Ntsáo Áłah Aleeh
Diyin God Tsídá T́áádoo Binahóozhǫ́nídi Íídoołiił
Ghąąjį’ 2020 Ntsaago Áłah Aleeh


15:17

Diyin God éí Tsídá T’áádoo Binahóozhǫ́nídi Íídoołiił

Diyin God Bá’áłchíní dóó Bisodizin haaht’é yiilaa diishjį́į́dí biniyé.

T’áá aniidigo ndajiinąągo Gamaalii Diyin Bighaan Nitsaaígíí baa nidadiilnish. Átídahałinígíí bitsájíninąągo k’ad éí hodeesyeelgo Diyin God bich’į́nidahojilah doo.

K’adą́ą́’ Diyin God bighaan bitł’aadi há’astłingo, Waashindoo bisilao yineeł dóó aniidí naat’ąąnii doołeełígíí yił yineeł.

Brigham Young kódadooniił, díí Diyin Bighaan ha’astłinígíí bik’idahodoołgoł áádę́ę́’ siloa yineel jiní.

Ła’ Gaamalii danilinígíí ádeenizin, ha’át’į́į́sh biniinaa Diyin binaanish nihits’ąąh ninatł’į́.

Áádóó bindajidzidígíi bilaahooziizh áádóó Diyin Bighaan ha’astłin bikídahojiigaid dóó dashneełį́į́h. Nt’ę́ę́’ łah tsé daak’is lah, áko bikáá hadootł’ił yaah doo biighada silį́į́h.

Brigham Young biyaadí há’aastl’in haast’é dahjiilaago 1 áko nitł’izhgo dóó bidziilgo Salt Lake Temple dégo yotą́ doo.2 Áko inda díí sin bee dah hoosh dootał, “How Firm a Foundation”3dóó woł bee dah hozin doo, Diyin Bighaan yéígó nitł’izhgo si’ą́.

Salt Lake Diyin Bighan biyah ha’ootłin

Díí hané bits’ąądę́ę́’ ach’į́náwiiná Diyin God chóyoołį́į́hgo binaanish naasgo yigaał.

Nahasdzáán Bikaagí Naałnįįhii

Díishjįįdi naalnį́į́hii nihitah niłnííh.

T’áá’ aniiltsoh nihitahdi niłnįįh dóó bits’ąądę́ę́’ niháí nist’į́į́h.

Baa yiniił daniidzin áadę́ę́’ bił haajeeh dóó dah nihik’is bee iiná ndahaastį́. Saad bee ha’oní dóó áyóó’ní bee nihiZhé’é Yá’aashii holǫ́nii bich’į́ ná sodadiilzin.

Díí choosh doo yit’į́į́hnii éí nizaadgoo nihitsiish yeenit’į́į́h doo. Lą’í hoghaan hasąądoo binaanish bits’ąą adaasdiid, dóó dichin dah nilį́, dóó naasgoo doo eehozin da. T’óó ahoniiyóí éí aká’oojeeh díí naanį́į́hii bits’ąąhjí baa nidaalnish. Lá dine’ dóó saanii diné bąą dah nahasąąnii yił nidaalnishígíí baa dah hwiinįįh. Niyá’át’ééhii dóó ájooba’ nihijéí biyidę́ę́’ bee aheedah niidzin.

Diyin God bich’į́ sodadiilzin t’ah nit’ę́ę́’ bitsésǫ́ ąąíídoołeeł dóó ne’iiná bík’idhojídlį́į́h doo.

Álástsii’ dah niidlį́

T’óó ahayóó díí naalnį́į́hii doo nihił bee hozin da. Díí éí shił bee hozin, NihiZhé’é Yá’aashii hólǫ́ǫ́nii éí díí naałnį́į́hí t’áá iidą́ą́’ bił bee hózin nt’ę́ę́’. Doo diyin bánidaalá’í áłah áyiilaa da, doo biniyeh ałah aalííh da, dooda yeeh báhódooleełí aají ałah ayiilaah da.

Bee nihił hashné’ígíí éí kǫǫh naalnį́į́hii doo niizida ndi nihitahgoo hólǫ́, ndi Diyin God éí ba’ałchiní dóó bisodzin haasht’é yiilaah.

Biyí jídiikaah, aoo’. Ndi bilaagoo ádiinííł, doo t’óó t’áá lé’í át’éhee bibá siidao doo. Náásgóó yiidaał doo, dóó binají yá’áníít’éíi doo.

Jó binahjí, álástsii’ níídlį́į́h doo. Álástsii’ łeeyidi kesdileehgo, ákót’óa t’éíyá hadinooseeł. Lah dah iiná nihich’į́ nahííłná, dóó cha’haleeł, Diyin God bee ayóó’óó’ní dóó Jesus Christ binahagha’ ninalyah ́éí binají

Ách’į́nahwiinąągo bikeedę́ę́’ éí hak’idhójidlííh łeh.

T’áá ałkidą́ą́’ holzizhgo ách’į́náhwiiná dóó na’áhwidint’aah hólǫ́ nt’ę́ę́’.

Enoch dóó bidine’é doo yá’át’ééhii yaahnaakai dóó dahahidjígą́ yaahdą́ą́’ dah hinąą’ nt’ę́ę́’. “Ndi Diyin God bidine’é yaa ndaah nt’ę́ę́’.” Diyin God tsídá t’áádoo binahóozhǫ́nídi bidine’é yah yaaniskees. Zion wolyé—éí diné “t’áá łá’í bijéí dóó t’ááłá’í nisikees“ áko “t’áá akógi át’éiigo dah hiną́ nt’ę́ę́’.“4

Tsélkee Joseph, bizhé’é éí Jacob, binaaí łéíhooząnígoyaah adá bisghan dóó ndáwíínįį’ áko naalt’e’í jisłį́ih dóó t’áásahí ch’izníyah.5 Joseph iinizin Diyin God daatsí shaa yoosnah. Ndi Diyin God tsídá alaahdi át’éii háyaanisikees lah. Kwe’e nahalzhiizhgo Diyin God binahji Joseph diné yá’át’éehii silį́į́’ áko hazhé’e’ dóó hak’is binají hasdaakai.6

Joseph Smith Liberty Jaildi

Joseph Smith, Diyin God yáyałtį́’ii baa nisinkees, awaalyah sidao bidine’é tídahoonííhgo yásodilzin nt’ę́ę́’. Áko háá’íísh yit’áo Zion hodooleeł jinizin. Jó ndi Diyin God hach’į́ haaziid dóó Diyin bidine’é bitahgoo hodeesheel haslį́į́’---diishjíídi aldó ni’ dóó shí nihitahgoo hodeesheel. 7

T’áá aniidigo Diyin Bisodizin haalwo’ yaahdą́ą́’, dikwiidishą bi dine’é ádahnizin, da’ nihi Diyin God daatsí nihaayoosnah? Azhá diyin bidine’é chíbídinoolkaad dóó atídabidilį́į́’ ndi Israel biDiyin God éí tsídá t’áádoo binahóozhídí íídoołeeł bidine’é yá yaanitséskees. Ha’at’ííshį́į́h tsídá álaadi ánoolningo nizhónígíí.

Há’átį́į́sh bits’ąąd doo bohodiilaał---dóó lá’ídi diyin bizaadi biyídí?

Ałtsé: T’áá kógi ádaat’éii éí ałdó tídahoonį́į́h doo. T’áá aniiltsoh ách’į́nahwiiná biyí ch’ídííkai, áko binají íhodiilaał dóó nihidziil doo, áko Diyin God bił áhanigo ahéédahojilzį́į́h.

Naakígoné: NihiZhé’é bił bee hózin tídahodííní áko ba’ałchíní danį́į́dlį́, doo nihik’id dinoocheeł da.8

Bąą nisókees, Hasda’iiníiłii bich’į́ ndahwiinánii, bitah dahoneezgaí, t’áásahí nidaakai éí yiká’analwo’ nt’ę́ę́’.9 Da’ k’ad diishjíídiish t’áá ákot́é nosin?

Shik’is dóó shilakee, Diyin God nihik’id desį́į́’ nihich’į́ ndahwiiná dóó nideeldzidgo. Bí niheéhósin. Baah na’ookąąhii yidiits’ah. Diyin God t’áá ánii ba’ahódlí. Yeeh haadzíí’ígíí íídooleeł.

Diyin God tsídá t’áádoo binaho’ozhǫ́nídí ná íídoołeeł dóó bisodizin ałdó’—naanish áyóo’adaat’éii dóó áyóo’adahodooniił.

Diyin Yá Halne’ii Baa Ahééh Niidzin

Náásgóó nizhónígo hoolzhish doo, adąądę́ę́’ éí dooda. Éí bąąh Diyin God diishjį́į́hdi nihich’į́ yałtį́. Doo’ákot’éiigoo éí t’óó holna’atá nahalin áhí biba’ dé’ídoonííłgo áko inda hwił ádinǫǫdaał. Diyin God éí niha yinizin éí bilaadi át’é. Jó biniinąą díí Diyin God bisodizin át’é dóó báyałtį́’í holǫ́, naasgo yiikai dóó dégo, éí áádí áyóó ahónoolnin doo bá bąą nísé’ískees.

k’ad, nihił ootágo t’áá niyol bidziil, niheeiiná bich’į́ ndah hwííná doo. Nihił ootahgo bik’ehgo ootahígíí nihits’ąą dooch’ǫǫł, doodayeeh yéígo nahaltin jó éí bitah chídiikai. Łahda yéígo áchí’náhwiinąą łeh, áko indida t’áá yá’át’éeh nahadleeh łeh.

Béesh naat’á’í nishlį́ yaadąąh ach’į́nahwiiná’ígíí haleehgo, biniyeh haasht’eh adishsin łeh. Ayóó nidzinígíí éí ach’į́ nahwiinąągo hazhó nisé’akees dóó bóhojoołąąhígíí ba’ajilííh doo.

Haash yit’áo aash dooleeł?

Jó diyin bináhagha’ dóó bina’nitinígíi bájolíí’ doo. Hwe’oodlą́ bidziil dooleeł áko sodilzin, diyin bizaad jołtá dóó diyin bibeehaząąnii bik’eh hojiłííh doo. Ákot’áo t’éíyá yá’át’ééhgo nisijikees łeh.

Ash doołeeł bijiighaígíí éí baanijilnish doo, doo bijiighaígíí éí dooda.

Hwe’oodlą́ ba’jilííhgo. Diyin God bizaad jiits’ąa’, dóó Báyałtį́’ii bikee joogaalgo nizhónigo nizh doogaał.

Bé’nołnííh, díí éí Jesus Christ bisodizin át’é—Yiląąjí yigaalgo neelǫ́.

Baa nisókees, t’óó ahayóí bee dah deetą́ neeznąą’naaháí doo woshdę́ę́’. T’áá díkwíí chí’doot’aał:

  • Damǫǫgo bááh dóó tó éí alaahdi bee hodilzin

  • Hágo, Shikee Yinááł naaltsoos éí t’áá hoghaandí choo’į́ biniyé éí hoghaandi iłhaajeeh bidziilgo ádooniił.

  • Wodahdí diyin k’ehjí diné t’áá’ ałtsoh nináádaníít’ąąh.

  • Béesh yałtį́’í chodeelį́ diyin binahaga’ bee nidaniitin nahasdzáan bikaadi sodizin naasnilígoo.

Nitsąago Álah Needleehdi éí béesh yałtį́ choodah yoołį́į́go t’éíyá biigha.

Shik’is dóó shilaahkee, Jesus Christ nihiląąhjí nihihaa’alyahgo tsídá t’áádoo binahóozhǫ́nídí át’éii doo.

Israel bidiné’é áłah anáneehígíí biná’anish éí naasgo bąą na’aldeeh doo.

T’óó ałtsé díí nahadzáán bik’gaagí naalnį́į́hii Diyin God binaanish niiniłtł’ah nahalin. Hoghaango na’adaahgo diyin bizaad bee na’nitin yaah éí doo biigha da siłį́į́h. Éí naałnííhígíí biniinaa łahgo át’éiigo diné bich’į́ diidaałígíí łahgo át’éiigo alyaah. Israel ałah analneehígíí éí k’ad lá’í yaah nidaal nish dóóyidah needlį́. T’óó ahayóí ákot’áo baa dah hané.

Norwaydi nihik’is nihichí áiilaah, t’óó ahayóí tó bee bibah dah bidiilziin ní. A’íílaah, “Nileeh sodizindi doo la’í yá’anajahdí, branches wolyé éí k’ad la’í yá’anajah áko ntsaago wónaasgo wards dah doołeeł!!“

Lativadí asdzaani leeh béesh nitsékees biyidę́ę́’ diyin binanitin yóhoołąah áko tsélkee nidanitinígíi t’ahdoo ałtsoh nanitin ałch’į́ analneehgo, tó bee shí didoolzííł ní jiní.

Tó yonanidí asdzaani leeh, béesh bee hane’í aní, “Shilakeeh, haash yit’áo doo shich’į́ halné da?“ Nihibá’ sidah nt’ę́ę́’!“

K’ad éí nihi tsélkee nida’nitinígíí yéígo bi naanish da hólǫ́. Kad éí t’óó ahayóí diné nideenitin. Diné dóó tsélkee nida’nitinígíí nizhónígo k’ad ahił nidaalnish.

Ałk’idą́ą́’ éí łahgo át’éiigo nidaniitin nt’ę́ę́’ k’ad éí díí naalnííhii binají nihinąą ąą’adah yiilaah. Tsé doo nitł’izígíí iidaa chodeelį́ nt’ę́ę́’, jó k’ad éí tsé nitł’izígíí hólǫ́. K’ad éí ałąą’at’éiigo nidah niitin, béesh nitsékeesígíí bee diné hagó dah bidiiní—ałąą’at’éiigo chooį́—hagó dahnołį́, dóó nihikáoojeeh, dóó nihitah honołǫ́ doo.

Binaanish, bik’ehgo alį́

Háálá díí éí Diyin God binaanish át’é. Bik’í dinoolt’aal shik’ehjí alinjí dóó éí shį́į́h lahgo át’éii doo.

Díí Simon Peter dóó diyin yikeenąąkáíígíí łóó’ háhadleeh baa nijíkai Sea of Tiberias wolyéiidí.

“Eí bitł’éé’ t’áadoo łóó’ ła’ hadadzistsooz da.

“Nít’éé’ hayííłką́ągo tábąąhgi Jesus sizį́įgo …

“Áko áhodííniid, Tsinaa’eeł binish’náájígo łóó’ bee hahaltsósí taah daałtsóosgo ła’ bee hadadoołtsos.“

“Áko taah dadzistsooz, nt’ę́ę́’ łóó’ t’óó ahayóigo biniinaa ch’ééh hadazisłtsoos.“10

Diyin God ayóí bidziilígíí hanaał áyiilaah. Nat’ąągo diníít’iidgo nihich’į́ nahwiinayaadą́ą́’ Diyin God nihiká elwo’go—yá’át’ééhgo bik’ehgo—áko Diyin God biNahat’a’ bitł’ąądi yéígo nitł’izhgo ayíílaah.

Shił bee hózin Diyin God binaanish tsídá t’áádoo binahóozhǫ́nígo ba’ałchiníní yá’ íídoołeeł. Diyin God nihaajooba’go bilá yee nihótą́.

Shił bee hózin Naat’áánii President Russell M. Nelson éí diijíídí diyin God yá’yałtí’í nilį́.

Diyin Básízį́ binahjí nihik’idhojidlí díí binǫǫdlígo diyin bánaalnish áádóó tsídá nił bee hózingo Diyin God bee hazdá’iildeehígíí yii deeltseeł.“11 Áko tsídá t’áádoo binahóozhǫ́nídí Diyin God bitsąądoo bąą’áko díniizhiił díí yá’át’ééhgo bánanishgo. Jesus Christ bízhi’ bináhjį’, áamen.

Deizóh

  1. Quartz monzonite that looked like granite, taken from a quarry at the mouth of Little Cottonwood Canyon, 20 miles (32 km) southeast of the city.

  2. For a more in-depth look at this period of history, see Saints: The Story of the Church of Jesus Christ in the Latter Days, vol. 2, No Unhallowed Hand, 1846–1893 (2020), chapters 17, 19, and 21.

  3. See “How Firm a Foundation,” Hymns, no. 85.

    The verses of this great anthem can serve as a theme for our times and, when we listen to the lyrics with new ears, it provides insight into the challenges we face:

    In ev’ry condition—in sickness, in health,

    In poverty’s vale or abounding in wealth,

    At home or abroad, on the land or the sea—

    As thy days may demand, … so thy succor shall be.

    Fear not, I am with thee; oh, be not dismayed,

    For I am thy God and will still give thee aid.

    I’ll strengthen thee, help thee, and cause thee to stand,

    Upheld by my righteous, … omnipotent hand.

    When through the deep waters I call thee to go,

    The rivers of sorrow shall not thee o’erflow,

    For I will be with thee, thy troubles to bless,

    And sanctify to thee … thy deepest distress.

    When through fiery trials thy pathway shall lie,

    My grace, all sufficient, shall be thy supply.

    The flame shall not hurt thee; I only design

    Thy dross to consume … and thy gold to refine. …

    The soul that on Jesus hath leaned for repose

    I will not, I cannot, desert to his foes;

    That soul, though all hell should endeavor to shake,

    I’ll never, no never, … no never forsake!

  4. See Moses 7:13–18.

  5. Joseph was perhaps as young as 17 when his brothers sold him into slavery (see Genesis 37:2). He was 30 years old when he entered Pharaoh’s service (see Genesis 41:46). Can you imagine how difficult it was for a young man in his prime to be betrayed, sold into slavery, falsely accused, and then imprisoned? Joseph certainly is a model for not only the youth of the Church but also every man, woman, and child who desires to take up the cross and follow the Savior.

  6. See Genesis 45:4–11; 50:20–21. In Psalm 105:17–18, we read, “He sent a man before them, even Joseph, who was sold for a servant: whose feet they hurt with fetters: he was laid in iron.” In another translation, verse 18 reads, “They have afflicted with fetters his feet, Iron hath entered his soul” (Young’s Literal Translation). To me, this suggests that Joseph’s hardships gave him a soul as strong and resilient as iron—a quality he would need for the great and unimaginable future the Lord had in store for him.

  7. See Doctrine and Covenants 121–23.

  8. If God commands His children to be aware of and compassionate toward the hungry, the needy, the naked, the sick, and the afflicted, surely He will be aware and merciful to us, His children (see Mormon 8:39).

  9. See Luke 7:11–17.

  10. See John 21:1–6.

  11. Doctrine and Covenants 123:17.