Ntsáo Áłah Aleeh
Diyin Christ baa Yéiilti’
Ghąąjį’ 2020 Ntsaago Áłah Aleeh


Diyin Christ baa Yéiilti’

Nahasdzáán bikáa’di diné doo Jesus Christ yaa yádaałti’ da, nihí éí yéígo baa yéiilti’ doo.

Shi éí ayóó íí’noosh’ní, shik’is dah nołin dóó dáwoodlánígíí. Nihee oodlą́ dóó doo bee nildzid da shił nizhónígo nihinantsíkees, díí Dikos Nitsaahígíí nihee iiná łago áyiilaah dóó niha’ałchíní dóó nihik’is bee iiná nidahastí.

Díí doo éehozin bíyį́ yiikahgo, shił bee hózin dóó bąą aheenísin Jesus éí Christ nilį́. Da’ ákót’áó nitsóhkees? Jesus áhodííniid, “shí honít’i’ii áádóó t’áá aaníinii índa iiná nishlį́.“ Nihich’į́ nidahwiinąągo t’áá áko nihidaadę́ę́’ bigaan ąą át’éego nihich’į́ dah dooní.1 Diishjíídi nihtah nahaz’ą́ nhidiní ndi diyin k’ehjí Jesus Christ éí , “Woshdę́ę́’ shaa hohkááh nihiłní.2

Nidi tł’ééhgo sǫ́ bitsadinídíín yilwołgo, Jesus Christ atiingóó nihá diníłdíín. Ájooba’ígo naaldooshii bighandi nahasdzáán bikaa’gi nihąą niyah. Iiná doo chin bąąhgóó nihitádinąą yah. Áádóó diné bitah dahooneezgaígíí náádahidoołjeeh, diné dahneeznáanii bii hináah áńdaahdlé. Yaa dayoosnáhí bik’is dah nilį́ nt’ę́ę́’. Yá’át’ééhii baa naniná, ák’ehoniłį́, dóó diné ayóó’íí’noh’ní. Tsin ałnáozid yikáá’ daaztsá táá yiskąągo náhoonííh, áko daneeznánę́ę iiná baa nidahdoolyééł. Ahojooba’ dóó a’ááh jinizingo, Jesus Christ nihibąąhági át’éii dóó tíhoonííhii ák’iidiit’ą́ągo, nihihaaneehdeet’aahgo nihi’iiná łago anidiilnįįł dóó bee hasht’ehodit’é doo. Ayóó’ ádeiyiníi’ní. Bich’į́ dahodinilzin. Bikéé’ yiikááh. Binahjį’ nihee’iiná niłdzil doo.

Nihee’oodlą́ naasgóó nooséégo, lah diné doo Jesus Christ yeedahozin da, lah éí bizhí miil naahai bizhí bił bee dahozin ndi Jesus Christ dayoodlą́ígíí yaa’aahnííł. Tónteel tsénaahdi Europe kéyahdi bee da’oodłą́ yaa’aahnííłgo lahí nááhai.3 T’áá kwe’é United Statesdi ałdó oodlą́ yaa aaniił. 30 dimiil diné Jesus Christ dayoodlą́ nt’ę́ę́’ yits’haaskai, nidá’ałkaaígíí adaaní neeznaa naahai doo woshdę́ę́’.4 Lah ninąąda’ałkaahígíí adaaní naasgóó nahaszáán bikáági lahí diné anoołt’é yitsąą naadookai.5

T’áá nihi dahoolnííh, Nihi Diyin yá’aashdę́ę́’ niZhé’é anhiłní, “Díí éí shiYé ayóó’íí’nish’nii: deiyónołts’ąąh.“6 Baa hodoolzhizh t’áá át’é diné bigod yee nisididoogo dóó yeeh hadoodzih, Jesus éí Christ nilį́.7

Háásh yit’áó nahasdzáán łago anaanííłgo bich’i’ hadiizih? Ła’ bee oodlą́ doo yaanídaat’į́į́’ da, ła’ éí t’áá’aníí’nii hádéédeezį́į́h. Jó nihi éí Hasda’iiníiłii bizhí adaah ndah siit’ą́. Há’át’į́į́sh anąądíí nį́į́ł?

President Russell M. Nelson hasht’é abi’dilnééh.

Náadikid nihił hodoolnih Diyin God ałtsé President Russell M. Nelson neineezt’ąąh, t’ahdoo nihisodizin President yileeh yaadą́ą́’. T’ahdóó Naat’aaníi yiłeeh yaadą́ą́’ President Nelson Tsełkee yich’į́ haadziihgo ayiłní, deiyinołtá 2,200di Jesus Christ bízhį’ Topical Guide biyí.8

Na’ashch’ąąh
President Nelson diyin bizaad yółta’.

Táá nideeszidgo T’áách’ildi Nitsaa Áłah Azlį́į́’ azhą́ lahí binááhai Diyin yikee’ naagháí nilį́į ndi, díí Jesus Christ yéígo yiyiiłtá’ígíí ayóí nahbiisnąą’. Be’esdzaan Wendy Nelson nabideełkid, háásh yit’áó naniisnąą’? “K’ad diné łago ániisht’é,“ dííniid. Da’ diné łago át’é? Da’ diné lago anit’é azhą́ 93 nihááhai ndi? Naat’áanii Nelson yína’níłtin

Yaa halné: “Yéígo Hasda’iiníiłii baa iiníítá dóó niha’nina’ídlá, bich’į́’jígo dadidiidaał.

“… Nihi naanishígíí éí Hasda’iiníilii binahagha’ bina’nitin bee nániitin doo.“9

“T’áá nitsóhkeesgo shijí dadinoh’į́į́h,“ Hasda’iiníiłii anihiłní.10

Nideelnishgo, nihidiiłáhígíí baa ntsííkees, dóó yá’ádaat’ééhii biká nideelnish, nihi nihijéí, nihintsékees, dóó baah nisiikeesígíi éí Diyin nihi chóhooį́, dóó binaji’ haasdah nidiidaał.

Da’ President Nelson yéígo Hasda’iiniłii yaahíítá, áko shą́ nihi daasí áłdo nihiká ádoolwoł?

Na’ashch’ąąh
Naat’áanii Russell M. Nelson

T’áá íiyisíí bik’ididootiłígíí éí nihi sodizin bizhí, ákot’áo t’éíyá Jesus Christ nina’ídlá bidziilii chóó’dáyooíí doo—nidéézííh dóó nitlóólígo anhididooneeł, nihidziil dóó, ayóó át’éiigo jiliłigo áhodi’doolniił—dóó diyin bits’ąądę́ę́’ adziilígíí át’é jiníí’ doo.“11 Nanhintin nihi sodizin bizhį́ hazhó chódaalį́, ałtsíísi nahalin ndi doo ałtsíísi da ayóó át’éii doo naasgóó holzizhgo.

Bee há’oodziih haasht’é adilnééhgo

Ánihidiishní hasht’é adilzingo, President Nelson nahalingo , nihi ałdó łago diné aniit’éé’doo, hasda’iiníiłii yéígo baa nisííkees, baa yeelt’í, dóó doo t’ąą’aníít’éé doo. Áko nizhónígo bee hóníílzin doo dóó ayóó’á’níí’nii’ doo, nihizaad doo nantł’ágo bee yeelt’í doo, niha’ałchíní dóó nihik’is bich’į́ yeelt’í nahalingo. Daniists’ąą’ígíí doo saad dah hołǫǫ’ doo, dooda yeeh doo da’oodląąda doo, áko dah niists’ąąh dóó nts’ąą’ doo idahodolaał.

Azhá ni doo shí Jesus Christ baa yeelt’í ndi yéígo bilaadgo biinííghago át’é. Doo diné diyin yaa yádaałt’ígo ,háásh shą́ éí naagoo bá yałti’í doo? Nihí! Dóó náánáła’ da’oodlą́nígíí.

T’áá Hoghaandi Christ baa Yádeiilti’ doo

Da’ Hasda’iiníiłii yikísiziní nighaandí dah sít’ah? Da’ niha’ałchíní Jesus binánitinii bee naníítin? “Jesus Christ baa hané’ígíí éí niha’ałchíní bijéí biyí bee naniitin doo.“12 Niha’áłchíní ndaídilkidgo Hasda’iiniiłii binánitinígíí chooł’į́ doo. Niha’ałchíiní ná’ídilkidgo, “Shizé’é, háásh yít’áo éí sodadiilzin?“ “Éi nizhónígo na’ídilkid“ bijinįįh. “Da’ Jesus sodoolzin yaadą́ą́’iish béénilniih? Ha’aashjaa shį́į́h baa yádiilti’ háít’áo Jesus sodoozinígíí.“

Áko “Christ baa yádeiiłti’, Christ baa nihił dahózhǫ́, dóó bee nida’nitin, dóó náásgóó ’adóniłigii bayeełti’, … áko niha’áłchíní bił béédahozin dooleeł háí lá yich’į’ dadees’į́įgo bibąąhági ádaat’éii baa ndahididoot’ááł.”13

Sodizindi Christ bee Yádeiilti’ doo

Dyin bizaadę́ę́’ aní. “Christ bee na’niitin.“14 Bich’į́ hoodiilzingo Jesus Christ nihá nina’i’dlá’ígíí baa nitsíikees doo. T’áá doo nihee iiná dóó iiłyaahígíí baa wiilné doo dóó nanałah binisíkees baa hodiilní. T’áá ałtsohjí hodíízin éí Jesus Christ éí alaahdi baa yeelt’į́ doo, iłhaajeehdi, diyin bighandi, nidanitindi, éí ałdó baa hodiilní.

30 nááhai yą́ądą́ą́’ diné lee naaltsoos President Dallin H.Oak yich’į́ áyíílaah, “17 sodizindi’ bee oodlą́ yaa dahoolné, tsídá t’áá łahí doo Hasda’iiníiłii bizhí disíts’ąąh da ní.“15 President Oaks ání, “Baa hooné’ígíí daats’í t’áá’anii át’ée ndi bee deenįįh doo t’áá aniiltsoh.“16 Jesus Christ baa yádaalti’ doo oltádi dóó yáti’ doo ałdó’, nihiłní. Shí niishį́į́’go éíyá lá’ídí Christ alaahdi baa yat’í alah needleehdi. Naasgóó díígí át’áo yiiká doo.

Diné, Christ bee bich’į́ Yádeiilti’ doo

Nihinąągo diné nidaakai’igíí t’áá nideeldzidigo Diyin Christ bee bich’í yadeelt’í doo. President Nelson aní, “Diyin Jesus Christ t’áá aaníí yikee’ naakaiígíí éí doo nidaaldzidgóó Diyin yaa yádaalti’, áko łago adaat’é.“17

Lahda nisiikees diné bił yeiilti’ígíí sodizindi yá’ádoogaał dooda yeeh nida’nitiní yaa doogaał. Bini Bóhóníihii nabiloos, t’óó bina’nitin baa hwiilné dóó nihee’oodlą́ doo baa yáníídzingo baa hwiilné. Eldir Dieter F. Uchtdorf bina’nitin, la’ diné nanidiłkidgo há’átíísh baa nisínyá damǫ́ǫ́ yeedą́ą́’ kódidííniił. “Shiłnaał Primary ałchíní dah hootaał, ’Shí éí Jesus biniisht’éii doo,’ nizhónígo yee dahootaał.“18 Nihaa jooba’ dóó nihee oodlą́ bee Hasda’iiníiłii bee da’iiłtsánii dah níídlį́ doo. La diné shich’i’ nawiinah níígo, kódidííniił, “John, Mary, nił bééhózin Diyin Jesus Christ yinishdlą́. Baa nitsíkeesgo Diyin yeehaadziihígíí daatsí yee nika’ adoolwoł.“

Béesh nitsékees biyi’dę́ę́’ Diyin Christ ba’íínilíhígíí baa hólne’ doo. Lahí diné nioodlą́ bił yá’ádaat’ééh ndi la diné doo bił yá’ádaat’ééh da Hasda’iiníiłii baa yanit’ígo kódiiniid, “Shiniinaa diné danihódziihgo … nihikidahojidlí. … Háálá yá’ąąshdi ayóó át’éii nihaa dahidoolyééł.19 Diyin bikee yiidaałgo éí yéígó baa nisííkees diné nihikee yigaałígíí éí dooda. Peter aní, “nihił chodahoo’ínígíí éí diné ła’da yíndanihídíłkidgo bee bił nídahodoołnihígíí áłahjį’ bee hasht’e’áda’díínółzin.“20 Diyin Christ bee yéiilti’.

Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí bidziilgo Jesus Christ yaa halne’. Naaltsoos biyídę́ę́’ Hasda’iiníiłii bił béédahózin dóó binaanish ałdó biyi’ baa hane’.21 Bee ayóó’óó’ní dóó nina’i’dlá lá’ídí biyí baa hane’. Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí éí Aha’deet’ą́ Ániidí yił naalnish éí bits’ąądę́ę́’ Hasdá’iiníłii hasdá nihidooniił dóó bikehgo bił bich’į́ nidiidaał.

Ła’ nihik’is dahoodlą́ígíí łahda yiníídlą́nígíí bił naaki dahnilį́ dóó bił daa yéé’ dóó nihinaanish adeelį́’ígíí. Nihił dahózhǫ́ háálá T’áá’aníídlah Jesus Christ yiníídlą́ dóo diyin binaaltsoos, Aha’deet’ą́ Ániidí wolyéhígíí nihił danizhóní. Háálá náás yihaigo t’áá háíshį́į́h Jesus Christ yoodla’ígíí ałk’is daniidlį́ dóó áká’aneejaah doo.22

Na’ashch’ąąh
Nahasdzáán bik’áa’gi bee Ádinídíín

Nahasdzáán bikáa’di diné doo Jesus Christ yaa yádaalti’ da, nihí éí yéígo baa yéiilti’ doo. Diyin yikee’ yikáhígíí daníídlį́į́go diné yaa’akódaníízį́įgo binaji’ danihíísts’ąą doo. Bee adinidiin bitsąądę́ę́’ diné bil dawiilnégo dóó hasda’nihidoołeeł bibidziilgo áko lah diné bijéí ąą’ádahyidoołeeł. Jesus ání, “Shí adinídíín nishłį́įgo nahasdzáán bikáa’jį’ níyá.“23

Niidzinígíí éí Christ bee Yéiilti’ doo

Lahídi Christ baa yat’ígo shił nizhóní ndi nadaahgo baa nitséskéésgo ayóó shił yá’át’ééh doo. Doo ládo’ nizhónígo át’éii doołeeł nádzáago éí nádááhígíí doo nihił bééhózin da. K’os bił yildohgo doogááł, yee ayóó át’éii dóó aláadi baa ha’niih dóó t’áá’at’é diyin yá naal’a’í yił dookah. Doo t’áá dikwíí da t’áá’at’é diyin yá naal’a’í yił dookah. Na’ach’ąąhii Raphael éí Valentine naaltsoos bikáa’di áłchíní yázhí binii’ daalchííhgo neeshch’ąą’ígíí éí dooda. Díí diyin yánidaal’á’í nashdóítsoh bizee’ dahdadeeskaal,24 awaalyá dahnídit’į́į́hi ąą’adah yíílaa’,25 awéé biba’ dahdees’į́į́’ yaah doochiił dah diiniid,26 Jesus yiká adaaswo’ dá’akeh Gethsemanedi,27 dah nidiidaalgo bikeenaaká’í saad bee há’ónííhiinii yee yich’į́ haadziih,28 dóó Diyin binahagha’ ayóó’át’éii hanaalyah.29

Na’ashch’ąąh
Christ Nínáádoodááł

Da’ baa nisíníkees wodahdi bidah diinaał t’áá kojí dooda yeeh nánibaal binéjí?30 Éí da’oodlą́’ígíí áko yidiiniid. Ts’ídá hool’áágóó doo baah hoyóónééhígíí át’e.

Diyin yá halne’í President Russell M. Nelson baa áheedaníídzin binaji’ Hasda’iiníiłii ayóó’á’deeníí’ní silíí’ dóó bee iiná diyinii bee dahwiilné. Diyin Bóhólníihii bila’ yee yiká eelwód dóó yaashdę́ę́’ hané bits’ąąji’ yee wóólóosgo yee yiká eelwód. President Nelson, saad bee iinaanii nihich’į́ bee hanidzíi’ígíí biba’ nahasíít’ah.

Nahasdzáán bikáá’dę́ę́ shik’is Christ yee haadziihígíí yee baa yéiilti’ doo: “T’áá háiida diné binááł shee ádééhodzílzinígíí, shí ałdó’ shiTaa’ yá’ąąshdi hólóonii bidááhdę́ę́’ hwee ádééhodeeszįįł.“31 Shił bééhózin éí Diyin God biYé nilį́. Jesus Christ bízhi’ binahjį’, aamen.

Deizóh

  1. John 14:6.

  2. Matthew 11:28.

  3. See Niztan Peri-Rotem, “Religion and Fertility in Western Europe: Trends across Cohorts in Britain, France and the Netherlands,” European Journal of Population, May 2016, 231–65, ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4875064.

  4. “[Sixty-five percent] of American adults describe themselves as Christians when asked about their religion, down 12 percentage points over the past decade. Meanwhile, the religiously unaffiliated share of the population, consisting of people who describe their religious identity as atheist, agnostic or ‘nothing in particular,’ now stands at 26%, up from 17% in 2009” (Pew Research Center, “In U.S., Decline of Christianity Continues at Rapid Pace,” Oct. 17, 2019, pewforum.org).

  5. See Pew Research Center, “The Future of World Religions: Population Growth Projections, 2010–2050,” Apr. 2, 2015, pewforum.org.

  6. Mark 9:7; Luke 9:35; see also Matthew 3:17; Joseph Smith—History 1:17.

  7. See Philippians 2:9–11.

  8. See Russell M. Nelson, “Prophets, Leadership, and Divine Law” (worldwide devotional for young adults, Jan. 8, 2017), broadcasts.ChurchofJesusChrist.org.

  9. Russell M. Nelson, “Drawing the Power of Jesus Christ into Our Lives,” Liahona, May 2017, 40–41.

  10. Doctrine and Covenants 6:36.

  11. Russell M. Nelson, “The Correct Name of the Church,” Liahona, Nov. 2018, 88.

  12. Neil L. Andersen, “Tell Me the Stories of Jesus,” Liahona, May 2010, 108.

  13. 2 Nephi 25:26.

  14. 2 Nephi 25:26.

  15. Dallin H. Oaks, “Another Testament of Jesus Christ” (Brigham Young University fireside, June 6, 1993), 7, speeches.byu.edu.

  16. Dallin H. Oaks, “Witnesses of Christ,” Ensign, Nov. 1990, 30.

  17. Russell M. Nelson, “Drawing the Power of Jesus Christ into Our Lives,” 40.

  18. See Dieter F. Uchtdorf, “Missionary Work: Sharing What Is in Your Heart,” Liahona, May 2019, 17; “I’m Trying to Be like Jesus,” Children’s Songbook, 78.

  19. Matthew 5:11–12.

  20. 1 Peter 3:15.

  21. “As [the Book of Mormon prophetic scribes] wrote their testimonies of the promised Messiah, they mentioned some form of his name on an average of every 1.7 verses. [They] referred to Jesus Christ by, literally, 101 different names. … When we realize that a verse usually consists of one sentence, it appears that we cannot, on the average, read two sentences in the Book of Mormon without seeing some form of Christ’s name” (Susan Easton Black, Finding Christ through the Book of Mormon [1987], 5, 15).

    “While the words atone or atonement, in any of their forms, appear only once in the King James translation of the New Testament, they appear 35 times in the Book of Mormon. As another testament of Jesus Christ, it sheds precious light on His Atonement” (Russell M. Nelson, “The Atonement,” Ensign, Nov. 1996, 35).

  22. Those leaving Christianity in the United States are younger. “More than eight-in-ten members of the Silent Generation (those born between 1928 and 1945) describe themselves as Christians (84%), as do three-quarters of Baby Boomers (76%). In stark contrast, only half of Millennials (49%) describe themselves as Christians; four-in-ten are religious ‘nones,’ and one-in-ten Millennials identify with non-Christian faiths” (“In U.S., Decline of Christianity Continues,” pewforum.org).

  23. John 12:46.

  24. See Daniel 6:22.

  25. See Acts 5:19.

  26. See Luke 2:2–14.

  27. See Luke 22:42–43.

  28. See Acts 1:9–11.

  29. See Doctrine and Covenants 13; 27:12–13; 110:11–16; Joseph Smith—History 1:27–54.

  30. See 1 Thessalonians 4:16–17; Doctrine and Covenants 88:96–98.

  31. Matthew 10:32.

Béé’ídlééh