo éí Aaronic Bibee’adziil baah naaslá éí Biship yiląąjí bee ąą ńdítį́hí baah silah. Díí ałdó saani Diyin Bighan Diyin Bibee’adziil bee ó’óól’į́į́ł chodayooł’į́. Diyin Bighaan nitsaadi Boholnį́į́hii éí asdzaani ó’oolnį́į́hii yaadeeleełgo áko diyin baahastí’ígíí bee’ó’oolį́į́hiiłii yeenidaalnish.
Naanałah aldó bibee’ólníihii haayilyeeh, éí habiship dine’ dóó saanii nanitin doo hałnííhgo dóó ałdó hooghaandi dóó diné bitahdi. Naała’ éí diyin bibee’óhólníihii baa naasláhígíí naanish haidee’aah, áádóó bilah yee hatáá dah dilnígo hásodilzii, áádóó inda chíjilnish. Díí kot’áó óholnííh dóó adziil bibee’óhólníihii choo’į́ Sodizin bá Hooghandi, Jesus Christ Binahagha’ Akée’di Dayoołkáałgo Yá Naazínígíí. 2
Diyin Bibee’óhóníihii hooghandi chooį́ áko iłhaajeeh bik’idahojidlį́. Díi aadishnínígíí éí hastiin diyin bibee’óhólníihii dahyoołeeł dóó báałchiní doo be’asdzaan hólǫ́. Díí łah t’áá sáhí naasdah dóó ałtsát’aashígíí ałdó éí aadishní.
Jó díí Diyin Bibee’óhólníihii éí tsídá sodizinjí bee has’ą́, áko t’áá háashį́į́h óhóníihii baah silaago t’éíyá choo’į́, díí éí ndi doo hooghandi bideet’i’ da. Jó azhe’é bibee’óhólníihii baasiłahgo bighaan hasą́ą́di choyooł’į́. Doo naanałah kot’áó diyin bibee’óhólníihii chooyinį́į́ doo biłníí da bighaan hasąądí. Doodiigi át’áó naałchíní nanitin doo, doodayeeh ałchiní alah analį́į́h, doodayeeh diyin bibee’óhólníihii bee né’asdzaan dóó náałchíní básodilzin hałnį́į́da doo. 3 Sodizindę́ę́’ éí tóó nidahnitin, ndi doo hooghandi doo bidah holnį́į́hda.
Díí ałdó hoghaandi azhe’é doo sidaagoo, amá éí hoghaandi boholnį́į́h. Háálá diyin bighaan nitsaadí bikinahasha’ áko diyin bidziil dóó bibee’óhólníihii bighaandi éí amá bee bóholnį́į́h. Saanii éí doo Diyin Bibee’óhólníihii baah naaslaah da ndi hooghandi éí yiląají sizį́ dóó bóhólnííh. Áko hooghandi éí saanii baałchíní yiląąjí sizį́ áko Diyin Bibee’óhóníihii choyoołį́ aląąjí naat’ąąnii nilį́. 4
Azhe’é Diyin Bibee’óhólníihii yéígo choyoołį́ihgo bighandi sodinji naanishígíí naasgo yigaal doo. Azhe’é Diyin Bibeeóhólníihii dah yoolééłígíí ”ayóó’óó’níigo dóó jooba’go yee hooghaangoné yee sizį́ doo” (Doctrine and Covenants 121:41). Díí tsídá ayóó baa hastį́ hooghan has’ąądi. Díí Diyin Bibee’óhólníihii dah yoolééłígíí éí diyin bibeehasąąnii yik’eh hołį́į́’ doo, áko Diyin Bibee’óhólníihii bá bidziil dóó bánaalnish doo ba’ałchíní yásodilzingo. Nizhǫ́nigo iłhajeehígíí ayóo dah áhonííhgo doo nantł’ahgo sodizin dah yokeed doo. Amá dóó azhe’é Diyin Bibee’óhólníihii łá’ígo chodayooł’įįh doołeeł. 5
Díí ałahniidlindi tóó nighaají hasdahdiikah’ háálá ayóónaałníí’ígíí hólǫ́, nihi éí hoolaago iinájí bee nanhidineezt’ąąh. T’ááshǫ́ǫdi nihináá’ “t’ááłá’í t’éí nół’į́įgo” t’áá aníí át’éii hool’áágóó ńdidiilyééł, áko nihits’íís biyi’di “adinídíín bii’ hólǫ́ǫ dooleeł” (3-Nephi 13:22).
Baa hané Yisda’iiníiłii naaltsóós saní dóó Naaltsóós Mormon ́wolyéhígíí diné la’í alah silį́į́hgo kot’áó naneezt’aah, éí nihits’iis biyídi adinidiin doodayeeh biyídi cháhałheeł doo. Jo’ nihi éí, adinidiinjí niidzin, Yisda’iiníiłii ákot’áó yee nanhineezt’aah. We should listen to messages about the truths of eternity. Nihinaa’ choyoosį́id jó éí bee iitį́ Nihináá’ “t’ááłá’í t’éí níil’íigo“—yéígo baaneelnishgo adinídíín dóó ił ééhózinii—koní, “nihits’íís biyi’di ałtso adinidíín biyidi doo“ (3 Nephi 13:22; 3 Nephi 13:22). Ndi “nihinaa’ éí doo yá’át’ééhgóó” doo yá’át’éehígíí nihitsiis biineelyeehgo —Yiiyání, “nihits’iis éí biyi’ chahałheeł doo” (saad dah sijaahígíí 23). Jó kot’é, t’áá nihi hááshį́į́h nihitsiis bii heelyeh, jó nihi niilį́į́hgo—nihich’í alį́į́hgo—hool’áágóó t’áá aníinii bee nanihidineest’aahígíí.
Yisda’iiníiłii bikee’ yiidaalgo nabididiilkił áko nihił bee hodooziił díí hoolaagoo t’áá aníí át’éíí. T’áá aaníí át’éii éí Nihizhé’é Yá’ąąshdi hólǫ́ǫnii aní t’áá háíshį́į́h na’idilkidígíí nanishtin doo (3 Nephi 14:8). Díí nihinaa’ Yisda’iiníiłiijigo t’áá anii hoolaagoo bee nanitinii niidzingo “nihichi’ ąąíí doołeeł” (3 Nephi 14:7-8).
Nihichąąjí éí Chį́į́dii nihintsékees yidoołchǫǫł dóó łahgo baa hastí’ígíí Diyin Bibee’óhólníihii yits’ąąjigo nihooloos doo. Yisdá’iiníiłii ánihidííniid: “Diyin God yá dahalne’ígíí t’áá baa ákonohsin, éí éí dibé ndahalingo hadadít’éego ndaakai, ndi biyi’di éí mą’iitsoh k’ad dichin bi’niighą́’ígíí ádaat’į́” (3 Nephi 14:15). Kot’áó nanhint’aah hááshą́ t’áá’anii át’é jó łahí nanitin hólǫ́: “Eii éiyá bineestʼąʼ binahjįʼ béédahodoohsįįł,” yee naneeztą́ą́’ (3 Nephi 14:16). “Tsin yáʼátʼéehii neestʼą́ doo yáʼáshónígíí bąąh hodooleełgo éí doo bíighah da, índa tsin yíchxǫʼígíí neestʼą́ yáʼátʼéehgo doo bąąh dínóotʼį́įł ndi da” (verse 18). Jó áko, dinoolį́į́ł—“aneest’ą́“—díí Diyin Yá Yádaaltí’ígíí yee nidaneeztą́ą́’. Jó díí kot’áó t’éíyá bééhózin, bineest’ą́ háásh yit’é, jó nihits’ąąjí danilí’ígíí doodayeeh nihinanitin doodahyeeh nihinaat’áanii. Yisda’iiníiłii akot’áo bééhozin ní. Bineestą́ danoł’į́—háásh yit’é.
Nihi neestą́ éí Jesus Christ bisodzin hanályá, éí baah nihił dah hózhǫ́, t’áá kodoo dzilsinildoo naasgo 16 dimiiltsoh nihitah íhidiikai áko ła’í éí doo nihikeyah biyidi kéédahat’į́. Akóniidlaa’ siidlį́į́’ áko ałká’aneejah doo. Diyin bibeehaz’áanii bee aneejah, dóó diyin binánitin baa dah wiilné doo, diyin bidine’é Israel dóó diyin bighan ntsaa nahasdzáan bikaagi nideenil doo.
Diishjį́į́di Diyin Yá Halne’í nihiląąjí yigaał, dóó naaki naahai naanish tsoh náásgóó diyin binaanish niha’ayiiłaah. K’ad éí nihi naat’áanii President Nelson, nonhidinolt’į́įł náásgóó yiiká nihi Jesus Christ Bisodin bá Hooghan hanályáhígíí azhą́ k’ad nihich’į́ndadwiinahgo nihił hoolzhiish.
Díí t’áá aníinii bee haasdziih dóó k’ad nihił bá sodiildzin éí k’ad nihich’į́ hadoodzih, Jesus Christ bízhi’ binahjį’, amen