Nihił Dahózhǫ́
Jesus Christ bina’nitin hanaal yahígíí yee nihilą́ąjį’ yigáałgo nihił dahózhǫ́, nihee oodlą́ nidziilgo yiniidlą́.
Jesus Christ k’adą́ą́ dah nidíídaago yikee’ naakai’í iiłní yéígó nihich’į’ nahwii’ná doołeeł. 1 “Nihił dahózhǫ́ǫ doo … Nahasdzáán bikáa’gi nihich’į’ nidahwii’náa doo, nidi chánah danohłį́, shí nihokáá’ bił nidahazt’i’ii bik’eh déshdlį́į́’” (John 16:32–33). Díí Hasda’iiníiłii t’áá’ at’é ba’ałchíiní yeeh yich’į́ haadziih. Jó díí éí alą́ądi yá’át’ééhgo nihich’į́ hoo hane’.
Jesus Christ náhoonį́į́’go bikee’ naakaiígíí nihił dahózhǫ́ǫgo nahasdzáán bikáá’góó akǫǫh nidahnotingo adahidookááh yidííniid. Diyin yá yáłti’í Paul ání, “T’áá ałtsojį’ nihich’į’ nahwii’náa nidi, doo tsístł’ait’aash da; t’óó nihił haada nidi, doo nihił áhádįįh da; atínihi’dil’į́į nidi, doo nihik’i’nichéeh da, naa’anihínídzílghał nidi, doo nanihidi’tseed da” (2-Corinthians 4:8–9).
Naakidi mííl nááhai naasgóó hodeeshziizhgo nihí ałdo “nihich’į́ ndahwii’náa doo“, nihí t’áadoo nilyéhí, t’óó nihił dahózhǫ́ǫ doo. Diyin God bitsi’ t’áá ałtso ayóó’á’yó’ní. Ninízinígíí dóó binahnildzidígíí éí bee bił beehozin. Diyin God éí ayóó ábóodziil. Baa ííníídlíigo
Joseph Smith nabídineest’aah éí “Diyin God binaanish tsídá doo t’oo doolchǫǫł da dóó nidooltł’ił da” (Doctrine and Covenants 3:1). Ba’ałchíní bich’į́ndawiinąągo kót’áo yich’į́ haadziih:
“Jo’ákon, díí Bóhólníihii yee nihich’į’ haadzíí’, shá nidáałnishíí.
“Díí bąą, nihił dahózhǫ́, dóó t’áá ndáałdzidí, Bóhólníihii nihił honishłǫ́, dóó nihíighagi sézį́; dóó shaa nida’íidoosoh, Jesus Christ, Shí éí Diyin God hináanii biYe’ nishłį́.” ( (Doctrine and Covenants 68:5–6).
Diyin God nihihagóó sezį́, dóó áko haadziih:
”Díí bee haadzíí’ígíí éí t’áá ałtso bá, nihił dahózhǫ́, sha’áłchíní; nihitah naashá doo dóó doo nitśą́deesháał da” (Doctrine and Covenants 61:36).
”Yéígo hach’į’ nahwii’náago bikéé’dę́ę́’ éí hak’ihójídlíi doo”(Doctrine and Covenants 58:4).
Shił bééhózin, azhá tínidiil’į́įgo saad bee há’oodziih éí ni ałdó’ diishjį́į́di nideet’i’ nich’i’ nahwii’náa ndi. Ayóó baa hózhǫ́ beenilnįįh nihił hózhǫ́ doo diyin binánitinjí binají naasgóó iiná biiyíyínaał.
Iiná biyídi ach’į’ nahwii’ná dóó ndahwídintaah éí t’áá ałtso diné yiyíjéhíkaah łeh. Bits’ąąjí hólǫ́ǫgo Diyin God áyiilaa áko t’éíyá diné didinoołseeł doo, 2 Diyin God áníígo éí bits’aají danilínígíí éí doo nihik’eh didoodleeh da. Nihíká análwo’go dóó nihee oodlą’ bił dóó há’ííniilní bee ak’eh didiidleeł. Kojí iinájí éí ti’hoo’nííh t’óó nigaanjí áhóó át’é. ”Díí ałdó’ bilaah dííkááh,” dííniid President Abraham Lincoln t’áá dahahid jigą́ yaadą́ą́’ biníínaa diné saad yee dahólǫ́ǫ ńt’ę́ę́’ 3 .
Baa yátí’ígíí éí diné tidahojiníígo áko iłhózhǫ́ doo bíighah da—jó k’ad Nikos Nitsaahígíí miil aneelt’éego diné yikee; tídahoo’nííh. Diishjį́įdí kwe’é United Statesdi ałdó’ naat’ąąnii Presidential election, ba’i’ííniiłjí anááhoolzizh yéígo doo yá’át’éehgo baa na’aldeeh.
T’áá nihi té’é’į́, diné joodla, atsiis baa dahasą́, naanish asdiid, dóó doo iłhózhǫǫgoo needah, ałchíní yóó’áheeskai, iłaské doo yá’át’ééh da, dooda yeeh dóó asdzaani dóó diné hwii hólǫǫgoo dóó bąąhagi’át’éii bee tíhoonííh.
Ndi yáaashdę́ę́’ ahidiní nihił dahózhǫ́ dóó nihił yá’ádaat’ééhgo diyin bina’nitin dóó nihi naanish diyin k’ehjí baa nidaałnish. 4 Yaah k’idiyádaalti’ígíí éí diyin yayałtii bá dóó nihí ałdó nihá at’e’. Díí nihił béédahozin diyin yádahalne’í dóó Bóhólníihii yee yich’į́ haadziihígíí.
Diyin God Yá halne’ii Joseph Smith bizaad t’áá aanínígíí éí bee daalnį́į́h. Bí iiná nilį́į́’go té’é’į́, diné dahajoołá, baa yiniiłígíí, ba’ałchíní dah neezná, dóó hwe’oodlą́ biniinaa ho’diisyį́’ Joseph yéígó tíhooznííh, be’esdzaan, ba’ałchíní dóó hwiłda oodlą́nígíi yéígo tídahooznííh, Kéyah Missouridę́ę́’ chíbidineelkaad.
Joseph na’ookąąhgo shíkáinyaad nį́į́’go Diyin God bich’į́ haadziih:
“Shiyé, nii’sizíinii bich’į’ hózhǫ́ǫ le’; nich’į’ nahwii’ná dóó baa yinííł naninéigíí t’óó honizahijį’ ákot’ée doo;
“Dóó hazhó’ó íínilaago Diyin God wodahdi ándoołeeł; nits’ąąjí danilínígíí bik’eh didíídleeł“ (D&C 121:7-8).
Díí Diyin God hach’į́ haadziihígíí binají Diyin Yá hałne’ii Joseph Smith azhá tíhooníí’ ndi bił hózhǫ́ dóó bidiné’é ayóó’á’yó’ní dóó yiiha’sízį́į́’ nt’ę́ę́’. Éí binahjí ooda’nii ádaat’é’hígíi alą́ąjį’ nahaaskaíígíí dóó naat’áanii danilínígíí binahjį’ dabidziil nidó ákot’áo nidziilgóó ná biighah.
Tsidá ałtsé dah oodláánii bąą nisídaakees! Dikwíídishį́į́h diné nidahwíneeskaad kwe’égí doo áádí diné dahahid ijoodla nidah hóneeskaad Jó áádi hodiłchídí hach’į́ ndawiinaago haghan dóó hasodizin ádah jíílaah. 5 Azhá naaki naahai ałtsé nahaaskai Great Salt Lakedi t’áá yéígó hach’į́ ndahwiina’ hashdah dookai t’ahdii ha’nidanitł’ah. La’í t’ahdí tídahojoonííhgo tsénąą jooneeł hajiyaan dóó naalyéhí t’ahdii hasdahnitá. Ndi naat’áánii dóó yineełígíí t’ahdii bił chódahoo’į́ dóó bił dahózhǫ́.
T’ah doo dahaghaan ałtsoh adaalneehgóó, Ghąąji’ 1849 Nitsaago Ałah haslííhdi, nida’nitinii tówonanigóó Scandinavia, France, Germany, Italy, dóó South Pacificgóó ndahnotin doo hódooniid. 6 Tsídída yéígó bich’į́ nawiinąągo ałtsé nahaaskai yaah bił hoolzizhgo dégo nidahííną́. Táá’ nááhai náánáła’ 98 jilt’éígo naanish há’alyaah Diné Israel tasookai ’ígíí ałah andaałeehgo hodoonííd. Sodizindę́ę́ naat’ąąnii aní, “díí diné nidahnitinígíí t’áá ayidgo ba’ałchíní yits’ąądi nidaakai doo táá dóó tsoosts’id naahaijį́.“ 7
Shilah, Táá’go Alą́ąjį’ Naat’áánii nihich’į́ ndahwiinánígíi náyaa’akodah nizin. Nihá sodadiilzin dóó ayóó’á’dah’níí’ní. Nihee’iiná baa aheeníídzin—kéyah nahaasnąą, kǫ́, tó łą́’ní, dóó niyol tsoh—nihi ląąjí ndahaaskai’ígíí yiihyíkai.
Tsídá nihich’į́’ ndahwii’náago, yá’aashdę́ę́’ Bóhólníihii ánihiłní, “nihił dahózhǫ́, háálá nihilą́ąjį’ yishááł. Aláahgo bee óhólníihgo bił haz’áanii nihí dóó áádóó bee ak’ihodlį́ nihí, dóó ahool’áágóó bee át’į́ nihí“ (Doctrine and Covenants 78:18). Hááshshą yit’áo adadsaa? Háásh yit’áo ałtsé nahaaskai’ígíí bá’adzaa? Diyin God asdzaanijí háásh yit’áo bá adoonííł diishjį́į́di? T’ááchil 1830 yaahdą́ą́’ Bóhólníihii anihiłní, “chʼį́įdiitah bidáńdítį́hí doo nihikʼehdidoodleeł da,“ nihidííniid. Diyin God ání, “aoo’ … Bóhólníihii Diyin God chahałheeł bibee óhólnííh nahjí ná ádeeshłį́į́ł áádóó ná yá’át’éeh doo biniyé, dóó bízhi’ baa ha’niih doo biniyé yádiłhił dadooghał.” (Doctrine dóó Covenants 21:6). “Shidibé ch’į́dí danohłíinii, t’áadoo nídaałdzidí; yá’át’ééhgo ánóhłééh; bíni’ nahasdzáán dóó ch’į́įdiitahdę́ę́’ nich’į́ át’é, háálá shitsé bikáa’gí yinídlą́ągo, éí doo nideełnį́į́ da doo“ (Doctrine dóó Covenants 6:34).
Bóhóníihii bizaad doo, “nihijéí bee nihił dahózhǫ́“ (Doctrine dóó Covenants 25:13) dóó “nihił dahózhǫ́ǫ́’go“ (Doctrine and Covenants 59:15), nihi naasgóó diyin be’atiinjí bikaa yiiká doo. Jó nihi doo yéígó ádiinííl nihich’į́ át’éii da, dóó doo nihighaan bits’ąą doo dahdídííká da ałtsé nahaaskai yaahgí át’áo. Bóhóníihii anhiłní, “T’áá yá’át’éehii baa naniná, háálá ayóó át’éii naanish bitłąadi há’astłin baa nanishgo át’é. T’áá ałtsíísí doo bits’ąądę́ę́’ ayóó át’éii yileeh“ (Doctrine dóó Covenants 64:33).
Jesus Christ bina’nitin hanaalyahígíi ayóó bidziilgo át’é. Éí yéígó yiidląągo bina’nitígíí nihooloosgo áko nihił hózhǫǫ’ doo. Binají nihintsékees ąąíídoołeeł dóó nihidziil doo dóó ba’ííníídlíígo nelnish doo. Díí bik’ehgo dóó eehozinii dóó adziilii éí nihiZhé’é Yá’aashiidę́ę́ nihilakeh yinilah. Diyin bina’nitinjí yiidaalgo, dóó nihee’iiná łago aneelyaahgo.áko nihił hózhǫ́ǫ́doo, diyin bé atiinjí bikaa yiidaalgo hoolaadí iiná dí nihiMá dóó nihiZhé’é bił yá’anídíídaał.
“Ní ayóó át’éiigo nich’ínawiinąą doo,“ Eldir Richard G. Scott yee na’nitin. “Ła’dah ayóó nanitł’ah áko doo bii nishgha da nozin. T’áadoo t’áásahí nich’į’ nahwii’nánígíí bich’į’ sinizį́į́’ doo. ’Nijéí t’áá át’é bee Bóhólníihii baa dzíínílí; t’áá ni nił bééhózinii éí t’áadoo ba’íínílíhí’ [Proverbs 3:5]. … Iiná éí bee nahwídint’aah, ch’ééhádiił į́į́go éí dooda, ndi iiná biyí ch’ídiinąąłgo choodiłt’eeł’.“ 8
T’áá át’é Diyin God dóó biYe’ Jesus Christ yindáhas’ą́, shił bééhózin dóó tah nit’ééh yá’ąąshgóó diidaalígíí baa neiilnish doo, Jesus Christ bízhi’ binahjį’, aamen.