Oči k vidění a uši k slyšení
Starší Kim B. Clark
Sedmdesátník
Budeme-li hledět ke Kristu a otevřeme-li oči a uši, Duch Svatý nám požehná, abychom viděli, jak Pán Ježíš Kristus pracuje v našem životě.
Ježíš během svého působení ve smrtelnosti vykonal tak mocné zázraky uzdravování a učil s takovou pravomocí a mocí, že v písmech stojí: „A rozešla se o něm pověst po vší Syrii. … I šli za ním zástupové mnozí.“1
Někteří lidé, kteří viděli, jak uzdravuje, a slyšeli, jak učí, Ho zavrhli. Jiní Ho po nějakou dobu následovali, ale poté s Ním již více nechodili.2 Pán Ježíš Kristus byl přímo před nimi, ale oni neviděli, kým skutečně je. Byli slepí a rozhodli se od Něho odvrátit. Ježíš o nich řekl:
„Přišel jsem k svým vlastním, a moji vlastní mne nepřijali.“3
„Ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili.“4
Bylo však mnoho mužů a žen, včetně Jeho věrných apoštolů, kteří svůj život zaměřili na Něj. Ačkoli se potýkali s rušivými vlivy světa, se zmatkem ohledně toho, čemu učil, a dokonce i se strachem, věřili v Něho, milovali Ho a následovali Ho.
O nich Ježíš řekl: „Ale oči vaše blahoslavené, že vidí, i uši vaše, že slyší.“5
Těsně před svým utrpením v Getsemanech a na Kalvárii dal Ježíš svým učedníkům tento pozoruhodný slib: „Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude; nebo já jdu k Otci svému.“6
Ježíš tento slib splnil – ode dne letnic byli učedníci požehnáni křtem ohněm a Duchem Svatým.7 Skrze jejich víru v Krista, pokání a poslušnost se Duch Svatý stal jejich společníkem, změnil jim srdce a požehnal jim trvalým svědectvím o pravdě.
Tyto dary a tato požehnání Pánovy učedníky posilovaly. Ačkoli žili v nebezpečné a matoucí době, obdrželi duchovní dar očí k vidění a uší k slyšení. Mocí Ducha Svatého začali vidět pravdu o věcech tak, jak skutečně jsou, obzvláště o Pánu Ježíši Kristu a Jeho díle mezi nimi.8 Duch Svatý osvítil jejich porozumění a oni uslyšeli hlas Páně zřetelněji. Evangelium Ježíše Krista jim proniklo hluboko do srdce.9 Byli stálí a poslušní.10 Kázali evangelium směle a s mocí a budovali království Boží.11 Radovali se v Pánu Ježíši Kristu.
S těmito věrnými muži a ženami v zenitu času toho máme hodně společného. I my žijeme v době, kdy Pán Ježíš Kristus koná mezi námi zázraky – včetně uzdravování nemocných, očišťování nás od hříchu, působení změny srdce a zpřístupnění spasení pro Boží děti na obou stranách závoje. I v naší době máme žijící proroky a apoštoly, kněžskou moc, duchovní dary a nebeská požehnání obřadů spasení.
Naše doba je nebezpečná – je to doba velikého zla a pokušení, doba zmatků a nepokojů. V této nebezpečné době nás Pánův prorok na zemi, president Thomas S. Monson, povolal, abychom zachraňovali zraněné duše,12 s odvahou stáli za pravdou13 a budovali království Boží.14 Bez ohledu na to, jakou máme v současné době úroveň duchovnosti, víry nebo poslušnosti, na práci, která nás čeká, to nebude stačit. Potřebujeme větší duchovní světlo a moc. Potřebujeme oči, které by zřetelněji viděly, jak Spasitel pracuje v našem životě, a uši, které by slyšely Jeho hlas hlouběji v našem srdci.
Toto úžasné požehnání přichází tehdy, když otevřeme srdce a přijmeme,15 skutečně přijmeme, Pána Ježíše Krista, Jeho nauku a Jeho Církev do svého života. Nemusíme být dokonalí, ale musíme být dobří a musíme se zlepšovat. Musíme se snažit žít podle jasných a jednoduchých pravd evangelia. Pokud na sebe vezmeme Kristovo jméno, jednáme s vírou v Něho, abychom činili pokání z hříchů, dodržovali Jeho přikázání a vždy na Něj pamatovali, obdržíme společenství Ducha Svatého prostřednictvím milosrdenství a milosti Ježíše Krista.
Prostá poslušnost nám vnáší Ducha do srdce. Doma se modlíme s vírou, bádáme v písmech a světíme den sabatu. V kapli přijímáme svátost a uzavíráme posvátné sliby s Nebeským Otcem ve jménu Ježíše Krista. Ve svatém chrámu se účastníme posvátných obřadů v zastoupení za bratry a sestry na druhé straně závoje. V rodině a v pověřeních od Pána pomáháme druhým, ulehčujeme jim jejich břemena a zveme je, aby přišli ke Kristu.
Bratři a sestry, vím, že když toto vše budeme dělat, Duch Svatý přijde! Duchovně porosteme, získáme s Duchem Svatým osobní zkušenosti a On se stane naším společníkem. Budeme-li hledět ke Kristu a otevřeme-li oči a uši, Duch Svatý nám požehná, abychom viděli, jak Pán Ježíš Kristus pracuje v našem životě a posiluje naši víru v Něj ujištěním a svědectvím. Čím dál více uvidíme všechny své bratry a sestry tak, jak je vidí Bůh – s láskou a soucitem. Uslyšíme Spasitelův hlas v písmech, v našeptáváních Ducha a ve slovech žijících proroků.16 Uvidíme, že moc Boží spočívá na Jeho prorokovi a na všech vedoucích Jeho pravé a živé Církve, a budeme s jistotou vědět, že toto je Boží svaté dílo.17 Uvidíme a pochopíme sami sebe a svět kolem nás tak, jak to činí Spasitel. Získáme to, co apoštol Pavel nazývá „mysl[í] Kristov[o]u“.18 Budeme mít oči k vidění a uši k slyšení a budeme budovat království Boží.
Život se může stát těžkým, matoucím, bolestným a odrazujícím. Svědčím vám o tom, že světlo evangelia Ježíše Krista pronikne skrze zmatek, bolest a temnotu prostřednictvím společenství Ducha Svatého. Ať už se dostaví jako pozoruhodná průtrž, nebo jako jemný příliv, tato nádherná duchovní moc naplní kajícnou zraněnou duši uzdravující láskou a útěchou; temnotu rozptýlí světlem pravdy; a sklíčenost vypudí nadějí v Krista. Uvidíme tato požehnání přicházet a prostřednictvím svědectví Ducha poznáme, že to v našem životě pracuje Pán Ježíš Kristus. Naše břemena budou skutečně „pohlcen[a] radostí“ z Vykupitele.19
Zkušenost, kterou před mnoha lety získali moji rodiče, ukazuje, jak je důležité, aby oči viděly a uši slyšely, a jaká moc z toho plyne. V roce 1982 byli rodiče povoláni, aby sloužili ve Filipínské misii Davao. Když maminka otevřela povolávací dopis a uviděla, kam byli povoláni, zvolala k tatínkovi: „To ne! Musíš jim zavolat a říct jim, že na Filipíny jet nemůžeme. Vědí přece, že máš astma.“ Tatínek trpěl astmatem již mnoho let a maminka si o něj dělala velké starosti.
O několik dnů později maminka tatínka probudila přibližně o půl třetí ráno. Řekla: „Merline, slyšel jsi ten hlas?“
„Ne, žádný hlas jsem neslyšel.“
„Ale já jsem dnes v noci třikrát slyšela tentýž hlas, jak říká: ‚Proč si děláš starosti? Copak nevíš, že já vím, že má astma? Postarám se o něho a postarám se i o tebe. Připrav se na službu na Filipínách.‘“
Rodiče na Filipínách opravdu sloužili a byla to pro ně úžasná zkušenost. Duch Svatý byl jejich společníkem a byli požehnáni a ochraňováni. Tatínek tam žádné problémy s astmatem neměl. Sloužil jako první rádce v předsednictvu misie a spolu s maminkou školili stovky misionářů a tisíce věrných Svatých posledních dnů v rámci přípravy na příchod sborů a kůlů na ostrov Mindanao. Byli požehnáni očima k vidění a ušima k slyšení.
Bratři a sestry, vydávám svědectví o Ježíši Kristu. Vím, že žije. On je náš Spasitel a Vykupitel. Vím, že když Ho přijmeme do svého života a budeme žít podle jasných a jednoduchých pravd Jeho evangelia, budeme se těšit společenství Ducha Svatého. Budeme mít drahocenný dar očí k vidění a uší k slyšení. O tom svědčím v posvátném jménu Ježíše Krista, amen.