Ntsáo Áłah Aleeh
Náásgóó Adahodoonįįł Baa Dahsínítį́ Oodlą Bee
Ghąąjį’ 2020 Ntsaago Áłah Aleeh


Náásgóó Adahodoonįįł Baa Dahsínítį́ Oodlą Bee

Náásgóó ayóó át’éii doo t’áá háíshį́į́h Diyin God bilá nilį́į́’ doo, dóó haasht’é ádoolzinígíí.

Díí hiłch’į́ doo bąą hayoonęęhígíí at’é. Shilakee, shił hózhǫ́ nihił honeslǫ́. Nihąą siskees nt’ę́ę́’ t’áá ak’wííji díí naaki ndeezid doo woshdę́ę́’. Tséébii damiiltsoh anoołąą’. Lą́’í nołté dóó diyin k’ehjí nihee dahólǫ́ áko nahazdzáán łago anidoolnį́į́ł bii nohą́. Nihi nishį́ nt’ę́ę́’ díí nikos ntsąą nałnį́į́’ yaadą́ą́’.

Łá shį́į́h naalyéhí dóó naanish hadah dinǫ́’į́į́h nt’ę́ę́’. Łá éí ałchíní ndanotin, dóó nihighagoo dah bighaan baa ndánotah. Ła’ tséłkee nidá’nitin nináhaaskai, ła’ éíyá t’áá nihighaandí tséłkee nida’bidinitin. Béesh nisíkeesí chodaalį́į́hgo nihik’is bił ahił dahołné, dóóła’ éí Hágo, Shikéé’ Yinááł deyínótá. Damǫ́ǫ́go t’áá hooghandí ídahoołaah. Dóó miil aneelnąągo achį́į́h bikéstí ádaałaah.|

Shijéí neezgai, díí saanii bits’ąą’ ahásiid. Nihił yichá. Nihá sohodizin. Nidaalnishígíí ałdó bá sodadiilzin diné yiká anídaajahígíí.

Tséłkee at’éédké aldó baa hashníí’. Azhá béesh nisekees biyidę́ę́’ saad hółǫǫ’ ndi ła’ éí Hasda’iiníiłii bee adinídiin bee bił dah hoołné lah.

Shilakee, nihaashnííh! Nihihee oodlą́ dóó nihidziil. Azhá nahónitł’á ndi Náásgóó nidaalnish. Ayóó’á’híí’noshnį́, dóó Diyin God ałdó ayóó’á’nó’ní naanish adaałeehígíi. Áhéhee’! Laanąą wíi’nidzin yaah bídeeyínóha lah!

1995 yaadą́ą́’ Saani Nitsaago Áłah silíí’dí Naat’ąąnii Gorden B. Hinckley na’nitin, “Nahadzáán bikaagí Hooghan haasąądí Bee Há’oodziih,” 25 naahai yaadą́ą́’. 1 Tsídá ałtsé saan bił bee hooné. Éí biniinąągo saanii ayóó bidziilgo bá ha’oodzííh Diyin God bí hoot’aałjí.

Díí yihai’í k’ad, ha’at’íish bi dahhołą́ą́h? Da’ Diyin God bénałnį́į́h doodayeeh baasoonah? Áko dį́į́shjį́į́dí nihił hoosizhígíí haat’áo náásgóó baa nisokees?

Diyin God náásgóó kót’ééh doo diinííd. Łá “diné bijéí ndadooltł’ił“ 2 dóó tsídá yeego da’oodla’nígíí bindádoodlo’. 3 Bá Yáłti’í Joseph Smith yee yił hoone’, “nahasdzáán bikáa’gi diné yee k’é da’ahó’níinii yits’ą́ą́’ néididoolyéeł” 1 dóó ał’ąą dine’é bił dahodoochǫǫł. 2

Ákondi Bóhólníihii ałdó’ díí hoolzhíshgi ayóó ádaat’éii yił íishją́ ádayiilaa. Joseph Smith iiłní “Díí Shinaanish tsídá ayóó at́éii doo. … T’áadoo bee nólninígóó doo baa hojólne’ át’éégo dóó doo ła’ biláahdi át’ée da doo.” 6

Saad doo ła’ biláahdi át’ée da shį́į doo díídí dikwíishį́į́ nídeezidjį’ bee baa hadiidzih da. Háásh yit’áo náásgóó adah hodoonį́į́łígíí baa nisiikees doo? “Haasht’é adinołsingo éí doo nádzida doo,“ Diyin God anihiłné. 7

T’óó hahóniicháád! Náásgóóo diit’į́į́’go łahgo át’é. Nąąniihii dóó nahasdzáán nahaasnąą’ ádzaago áko inda baa akó niizį́į́’ chiyąąn t’áá doo haasht́é nininil da la. Da’ chiyąąn haasht’é niinilígíí nee’adiní? Aoo’ jidiiniid.

Áko haasht’é adishneehgo, háásh yit’áo yá’át’ééhgo idiilnį́į́ł?

Diyin yáyadaałtį́ éí la’ínąąhai haasht’é adah doołnęęh jiyaan, tó, dóó béeso haast’é ndah doonił. Jó díínąaniihii aadeełnį́į́’ la. Haasht’é adadołneeh. Shí éí ko’doo haasht’é adah doolnęęh nihi diishní. Ndi diyin k’ehjí haasht’é ádilneehjí éí bąą nisékees.

Naat’áanii Moroni bitsąą doo ídahwidiilaał. Bee iina’í ayóó dabidziil dóó lá’í dóó doo data’síí’ da. Áko Moroni bidine’é haaht’é yiilaah, kǫǫ’ t’aago ałkee sinil.

Áłtsé góne’ éí kin biná’as’ágo adaalyaa. 8 Naaki góne’ éí Diyin God bidine’é yéígo dałyoodląąhgo áyiilaah, t’aagoné éí tsídá t́áá doo ní ádzaah da, haasht’é ádilneehgo. 9 Dóó táá’ góné’ éí t’áá bidiné haasht’é ayósin diyin k’ehjí dóó bijiyaan dóó tó dóó béeso haasht’é ndahonįįł. 10 Díí táá bee nánitin dadiníílį́į́ł.

Nanitin t’ááłá’í: Kin biną’asdlingo haasht’é hojiiłį́į́h.

Moroni t’áá at’é kin sinilígíí yinidá’asdlin. 11 Áko ana’í Lamanites ninąągo kin naasnilgoo binidahaasdlingo yikee dah deesyiiz, díí haasht’é adah hoolaa’ígíí. 12

Nihináágóó doo yá’áhoot’éégóónihi éí nihináágóó hodoosheeł dóó doo náhoodzidgí haasht’é diilnííł diyin k’ehjí dóó chiyaan, tó dóó béeso haasht’é ndiinił. Jó díí nighaan át’é, áádí Diyin Iisízį́į́nii nihił hólǫ́ doo. Hooghandi éí ałtsé kin biná’aasdlinígíí át’é.

Stakesjí ałdo “bine’ anáníchééh doo“ 13 háálá diné diyin bibee’adziil bąą nąąslá’ígíí éí nihi ląąjí diyin k’ehjí bikee yiiká doo. Bidahwiinííl’į́į́hgo éí nizhónígo díí hastóí Diyin God yánidaalnishígíí binají doo neeldzida doo.

Diyin bighaan nitsaaígíí Temple éí ałdó kin bináaasdlin nahalin. Áádi Diyin bibee’ádziilii bee chódaal’į́. 14 Áádí íłhaajeehii hool’áágóó áhidadiijeeh. Díí yiháí’ígíí Diyin bighaan nitsaaígíí nihits’ąą doo bąą honitį́ da silį́į́h, ndi bił áhadinit’ą́haa binají Diyin God be’adziil nee hólǫ́.

T’áá háádishį́į́h nanąągo Diyin Iisizį́į́’nii nihił hólǫǫgo éí kin bina’aasdliní át’é. 15 Áádi t’áá aníinii bee nanitin doo, azhá nichiz’í łah danilííh doo. Áádi Diyin God binánitinígíí bąą nisinkees doo, dóó yá’aashdę́ę́’ nił hané doo.

Áko shilakee, nihighaandí haast’é dah hółeeh doo. Díí Diyin bibee’ádziilii dóó Diyin God Bighaandi bił áhádoot’ą́’ígíí hazhó’ó bąą nisókéés doo. Nighaandi hodeesheelgo náásgóó adah hodooniiłígíI hazhó’ó ne’óódlá ba’iinilį́į́h doo.

Ninitin naakiigoné: Diyin God ba’íínilííh doo ninsókéés haasht’é diiłį́į́ł.

Salt Lake Temple, Diyin God Bighaan Nitsaaígíí éí nitsąą’go bąą nídíínish áko nizaagoo siąą’ doo.

Na’ashch’ąąh
Salt Lake Diyin Bighan baa na’anish

Ła’ nida’ídiłkid, há’át’į́į́h biniyé baa na’anish. Jó t́áá aníídi nahasdzáán yéígo nahaasnąąh, áko Diyin yá’naalá’i’ Moroni yee’aní’ní k’é’altǫ́go naakeezh. 16

Na’ashch’ąąh
Diyin Bá’naalá’í Moroni bidilní nąąkęęzh.

Nihi ałdó diyin k’ehjí nitł’zgo siizį́ doo, Salt Lake Temple nahalingo. Áko yéígo nihich’į́ nawíínąągo nihee oodlą́ bee nildzil doo. 17

Diyin God ahiłní “Ohooł’ąą’ dóó iiniłta’” ákot’áá nihee oodla’ bidziil doołeeł. 18 Jesus Christ yéígo yiníídląą doo Bibeehazáanii dóó bineelníí’go ákot’áo t’éíyá Jesus Christ yéígó yiniidlą́ą́’ doo. 19 Nihee oodlą́ bidziil yileeh nihee oodlą́ choo’yiilį́į́hgo. Jó ákot’áo nióódlą́ bóhojiiłaah óhooąą wolyé.

Diyin God bibeehaz’ąąnii bik’eh honíílį́į́’go—azhá diné nąądaadlǫ́ ndi—doodayeeh doo yá’át’ééhii bits’ąąjí dah diidaahgo áko éí nihee óódlą́ bidziil yileeh.

Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí jita’go éí hwíí’oodlą́ bidziil yileeh. Díí naaltsoos nizhónígo Jesus Christ bidziil dóó ayóó át’éii yaa halné. Diyin God niheełtsą́ áko bayałtí’í saad bee iiná yeenílah áko nihiká adoolwoł. Díí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí éí binají hasdádiidaał.

Ndi tsídá alaahdi éí Diyin God dóó Jesus Christ joodląągo. Áko Diyin God bił hojíínąągo éí hoodesheel doo. Diyin k’ehjí ak’ehjidlí éí da’oodla ba’. Diyin God hach’į́ haadzígo éí alaahdí aḱedhojidlíí’ át’é. Diyin God yee haadzííh, ná’ídoołkidgo nihich’į́ iijaanádoołnįįł.

Áko Diyin God niłííjaan analííhgo niííná nił bee hózin haajígo dah didíínąąłígíí diyin k’ehjígo. 20 Bee haaszįįh éí diyindę́ę́’ bídaniilaan’ígííąą ąą ádoonííł, Diyin God nihik’dhójídlí doo binají ni’iiná yigaałgoo diyin k’ehjí nił bee hózin doo.

Nanitin táá’: Haasht’é adinisingo t́áá doo nidiiltł’íl da.

Azha t’áá yá’át’éehgo hoolzizh ndi, Naat’ąąnii Moroni bidine’é haasht’é adahnósin níígo yił halne’. T’áá ní kódzaa da. T’áadoo t’ąą adzaa da.

Ch’įįdii t’áá akwííjí nihik’íjí naalnish. Áko nihi ałdó haasht’é iiniilzin doo. Hazhó’ó haasht’é diyin k’ehjí neidao Ch’į́į́dii doo nihi deełnį́į́h doo.

Shilakee, kin biná’askaaldi nił bee hózin, áádí na’ałchíní naneesh doo. Dóó diyin k’ehjí nił bee hózin diné bee oodlą́jí. 21 T’áádoo nííltł’á da. Díí ákwíínizaah díí yihai yaah dą́ą́’.

Náás yínąąl. Náásgóó oochiił nighaan has’ąądi bąą áholyá nt’ę́ę́’ oodlą́ bił bee éí náásgóó ooch’iił bee bik’ehojídlííh doo.

Shilakee, t’óó’ahayóí yá’át’ééhii bich’į́ diníít’į́į́’ doo. Dííjį́į́di ayóó ná’olí háálá bił bee hozin ní bííníha díí akeehdí hoolzizhdí. Háálá díí diyin binaanish éí ayóí át’é’ígíí nił bee hozin dóó náásgóó adoonii’ígíí bee bíká adiilwoł.

T’áá anii nahónitł’ah doo, ndi naasdí éí ayóó át’éii doo, áko t’áá háíshį́į́h yinyé haasht’é adolzingo dóó Diyin God bila’ nilį́į́’go cho’yoołį́į́h doo.

Shilakee, nihee oodlą’ binikaaji’ náásgóó adahodoonį́į́hígíí bąą ch’ídiilniish. Ach’į’ ndawíínąągo éí nihą alyaah, áko diyin k’ehjí nihidziil doo. Jó k’ad nihee oodlą chó’yiilį́į́’go diné bił bee dah hódoolzįįł. T’áá hoolzizhgo nhits’ąądoo binají bidziil doo, azhá hodeesheel ndi.

Bee nihich’į́ haasdziih, nihi kin biná’asdlindi, nihinsékees Diyin God bá’íínołį́į́’go, dóó haasht’é íínosingo, Diyin God nihik’idhojidlíí’ doo. Nihee iiná yich’į’ hodeesheel doo, dóó binají nihee oodlą bidziil doo, áko bá’íínį́į́’dlíí’ doo nihik’á’adoolwoł. 22

Náásgóóo adahodoonį́į́łígíí biniyé haasht’é adah doołnęehgo díI bee haasdziihígíí nihí doo. Díí shił bééhózin dóó ayóó’á’níhíí’nishní, dóó niha’íínishłí, Jesus bizhį́ binahjí, aamen.

Deizóh

  1. See “The Family: A Proclamation to the World,” ChurchofJesusChrist.org. In the address that accompanied this proclamation, President Gordon B. Hinckley said to the sisters: “I am grateful for the strength that you have and for your loyalty, your faith, your love. I am thankful for the resolution which you carry in your hearts to walk in faith, to keep the commandments, to do what is right at all times and in all circumstances” (“Stand Strong against the Wiles of the World,” Ensign, Nov. 1995, 98–99).

  2. Luke 21:26; see also Doctrine and Covenants 45:26.

  3. See Matthew 24:24; Joseph Smith—Matthew 1:22.

  4. Doctrine and Covenants 1:35.

  5. See Doctrine and Covenants 1:17. The Apostle Paul prophesied that “in the last days perilous times [would] come.” That would make our day spiritually treacherous. (See 2 Timothy 3:1–5.)

  6. Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith (2007), 512.

  7. Doctrine and Covenants 38:30.

  8. See Alma 49:5; 50:4.

  9. Alma 48:7.

  10. See Alma 49–50.

  11. See Alma 48:8.

  12. Alma 49:5; emphasis added.

  13. Doctrine and Covenants 115:6.

  14. See Russell M. Nelson, “Spiritual Treasures,” Liahona, Nov. 2019, 76–79.

  15. Eliza R. Snow taught that the Holy Ghost “satisfies and fills up every longing of the human heart. … When I am filled with that Spirit, my soul is satisfied, and I can say in good earnest, that the trifling things of the day do not seem to stand in my way at all. … Is it not our privilege to so live that we can have this constantly flowing into our souls?” (in Daughters in My Kingdom: The History and Work of Relief Society [2011], 46).

  16. See Daniel Burke, “Utah Earthquake Damages Mormon Temple and Knocks Trumpet from Iconic Angel Statue,” Mar. 18, 2020, cnn.com.

  17. Mosiah 5:15.

  18. Doctrine and Covenants 88:118; emphasis added.

  19. Moroni 4:3.

  20. Doctrine and Covenants 42:61.

  21. The Apostle Paul signaled this reality when he attributed Timothy’s unfeigned faith to his mother, Eunice, and his grandmother Lois (see 2 Timothy 1:5).

  22. Alma 58:11.

Béé’ídlééh