„Lekce 17 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Jak být součástí Pánovy Církve“, Učení a nauka Knihy Mormonovy – materiály pro učitele (2021)
„Lekce 17 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Učení a nauka Knihy Mormonovy – materiály pro učitele
Lekce 17 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Jak být součástí Pánovy Církve
Nezbytnou součástí služby Ježíše Krista mezi Nefity a Lamanity bylo zorganizování Jeho Církve. Spasitel řekl, že Církev má být nazývána Jeho jménem a postavena na Jeho evangeliu (viz 3. Nefi 27:7–9). Při přípravě na lekci přemýšlejte o požehnáních, která Pán dává těm, kteří se v Jeho Církvi zapojují. Zatímco o těchto požehnáních budete přemýšlet, zvažte, co můžete dělat, abyste pomohli činit Církev příjemným místem pro všechny Boží děti.
Oddíl 1
Jaká požehnání mohu obdržet pouze skrze Pánovu Církev?
Když Spasitel navštívil Nefity u chrámu v zemi Hojnosti, předal svým dvanácti učedníkům kněžskou pravomoc a dal jim oprávnění křtít, udělovat dar Ducha Svatého a vést Jeho Církev (viz 3. Nefi 11:18–22; 12:1; 18:5, 37). Spasitel Nefity učil také tomu, že abychom mohli vstoupit do Božího království, musíme činit pokání, věřit v Něj a obdržet obřady spasení a oslavení, které se nabízejí pouze v Jeho Církvi, jako například křest a konfirmace (viz 3. Nefi 11:32–41).
Když starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů hovořil o účelu Církve Ježíše Krista v dávných dobách i v současnosti, řekl:
Dávný účel zůstává tentýž: totiž kázat dobrou zprávu evangelia Ježíše Krista a vykonávat obřady spasení – jinými slovy, přivádět druhé ke Kristu. („Proč Církev“, Liahona, listopad 2015, 108.)
Oddíl 2
Jak nám přijímání svátosti může pomoci ve snaze být více takovými, jako je Ježíš Kristus?
Spasitel v závěru svého prvního dne stráveného službou v zemi Hojnosti podal dvanácti učedníkům a lidu svátost. Tento obřad vykonal dalšího dne znovu poté, co zázračně opatřil chléb a víno. (Viz 3. Nefi 18:1–9; 20:3–8.)
Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil, jak nám tento obřad umožňuje mít Ducha Svatého jako stálého společníka:
Obřad svátosti je svatou a opakující se výzvou, abychom činili upřímné pokání a byli duchovně obnoveni. … Když se ale svědomitě připravujeme a účastníme se tohoto obřadu se zlomeným srdcem a zkroušeným duchem, pak zaslíbení zní, že můžeme mít vždy Ducha Páně, aby byl s námi. A skrze posvěcující moc Ducha Svatého jakožto našeho stálého společníka si můžeme vždy udržovat odpuštění hříchů. („Vždy si udržujte odpuštění hříchů“,Liahona, květen 2016, 61–62.)
Starší Christofferson učil, že přijímání svátosti nám také může pomoci zaměřovat se na to, abychom se stali více takovými, jako je Spasitel:
Chléb a voda představují tělo a krev Toho, kdo je Chléb života a Živá voda [viz Jan 4:10], což nám jímavě připomíná cenu, kterou za naše vykoupení zaplatil. …
Symbolické pojídání Jeho těla a pití Jeho krve má ještě další význam – totiž osvojit si ve svém nitru vlastnosti a charakter Krista, odložit přirozeného člověka a stát se Svatým „skrze usmíření Krista Pána“ [Mosiáš 3:19]. Když každý týden přijímáme chléb a vodu svátosti, bylo by dobré se zamyslet, jak zcela a bezvýhradně musíme začlenit Jeho charakter a způsob Jeho bezhříšného života do života svého a do své bytosti. …
Přijímat Spasitelovo tělo a pít Jeho krev znamená odstranit z našeho života cokoli, co není v souladu s křesťanským charakterem, a přijmout Kristovy vlastnosti za své. („Chléb živý, který z nebe sestoupil“, Liahona, listopad 2017, 37, 39.)
Oddíl 3
Co můžeme dělat, abychom druhým pomohli pocítit, že v Církvi Ježíše Krista je místo pro každého?
Ježíš poté, co mezi Nefity a Lamanity zavedl svátost, učil, jak je důležité, abychom církevní shromáždění učinili místem, kde se druzí cítí vítáni a začleňováni.
Zhlédněte video „Lifting Others“ (2:49) nebo si přečtěte jeho následující přepis. Sestra Carol F. McConkieová, bývalá rádkyně v Generálním předsednictvu Mladých žen, ve videu uvádí, co můžeme dělat, abychom zajistili, že se všichni lidé budou v Pánově Církvi cítit vítáni.
Znám lidi, kteří každou neděli přicházejí na shromáždění, aby byli inspirováni a povzneseni, a odcházejí s pocitem, že byli souzeni a nebyli potřební ani milováni. …
Musíme si být dobře vědomi toho, za jakým účelem chodíme v neděli na shromáždění, a zajistit, aby se každý, kdo přijde, cítil milovaný, potřebný, přijímaný a povznesený.
Každý má těžkosti, o kterých ani nevíme, a je velmi důležité, abychom si byli vědomi toho, že Bůh miluje každého kolem nás a my na všechny musíme pohlížet tak, jak na ně pohlíží Kristus. A nemůžeme dopustit, abychom s lidmi jednali na základě toho, že je budeme soudit. …
Evangelium Ježíše Krista lidi nepřehlíží. To lidé přehlížejí druhé lidi a my to musíme napravit. Musíme být citliví a mít je rádi a umožnit jim růst a rozkvétat a být těmi nejlepšími lidmi, jakými dokáží být. Mají talenty a schopnosti a osobnostní rysy, které jsou v království Božím zapotřebí. A pokud máme na zemi vybudovat království Boží, potřebujeme, aby přišli všichni. („Lifting Others“ [video], ChurchofJesusChrist.org.)