Tʼáá Ałtso Nihookááʼ Dineʼé Dah Deíkááhgóó, Ahidaʼdiilchíín, dóó Bizaad Ał’ąą Ádaat’éii
Bóhólníihii ííshją́ą́ adaalyaa yę́ę dóó yee nahwiiz’ánée, łahdóó, t’áá nihí bee aká’adiijah—éí łahdóó adahwiis’áago Diyin bina’nitin bee bik’ihojídlí.
Shik’is dóó shilahkéí, ániid Diyin bighan góne’ hool’áágóó ahił iiná álnééh bilą́ąjį’ sízį́įgo nishishnish, Dikos Ntsaa-19 beehaz’ą́ bik’eh honish’į́įgo. Asdzání dóó hastiin adooyeh, t’áá áłah na’nitindéé’ nát’áásh, bimá dóó bizhe’é dóó t’áá át’é yił háájéé’ bił naaldeehgo. Ndi t’óó bik’e’ áyéé’go nanitł’a’. Asdzání iiyehígíí náhást’éí góne’ bi’dizhchį́ neeznáá yił háájéí’ígíí yił. Náhást’éígo yił haajééh álkéé’ naháázt’ą́, alą́ąhjį’ dóó akééjį’, ałts’ą́ą́’ na’iist’ą́ągo.
T’áá nidadinééhgóó bináágóó dabighanígíí yá’át’ééhgo yił ahéédahodílzin ńt’éé’. Ákondi, ła’ kindahshijaa’gi doo k’é danídzin da—háálá, asdzání iiyehígíí bimá ání, nihí éí Jesus Christ biSodizin Dííjį́įdi Yá Naazínígíí da’niitah.
Hooghan haz’ą́ olta’di bik’is dahódoolééłgo ch’ééhádáát’įįd, áká’andaajah dóó atah daniidlį́į́ doo danizin, ákondi adin t’áadoo ádzaa da. Sodadoolzin dóó bijéí dalzholí doogo’ sodadoolzin.
Ła’í tł’éé’, bisodizin diists’ą́ą́’ daniizį́į́’, ákondi doo ákǫ́ǫ́ át’éego bił ííshją́ą́’ ályaa. Bighan diiltłah dóó ałtso ádiik’ąą’. Ákondi ła’ ałdó’ anáá hoodzaa. Bighan adíík’ą́ą́’go bináago dabighanígíí bijéí dahideesnáá’.
Bináago dabighanígíí dóó olta’déé’ éé’, ké, dóó hooghan haz’ą́ deinízinígíí álah adeiyiilaa éí t’áá ałtsoní bits’ą́ą́’ adíík’ą́ą́’. Aká’a’ayeedígíí binahjį’ ak’é’diitįįh bééhózin. Doo éí hooghan haz’ą́ díígi’ át’áó bisodizin behodoolnííł da danízin ńt’éé’. Ákot’ée ndi, nahonitł’ah yits’ą́ą́dóó ídahooł’ą́’ígíí dóó ajéí bee sodahodozin beda’alyaa’ígíí yaa ahééh daniizį́į́’.
T’áá áníígo, bijéí yee da’oodlánígíí dóó bináá’ yee da’iiłts’ánígíí, Bóhólníihii bibee’ajooba’ yilzhólígíí iiná bii’ ach’į’nahwii’náago bééhoozįįh. Hwíoodlą́ bee ach’į’nahwii’ná bik’ihajighááhgo dóó bánjitł’izhgo yá’áshdéé’ hak’ihojidleeh. Nahasdzáán bik’áá’gi, haashį́į́ nízaahjį’ t’áadoo le’é yoo’iilyééh, éí doodaii’ biká siidáá łéh, ákondi nihoolzhizhdi t’áá íiyisíí ilíinii bik’íídááh. 1 Díí éí t’áá áníígo yee Haadzíí’. 2
2020 Nááhaigo Nihok’áá’ dine’é hane’ íilíigo bił ch’ét’ą́ éí t’áá áníígo biyi’dóó ha’oodzį́į́’, “Diyin God bá’áłchíní ayóó áyó’ni nihokáá’ adahwiis’áágóó.“ 3 T’áá át’é dah da’íldééh, ak’éí danilíinii, dóó bizaad ał’ąą ádaat’éí, dóó nihookáá’ dine’é, 4 Diyin God t’áá áníígo ání, aha’da’deet’ą́, dóó łą́ągo Bá hózhónígíí dóó biyá’át’ééhíí adiihdaodlé nihiłní.
Diyin God nihookáá’ dine’é ayóó’áyonínígíí éí diyin bizaad biyi’ siláago baa hane’. 5 Éí ayóó’ó’ooni Abrahamic bee aha’deet’ą́ bik’ésti’, bá’áłchíní ałtsʼádaneeskaadígíí ałhaninéíyii’éésh, 6 dóó ił hózhǫ́ binahat’á nihe’iiná dabiyi’ígíí.
Oodlą́’ bee hooghan góne’ doo béého’dilzinígíí, doo tł’óódéé’ naaghahígíí, 7 da’at’ínígíí dóó baahajooba’ígíí, 8 dóó tł’óó’déé’ígíí “Nááná’ígíí“ doo ła’ hólǫ́ǫ da. “Da’oodlánígíí bił neildeeh doo,“ 9 nihokáágóó nizhónígo iiná adadiilnííłgo hágo nihi’di’ní, ayidéé’ dóó adahwiis’áágóó, ła’í sizį́įgo, ła’í dahooghangi, ła’í kéédahojit’į́įgo áka’ádiijah.
Díí kóhoot’įįh Diyin bina’nitin bee hiiná dóó baa hwiilne’go. Ániid hodeeshzhiizh dą́ą́’, Diyin yá yáłti’í Joseph ayóó át’áó bił ch’íhoot’ą́ NihiTaa’ yá’ąąshdi hólóonii t’áá ádajíłtso adahwiis’áágóó Diyin God be’ayóó’o’óní baa ákodajídínóózįįł dóó be’adziil bee jidinóóhsééł dóó łahgo ázhdoonííł.
Ch’ét’ánígíí, Smith hooghan haz’ą́ądi Palmyra, New Yorkdi deidiizts’ą́ą́’. 10
1998, Smith bighan t’áá si’anéégi háádílyaa. Hódahdi náníjah haz’ą́ t’áá éí 18-dóó30-dóó10 (5.5-dóó9-dóó 3meters bee í’niiląąh) adééseez haz’ą́ ánályaa ákwe’é Moroni, Diyin God bits’ą́ą́déé’ ayóó át’éí halne’ nilįįgo, níyá éí tsíłkéí Joseph yaaníyá Bini’ant’ą́ą́tsoh 21 i’íí’ą́ągo 1823 yihahgo. 11
Diyin Yá Yáłti’í yaahóólne’ę́ę́sh béédaałniih:
“[Moroni] ání … Diyin God naanish ádíílíłígíí ła’ hólǫ́; dóó shízhi’ yá’át’ééh dóó nichǫ’ígo baa hane’ doo tʼáá ałtso nihookááʼ dineʼé dah deíkááhgóó, ahidaʼdiilchíín, dóó bizaad ał’ąą ádaat’éii …
“[Moroni] Naaltsoos béésh óóla bee ályaa, łeeyi’ si’ą́ ní, … áko hool’áágóó Diyin bina’nitin t’áá át’é biyi’.“ 12
Kwe’é áłtsé t’ahdoo. Diyin God Hool’áágóó Ataa’ Nilíinii dóó BiYe’, Jesus Christ, bich’į’ ndahwiidlá, Diyin Yá Yáłti’í Joseph doodaii’ nááná ła’ hastiin dóó asdzání éí ndagha’.
Ákondi, Diyin God ch’íyi’aah hait’áó bá ndaal’a’í t’áá át’é yaa dahalne’ígíí ch’íyi’aah. 13 Ła’ éí áłtséedą́ą́, ła’ éí bikéé’ góne’ ałtso ch’ídahaast’ą́, ákondi t’áá át’é éí ch’ídahaast’ą́. 14 Bóhólníihii ádahodoonííł deiníilts’ą́ą́go, nihí, łahdóó ch’ét’ánígíí, dóó yéé ndahwiiní’anígíi nihinahjį’ ałtso baa dahwiilne’—łahdóó nihokáá’ dine’é na’nitin bee bik’ihojídlí.
1823 yę́ędą́ą́’, Joseph 17-binááhaigo doo béého’dilzingóó kin dashiijaa’di kééhat’į́, kéyah t’áá sahdii ániidígíí yii’ kéé hat’į́į́ ńt’éé’. T’áá aníí át’éego t’éí, haash yit’áó éí ádidoolniił Diyin God binaanish atah bee na’anishí nishlį́įgo ndeeshnish dóó Diyin God bi’a’iilyéí dóó adziilii bee Diyin God bizaad dilzinii bilagáanaa bizaad k’ehjį́ ánéí doodlííł dóó adahwiis’áágóó béého’dílzin doo?
Ákondi, háálá t’áá aníí át’éhígíí biniinaa, ni dóó shí bá siidzį́įgo éí ch’ét’ánígíí ałtso bohoolyaa nihí hágo nihi’di’níigo łahdóó áká’iilwod doo.
Shik’is dóó shilahkéí, adahwiis’áágóó, t’áá ánííltso Ghą́ą́jį’ 2020 ałah aleeh ntsaa atah níilį́įgo éí tʼáá ałtso nihookááʼ dineʼé dah deíkááhgóó, ahidaʼdiilchíín, dóó bizaad ał’ąą ádaat’éii át’é.
Dííjį́, Jesus Christ Bisodizin Dííjį́įdi Yitah Danilíinii 196 kédaayah dóó ndahaz’ą́ yii’ kéédahat’į́, 3,446 Sodizin Stakes 90go kéyah dabiyi’. 15 Nahasdzáán nizaadgo biyi’ii dóó bi’ałníí’gi adziilii daniidlį́.
1823 yę́ę́dą́ą́’, háídash yaatsídookos 2020 yiihahgo táágo kédaayah bii’ damííltsoh Sodizin da’atah dabii’ doo—United States, Mexico dóó Brazil?
Doodaii’ 23 kédaayah, 100,000 sodizin da’atahígíí dabiyi’—táá’ North America biyi’, dį́į́’ts’áádah Central dóó South America, t’ááłá’í Europedi, dį́į́’ Asiandi, dóó t’ááłá’í Africadi? 16
Diyin God Yá Yáłti’ii Russell M. Nelson Naaltsoos Mormon Wolyéí “Ayóó Át’áó Haałt’éí“ yiłní. 17 Deiyiłtsánígíí t’áá aníigo kódaaní, “Bééhózin dooleeł tʼáá ałtso nihookááʼ dineʼé dah deíkááhgóó, ahidaʼdiilchíín, bizaad ał’ąą ádaat’éii, dóó nihookáá’ dine’é.“ 18 Dííjį́, ntsaa áłah aleeh t’ááł’á’ídi neeznádiin saad ałąągo dahane’. Diyin Yá Yáłti’í Russell M. Nelson Jesus Christ dóó bi t’áá aníí bina’nitin nályá ní 138 ał’ąą dine’é dahdeikáa yee yich’į’ haadzíí’, dóó t’ah wólta’.
1830 Naaltsoos Mormon wolyéí 5,000 áłtsé alyaa yę́ę́dą́ą́, 192 damiilgo éí t’áá ałtso doodaii’ łahdóó 112 ał’ąą saadjí ályaa. Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí béésh ntsé’keesí ałdó’ biyi silá. K’ad Naaltsoos Mormon Wolyéí 23 saad ał’ąą át’éego bee daasdzoh éí 50 dimííl biláahgo nihok’áá’ dine’é yee yadaałti’, 4.1 dimííł ánéélą́ą́ nihokáá’ dine’é dahdeikáá bits’áádóó’ígíí ádaat’į́. 19
Áłts’íísí dóó doo nanitł’agóó—nihí aniitah—ayóó at’éí nahwiileeh.
Łah éí, Monroe, Utahdi, 2,200 diné kéédahat’į, Stake Conference áłah ílį́įdi, hanéélą́ą́’ Diyin bándanoot’ą́ą́’ dííniid. K’asdą́ą́ t’áá át’é yadadiilchid. Ániid yihah yę́ę́dą́ą́’, éí Stake dóó 564 nda’neezt’ą́ą́’ t’áá át’é U.S. hadahaasdzo dóó 50 kédahyahgóó—Antarctica t’éí ndaga’.
Antarctica baa yáshti’go, Ushuaiadi ndi, Argentina ts’ída shádi’ááh nihoní’áádi ndi ádahodoonííł bee ha’da’iisdzi’ yę́ę bohool’yaa nida’nitiní Jesus Christ bina’nitin ninályáhígíí “nohosdzáán bee nahoo’á“ deił’níidi yaadahoolne’. 20
Dį́į́go naaltsoos Saints 21 bik’ésti’ bikáá’ naashch’ąą’ éí diyin bina’nitin adahwiis’áágóó ánéélą́ą́’ yaahalne’ éí Diyin Yá Ndaazíínii da’oodláanii t’áá ałtsogo bich’į’ kólyaa. Nihisodizin bik’éé’ nááhane’ da’oodláanii ła’í nizinígo t’áá áníínii dóó Diyin bina’nitin yik’eh dahiinánéé’ yee niłzil, Mary Whitmer ałdó’, éí oodlą́ą́go Moroni béésh oolá bikáá’ na’asdzoh bich’į’ ííshjání áyiilaa. 22
Yasniłt’ees 2021 biyi’, taago nihisodizin t’áá ałtsogo naaltsoos nilínígíí—Friend, For the Strength of Youth, dóó Liahona—t’áá ałtso hágo dóó atah danóhłį́ daaní áádóó nihaa hane’ dóó t’áá aníínii adahwiisáago da’iiniidlánígíí yiyi’ yaa dahalne’. 23
Shik’is dóó shilahkéí, nihiTaa’ Yá’ąąsh hólónii dóó Jesus Christ hózhǫ́ deiniidlą́ągo, t’áá áníínii ninalyahígíí dóó aha’dit’aah dilzinígíí biyi’ akihojídlí nihaa dahaasyá, Na’nitin Ninalyáhígíí baa da’ííníilta’, dóó baa ntsídeikees, dóó baa dahwiilne’, kót’áó diyingo iishjáá ályáa’ígíí bidahwiilnééh.
Diyingo na’nitin bik’ehgo nihe’iina’ t’áá ałtsogo yik’ihojídlí t’áá nihí dóó nohokáá’ dine’é daniilzééłgo anihoolííł.
Africadéé’ ła’ nihilah ání, “Shahastiin diyin bibee’adziilii yee aka’analwo’go hózhǫ́ ahodiilzee’ dóó ba’ahwiinít’į́įgo ábiilaa. Áádóó shí ałdó’ hózhǫ́ yá’át’ééhgo ach’ooní dóó amá nishlį́ sílį́į́’.
K’ad Central Americadi adawiis’áago áká’análwo’ii ba’ódlíi t’ahdoo Diyin God bina’nitin ninalyáhígíí neidiiléhę́ę́dą́ą́ ání, atiingóó t’óó bóhólnííhgóó naasháá ńt’éé’. K’ad bí dóó ba’áłchíní éí danilínígíí, biniyéhígíí, dóó yee dabidziilígíí yik’ékai.
South Americadi ashkii yázhí lei naa’ahoohai yinisé dóó biyęęzhii baa nahaniih áko bighan adeiléhígíí bitsétsǫ’ yá neidiyoołnih biniyé. Áłtsé diyin bibéeso niinílá. Yá’ąąshdéé’ tsétsǫ’ t’áá aníí ąą’ át’éego yidoołtsééł.
Dį́į́go ahíhodiidzohdi, ha’a’aah dóó shádi’ááh United States hahoodzoh kindahsijaa’di bitsį’ yishtł’ízhii bighan haz’ą́ądi ch’ilátahózhóón haalgaidi k’ideidiilá, diyin bina’nitin woodlą́ dóó t’áá hó ájit’éego yéédabiiłniih biniyé.
Anaa’ yii’ ch’íníyáhígíí, Southeast Asiadi ánaaí éí iiná doo bił nilíigo bił haz’ą́. Ha’ólníh yaa neiyiyeełgo biyi’ ła’ yił ółta’í sodizindí bááh dóó tó bee naakáhí hach’į’ dahyidiiką́ dóó o’ool’įįł bee yisdá’iildééh dóó Jesus Christ Niná’nídlá t’áá aníígo yaa hoolne’.
NihiTaa’ Yá’ąąshdí hólóonii Be’ayóó’ó’óní baa akódadíníidzįįłgo nihich’į’ kóyiilaa, ólta’, ts’ídá naanish yá’át’éehii, t’áá hó ajít’éego áká’aná’áwo’, dóó nizhóní dóó ił hózhǫ́ǫgo é’él’į́ Sodizin ninályáhígíí biyi’ bik’ídiikahgo bee ídahodiil’ááł dóó didiníílzééł.
Diyin God ba’íínóhłí wohłeehgo, łahdi dah ts’ídá chahalheeł, t’áá sahi ídlį́, ts’ídá doo ákot’éego hoo’aahgi na’iikąąhgo, Diyin hózhǫ́ nihe’hósingo baa ákoniidzįįh dóó nihił bééhózinígíí doodaii’ ayóó’ádiniinínígíí ts’ídá biláahgo ayóó anihóní.
Díí biniinaa Diyin God baa da’iiníídlį́įgo nihiká’adoolwoł t’áá ákwigi’ át’éí t’áá náás siláa doo, t’áá ahéhoołt’éí, t’áá ákwigi’ át’áó é’él’į́ dóó nihighan dóó kéédahwiit’į́įdi ahodiilzééh ádadiilnííł. Diyin God bi’ayóó’ó’óní yee nihániná’nidláhígíí nihiyi’di baa akódaniidzįįhgo ts’ídá t’áá áníínii, bitł’aah siláago, nihaa hane’ t’áá ánínígíí, nihił haz’ą́, dóó ił ídlį́ hodoolééł.
Dííjį́di nohookáá’ dine’é bił hahóó’á, hadahóół’á, dahóółchxǫ’ áko sodizin yá’át’éehígíí dóó hódzą́ éí t’áá íiyisíí nidzin. Haash yit’áó nohookáá’ dine’é bii’sizíinii ániid ándoolnííł, nábiidoolnaał, dóó ha’ólníigo andoolnííł? 24
Haitidi tsin k’éédeididléhígíí éí ła’ígo neeznádiin bitahdóó diné yá’át’ééhgo ádá’áł’į́įgo ahínéékah. T’áá ákǫ́ǫ́ kéédahat’ínígíí, Sodizindóó da’atahígíí bił 1,800 yilt’éego, tsin atah yee áká’ándaajah, ałhííkahgo 25,000 tsin k’ídeidíílá. 25 Díí nináhahááh bik’eh tsin k’éédadilyééh k’ad 121,000 k’idoolyá. Neeznáá dimííl dóó bilááhgóó ánéeląąhgo k’ididooyéél hwindzin.
Díí ła’ bee asdlį́’ígíí bits’ą́ą́dóó chahah’oh hólǫ́, łeezhígíí baa hą́ą́hasin, dóó náásgóó tó nídadinahígíí t’áá áłch’į́į́dí łeh. Dahoghangóó nizhóní ádahoolííł, diné ahiłdanidlį́, diné bił yá’ádáhoot’ééh, dóó bii’sizíinii háádahaldzííł. Haitians nabídíkidgo háísh díí tsin bineest’ą’ deidoołdah, ńt’éé’ ádaaní, “T’áá háíshį́į́ dichin nízinígíí.“
Ła’ 80 bits’á’nil ánéelą́ą́’go adahwiis’áágóó Sodizin at’ah danilį́. 26 Sodizin dahólǫ́ǫgo nitsohodinidiłgo, t’áá hodina’í áká’iijah, hózhǫ́ ch’iyáán ádįįhgo, hooghan, o’hoo’aah, ólta’ dóó naanish bína’niltin bee anáhóót’i’ haleehgo. Adahwiis’áago, Sodizn da’atahígíí, nihik’iské, dóó Sodizin éí diné danoochéłígíí yiká’andaajah dóó tó, yahanda’aldah bidadéét’i’ígíí, bich’į’ andahazt’i’, dóó anáá’ baa’áhayą́—t’ááł’á’í asdzį́, t’ááł’á’í dahooghan, t’ááł’á’í tsin íí’áago yee yíká’ańdaajah. 27 T’áá ałtsogóó, nizhónígo amá dóó azhe’é daniidlį́ dóó atah diné yá’át’éehii daniidlį́, kéédahwiit’į́į́dóó dóó nihináágóó bił ndahaz’áágóó áká’ańdeijah, Latter-day Saint Charities ałdó’ atah. 28
Diyin God éí yá’át’ééh dóó doo yá’át’ééhii ndahiidláahgo bee nihóhólníihgo nihainílá—dóó básiidzį́įgo ánihiilaa. Bóhólníihii ádííniid, “Shí, Diyin God Bóhólníihii, t’áá [nihi] nihóhólnííhgo ánihiilaa, éí bąą t’áá nihi nihóholnííhgo woohááł.“ 29 Yee haadzíí’go “ąą shijéhígíí bi’doolnih,“ 30 Bóhólníihii Yee Niná’nídláhígíí yee nihik’ijisdli’ dóó Diyin bina’nitin bik’ehgo oodááł éí áts’íís dóó ii’sizíinii binazt’i’ígíí nahjį’ kóyoolííł. 31 Ajooba’go, díí niná’nídláago nihidíích’idígíí éí ańdahaskai’ígíí ałdó’ bídadéét’i’.
Dííkwííshį́į́ naahai yę́ę́dą́ą́’, Central Americadi sodizin na’nitiní léí’ shił hoolne’ éí Dííjį́į́di Sodizn Yá Naazínígíí “Diné andahaskai’ígíí bitó bee alzį́į́h,“ naashkaah ní. “T’áá shį́į́ ákót’é,“ ní sodizin na’nitiní, “Diyin God nohookáá’ diné t’áá ałtso tó bee dabi’didoolzį́į́łgo yá hooł’a’, hahgo dóó haa’í dabighanígíí doo bee bóhólníih da, t’áá hózhó’ó áłchíní yázhí t’éiyá, éí ’Christ yiinahjį’ dahiiná.’ 32 Hast’óí Naakits’áadah nilíinii Paul,“ ní na’nitiní, “éí náádahidiilyáhígíí tó bee alzį́į́h dóó naadahiiná yiba’ ndaakai.“ 33 Diyin bighan biyi’ ó’ool’įįł bá adaalne’ígíí bik’ihojídlí “tʼáá ałtso nihookááʼ dineʼé dah deíkááhgóó, ahidaʼdiilchíín, dóó bizaad ał’ąą ádaat’éii“ doo ła’ “ánoonééł “yánaalt’e’, chį́į́diitah, doodaii’ áts’íís yoo’ádaalne’ t’áhdii dabótą’ doo.“ 34
Diyin God baa bik’íníítáahgo, t’áá ádzaagóó joogáłę́ę łahdi nihisodizin t’áá hooshch’į’ biyi’ nihił hanih, ahił kéédahoniit’į́įjį’ ałhíneikah, nihiyi’sizíinii dóó chahałheeł ch’idaniilka’, dóó ii’sizíiniijį’ yisdáhoot’i’jį’ nanihiilóós dóó Bi’aha’dit’ááh yá’át’éehii dóó ayóó’ó’óní dina’ii da’niitah doo.
Ayóó ádaat’éii áłtsé áłts’íísígo bee hahwiilzhíízh, ákondi álíleeh t’áá ákwííjį́ nahwiileeh. Ii’sizį́ Diyinii aahalyé ayóó át’áó ach’į’ ádaalyei, Jesus Christ Niná’nídlá, dóó Bina’nitin ííshjáá ánályaa, ó’ool’įįł dóó aha’dit’aah Bisodilzin Ninályáhígíí, bízhi’ bee wójí biyi’ígíí dooládó’ baa ahééh daniidzin da.
Haa’íyee’ nihił hózhǫ́ǫgo Diyin God hágo nihił nínígíí deidiiltsoł dóó tʼáá ałtso nihookááʼ dineʼé dah deíkááhgóó, ahidaʼdiilchíín, dóó bizaad ał’ąą ádaat’éii, bikihojídlį́ dóó adahodoonííł bee ak’ihoojídlį́ bee áká’adiijah Jesus Christ bízhi’ dílzin dóó haałt’éhígíí bee sodiszin, amen.