Váš další krok
Starší Randall K. Bennett
Sedmdesátník
Váš milující Nebeský Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus vás láskyplně vyzývají, abyste učinili další krok směrem k Nim. Nečekejte. Učiňte ho právě teď.
Během jednoho nedávného setkání s úžasnými Svatými posledních dnů mě zabolelo u srdce. Zazněla otázka: „Kdo si přeje znovu žít s Nebeským Otcem?“ Všichni zvedli ruku. Další otázka zněla: „Kdo věří, že v tom uspěje?“ Většina rukou naneštěstí a překvapivě klesla.
Když vnímáme rozdíl mezi tím, kým jsme nyní, a tím, kým se chceme stát, mnozí z nás jsou v pokušení rozhodnout se vzdát se víry a naděje.1
„Žádná nečistá věc nemůže přebývati s Bohem“,2 a proto budeme muset být očištěni od hříchu3 a posvěceni,4 abychom s Ním opět mohli žít. Kdybychom to museli zvládnout sami, nikdo z nás by to nedokázal. Ale my na to sami nejsme. Ve skutečnosti nejsme nikdy sami.
Díky Ježíši Kristu a Jeho Usmíření nám je dostupná pomoc nebes.5 Spasitel pravil: „Budete-li míti víru ve mne, budete míti moc učiniti jakoukoli věc, která je pro mne žádoucí.“6 Když uplatňujeme víru, víra roste.
Zamysleme se spolu nad třemi zásadami, které nám pomohou na naší cestě zpět k Otci v nebi.
Buďme jako děti
První zásadu ilustruje náš nejmladší vnuk. Poté, co se naučil lézt a stát, byl připraven na to, aby zkusil chodit. Během několika prvních pokusů upadl, plakal a uštědřil nám pohled, kterým říkal: „Už nikdy – nikdy – to znovu nezkusím! Budu prostě dál jen lézt.“
Když klopýtl, jeho milující rodiče si neřekli, že je beznadějný případ nebo že nikdy nebude chodit. Místo toho natáhli ruce, volali ho k sobě, a on se s očima upřenýma na ně opět pokusil udělat krok k jejich láskyplnému objetí.
Milující rodiče jsou vždy připraveni s otevřenou náručí, aby uvítali i ten nejmenší krok, který uděláme tím správným směrem. Vědí, že naše ochota zkoušet to znovu a znovu povede k pokroku a k úspěchu.
Spasitel učil, že k tomu, abychom zdědili království Boží, se musíme stát takovými jako malé děti.7 V duchovním smyslu je tedy první zásadou to, že musíme dělat to, co jsme dělali jako malé děti.8
S dětskou pokorou a ochotou zaměřit se na našeho Otce v nebi a našeho Spasitele se k Nim krůček po krůčku vydáváme, aniž bychom propadali beznaději, přestože padáme. Náš milující Nebeský Otec se raduje z každého věrného krůčku; a i když spadneme, raduje se z každého našeho úsilí vstát a zkusit to znovu.
Jednejme s vírou
Druhou zásadu dokládají dva věrní Svatí, kteří oba hluboce toužili po tom, aby si našli věčného společníka. Oba s modlitbou činili kroky plné víry.
Jurij, Svatý posledních dnů z Ruska, si našetřil peníze a přinesl určitou oběť, aby mohl podniknout dlouhou cestu do chrámu. Ve vlaku si povšiml krásné ženy s jasnou tváří a měl pocit, že by se s ní měl podělit o evangelium. Nevěděl, co přesně má udělat, a tak si začal číst Knihu Mormonovu a doufal, že si toho ona všimne.
Jurij netušil, že ona žena, Marija, je Svatá posledních dnů. Marija, aniž by ji napadlo, že Jurij je také členem Církve, se řídila nabádáním, aby se s ním podělila o evangelium, a tak začala rovněž číst Knihu Mormonovu, přičemž doufala, že si toho on všimne.
Když pak Jurij a Marija ve stejný okamžik zvedli hlavu, užasli nad tím, že vidí v rukou toho druhého Knihu Mormonovu; a ano, poté, co se do sebe zamilovali, byli spolu zpečetěni v chrámu. Dnes Jurij a Marija Kutepovovi z ruské Voroněži jakožto věční společníci významně přispívají k růstu Církve ve své zemi.
Důraz zde není kladen jen na ochotu tohoto páru jednat s vírou. Rovněž se zde dostává ke slovu druhá zásada – Pán nám vždy více než vyrovná naši ochotu jednat s vírou. Naše ochota učinit určitý krok je nejen odměněna – je překonána Pánovými zaslíbenými požehnáními.
Nebeský Otec a náš Spasitel nám touží žehnat. Koneckonců, žádají pouhou desetinu toho, čím nám žehnají, a pak nám slibují, že se otevřou okna nebes.9
Kdykoli ochotně jednáme s vírou v Ježíše Krista a učiníme další krok, obzvláště je-li to krok nepříjemný, který vyžaduje změnu nebo pokání, je nám požehnáno silou.10
Svědčím o tom, že Pán nás povede vždy k dalším krokům – a i během nich. Svou mocí učiní více, než co je srovnatelné s naším úsilím, pokud budeme ochotni se i nadále snažit, činit pokání a postupovat kupředu s vírou v našeho Nebeského Otce a Jeho Syna Ježíše Krista.
Duchovní dary jsou slíbeny nejen těm, kteří milují Boha a dodržují všechna Jeho přikázání, ale naštěstí i těm z nás, kteří „se snaží tak činiti“.11 Ti, kteří se neustále snaží, dostávají sílu.
Mezi základní každotýdenní ukazatele vytyčující naši cestu zpět k Otci v nebi patří trvalá smlouva obřadu svátosti a naše zachovávání sabatu. President Russell M. Nelson na minulé generální konferenci učil, že sabat je Pánův dar pro nás. Naše oddané každotýdenní zachovávání sabatu je znamením pro Pána, že Ho milujeme.12
Každý sabatní den dosvědčujeme, že jsme „ochotni vzíti na sebe [Jeho] jméno … a vždy na něj pamatovati a zachovávati jeho přikázání“.13 Za naše kajícné srdce a náš závazek Pán na oplátku obnovuje slíbené odpuštění hříchů a umožňuje nám „vždy míti jeho Ducha, aby byl s [námi]“.14 Vliv Svatého Ducha nás zdokonaluje, posiluje, učí a vede.
Pokud ve snaze pamatovat na Něj o každém sabatu obracíme skrze tyto dva důležité ukazatele své srdce ke Spasiteli, On naše úsilí více než vyrovná svými zaslíbenými požehnáními. Je nám slíbeno, že na základě oddaného zachovávání sabatního dne nám bude patřit plnost země.15
Cesta zpátky k Otci v nebi vede do domu Páně, kde máme to požehnání obdržet spásné obřady sami pro sebe i za své zesnulé blízké. President Boyd K. Packer učil, že „obřady a smlouvy se stávají našimi doporučeními pro vstup do [Boží] přítomnosti“.16 Modlím se o to, abychom všichni byli vždy hodni chrámového doporučení a používali ho k pravidelné službě.
Překonávejme přirozeného člověka
Třetí zásada zní takto: musíme čelit sklonu přirozeného člověka odkládat věci na později, opomíjet je nebo se vzdávat.17
Zatímco kráčíme dál po cestě smlouvy, děláme chyby, někdy i opakovaně. Někteří z nás zápolí s chováním či se závislostmi, u nichž máme pocit, že je nejsme schopni překonat. Ale víra v Nebeského Otce a v Ježíše Krista je zásada činu a moci.18 Jsme-li ochotni jednat, bude nám požehnáno silou k tomu, abychom činili pokání, a silou k tomu, abychom se změnili.
Selžeme jen tehdy, pokud neučiníme další věrný krok kupředu. A neselžeme, a nemůžeme selhat, pokud budeme věrně spřaženi se Spasitelem – s Tím, kdo nikdy neselhal a nikdy nás nezklame!
Slíbená požehnání
Slibuji vám, že každý vírou naplněný krok se setká s pomocí z nebe. Vedení se dostaví tehdy, když se budeme modlit k Nebeskému Otci, spoléhat se na Spasitele a následovat Ho a naslouchat Svatému Duchu. Síla přijde díky smírné oběti Ježíše Krista.19 Uzdravení a odpuštění přijde díky Boží milosti.20 Moudrost a trpělivost přijdou tehdy, když budeme důvěřovat v Pánovo načasování. A ochrana přijde tehdy, když budeme následovat Božího žijícího proroka, presidenta Thomase S. Monsona.
Byli jste stvořeni, abyste „mohli míti radost“21 – radost, kterou budete pociťovat, když se způsobile vrátíte k Nebeskému Otci a ke Spasiteli a vkročíte do Jejich vřelého objetí.
O těchto absolutních pravdách vydávám svědectví. Váš milující Nebeský Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus žijí. Oni vás znají. Milují vás. Láskyplně vás vyzývají, abyste učinili další krok směrem k Nim. Nečekejte. Učiňte ho právě teď. V posvátném jménu Ježíše Krista, amen.