„Lekce 8 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Život po smrti“, Učení a nauka Knihy Mormonovy – materiály pro učitele (2021)
„Lekce 8 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Učení a nauka Knihy Mormonovy – materiály pro učitele
Lekce 8 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Život po smrti
President Russell M. Nelson učil: „Na smrt není třeba pohlížet jako na nepřítele. Díky plnému porozumění a přípravě víra nahradí strach. Naděje nahradí zoufalství.“ („Doors of Death“, Ensign, May 1992, 74.) Při studiu těchto přípravných materiálů se zamyslete nad tím, která učení Knihy Mormonovy o smrti a životě po smrti vám mohou pomoci připravit se „na setkání s Bohem“ (Alma 12:24).
Oddíl 1
Co se s námi stane, až zemřeme?
Korianton, syn Almy mladšího, se přestal věnovat kázání evangelia a dopustil se sexuálního hříchu. Jeho otec k němu poté promlouval o závažnosti jeho skutků. Alma vycítil, že Korianton si dělá starosti ohledně toho, jaký je život po smrti a jaký trest čeká na hříšníka. Svého syna učil, že všichni lidé budou vzkříšeni, ale pouze ti spravedliví budou žít s Bohem (viz Alma 40:1, 9–10, 25–26). Také mu vysvětlil, co se děje s naším duchem mezi smrtí a vzkříšením.
O slovech „dovedeni domů k tomu Bohu, který jim dal život“ president Joseph Fielding Smith učil toto:
[Tato slova] zkrátka znamenají, že jejich smrtelná existence se naplnila a že se vrátili do světa duchů, kde jim bude přiděleno místo podle jejich skutků – buď se spravedlnými, nebo s nespravedlnými – a tam budou čekat na vzkříšení. (Viz Joseph Fielding Smith, Answers to Gospel Questions, comp. Joseph Fielding Smith Jr. [1958], 2:85.)
President Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva o duchovním světě řekl toto:
Z písem… víme, že poté, co naše tělo zemře, budeme žít dál jako duchové v duchovním světě. Písma rovněž učí, že tento duchovní svět je rozdělen mezi ty, kteří během života byli „spravedliví“ či „spravedlní“, a ty, kteří byli zlovolní. Rovněž popisují, jak někteří věrní duchové učí evangeliu ty, kteří byli zlovolní či vzpurní. (Viz 1. Petrova 3:19; Nauka a smlouvy 138:19–20, 29, 32, 37.) A co je nejdůležitější, novodobá zjevení odhalují, že v duchovním světě pokračuje práce na spasení (viz Nauka a smlouvy 138:30–34, 58), a ačkoli jsme naléhavě vybízeni k tomu, abychom své pokání během tohoto života neodkládali (viz Alma 13:27), učíme se také, že pokání je do určité míry možné činit i tam (viz Nauka a smlouvy 138:58). („Důvěřujte v Pána“, Liahona, listopad 2019, 26.)
Oddíl 2
V jakém ohledu mi má víra ve vzkříšení může přinést naději?
Když Alma a Amulek učili lid v Ammonii, právník jménem Zezrom se pokusil překroutit Amulekova slova a zpochybnit jeho učení o Ježíši Kristu. Alma na to odpověděl smělým svědectvím o tom, že vzkříšení a spasení z hříchu přicházejí jedině skrze Ježíše Krista.
Presidentka Susan W. Tannerová, bývalá generální presidentka Mladých žen, takto svědčila o důležitosti vzkříšení:
Toto posvátné tělo, za které jsme tak vděčni, trpí vrozenými omezeními. Někteří lidé se rodí jako postižení a jiní trpí po celý život bolestmi kvůli své nemoci. Každý z nás, když stárne, pociťuje, jak jeho tělo začíná postupně slábnout. Když toto nastává, toužíme po onom dni, kdy naše tělo bude vyléčeno a uzdraveno. Těšíme se na vzkříšení, které umožnil Ježíš Kristus. … Vím, že skrze Krista můžeme pociťovat plnost radosti, které lze dosáhnout pouze tehdy, když jsou duch a prvek neoddělitelně spojeny (viz NaS 93:33). („Posvátnost těla“, Liahona, listopad 2005, 15.)
Oddíl 3
Co můžeme dělat pro to, abychom byli lépe připraveni na setkání s Bohem?
Alma a Amulek se několik let poté, co učili v Ammonii, vydali na další misii, tentokrát k odpadlým Zoramitům. Jejich práce začala přinášet plody mezi pokornější částí tohoto lidu. Amulek učil lid, aby hleděl k Ježíši Kristu a věřil v moc Jeho Usmíření, a poté jej vyzval, aby se připravili na setkání s Bohem.
Když president Henry B. Eyring z Prvního předsednictva hovořil o tom, jak je důležité připravovat se už dnes na setkání s Bohem, učil:
Existuje určité nebezpečí ve slově někdy, pokud znamená „ne dnes“. „Někdy budu činit pokání.“ „Někdy mu odpustím.“ …
Písma mluví jasně o nebezpečí odkládání. … Tento den je drahocenným darem Božím. Myšlenka „někdy to udělám“ může ukrást příležitosti současnosti a požehnání věčnosti. („Tento den“, Liahona, květen 2007, 89.)
Když Alma mladší sloužil lidem v zemi Zarahemla, kladl jim mnoho otázek vedoucích k zamyšlení, aby jim pomohl uvědomit si, co musí udělat, aby byli připraveni stanout v přítomnosti Boha (viz Alma 5).