Ntsáo Áłah Aleeh
Diyin Náhinishłin Doo
Ghąąjį’ 2020 Ntsaago Áłah Aleeh


10:21

Diyin Náhinishłin Doo

Tsídá Diyin nihiká análwo’go t’éíyá naasgo Bí Nahalingo bich’į́ yiidaal doo.

“T’áá shí nahanołin doo,” Jesus nihiłní1 áko éí ts’ídá doo biighah da nahalin. Shí daatsí nahonołin—t’áá nihí na’ayiilsééhígíí nihił bee hozin, áko nihił yá’át’ééhgo yiidaałgo doo naasgoo niilzééh da. ”Táá anííshį́į́h díí nahnitinígíí doo biigha da,” áko atiin doo nantł’ahjí yiidaal doo, doo łágo át’éí bineelnish da doo.

Ndi ”t’áá shí nahonołlin doo,” doo t’óó baa yá’atį́’ígíí át’éígo shą́, azhą́ nihits’íísjí? Áko shą́, t’áá nigha biighago shą́, éí bitséédi ajít’éígo t’éíyá bił yah anijí daah? Yisdá’iiníiłii t’áá aniigo aní, ”taa shí nahonołin doo,” éí t’áá Bí aahyiłníígo shą́? Áádóó shą? Tsídá há’at’į́į́sh baa diilyeehgo nihi ałdó Diyin bidziil nihí doo, áko nihee iiná łahgo anidiilniił?

Eldir Neal A. Maxwell nanitin: Jó baa nisííkeesogo Jesus shí nahonołlin doo nihił ní, áko doo t’áá’ííyisgoo yéígo baa neinish da, azhą́ niha yá’át’ééhda ndi. Nihił yá’át’ééh da ndi doo Bí at’éhígí át’áó bee iilneeh da.”2 Diyin yána’nitiní Charles M. Sheldon, kót’ao yeehaazííh: ”Diyin Dayoodlą’ígíí éí bił dah nizhóní at’iin doo hodilwolgoo yigaalgo nidaazhígíí tsin ałná’adzohígíí nahalinígíí éí doo deenizin da.” 3

T’áá anii’at’éhígíí éí , t’áá aniiltsoh Diyin biniilt’éí doo, Jó ákot’ao Jesus Christ biZhé’ nahalingo silį́į́h.4 Bineelnishgo, naasdi nihi ałdó hadíníí’t’éí dóó nihi t’aah nahalingo.5 Díí nanitińgíí éí Diyin Hasda’iiníiłii t’áá Bí bits’ąądę́ę́’. Díígí’at’ao hiniinąą doo, hazhógo ahił wiilné dóó hazhógo ahił neelnish. Jó díígí’at’ao t’éíyá ahił neenish doo, dóó diné nidoozih Diyin bik’ehjígo.6

Haash yit’áo éí hazho’ogo baa nisiikeesgo, dóó bekee dah didíídaal tsídá yee hadit’ígíí nihídó Jesus Christ at’éhigíat’áo dah didíídaał.

Haasht’é doołeeł dóó baa’ashdidoot’aał

Naaki naahai yaadą́ą́’ shí dóó she’esdząąn dził, Mount Fuji, biyaadí ha’atiindí siizih. Dah diit’aashgo nileeh nizaadi dził hąą’á, áko aadi daatsí biiniigá.

Dził Mount Fuji

Yii táshgo , nihijaad dah niigai, dóó niłchį́ doo lá’í da. Áko, t’óó ninádiiltah t’éíyá baa nitsiikees. Áko adiiní, ”Azhá doo bighąądi hadiishaal da, ndi ninádishtał éí biinishgha.” Ninádishtałgo joogalgo éí hash doogal—naashgo t’áá ła’igi ninadishtałgo.

Jó tsídá ałtsé Diyin Jesus Christ nahanishlindoo jinizingo éí ałtsé adiishłííł jiniishzin doo. Diyin Jesus Christ nahonishłin jinízingo éí yá’át’ééh, ndi nihi ałdó wii’iiná łago at’áo ajiłį́į́h t’áá łá’í ninashdiltahgo.7 Díí jínizingo, éí Diyin Jesus Christ yéígo bahojízin doo. Yee sizinígíí báhojizin doo8 dóó diyin bizaadę́ę́’, dóó Diyin bisodizindi diniit’į́į́’ doo. Hazhó baa akoníízį́į́hgo, lá’ diné akó t’éígo Diyin at’éíhigí at’áo nidaakaii. Díí baa’akó niidzįįhígíí, jó łah diné Diyinjí akót’áo nidaakai, nihí ałdó nihábiigha lah.

T’áá anii’at’áo baa nisiikeesgo, Diyin bits’ą́ adinidiinígíí9nihił halné éí t’áá ayisii bitah hozaad, t’áá aniit’éhígíí ałchį́ naanilgo Hasdá’iiníiłii at’éhígíí yéígo bitah nizaad.10 Doo hayooch’iid da éí tsídá baa hastį́ Diyingí’at’áo jinizingo. Háálá, doo biyooch’iidígíí éí yee át’éhígíí yee sizį́.

Honęęnídi bee’ádeest̨į́į́’ nihiná’alo

K’ad éí nihik’is, dooda yeeh dine’ diyin k’ehjí naat’ąąnii nilinígíí na’bididiilkił, há’át’iish Jesus Christ át’ehígíí tahdii sha bioh—haasht’eh iiniilzin doo. Łahdah biiadeest’įįh nihi ná’aloh łeh, nįįneez dooda yeeh niitsąąs łeh.

Nihik’is éí nihiká análwo’go nihił halné, ndi lahdah doo t’áá ayisii dayooį́į́’da łeh. Éí biniinąą ayóó baa hastį́ nihi Diyin Yá’aash nihiZhé’e na’ididiilkił dóó ha’atíísh baa néínish doo. Háálá éí bił bééhózin, ayóó anhoní dóó nihi biohígíí yee nihił hodoolní.11 Daatsí łah díí bóhodiilaał, ajooba’, ayóó’ó’óó’ní, chohoo’į́, bidinikaal dóó ak’eh honiłįįgoo,éí t’áá díkwíí. .12

Ho’diina’ yaadą́ą́’ Diyinjí naat’áanii ayóó’á’shinįįgo koshidíínįįd, díí éí nábioh shidíínįįd. Nizhónigo yeeh shich’į́ haadziih. Shiłhooné’igíí hiłch’į́go she’esdzaan bee bił hooshné. She’esdzaan ałdó t’áá anii shi diiniid. Diyin niZhé’é bits’ąądę́e’ at’é Niłch’į́ Diyinii yee shił hoolné.

Diyin Binahagha’ Bina’nitinígíí yidoołtah wolt’ahi tsooszidéí niká’adoolwoł. 13

Hazhó nee’ííná nił bee hoozingo dóó neeííná łahgo ánandłééhgo inda dziłgo dahdidiinaał. Naat’áanii Russell M. Nelson nanitin:”Tsídá nihee’iiná łahgo áneendlaago, áko indá neeiiná łahgo at’éíi doo.” Yisdána’iiníłíi bee bá hwiil’áahgo nizhónígo łah ánihídoolííł. Ts’ídá nihee iiná łahgo ánídaadleeh bee nida’notin doo dii diné ániid háánoot’aanii bich’į́’. Bąąhí nidit’ááh niidzíihgo, nihí Jesus Christ bee beníilt’éhii niidzíih!14

Jesus Christgí anisht’éígo niidzingo éí nihijéí dóó nihintsékees łahgo át’éíigo iilyaahgo doo, tsídá Jesus Christ bibee jooba’go t’éíyá.15

Bee ho’dilzin dóó bee ch’íjilnish

K’ad éí shee iiná łahgo andeeshdliił dóó sodizin, baa nsikees, dóó na’ídishkid, dóó baanideenishígíí nidiią́. Yéígo t’áá anii ájít’į́į́hgo baa ishdidoot’aał NihiZhé’é át’ehígii éí doo t’áá hooch’į́ hwee haleeh da, t’áá ałts’íísígo Diyin bee ajooba’ bee hach’į́ alį́.

Diyin k’ehjí át’éíi éí Yá’aashshii nihiZhé’e’ nihéíi niláha’ígíí át’é, éí diné bee biká anéílwo’ doo biniyé. Diyin yéígo nijookąą sodilzingo t’éíyá díí Diyin yee hadit’ehigíí nizhdidoołeeł. Díí shóijoosht’ehígíí diné bee biká anijilwógo, Diyin nihik’ihozisdli’ doo. T’áá shí t’éíyá Diyinjí át’éhigíí át’áo choosh íídoo jinizingo éí doo hoł hózhǫ́ǫgóó hoł haz’ą́ą łeh.

Tsídí t’áá łahigii Diyin yeeh hadit’éí’ígíí baa nijilnishgo naana łah ałdó haa doodił lah. Jó diné áyóó’á’jí’nį́į́’go t’áá hwó ałdó áyóó’óó’ní dóó ájooba’ baa ákoniizįįh? Diné ák’ehołį́į́go yaah naalnishgo áłdo choo’į́ bee bił bee hodoolzį́į́ł? Diyin yeeh hadit’éhígíí baa neelnishgo t’áá át’eh dígo át’ę́ę́h, tó yáiigo’go tsinaaleełí t’áá át’eh dé’ayiiłį́į́h.

nda’azo dóó bíkee nisiidzį́į́h

Díí shił nilį́ t’áá naasgo diyin át’ehgí baa naanishgo bíkáá ndishnił díí bóhołąąhígíí. Diyin yeeh hadit’ehígíí baa nitsiskeesgo dóó diyin bizaad yinishtágo shił aniidi naháleeh, áko yishį́ yeeh hadit’ehígíí diné neenitingo dóó Jesus bídahooł’aahii nantingo. Áko k’ad éí Diyin yeeh hadit’ehigíí diné bee hółǫ́ǫ́go baa ákónizin. Diné Diyin yeeh hadit’ehígíí yishį́į́hgo shił nizhoní łah bił yá’aniejah łah éí t’oo akǫ́ǫ́ nidaakai. Jó díí éí diné baa hasyahgo éí Diyin bee bajooba’ígíí át’é.

Yéígo nijilnishgo indá naasgoo dashdínóoséeł. Jó dził bikaa hadeshwoł jinizingo hasht’é, ałtsé haasht’é aash diilį́į́h, áko bijíígha doo, jó díí ałdó naanish dóó yéígo bijiigha dóó nahjí kwíishłaa. T’áá anii Oodlaní, tsídá Diyin Binant’a’í diishłeeł nizingo éí yéígo yinaalnish doo.15

K’ad éí saad bee baa áhóljilyá. Díí bibeehaz’áanii Diyin náhinołin doo éí doo baa yiniił nisingo, yéígo asísii, dóó doo áyóó’á’shó’nį́į́da lah éí t’áá doo nósiní. Nahasdzáan bikaagí iiná éí naasgoo yinii’seeł doo biniyé, nibiníít’aah, na’ayiilsííh, dóó bik’eh didiidleełgo biniyé. Azhá shí dóó shé’esdzaan dził bighaadí néídáo doo nidzin ndi, iiná doo ákot’éíi da.

Ní yá’át’ééh diné nilį́, ayóó’ánó’ní, ndi doo ałtsoh hadinít’ééh da. Naanish adoolnííhígíí náholǫ́ t’áá kojí dóó naasgoo iinájí ałdó naanish náholǫ́. Tsídá Diyin nihi ka’analwo’go t’éíyá naasgo Bí Nahalingo bich’į́ yiidaal doo.

Kót’áo hoolzishgo, ”t’áá ałtsohjígo diné ndaaldzid,”17 tsídá bideelní’igíí éí ́Diyin God bik’ehjí18 Hasda’iiníiłii19 diné t’áá ałtsoh bá, adinídiin nahasdzáán bikáa’gi20 dóó ání, ”Shí honít’i’ii … nishłį́.”21

Niná’nídláii

Shił bééhózin Diyin nahoniidlin doo jínidzingo éí éí bíighah t’ááłá’í adees’éísgo bikéé’ joogááł. Jó doo át’éíigoo éí dóó bibeehaz’ąąnii nihéí yilyaah doo nt’ę́ę́’.22 Díí shił bééhózin—háálá Diyin yee hádít’éhígíí lá’í bee nidaakai. Shí díí be’al’į́nii Jesus Christ bizhi’ binahjį’ t’áada’aaníí adishní, áámen.

Deizóh

  1. 3 Nephi 27:27. For related admonitions from the Savior, see Matthew 5:48 (“Be ye therefore perfect, even as your Father which is in heaven is perfect”); 1 John 2:6 (“He that saith he abideth in him ought himself also so to walk, even as he walked”); Mosiah 3:19 (“For the natural man is an enemy to God, and has been from the fall of Adam, and will be, forever and ever, unless he yields to the enticings of the Holy Spirit, and putteth off the natural man and becometh a saint through the atonement of Christ the Lord, and becometh as a child, submissive, meek, humble, patient, full of love, willing to submit to all things which the Lord seeth fit to inflict upon him, even as a child doth submit to his father”); Alma 5:14 (“And now behold, I ask you, my brethren of the church, have ye spiritually been born of God? Have ye received his image in your countenances?”); 3 Nephi 12:48 (“Therefore I would that ye should be perfect even as I, or your Father who is in heaven is perfect”).

  2. Neal A. Maxwell, Even as I Am (1982), 16.

  3. Charles M. Sheldon, In His Steps (1979), 185.

  4. See Doctrine and Covenants 93:12–17.

  5. See Matthew 5:48, footnote b.

  6. See Isaiah 9:6; 2 Nephi 19:6.

  7. See 1 Corinthians 2:14; Mosiah 3:19.

  8. See Matthew 7:23; 25:12; Mosiah 26:24; see also footnotes to each scripture; David A. Bednar, “If Ye Had Known Me,” Liahona, Nov. 2016, 102–5.

  9. See Doctrine and Covenants 93:2.

  10. See Moroni 7:12–19.

  11. See Ether 12:27.

  12. See Preach My Gospel: A Guide to Missionary Service, rev. ed. (2019), chapter 6, “How Do I Develop Christlike Attributes?” References to other attributes of the Savior are scattered among scripture. A few examples include Mosiah 3:19; Alma 7:23; Articles of Faith 1:13.

  13. See Preach My Gospel, 132.

  14. Russell M. Nelson, “We Can Do Better and Be Better Liahona,May 2019, 67.

  15. See Bible Dictionary, “Grace”; Guide to the Scriptures, “Grace,” scriptures.ChurchofJesusChrist.org.

  16. See Sheldon, In His Steps, 246: “If our definition of being a Christian is simply to enjoy the privileges of worship, be generous at no expense to ourselves, have a good, easy time surrounded by pleasant friends and by comfortable things, live respectably and at the same time avoid the world’s great stress of sin and trouble because it is too much pain to bear it—if this is our definition of Christianity, surely we are a long way from following [in] the steps of Him who trod the way with groans and tears and sobs of anguish for a lost humanity; who sweat, as it were, great drops of blood, who cried out on the upreared cross, ‘My God, my God, why has thou forsaken me?’”

  17. Doctrine and Covenants 88:91.

  18. See Isaiah 43:3.

  19. See Job 19:25.

  20. See John 8:12.

  21. John 14:6.

  22. See 1 Nephi 3:7.