Ajéí T’áá Ákogi Át’éii dóó Łá’í Nilį́įgo Bee Yistł’ǫ́

Elder Quentin L. Cook Áyiilaa

Naakits’áadah Yilt’éego Adahées’a’

Díí kʼad 200-yihah góneʼ nihitsodizin binákééʼ náháneʼ binahjįʼ laʼ hodoonííł, diyingo dahinii’náago bee ndahodiitʼááł dóó tsʼídá doo łaʼ beełtʼéégóó ahił daniidlį́į doo.

Diyin k’ehgo oodááł dóó ahił’ídlį́ éí íiyisíí ílį́įnii át’é. ¹ Diné éí Diyin God bijéí t’áá át’éé ńt’éé’ yee ayóó adeiyóníigo dóó bí át’éhígi’ ánisht’ée doo danízingo yeígo yá’át’ééh iiná ádeił’į́igo, doo yéigo diné bitahgóó saad dahólǫ́ǫ da dóó ałch’į’ daditsih da. Yéigó ahił’ídlį́ hólǫ́. T’áá aníigo hane’ díí hane’ ch’ét’ánígíí shił nizhóní yee’.

Tsíłkéí doo nihisodizin atahígíí, General Thomas L. Kane éí Saints Nauvoodóó ch’ínílkaadgo yíká’eelwod dóó yich’ą́ą́h haadzíí’. Sodizin báhooghan beehaz’áanii yá yik’idééz’į́įgo lą’í nááhai. ²

1872 yę́ędą́ą́’, General Kane, bizáanii bił ééhózinii, Elizabeth Wood Kane, dóó naakigo biyáázh Pennsylvaniadi bighandóó Salt Lake Cityjį’ níná. Brigham Young dóó yił naaldeehii St. George, Utahjį’ shádi’ááhjigo yił níkai. Elizabeth t’óó yó bił naaki nilį́ Utahdi Saints sáanii t’óó ałtsé yíł ahééh dahodoolzįįłgo. T’áadoo le’é bił bééhoozinígíí t’óó yó yik’ee deisyiz. Ła’ éíya, Utahdi asdzání yee naanish íídoolíłígíí bich’į’ ąą’át’éego yaa ákoniizį́į́’ ³ Asdzą́ą́’ ałdó’ Sodizin bá Hooghan da’atahígíí bitsį’ yishtł’izhii yaa dajooba’ dóó yaa akódanizin ałdó’ bił béédahozin. ⁴

Ákǫ́ǫ́ yinééłgo Fillmoredi Thomas R. dóó Matilda Robison King bighandi dabiiską́. ⁵

Elizabeth yaa na’iizoh éí Matilda President Young dóó yił yíkai’ígíí ch’iiyáán yá iilééhgo, bitsį’ yishtł’izhii ashdla’go yah eekai. T’áadoo hágo bi’dooniid da ndi, atah dadooyį́į́łgo níkáí. Shiláh King yich’į’ haadzii “t’áá bí bizaad k’ehjí”. Bił dahózhǫ́ǫgo beeldléé yee dah dineezbin. Elizabeth ła’ King ba’áłchíní neiyídééłkid, “ Nimá niléí hastóí ha’átíísh yídííniid?”

Matilda biyáázh ábíłní, “Shimá ání, ’Díí diné ałtsé yíkai, dóó t’áá bighahígo bá asełt’é; ndi nihídadoosiłígíí éí k’ad kǫ́ bik’áá’ yist’ees, áádóó ałtso sit’éego hágo nihidideeshniił.’”

Elizabeth na’ídeełkid, “T’áá áníí’ísh ákodooniił, doodaii’ dabiioh’ígíí t’éiyá dadiilkałdi ya’ dołtsoł?” ⁶

Matilda biyaazh ání, “Shimá éí t’áá ni ná’ídį́hígi’ át’áó ya’doołtsooł dóó da’adánígi’ yá hwiidooł’aał.”

Dóó ákódzaa, “ts’ídá nizhónígo da’iiyą́ą́’.” Elizabeth yaa hoolne’ éí asdzání bighangi ńdaakahígíí t’áá íiyisíí yaa áhályą́ągo baa ákoniizį́į́’. ⁷ Áhił’ídlį́ éí hózhǫ́ hólǫ́ yileeh, diné bá hozhdísin dóó hoł nilį́įgo azhą́ łah át’éego dahiináa ndi.

Naat’áanii daniidlį́įgo, áłk’idą́ą́ diné k’é da’ahidi’níigo, Christgi’ át’éego ahił danidlį́, doodaii’ t’áá ákogi’ át’áó ndahat’á, díí doo t’áá át’é hadaałt’ée da ńt’éé’. Ákót’éé ndi, nihe’oodlą́ yee ndanihinitin nihiTaa’ ya’ąąsh hólǫ́ǫnii t’áá ániit’é ba’áłchíní daniidlį́, dóó Bí dóó BiYé’, Jesus Christ, nihiyisdá’iinííłii, bich’į’ ndahwiidlą́. Díí éí daniidzin nihijéí dóó nihíni’ diyingo oodááł dóó ahił’ídlį́ bee ahiłdaastł’ǫ́ǫ doo, áádóó áko bił ła’ dadiidleeł. ⁸

Diyingo Oodááł éí t’óó áhayóígo óólyé, ákondi Diyin God bibee’haz’áanii bik’ehgo hiniinánígíí łahdóó biyi’ silá. ⁹ Diyingo ó’ool’įįł éí aha’dit’aah bik’eh átiin nihá yáhooł’aah áádóó Ii’sizį́ Diyinii nihe’iina’ yá hoo’ááłgo bee nihik’ihojídlį́. ¹⁰

Diyingo oodááł éí doo t’áá át’é ak’ihoojídlį́ k’ad bee hiiníínáago ba’ ííníídlį́įgo óólyéé da. Doo k’ad ahił hiniináá da éí doodago nihá’áłchíní bee nihik’ihoojídlį́į da doodaii’ doo nááná ła’ k’ad niidzinígíí bee nihik’ihoojidlį́į́ da. Ndi Bóhólníihii éí yee nihá haadzii’ diyingo da’oodlą́ ada’ałínígíí “ił hózhǫ́ doo ninítʼiʼii biyiʼ Diyin God yił kéédahatʼį́į dooleeł.” ¹¹

Ahił’ídlį́ ałdó’ t’áadoo le’é, t’óó áhayóígo óólyé, ákondi íiyisíí ch’íní’ánígíí éí ałtse’ dóó ákóne’ ayóó át’áó beehaz’áanii yaa halne’ Diyin God ayóó’o’ooní dóó hodine’é ayóó ajóóní doolééł. ¹² Zion dine’é bijéí dóó bini’ yee łáʼí danilį́. ¹³

Díí hane’ nihił ch’iní’ánígíí éí Diyin bizaad ahąąh naanil dóó bits’ą́ą́dóó na’nitin át’é.

K’ad naakidi neeznádiin nááhai nihiTáá’ dóó BiYe’ Jesus Christ 1820 áłtsé ní’áázhgo bi’na’nitin ninéínídlą́ągo bee hahoolzhiizh. Mormon biNaaltsoos biyi’ 4 Nephi biyi’ naakidi neeznádiin naahai Yisdá’iinííłii ííshją́ą́ í’diilyaa dóó bisodizin báhooghan ałk’idą́ą́ America yę́ęgi háídiidlaago baa hane’.

Nephi dį́’ígíí nákéé’ náhane’ baa ííniilt’ahígíí dóó oolch’į́į́d, áhachį’, hahóó’á, yooch’ííd, na’atseed, doodaii’ t’áá ałtso ał’ąą át’éego ats’íís bee tsi’na’adáh diné bitahgóó ádingo baa hane’. Díí diyin bik’eh oodááłígíí biniinaa, kót’áó baa hane’, “Diyin God tʼáá ałtso nihookááʼ dineʼé bílaʼ yee áyiilaaígíí éí tʼah doo kótʼáo bił dahózhǫ́ǫ da ńtʼę́ę́ʼ díí dineʼé íiyisíí bił dahózhónígi átʼáo.” ¹⁴

Áhił’ídlį́ baa ya’áti’go, 4 Nephi kót’áó ba’ ólta’, “Áádóó kéyah bikáá’góó doo saad ahídeet’áah da, háálá Diyin God be’ayóó ó’ó’níinii diné bijéí bii’ dahólǫ́ǫgo biniinaa.” ¹⁵

Yá’át’éehgo ooldah ndi, 4 Nephi “naakidi neeznádiin tááł’á’í gone’ yiihahgo,” tsídá łahgo áhoodzaago baa hane’,” ¹⁶ bąąhígi’ ádahoot’į́į́ł dóó ałtsá’da’asdee’ diyin ke’hgo oodááł dóó áhił’ídlį́ yę́ę ałtso yílchxǫ’. Yéígo bąąhígi’ át’éii t’óó yiwohdi ałkéé’ áhoonííłgo ayóó át’éii diyin yá yáłti’í Mormon yinííł nilį́įgo biye’ Moroni yichį’ yááłti’.

Ndi O shiyeʼ, haash yitʼáo diné díigi ádaatʼéego, tʼóó ahayóí ts’ídá aláahdi joodláhígíí tʼéiyá yaa bił dahoneeni—

“Haash yitʼéego éí Diyin God bíla’ doo nahjį’ kwiilééhgóó yee nihá nahodooʼááł da?” ¹⁷

Díí hoolzhizh gone’, azhą́ aláahgo yá’át’ééhgo nihił hoolzhizh ndi, nahasdzáán diyin k’eh oodááł dóó áhił’ídlį́ Nephi dį́’ígíí baa hoone’ígíí t’ahdoo bee bik’ih hojídlíi da. T’áá áníí, t’áá íiyisíí ałtsá dahiikaigo nihił haz’ą́. Ákot’ée ndi, dimííl tsoh biláahgo Jesus Christ bina’nitin deiyiłtsoodgo diyin k’eh oodááł dóó áhił’ídlį́ biká adeit’į́į doo daniizį́į́’. T’áá ánííltso nihił béédahózin t’áadoo le’é nizhónígo ádiilnííłgo bíínííghah, dóó díí éí dííshjį́įdi bikáá’ hadiidaałgo nihidááhgóó silá. Diné biká’andeijahgo bídeiyínííghah dóó t’áá át’é nihokáá’ dine’é bik’ihdahozhdiidliił. K’ad díí naakidi neeznádiin yíháhdi sodizin binák’éé’ náhane’ hoolzhizhgi, Bóhólníihii bisodizin da’niit’ahígíí diyin bik’ehgo híniináa doo dóó yéígo ahił daniidlį́į́ doo. President Russell M. Nelson nihíyókeed “hózhǫ́ ahaadajíínóhbá’, ałąąh dine’é danóhłį́į ndi łá’í danóhłį́ dóó ahiłdanohdlį́.” ¹⁸ Nihí dóó Diyin God bee ayóó ada’ahíínohní nihiłní dóó t’áá ałtso diné nihik’éígo baa nitsídaahkees dóó íiyisíí Zion dine’é dadiidlééł.

T’áá ałtso bee-ła’ diidleełgo bee na’nitinígíí, áko áhił’ídlį́ bee aka’aneejah doo dóó ałąąh adaniit’éhígíí baa ahééh daniidzin doo. Áhił ’ídlį́ dóó ałąąh adaanit’éhígíí doo alts’ą́ą́jíí’ígíí át’éé da. Hózhǫ́ ałhił’ídlį́ bik’ih diikah ła’í ídlį́ bí’iilkąąhgo dóó ałąąh adaanit’éhígíí nihił danilį́į doo. San Francisco Californiadi Stakejí at’ah naat’áanii nishłį́įgo aka’aashwod, Naakai, Tongan-, Samoan-, Tagalog-, dóó Mandarinjí yádaałti’go ahił yah’andaakah ńt’éé’. Bilagáana k’ehjí yádaałti’ígíí éí diné t’óó ayóí ałąąh dine’é danilį́įgo dóó ałąą ada’ooł’įįłdéé’ ndaakai. Ayóó o’ooní, diyin k’ehgo oodááł, dóó áhił’ídlį́ dahólǫ́ǫ́ ńt’éé’.

Wards dóó branches Jesus Christ Bisodizin Dííshjį́į́di Da’oodlanígíí kéyah ałhádaasdzoohígíí doodaii’ saad ałąąh ádaat’éhígíí bik’ehgo yahandaajah, doo éí ał’ąąh diné da’ídlį́įnígíí dóó ada’oolį́į́łígíí binahjį’ da. ¹⁹ Ał’ąąh diné ídlį́įnígíí doo sodizin at’ah ídlį́ binaaltsoos bikáá’góó éého’dílzin da.

Mormon biNaaltsoos biyi’, 550 doohahgo Christ bidi’doochį́į́łgo, íiyisíí bééhaz’áanii aTáá ya’ąąshdi hólǫ́ǫnii ba’áłchíní ahił’danidlį́ bideit’i’ígíí bee ndanihidi’deest’ą́ą́. T’áá át’é Bóhólníihii bi’beehaz’áanii yik’eh dahoołį́į doo, dóó t’áá át’é Bóhólníihii bi’yá’át’ééhii ndeididoolééł; “baa níyáahígíí doo yíwohjį’ yididooniił da; daalzhinii dóó daalgaii, ąąhshijéé’ dóó t’áá biné’ naakaii, hastóí dóó sáanii, dóó doo da’oodlánígíí yénálniih, dóó Diyin God díí t’áá ałtso bił t’áá aheełt’é, Jew dóó Gentile dine’é t’áá áłah.” ²⁰

Yisdá’iinííłii binaanish dóó bina’nitin éí t’áá ałtso ał’ąąh dine’é dóó bitsį’ ał’ąąh daashtł’izhígíí éí Diyin God ba’áłchíní danilį́. T’áá ániit’é ałk’éí daniidlį́. Nihina’nitin biyi’ díí deiniidlą́ kéyah t’áá aníinii ninádoolyééłgo báhool’a’, United States, U.S. deiyoodlą́ hadilyei ²¹ dóó hadadilyei bida’deit’į’ígíí, ²² diné doo hadaałt’éí ndeiyíízoh, Diyin God bika’aalwodgo nohokáá’ dine’é t’áá ałtso bee bik’ihoojisdlį’. Naaltsoos Doctrine dóó Covenants deiyíníílta’go, díí naaltsoos “hadadilyaa, dóó baa áháyą́ t’áá ałtso nohookáá’ dine’é bá siláago dóó bee baa áháyą́, t’áá ákot’éego dóó bitł’ááh naazlei dadilzinígíí bik’ehgo.” ²³ Díí bitł’ááh naazlei naakigo éí t’áá hó hoholnííhgo dóó bąąhígi’ át’éii t’áá hó bánijitł’izh doo. Bóhólníihii ádiiííniid:

“Éí bąą, doo ákot’ée da diné doo nááná ła’ bánaalte’ da dooleeł.

“Dóó díí biniinaa ts’ídá alááhdi díí kéyah bééhaz’áanii hadilyaa, diné bił éédahózin díí ádeidoolééłgo biyaa dahooł’a’, dóó kéyah anaa’ binahjį’ niná’ílyá.“ ²⁴

Díí diyingo ííshją́ą́ ályaahígíí Saints 1833 yę́ędą́ą́’ Missouridi bił ííshjání ályaa éí t’áá íiyisíí atídabi’dil’į́į́ ńt’éé’. Naaltsoos Doctrine dóó Covenants 101gi alą́ą́jį’ saad dashijaa’gi kóní: “Diné bá dahachįʼígíí Jackson County hahoodzoh bighan doo ch’íbidi,néelkaad. … Sodizin [atah da’oodlą́nígíí] atídabidoolííłígíí t’óó ahayóí ńt’éé’.” ²⁵

Kwe’é hoolzhizhgo dikwíídę́ę́’ goshį́į́ ałch’į’ ndahwii’ná. Lą’ída Missourians dine’é Bitsį’ Yishtł’izhii anaa’í doo daats’íídii nilį́ danízin dóó kéyadóó nahjiį’ kodoolnííł danízin. Áádóó ałdó’, lą’ída Missouridóó diné éí naalte’é bee dahólǫ́ dóó háída naalte’é doo deinízinígíí bik’ihjį’ danilį́ danízin.

Nihíjígo éiyá, nihí nihina’nitin éí Bitsį’ Yishtł’izhii nihił danilį́, dóó Jesus Christ bina’nitin bee ndadiníít’į́į́ł daniidzin. Naalte’ baa hwiinítį́į́go éí, nihiDiyin bizaad biyi’dóó éí t’áá bééhózinígo diné doo nááná ła’ bánaalte’ da doo. ²⁶

Hónáásdóó, Da’oodlánígíí éí Missouridóó yéigo atídabidil’į́įgo ch’íbidi’noolkaad ²⁷ dóó E’e’aahjigo ch’íhbidi’noolkaad. ²⁸ Da’oodlánígíí éí náásdeeskai dóó diyin k’eh oodááł, áhił’ídlį́, dóó Jesus Christ bi’na’nitin bee iiná yinahjį’ ahodeezyéél yik’íkai.

Naaltsoos John biyi’dóó’ na’nitinígíí Yisdáiinííłii Niha’na’ookąąhgó Sodoolzinígíí t’áá íiyisíí baa shił hózhǫ́. Yisdá’íínííłii biZhe’é abiiła’ígíí nihił yaa haadzį́į́ dóó Bí éí, Yisdá’iinííłii nilį́įgo, naanish biniyé abi’doola’ yę́ę ałtso’ áyiilaa. Bí Jesus Christ Bídahooł’aah dóó daboodláaníi yá sodoolzin: “áko t’áá ałtso t’ááłá’í nilį́į doo; shiTaa’ nílíinii, ts’ídá shii’ honílǫ́ áádóó shí ałdó’ nii’ honishłónígi át’éego bí ałdó’ t’ááłá’í nilį́įgo nihii’ hólǫ́ǫ doo.” ²⁹ Christ diné áhił’danidlį́į doogo’ yaa sodoolzin t’ahdoo bik’ih dahozhdii’aah dóó Tsin Ałnáozʼai bikáa’jį’ bił i’doolkałgóó.

Jesus Christ bina’nitin t’óó ninályáh’ą́ą́dą́ą́’ dóó bikéédę́ę́’, naaltsoos Doctine dóó Covenants 38 gone’, Bóhólníihii anaa’ dóó bąąhígi’ adaatinígíí yaa yáłti’ dóó ádííniid, “Ánihídishní, áhił’danóhdlį́, doo áhił’danóhdlį́į́góó éí doo shił danóhłį́į da doo.” ³⁰

Jesus Christ bina’nitin éí nihisodizin bi’i’ool’įįł bits’ą́ą́dóó yidiłígíí át’é. Romedi Da’oodlání Danilíinii Bich’į’ Paul Naaltsoos Áyiilaii éí t’áá íiyisíí ilíínii át’é. ³¹ T’óó ałtsé Romedi sodizin báhooghan éí Jews dóó Gentiles yah indaajah ńt’éé’. Díí Jews bibeeo’ool’įįł éí yéigo “dabi’dot’ą́ yę́ę yik’eh dadeesdlį́į́’, dóó ał’ąąh dadinéést’ą́ dóó da’at’į́ daazlį́į́’.” ³²

Romedi Gentiles bibee o’ool’įįł Greek t’áá íiyisíí bitah hólǫ́ǫ ńt’éé’, éí Paul hastóí naakits’áadah nilį́įnii yéigo bił bééhózin ńt’éé’ háálá Athens dóó Corinthdi yii’ tádííyáhígíí biniinaa.

Paul éí Jesus Christ t’áá ałtsogo bee na’nitingo áyiilaa. Éí Judaic dóó Gentile íiyisíí bibee’o’ool’įįł ³³ Jesus Christ t’áá aníínii bee na’nitin doo yił ahídíneelnáa da. O’ool’įįł dóó deiyoodlą́ ach’ąąh naaznilígíí nahjį’ ndanóhnííł yidííniid éí doo Jesus Christ bina’nitin yił ahineilnáá da. Paul éí Jews dóó Gentiles hózhó’í diyin bi’beehaz’áanii bik’eh dahonoł’į́ yiłní dóó, ayóó ada’ahíínóhní dóó diyin k’eh oodááł éí t’áá áníígo yisdáhodoolóós. ³⁴

Jesus Christ bina’nitingo o’ool’įįł éí doo Gentile dóó Judaicjí o’ool’įįł át’éé da. Doo éí hatsį’ yishtł’izhígíí bik’ehgo doodaii’ haadí kééhojit’inígíí bik’ehgo da’jítah da. Ał’ąąh át’éégo áda’ool’įįł baa nihił dahózhǫ́, ákót’ée ndi Jesus Christ bina’nitin áda’ool’įįł doo yił ahidadíneilnánígíí nahjí kódadiilnííł. Sodizin da’atahígíí dóó ániid sodizin yidahídiikahígíí ał’ąąh dine’é da’ídlį́ dóó áda’ool’įįłdę́ę́ ihidiikááh. Naat’áanii Nelson éí Israel dine’é ałts’áhineeskaadígíí ałghą’ándoolnííł ní, Paul hiinánéédą́ą́’ Jews dóó Gentiles doo ałhédaałtée da yę́ęgi át’áó nihí áldó’ dííjį́į́di doo ahedaniilt’éego baa akó diníídzįįł. Jesus Christ ayóó ádeiyínííní dóó deiníídlánígíí bee áhił daniidlį́į doo. Paul Romans yich’į’ í’iilaa’ígíí éí Jesus Christ bina’nitinjį’ o’ool’įįł dóó bitł’ááh naazlei hadadiilaa yę́ę bik’éé’ deinííkááh. Dííshjį́į́di ndi bik’éé’ deinííkááh. ³⁵ Diyin Bighanjí áda’ool’įįł nizhónígo áhił’daniidlį́įgo anihósin dóó éí hool’áago ílį́į́go ada’ool’įįłígíí bee t’ááł’á’í dadiidleeł.

Adahwiis’áádę́ę́’ ídahídiikai’ígíí baa dahwiinih, doo éí hadaałtehígíí biniinaa da, ákondi ach’į’nahwiiná yik’ehdadeesdlį́į́’, dóó niná’ádadeez’ą́, Christgi’ ádaaniit’ée doo danízingo, dóó bi’oodlą́ bidzil ádeidoolííłgo dóó Yisdá’iinííłii bił áhił daniidłį́į doo danízin. Yisdá’iinííłii yił danilínígíí biniinaa t’áá bí ahił’danídlį́ daazlį́į́’. Díí bitł’ááh siléí nihí dííshjį́į́di t’áá áníígo nihá silá.

Dilní éí Jesus Christ Bisodizin Dííjį́į́di Yá Naazínígíí éí Zion dine’é bijéí dóó bini’ bee yéigo t’áál’á’í danóhłį́ dóó diyin k’ehgo deinóhkááh yiłní. ³⁶

Diyin k’ehgo yiikah dóó áhił’ídlį́ bík’á sodiszin dóó nihiYisdá’iinííłii, Jesus Christ, t’áá íiyisíí biká’anéijah dóó bá dahodíníílzin doo, éí t’áá áníigo baa hashne’. Jesus Christ bízhi’ binahjį’, áamen.