Beiníłką́ągo Binahjį’ Nihidzildoo
Kodoo ninahaghaigo, Salt Lake Diyin bighan analnéhgo nihididoołnááł dóó bee hazho’o ádilniił.
Salt Lakegi Diyin Bighan baa Hane’
Nát’ą́ą́’ náhane’ éí Ya’iishjááshtso naadiidį́į́’, 1847, yąądáá deesdoigo yaa’adeez’ą́ą́go. Sodizin atah danlínígíí neeznádiin dóó bi’aan dízdiin dóó tséébii yiłtego neeznádiin dóó ła’ts’áadah yiską́ e’e’aahjígo joonéełgo, Brigham Young, nakidts’aada Diyin yánaazį́ yilą́ą́jį’ niłį́įgo, bąądahaz’ą́go doo bidziiłgóó, Áshį́į́h Bii’t’óodi jinína.
Naaki yiską́ągo, Brigham Young t’áá yá’ájítééh, dikwííshíí Naakits’áádah danilínígíí dóó łá’ nida’ałkaahii dahyidíeezh. William Clayton náyiizoh: “K’asdą́ą́’ tsinsitą́ dahjoneełdóó nahookǫsjigo, hózhónígo dayisk’id dóó e’e’aahjigo yaahwiiz’ą́gi jíkai.“1
Nda’nishingo, Brigham Young t’áadoo hooyání niiltłáh dóó bigish ni’kíídiitsi, kwíníigo, “Kwe’é nihiDiyin God Bighan bidoolzįįł.“ Ła’ bik’is Elder Wilford Woodruff, ádííniid díí ha’oodzi’ígíí “iini’ nahalingo shii’ hadilwood“ áádóó tsin ayiitsi President Young bigish nikíidiitsi yą́ągi. Dizdiin náhásdzo hayázhí (16 ha) Diyin Bighan bá haadzo, dóó kin sinil doo “ts’ídá diką́ągo Náhookǫs & Shádi’ááh, ha’á’aah & e’e’aah“ Diyin bighan ałnį̨́į́hgi si’ą́ą doo.2
T’ą́ą́chil 1851 áła’ázlį́į́gi, Sodizin atah danilínígíí t’áá’ ałtsó lą́ da’asłį́į́’ Diyin bighan ádoolnííł “Diyin bízhi’ bá.“ Naaki nááhaigo, Ats’á Biyáázh dį́į́’ts’áadah,1853, Heber C. Kimball da’ashdlish díkwíí dimííl da’oodláanii binááł, dóó łeezh haaką’ Salt Lakegi Diyin bighan bee ha’oodłįn bá. Dikwíí nídeezid dóó bik’ijį’, Tááchil 6, dį́į́’ bee dah’adiitłin ayóó ádaníltsxo nii’nił dóó da’ashdlish, da’nat’ai niniil dóó dilní dadiistą́ Sodizin yilą́ąjį’ naazinígíí tabernalcle sání dę́ę́’ Diyin bighan nidoot’ááłjį’ yikéé’, hada’iisdzíí dóó tsé t’áá dį́į́’go bik’i sohodoozin.4
Łeezh haakaahdi, President Young yénálnį éí bił ahoodzaa ts’ídá áłtsé dahyiskidji haske yę́ę́dą́ą́’, yaa hoolne’ “Íídą́ą́’ shił bééhózin, t’áá k’ad shił bééhózinígi’ át’áó, éí kwe’é Diyin bighan biidoołzįįłgo—shidááhdoo si’ą́ągo yiiłtsą́.“
Neeznáá nááhaigo, Brigham Young náásdí áhodooníł’íí yaa haadzíí’ Ghąąjį’ 1863 nitsaago áła aleehgo ání: “Diyin Bighan dimííl náhai bahoolzhiizhgo t’ah si’ą́ dooleełgo adoolnííł. Doo díí t’éiyá Diyin bighan ádoołnííł da; dikwíídi neeznádiin Bóhólníihii bá ádoolniił. Díí ts’ídá áłtsé Diyin bighan dziłbit’ááhgi Sodizin at’ah danlínígíí ádayilaago bee bééhanį́į́doo. … Laanaa nisin díí Diyin Bighan … Diyin yikéé naazíínii ́bi’oodlą’ bee si’ą́, dóó a’ahóní yeedabidziilgo yindaashnish dził binį́į́gi’.“6
Díí Brigham Young bił ééhózinii nilį́įgo baa ááh nisingo shidiisnáá—’ałtséhígíí, éí áhodooníł yik’eh áhoolaa, íídą́ą́’ hait’áó hooghan bidzilii bee ádoohnííłii choyoos’į́į́d, áko Salt Lake Temple yee t’ah si’ą́ą doo damííl nááhai béíníłkáago, dóó naaki gone’, éí náásgóó lą’í Diyin bighan naaznil doogo yaa haazíí’, neeznádiin bilááhgóó ndi.
Salt Lake Diyin Bighan Ánálnééh
Brigham Young nahalingo, dííjį́įdi nihi Diyin yá halne’ii Salt Lake Diyin bighan dóó la’ ágii t’áá altso’ yik’idadeez’į́į́’ ayóo ya’ádahalyą. T’áá nináháhááh, Ál’ą́ą́jį́ nazinigii baa náhálzhizhgo Presiding Bishopric Salt Lake Diyin Bighan biya ha’ootł’in nideeniłį́ t’aadatsi niłdził daniigo. Presiding Bishopric anishtah yą́ą́dą́ą́’, Alą́ą́jį́ dahnahááztánígíí adaanį́į́go, Salt Lake Temple t’áá si’áán ́ntę́ę́’ nidanool’į́’ dóó ni’ naha’ná bee naałkaahii k’ad chodaa’ínígíí bee ninałkah ndee.
Dii naskaago dabikaa’ la’ Alą́ą́jį́’ Danlinį́ígii baná’nił nitee íídą’: “Salt Lake Diyin bighan bik’ego adóołnííłigii dóó bee bińidoonishigii, t’áá ayisii kin ádal’í biłbéédahozinigii, át’isdgoo’ nidalnishígíí, dóó íídą bee áhoodoonil daholo’igii choodaasįįd. Diyin bighan 1893 yę́ę́dą́ą́’ biih da’ashdlish, Diyin bighan bidziilgo si’ą́ dóó oodlą́’ dóó bee ha’ahoni yee diné yá adidiin do. Diyin bighan yéígo baa áháyą́ągóó biná’anish, dóó bii’ hasht’e’ hoolzingo nizhónígo t’a’ sią́’. Tsé nitłiz bin áz’áhgii dóó tsin ahidadí’á t’ah yá’ádateeh. ’Aniid áhodoonį́į́d, Brigham Young Diyin bighan nidoot’ááł dííniid yąągi łeezh yá’át’ééh dóó t’áá áko’gi át’áo hótł’iz lá.”
Diyin bighan naaskáago t’áá aghą́ą́ hasht’éédaal’įįhigi dóó la’goo hasht’éédoł niił diijį́į́di choodainigii bee, tł’óódéé’ ałdó’ dóó beehozdoí dóó tó yah’adaazlį́ngii ndahaa’zhaazh dóó tó bee ałzį́į́higiil ániidígo ádoolnííł. Áko, t’áá sahdii t’áá áyiisíí nidołka ni’ naha’ná bich’į’ bidziil doogo bee ha’ootł’indee hahodoołzhish áádóó dego hoodoonįįd.
Diyin Bighan Bee Ha’ootł’in
Béédaałniihgo, President Brigham Young at’ą tsé bee ha’ootł’in yinaashnish, éí Diyin bighan bee niłdziłgo biyi nida’anishgo t’ááłáhídi neeznádiin dóó bi’aan naadiin tsosts’id nááhai. Díí béésh łichíí’ii ni’naha’ná neiłkaahii choodyiidoo’įįłį́gii Diyin bighan ánáłnééhgo, éí t’óó alneeh yą́ą́dą́ą́ doo ndi baa nts’áhákeesda ńt’ę́ę́’. Díí ániidígíí át’é, ts’ídá alááh bee ééhózin ni’ naha’ná binahjį’ hasht’e’diteedoo biniyé.
Díí béésh na’ałkahii ániidígíí,Diyin bighan ts’ídá biyaadi tsé ha’ootł’inígi bee choidoo’įįłgo tse’ bidziilgo ádooniił, éí ni’ naha’nágo doo bists’ą́ą́dóó doochxǫǫł da biniiyé. Díí beesh na’alkahii, tse’ bee haootłin bidziilgo’ bee ádooniił éí ni’ naha’ná bighaad ndi hasht’edit’ée doo taasizii do.
Diyin bighan análnééh bee ńdoonishígíí Alą́ąjį’ dahnahazt’anígíí yee hadahaasdzíí la’ naahai yaadą́ą́’. Presiding Bishopric ádadiiniid t’áá díkwíi nídeezidgo ha’doonish, éí Yas Niłt’ees 2020 yąądą́ą́ da’dezhnish. Kodóó dį́į́’ naahaigo ałtso ándoolnííł sha’shin.
Binahjį’ Niildzilígíí Baa Ákwiiniizįįh
Baantséskees kodóó dį́į́’ nídoohah bee iiná ayóó’ánoolnindo, dóó aláahdi at’ée bee siihasinii at’e’ Salt Lake Temple, kwiinisin ániidi ana’alnééh doo éí t’óó da’diikaał at’eedadoo! T’áá binahałt’eego, ádidii’nįįł, “Heit’áo Salt Lake Temple ánálnééhigii nihe’ oodlą’ bee ániidí ándiilnííł, hábidiyííłwooł, hadidoołnį́į́ł, doodaii’ ániidi’ nidiidleeł?“
Ádaan tsídeikeesgo niha’ áłchíní bił díí hasht’e’ aná’ałnééh nanish bina’gí’ ya’aniit’ééh doo, ni’ naha’na’ bich’į’ hasht’e’ ádílnééh nahalindo! Na’íízhdidóołkił éí bee ha’hodoolzhish:
“Binahjį’ nidziilígíísh haasht’eet’e?“
“Ha’át’íí ditą́ąhgo shináz’á, éísh bee shidzil, shi tse’ bee ha’ootł’inish bi shidziil, éí bikááhjį shi’oodlą’ silá?”
“Ha’át’íí éí Diyin k’ehgo iiná dóó nitsa’hákees beenildzildoo niha’ áłchíní bił dóó yá’át’ééhii bee bidadiíłkaaldoo, azhą́ ni’ naha’na’ nihigáád ńdi éí achi’nawhiina iiná’ t’aa bił yit’įihii át’é’?“
Diigi ádahooníil, ni’naha’nági át’áo, hąągo náhididoonaal ha’níígo nandła, dóó heet’áo biziiligii dóó bééhózin da—dii na’ádikid ach’į’ nahwiiná’, doo adaahoodłí’ dóó tí’hoonii holǫ́’, ́oódzį́į́, Sodizinjí bidahónííhii bił na’anish, na’nitin da, doodaii’ beehazááníi da baa ńdaniitl’a. Díí nahodit’e bich’ą́ą́h neilyéii bidzilii éí iisiziini bi’yah ha’ootłin biih holó.
Niha’ áłchíní dóó bił heijéé Diyin k’ehgo iiná bitsé bee hada’ootł’in haadaat’é’? Ła’ shį́į́ t’aa bedahoziní, dóó Diyin bikéé oodááł ádaat’é— niha’ áłchíní bił sodadoołzin, Diyin bizaad bídahooł’aah, Diyin bighan bii nidałnish, Naałtsǫǫs Mormon wołyé’hígíí bits’ą́ą́dóó ídahwiił’aahWóshdę́ę́’, Shikéé’ Yínááłdóó hooghangi na’nitin ádaat’é. Áádóó Nihe’ Oodlą’ Alkéédasadzoh’ígíí, niha’ áłchíní yee át’ée doo’ígíí, dóó “Diyin Hináanii“ daoyee’ deeyinołta’go bee danihidzil doo.
Shí éí, Diyin bighan yah a’iildééhgo na’ídíkid éí ayoo Diyin kehgo iina’ yee bidzil nisin,--áyisíí éí dį́į́’go aląągi dasdzohígíí. Diyin k’ehgo iiná tsé beeha’ootł’in át’é nisin.
Nihí, díí na’ídíkid bá’akoniidzin, President Russell M. Nelson t’ááłtso nihich’į’ yiyííłta’ áłtsé ałáhsiidlį́į́’ yą́ą́hdą́ą́’.
-
Ni’oodlą’ísh hólǫ́ dóó Diyin, Ahool’ą́ą́góó aTaa’, dóó BiYe’, Jesus Christ; dóó Diyin Ii’sizíinii yinidlą́ąsh?
Na’ashch’ąąhDiyin God danlį́į -
Jesus Christ nina’diilt’į́į́go niha ti’hooznii’go nihá niná’idláhígíí, dóó Yisdá’iiníiłii nilį́į́go éísh yiniidłą́ą̨́?
Na’ashch’ąąhJesus Christ Nina’ídláhígíí Binahjį’ Nihídziil -
Jesus Christ bahane’ yá’át’éehiiSodizin Ninályáhígíísh ne’oodlą’ bii’ hólǫ́?
Na’ashch’ąąhNinályah -
Sodizin yiiłą́ąjį’ sizį́níigí yiniidlaago bikee sinizí, Diyin yá’yáłti’ii, Diyin ya’ ał’íinii, dóó adahooniił yahałne’ii’ nilį́, dóó t’áá bí t’éiyá Diyin bibeehadziił t’áá’’at’e’ choyooł’į́?8
Na’ashch’ąąhDiyin yá yádaati’í
Díí na’ídíkid ayóó́ at’éego bitsx’é’ ho’oodla beeha’oodłin yee bidziiłgo nik’á’ ádoołwoołgo’ish baantsínkees? Paul Ephesians dine’é Sodizin bá Hooghan ła’ baa neineeztą́ą́’, ání: “Daal’aadii áádóó Diyin God yá dahalne’ii éí atł’ááh nástł’inii nidahalin. Áádóó Christ Jesus éí tsé á si’áanii bee naaná’ástł’inii nahojílin. Tsé ałk’al ahinidéhígi át’éego nihinijilnishgo Bóhólníihii binahjį’ kin bii’ sohodizin diyinii yiidleeł.’’9
Tsídii ayóó baa shił hózhǫ́ adahwiis’áágóó Sodizin at’ah danilínii béédahosiilzįįd dóó bi’oodlą yee shijei deidiisną́ Jesus Christ bina’nitin yike’ dahoolį́į́go bee béédahodilzin. T’áá bi bee ha’ootłin yee dabidziiligo ni’na’ha’ná’ yichi dabiidziil akidadiit’į́į́ yee danildzill, azhą́ bitsíítsiin dadinį́į́ dóó bik’eh’eheehnidi.
T’áá shi shahane’, éí anį́į́ ats’íís yóó’ alnéehgi haasdzii’ (ła’ nihik’is át’ée ndi) baadzolniidoo bį́į́neigo, amá nilį́į́dę’ dóó yiłhinanii hołóh baa’hashne’. Bizhą ílíígo jooł daatalígíí ayóó yee nílíín ndé dóó yiłhinanii yééhoosįįd éí awoo’ bina’a’nish t’ah yaa óółta’go ahidii’aazh. Hak’ihoojisdli’go át’éé yázhí nizhoniye hweehaz’lį́į́’. Éí t’áá awéé’ nilį́į́dę́ę́’ łóód doo nádziihii yik’ee ti’hooniihgo hastą́ą́ nááhai. Azhą́ bintse’kess dóó bits’íís áłąhjį’ ti’hoonííh ndi, biDiyin ya’ólíigo béésh naałkidí yiyi’dóó kóníigo hadzį́i’: “Diyin t’áá ałtsoní yii’ hólǫ́.“
Béésh biiyi’dóó ahiłdahalnego ła’ na’ádéékid,“Haashą’ yit’áo nihoodłą’ t’ah hólǫ́ azhą́ nits’iis diniih ndi?“ Bidziiłgo koodiiniid: “She’ oodlą’ ́ba’ íínishłíigo bee chahéełdéé’ hááháshdááh. Hwe’oodlą’ hólǫ́ ndi doo yá’át’ééhii t’áá haanídóót’įįł. She’oodlą’ hólǫ́ bee ha’ííníshlí adinídíín sheenáh hodoołeeł nisin łeh. “Áko éí adinídíín ałą́ąhdi bits’ádi’nílį́į́d ła’ cha’haheeł bii’ nisi yáh’igii biniiną̨́. Azhą́ dikwííshį́į́ nááhai shił cha’náhałhíłgo, ndi adinídíín alááh át’éego yiłtsą́. Diyin be’élílee yiiłtsą́. Diyin bá nidaala’í shidadeeshchid. Shił bééhózin Yá’ąąshdéé’ shiZhe’é shiníłtį́h. Díí t’áá át’é doo shił bééhózin da doo ńt’éé iiná doo nanitł’agóó. Díí náásgóó iiná doo bééhózin da, ndi she’oodlą’ éí t’áá bééhóziní. She’oodłą’ doo nisingo éí chahałheeł bii’ oodááł t’éiyá nídiiláa doo. Haalą oodlą’ t’áágéédgo, éí chahałheeł t’éiyá ch’éédzíí’ doo.“
Diyin Jesus Christ yoodlą́ągo be’oodłą’ bidziil—bizaad dóó yee át’éii—binaadéé’ t’áá ałtso yijéí yideelchid. Azhą́ bits’íís doo bidziil da, ndi łą’í yíká’eelwodbidziilgo ayiilaa.
Díí nihi deezhígi’ át’áó, t’óó ahaiyoi Sodizin atah danlínígíí naabaahii danilį́, oodlą’ yee deikááh, t’áá’anii adat’į́ dóó doo yik’i danchééhgo nihi Yisda’iinííłii, Jesus Christ yikéé’ naazį́. Christ yidahool’aah. Christ yee nda’nitin. Yik’ehgoo ádaat’é. Lada dabidziilgo deikaa łada éí doo hołdzilgo ahiikah, ndi diyingo iiná beeha’ootł’in yee dabidziil dóó daniłdzil.
Díí ya’adadeest’ą́ągo bił éédahózin díí sin yaa halne’ “Ha’ootł’in ayóó bidziil, nihi Diyin bik’eh wohkahgo“ dóó “Yisdá’iiníílii biyaa anoochą́ą́’.“11 Ayóó baa ahééh nisin háíshį́į́ Diyin k’ehgo iiná tsé bee ha’ootł’in bee hasht’e’doodzsaaigii t’áá áníí níhízhi’da’oodląni dóó bee nihidziilgo ach’i’ nahwiiná binoodziil.
Doo bilááhgóó bee ndi’níítįįł da nisin nihe’oodlą’ bee ha’ootł’in bidziilii át’é. Azhą́ doo lą’í béédááhai ndi, niha’áłchíní t’áá áníínii bee ndantin dahataałgo:
Hastóí hooyáanii bighan ayiilaa tséłkáá’gi,
’Áádóó níłtsą́ dadeezna’. …
Níłtsą́ da’deezna’, dóó tó yíląąd,
Áko bighan tséłkáa’gi at’ah si’ą́.12
Diyin bizaad tsé bee ha’ootł’in yaa halne’. Yisdá’iinííłii America dine’é neineeztą́ą́’:
Kódííniid: “Dóó tʼáá áłahjįʼ kódaʼohłʼį́įgo éí nihikʼihojídlíi dooleeł, háálá shitseʼ éí bikáaʼgi jiztłʼin dooleeł.
“Ndi t’áá háíshį́į́ díí yiláahgo dóó t’áá bi’ohgo áyiilaaígíí éí doo shitsé bikáá’ yaazhdiitł’į́į́n da, ndi séí bikáá’gi yazhditł’in; ákó aho’niiłtą́ągo tó dááląąd, dóó niyol ndabiiłhango, ndoołdas.”13
Sodizingi bidaholniihii hojooba’ adeinízin Salt Lake Temple hasht’e’ ánályaago Brigham Young laanaa nizinah bik’eh áhodoonííł “dii Diyin bighan hazhó’ó ályaahgo dimííl naahai baa hoolzhiizhgo t’ah si’ą́ą doo.“ Ninaháháago, Salt Lake Temple hasht’é nálnehígíí nihidó t’áá łá’í niidzínígo niha’áłchíní bił, nihido’akwiid t’ao—binahjį’ bik’ididiitiį́į́ł—áko haa deit’áó hasht’e’ didiilnííł dimííl naahai bich’į’ éí bee nihidziilgo.
Diyin yá sizíinii Paul bik’eh áhodoolnííłgo ádííniid “Kót’éego náás hoolzhishgóó nizhónígo atł’ááh nástł’inii ádá [ádadiilnííł], áko éí bee t’áá aaníí iináanii [dadiiltsoł].”14 Nihá sodizin nihi Diyin k’ehgo iiná bee ha’ootłin t’áá aníí at’ée doo dóó bidziil doo, áko Jesus Christ nihá niná’ádiiltį́nigii dóó nihi Yiisdá’iinííłii, dóó Nihá’ nina’íídláh nihi tsé bee ha’ootl’in nilį́į doo, éí she’oodlą’ bízhi’ binahjį’ ádishní, Jesus Christ, amen.