Víra není otázkou náhody, ale rozhodnutí
Starší Neil L. Andersen
Kvorum Dvanácti apoštolů
Víra v Ježíše Krista je dar z nebe, který přichází, když se rozhodneme věřit a když o něj usilujeme a držíme se ho.
Spasitel si všímal síly či slabosti víry u těch, kteří byli kolem Něj. Jedné ženě obdivně řekl: „Veliká jest víra tvá.“1 U jiných bědoval: „Ó [vy] malé víry.“2 Dalších se ptal: „Kdež jest víra vaše?“3 A dalšího Ježíš vyznamenal slovy: „V [celém] Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl.“4
Ptám se sám sebe: „Jak Spasitel nahlíží na mou víru?“ A dnes se ptám i vás: „Jak Spasitel nahlíží na vaši víru?“
Víra v Pána Ježíše Krista není cosi éterického, co se volně vznáší ve vzduchu. Víra k nám nepřichází náhodou, ani s námi nezůstává jako nějaké právo od narození. Jak se praví v písmech, je to „podstata …, důvod [věcí] neviditelných“.5 Víra vysílá duchovní světlo a toto světlo je rozeznatelné.6 Víra v Ježíše Krista je dar z nebe, který přichází, když se rozhodneme věřit7 a když o něj usilujeme a držíme se ho. Vaše víra buď sílí, nebo slábne. Víra je zásada moci, důležitá nejen v tomto životě, ale i pro náš pokrok za závojem.8 Milostí Kristovou budeme jednoho dne spaseni skrze víru v Jeho jméno.9 Budoucnost vaší víry nezáleží na náhodě, ale na rozhodnutí.
Víra mladého Brazilce
Před měsícem jsem se v Brazílii setkal s Aroldem Cavalcantem. Byl pokřtěný v 21 letech jako první člen Církve ve své rodině. Jeho víra plála jasným plamenem a on se hned začal připravovat na službu na misii. Naneštěstí Aroldově matce lékaři diagnostikovali rakovinu. O tři měsíce později, pouhých několik dní před smrtí, se s Aroldem podělila o svou největší starost: neměli žádné příbuzné, kteří by jim pomohli. Aroldo musel přijmout plnou zodpovědnost za své dvě mladší sestry a mladšího bratra. A toto také své umírající matce ve vší vážnosti slíbil.
Během dne pracoval v bance a po večerech studoval na univerzitě. Dál dodržoval smlouvy křtu, ale jeho naděje na misii na plný úvazek se rozplynula. Jeho misií byla péče o rodinu.
O několik měsíců později, při přípravě proslovu na shromáždění svátosti, studoval Aroldo slova, která káravě pronesl Samuel ke králi Saulovi. „Poslouchati,“ četl, „lépe jest, nežli obětovati.“10 Aroldo dostal zdánlivě nemožnou inspiraci, že musí uposlechnout prorokovu výzvu sloužit na misii. Nenechal se zastrašit překážkami, které před ním ležely, a s nesmírnou vírou vykročil kupředu.
Snažil se ušetřit každé brazilské cruzeiro, které jen mohl. Ve věku 23 let obdržel povolání na misii. Řekl svému bratrovi, kolik má každý měsíc vybrat z jeho účtu, aby zabezpečil rodinu. Aroldo přesto neměl dost peněz na zaplacení plných nákladů na misii a na výdaje na živobytí pro svého bratra a sestry, ale s vírou nastoupil do MTC. O týden později obdržel první z mnoha požehnání. Banka, která dříve staršího Cavalcanteho zaměstnávala, nečekaně zdvojnásobila částku, kterou měl dostat po skončení svého zaměstnání. Tento zázrak, společně s dalšími, zajistil potřebné zdroje pro misii i pro rodinu během jeho nepřítomnosti.
Dnes, o dvacet let později, slouží bratr Cavalcante jako president kůlu Recife Brazil Boa Viagem. Když o tom přemýšlel, řekl o oné době toto: „Když jsem se snažil žít spravedlivě, pociťoval jsem Spasitelovu lásku a vedení. Má víra rostla a umožnila mi překonávat mnoho těžkostí.“11 Aroldova víra se nedostavila díky náhodě, ale díky rozhodnutí.
Existuje mnoho křesťanů a křesťanek s hlubokou vírou v Pána Ježíše Krista, a my si jich vážíme a respektujeme je.
Již nejsme na neutrální půdě
Ale bratří, nám bylo dáno něco dalšího – kněžství Boží, moc Boží, kterou na zemi znovuzřídili svatí andělé. Tím se od ostatních lišíte. Již nestojíte na neutrální půdě. Vaše víra nebude růst díky náhodě, ale díky rozhodnutí.
To, jak žijeme, naši víru buď posiluje, nebo oslabuje. Modlitba, poslušnost, čestnost, čisté myšlenky a skutky a nesobeckost – to vše víru posiluje. Bez toho víra oslabuje. Proč Spasitel řekl Petrovi: „Jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá“?12 Protože existuje protivník, který nachází potěšení v ničení naší víry! Ochraňujte víru neúnavně a neúprosně.
Upřímné otázky
Důležitou součástí budování víry je hledání odpovědí na upřímné otázky. Při tom používáme svůj intelekt i pocity. Pán řekl: „Budu mluviti k tobě v mysli tvé a v srdci tvém.“13 Ne všechny odpovědi přijdou okamžitě, ale většinu otázek lze skrze upřímné studium a hledání odpovědí od Boha vyřešit. Avšak používání rozumu, aniž bychom použili srdce, duchovní odpovědi nepřinese. „Božích věcí nezná žádný,“ jedině skrze Ducha Božího.14 A aby nám Ježíš pomohl, slíbil nám „jiného Utěšitele“ a nazval ho „Duch[em] pravdy“.15
Víra nikdy nepožaduje odpověď na každou otázku, ale usiluje o ujištění a odvahu jít kupředu, a někdy si i přiznat: „Nevím všechno, ale vím toho dost, abych mohl dál kráčet po cestě učednictví.“16
Když se člověk noří do neustálých pochybností živených odpověďmi od nevěřících a nevěrných lidí, oslabuje to jeho víru v Ježíše Krista a ve Znovuzřízení.17 „[Přirozený] člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství.“18
Například otázky týkající se Proroka Josepha Smitha nejsou ničím novým. Jeho kritikové je vznášeli a vznášejí již od doby, kdy toto dílo začalo. Dovolte mi dát členům Církve, kteří pohledem skrze barevné brýle 21. století upřímně zpochybňují události nebo citáty týkající se Proroka Josepha z doby téměř před 200 lety, jednu přátelskou radu: pro teď nechte bratra Josepha na pokoji! V budoucnu budete mít stokrát více informací, než kolik jich je k dispozici v dnešních vyhledávacích portálech na internetu, a tyto informace budou pocházet od našeho vševědoucího Otce v nebi.19 Považte Josephův život v úplnosti – narozen v chudobě a jen s malým formálním vzděláním, přeložil Knihu Mormonovu za necelých 90 dní.20 Desítky tisíc upřímných a oddaných mužů a žen přijaly dílo Znovuzřízení. Ve věku 38 let Joseph zpečetil své svědectví vlastní krví. Svědčím o tom, že Joseph Smith byl prorok Boží. Vyrovnejte se s tím a jděte dál!
Dary, jež prohlubují naši víru
Bible i Kniha Mormonova nám poskytují nádherné ujištění o tom, že Ježíš je Kristus, Syn Boží. V ruce držím výtisk prvního vydání Knihy Mormonovy ve francouzštině, který vydal John Taylor, když v roce 1852 zahájil svou práci ve Francii. Celá Kniha Mormonova nebo její části jsou nyní k dispozici ve 110 jazycích z celého světa. Poskytuje duchovní i hmatatelný důkaz o pravdivosti Znovuzřízení. Kdy jste si naposledy přečetli Knihu Mormonovu od začátku do konce? Přečtěte si ji znovu. Posílí to vaši víru.21
Dalším darem od Boha, který prohlubuje naši víru, je to, že jsme vedeni Prvním předsednictvem a Kvorem Dvanácti. Dnes jsme vyjádřili podporu třem novým členům Dvanácti, a já vítám staršího Rasbanda, staršího Stevensona a staršího Renlunda do tohoto posvátného kruhu Kvora Dvanácti. Pavel řekl:
„[Povolal] apoštoly … [a] proroky; …
Pro [zdokonalování] svatých …:
Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího. …
Abychom již více nebyli … zmítající se a točící každým větrem učení“ těch, kteří v chytrosti čekají na oklamávání lstivé.22
Vedení Prvním předsednictvem a Dvanácti nám pomáhá chránit víru.
I když může být počáteční plamínek vaší víry malý, spravedlivá rozhodnutí přinášejí větší důvěru v Boha a vaše víra roste. Těžkosti smrtelného života vanou proti vám a zlovolné síly číhají v temnotě a doufají, že vaši víru uhasí. Když ale budete nadále činit spravedlivá rozhodnutí, důvěřovat Bohu a následovat Jeho Syna, Pán vám sešle více světla a poznání a vaše víra se stane vyrovnanou a neochvějnou. President Thomas S. Monson řekl: „Nemějte obavy. … Budoucnost je tak jasná jako vaše víra.“23
Porter, Zane a Max Openshawovi
Víra mladých mužů této Církve je pozoruhodná!
12. června letošního roku jsem dostal e-mailem zprávu o tom, že biskup jednoho utažského sboru, jeho manželka a dvě jejich děti se zabili při letecké nehodě. Biskup Mark Openshaw pilotoval letadlo, které startovalo z malého letiště a najednou začalo padat z nebe a zřítilo se k zemi. Biskup Openshaw, jeho manželka Amy a jejich děti Tanner a Ellie při nehodě zahynuli. Jejich pětiletý syn Max byl zázračným způsobem vymrštěn z letadla v sedačce a měl jen polámané kosti.
Dozvěděl jsem se, že v té době sloužil na misii Majuro na Marshallových ostrovech starší Porter Openshaw a že jejich 17tiletý syn Zane byl zrovna na školním výměnném pobytu v Německu.
Zavolal jsem staršímu Openshawovi, který byl na Vánočním ostrově. I když mu nečekané úmrtí jeho matky, otce, bratra a sestry zlomilo srdce, ihned projevil starost o své dva mladší bratry.
Nakonec se starší Openshaw a jeho bratr Zane rozhodli, že oněm bratrům mohou doma pomoci další příbuzní a známí a že Porter má na misii zůstat. Věděli, že přesně tak by si to jejich rodiče přáli.
Když jsem mluvil se starším Openshawem, pociťoval jsem jeho smutek, ale i neuhasitelný plamen víry. „Jsem si jist,“ řekl mi, „a vím to bez jakýchkoli pochybností, že svou rodinu znovu uvidím. … Síla v našich zkouškách se vždy nachází v … Pánu Ježíši Kristu. … Ruka všemohoucího Boha [mně] i mým bratrům v [této] velmi těžké zkoušce velmi očividně pomáhá.“24
Se Zanem jsem se poprvé setkal na pohřbu. Když jsem se díval na čtyři rakve, které v kapli stály před námi, žasl jsem nad vírou tohoto 17tiletého mladíka, který promlouval ke shromážděným. „Dnes,“ řekl, „jsme se sešli s pokorným srdcem a se ztrápenou duší, abychom vzpomněli na život mé maminky, tatínka, Tannera a Ellie. … Povídali jsme si spolu, plakali jsme spolu, vzpomínali jsme spolu a pociťovali jsme spolu ruku Boží. …
Den poté, co jsem dostal zprávu o nehodě, jsem v batohu našel dopis od maminky. Psala v něm: ‚Zane, pamatuj si, kdo jsi a odkud pocházíš. Budeme se za tebe modlit a bude se nám stýskat.‘“ Zane pokračoval: „Maminka nemohla pronést vhodnější poslední slova. Vím, že ona, společně s Tannerem, Ellie a tatínkem, … se za [mé bratry] a za mě modlí. Vím, že … se modlí o to, abych pamatoval na to, kdo jsem, … protože jsem stejně jako vy dítě Boží a On mě poslal sem. Svědčím o tom, že … bez ohledu na to, jak osamoceně se cítíme, Bůh nás nikdy neopustí.“25
Drazí přátelé, vaše víra nezačala narozením ani neskončí smrtí. Víra je rozhodnutí. Posilujte svou víru a žijte tak, abyste si zasloužili tato Spasitelova uznalá slova: „Veliká jest víra tvá.“ Budete-li tak činit, slibuji vám, že vaše víra vám skrze milost Ježíše Krista jednoho dne umožní stát s těmi, které máte rádi, čistí a neposkvrnění v přítomnosti Boží. Ve jménu Ježíše Krista, amen.