Královské kněžstvo

President James E. Faust

Druhý rádce v Prvním předsednictvu

Zatímco být nositelem kněžství přináší velká požehnání, kněžství s sebou nese i velké závazky.

Drazí bratří, je vždy velkou výsadou a tíživou zodpovědností promlouvat ke kněžstvu Církve. Toto je možná největší shromáždění kněžství v historii Církve. Rád bych hovořil k vám, mladým mužům, o tom, jak jste požehnáni tím, že jste nositeli Aronova kněžství, které je také známo jako „menší kněžství“. Ale slovo menší mu nikterak neubírá na významu. Není na něm nic malého – zejména když vidím, jak velicí někteří z vás, mladých mužů, jste!

Jsem si jist, že si pamatujete, jak jste byli nadšení, když jste mohli poprvé roznášet svátost. Když vy, nositelé Aronova kněžství, pomáháte při přípravě, žehnání, podávání a roznášení svátosti, pomáháte všem členům, kteří ji přijímají, aby se znovu zavázali Pánu a obnovili svou víru ve Spasitelovu smírnou oběť. Členové, kteří přijímají svátost, si připomínají, že mají na sebe vzít jméno Syna, vždy Ho mít na paměti, zachovávat Jeho přikázání a snažit se mít s sebou Jeho Ducha. Doufám, že si budete vážit kněžství, jehož jste nositeli, a vždy budete ctít své kněžské povinnosti.

Nedávno jsem četl o některých jáhnech, kteří se stali poněkud nedbalými ve svém přístupu k roznášení svátosti. Začali o tom smýšlet jako o nepříjemné povinnosti, o něčem, co nechce nikdo jiný dělat. Často chodili pozdě a někdy nebyli vhodně oblečeni. Jednou v neděli jim jejich poradce řekl: „Dnes si nemusíte dělat starosti se svátostí. Už je o ni postaráno.“

Když to slyšeli, byli samozřejmě překvapeni, ale jako obvykle přicházeli na shromáždění svátosti pozdě. Během úvodní písně vklouzli bezstarostně dovnitř a posadili se mezi shromážděné. Teprve tehdy si všimli, kdo sedí na lavicích jáhnů – jejich poradce a vysocí kněží sboru, mezi nimi muži, kteří dříve sloužili jako biskupové a president kůlu. Všichni byli oblečeni v tmavých oblecích a měli bílé košile a vázanky. Ale více než jen to, oni svým chováním při přenášení podnosů se svátostí mezi řadami projevovali naprostou úctu. Na svátosti toho dne bylo něco hlubšího a významnějšího. Tito jáhnové, kteří se stali tak ledabylými ve svých povinnostech, se příkladem naučili tomu, že roznášení svátosti je posvátná důvěra a jedna z největších poct.¹ Začali si uvědomovat, že kněžství je, jak ho nazval apoštol Petr, „královské kněžstvo“.²

Aronovo kněžství, obecně, má pod vedením biskupstva zodpovědnost žehnat a roznášet svátost. V našem domovském sboru, zde v Salt Lake City, máme velké množství věrných starších členů, ale jen málo členů ve věku Aronova kněžství. Po léta jsem sledoval tyto vysoké kněze a starší, muže víry a velkých úspěchů, jak pokorně a uctivě roznášejí svátost večeře Páně. Po určitou dobu do této skupiny nositelů kněžství patřili starší federální soudce, kandidát na úřad guvernéra státu Utah a další významní muži předního postavení. Přesto byli poctěni a bylo zřejmé, že možnost vykonávat tuto posvátnou kněžskou zodpovědnost považují za výsadu.

Aronovo kněžství je velkým darem duchovní moci, který Pán udělil Aronovi a jeho synům.³ Drží „klíč služby andělů a přípravného evangelia“⁴ a také obsahuje evangelium „pokání a křtu ponořením na odpuštění hříchů“.⁵

Chtěl bych říci několik slov o službě andělů. V dávných i novodobých časech se andělé zjevovali a předávali pokyny, varování a vedení ve prospěch lidí, které navštívili. Vědomě si neuvědomujeme, do jaké míry andělé ovlivňují náš život. President Joseph F. Smith řekl: „Podobně naši otcové a matky, bratři a sestry a přátelé, kteří odešli z této země, byvše věrní a způsobilí těšit se těmto právům a výsadám, mohou obdržet poslání navštívit opět své příbuzné a přátele na zemi a přinést z božské Přítomnosti poselství lásky, varování nebo pokárání a poučení těm, které se naučili milovat v těle.“⁶ Mnozí z nás cítí, že měli tuto zkušenost. Jejich služba byla a je důležitou součástí evangelia. Andělé sloužili Josephu Smithovi, když znovuzřizoval evangelium v jeho plnosti.

Alma mladší měl osobní zkušenost se služebnými anděly. Jako mladý muž byl počítán mezi nevěřící a „svedl mnohé lidi, aby činili po způsobu jeho nepravostí“. Jednoho dne, zatímco ve společnosti synů Mosiášových „obcházel, aby ničil církev Boží… ukázal se jim anděl Páně; a sestoupil jakoby v oblaku; a promluvil jakoby hlasem hromu, který způsobil, že země, na níž stáli, se třásla“. Anděl potom zvolal: „Almo, povstaň a vystup, neboť proč pronásleduješ církev Boží?“

Alma byl tímto zážitkem tak přemožen, že omdlel a musel být odnesen ke svému otci. Teprve poté, co se jeho otec a ostatní po dva dny postili a modlili, se Almovi vrátilo jeho zdraví a síla. Potom se postavil a prohlásil: „Činil jsem pokání ze svých hříchů a Pán mne vykoupil; vizte, jsem zrozen z Ducha.“⁷ Alma se později stal jedním z největších misionářů v Knize Mormonově. Přesto po všechna léta své misionářské služby nikdy nehovořil o návštěvě anděla. Místo toho se rozhodl svědčit, že pravda mu byla oznámena Svatým Duchem Božím.

Být poučován andělem by bylo velké požehnání. Avšak, jak nás učil Alma, jeho konečné a trvalé obrácení přišlo teprve poté, co se „po mnoho dnů… postil a modlil“.⁸ Jeho úplné obrácení přišlo od Svatého Ducha, který je nám všem k dispozici, jsme-li toho hodni.

Zázračné události nejsou vždy zdrojem obrácení. Například když Laman a Lemuel fyzicky napadali svého mladšího bratra, ukázal se jim anděl a varoval je, aby s tím přestali. Anděl také znovu ujistil všechny bratry, že Laban bude vydán do jejich rukou. Nefi, na jedné straně, uvěřil a požadoval po Labanovi mosazné desky. Laman a Lemuel, na druhé straně, v důsledku andělské návštěvy neuvěřili, ani nezměnili své chování. Jak jim připomněl Nefi: „Proč jen jste zapomněli, že jste viděli anděla Páně?“⁹

Vy, mladí muži, budujete své svědectví. Svědectví je posilováno duchovním potvrzením skrze Svatého Ducha v obyčejných životních zkušenostech. Ačkoli některé velké projevy by vaše svědectví mohly posílit, pravděpodobně se to nestane tímto způsobem.

Zatímco být nositelem kněžství přináší velká požehnání, kněžství s sebou nese i velké závazky.

Všichni nositelé kněžství musejí zvelebovat své povolání a jednat v Pánově jménu do té míry, do jaké to jejich úřad a povolání dovoluje. Své povolání zvelebujeme následováním pokynů předsednictva svého kvora, biskupa a poradce svého kvora. Znamená to připravit, požehnat a roznést svátost, jsme-li o to požádáni. Také to znamená vykonávat další zodpovědnosti Aronova kněžství, například úklid církevních budov, přípravu židlí pro konferenci kůlu a další církevní shromáždění a konání dalších povinností, jak jsou přiděleny.
Nositelé Aronova neboli přípravného kněžství mají závazek učinit se způsobilými pro vyšší kněžství a projít průpravou na větší zodpovědnosti v církevní službě.
Být nositelem Aronova kněžství s sebou nese závazek být dobrým příkladem, uchovávat si čisté myšlenky a vhodně se chovat. Tyto vlastnosti si osvojujeme tehdy, když vykonáváme své kněžské povinnosti.
Při činnostech a akcích svého kvora i při dalších činnostech se budete stýkat s mladými muži, kteří mají stejná měřítka jako vy. Můžete se vzájemně posilovat.
Můžete studovat písma a učit se zásadám evangelia, aby vám pomohly připravit se na misii.
Můžete se učit modlitbě a tomu, jak přijímat odpovědi.

Nauka a smlouvy popisuje různé druhy pravomoci související s Aronovým kněžstvím. Zaprvé, vysvěcení ke kněžství dává pravomoc vykonávat obřady a mít moc Aronova kněžství. Biskupstvo je předsednictvem Aronova kněžství ve sboru.¹⁰ Zadruhé, v kněžství jsou různé úřady, každý s různými zodpovědnostmi a výsadami. Jako jáhen máte bdít nad Církví jako stálý služebník.¹¹ Jako učitel máte kromě bdění nad Církví „býti s jejími členy a posilovati je“.¹² Jako kněz máte „kázati, učiti, vysvětlovati, nabádati a křtíti a žehnati svátost, a navštěvovati příbytek každého člena“.¹³ Váš biskup, který zastává úřad vysokého kněze, je také presidentem kvora kněží a řídí práci tohoto kvora.

Jak budete postupovat od jednoho úřadu Aronova kněžství ke druhému, budete si uchovávat pravomoc předchozího úřadu. Například ti z vás, kteří jsou kněžími, mají stále pravomoc dělat vše, co jste dělali jako jáhnové a učitelé. Dokonce i když jste nakonec vysvěceni k Melchisedechovu kněžství, stále si uchováte úřady Aronova kněžství a budete v nich jednat. Této zásadě dobře rozuměl zesnulý starší LeGrand Richards, který byl mnoho let členem Kvora Dvanácti. Často říkával: „Jsem jenom vyrostlý jáhen.“

Jak jsem již poznamenal, výuka je jednou z nejdůležitějších povinností Aronova kněžství. K vám, mladým dospívajícím, často přichází příležitost učit, když sloužíte jako společník svého otce nebo některého dalšího nositele Melchisedechova kněžství při domácím učení. Vyhledávání potřeb časným a duchovním způsobem je velmi důležitou součástí bdění nad Církví.

Prorok Joseph Smith přikládal domácímu učení vysokou prioritu. Bratr Oakley byl Prorokovým domácím učitelem, a kdykoli přišel ke Smithům jako domácí učitel, „Prorok svolal svou rodinu a dal bratru Oakleymu svou židli a rodině řekl,“ aby bratru Oakleymu pečlivě naslouchala.¹⁴

Vy, mladí muži Aronova kněžství, musíte mít při sobě Ducha ve svém osobním životě stejně jako při domácím učení, přípravě nebo roznášení svátosti nebo při jiných kněžských činnostech. Budete se muset vyvarovat některých kamenů úrazu. Jedním z největších je závislost.

Bratří, nabádám každého z vás, abyste se vyvarovali závislosti jakéhokoli druhu. V této době Satan a jeho následovníci zotročují některé z našich nejvybranějších mladých lidí skrze závislost na alkoholu, všemožných drogách, pornografii, tabáku, hazardu a dalším nutkavém jednání. Zdá se, že někteří lidé se narodili se slabostí pro tyto látky, takže jediný experiment bude mít za následek nekontrolovatelnou závislost. Některé závislosti skutečně poznamenávají mysl a podněcují touhu, která přehluší rozum i úsudek. Tyto závislosti neničí pouze život těch, kteří jim neodolají, ale i jejich rodičů, manželských partnerů a dětí. Jak naříkal prorok Jeremiáš: „Králové země i všickni obyvatelé okršlku světa nikoli by neuvěřili, by měl byl vjíti protivník a nepřítel do bran.“¹⁵

Pán ve své moudrosti nás varoval, že látek, které pro nás nejsou dobré, se máme zcela vyvarovat. Jsme varováni, abychom si nedali první drink, nezapálili první cigaretu nebo nevyzkoušeli první drogu. Zvědavost a nátlak vrstevníků jsou sobeckými důvody pro zapletení se s návykovými látkami. Máme se zastavit a zvážit plné následky nejenom pro nás a naši budoucnost, ale také pro naše drahé. Tyto důsledky jsou fyzické, ale také dávají v sázku ztrátu Ducha a způsobují, že padáme za oběť Satanovi.

Svědčím o zušlechťujícím, duchovním, utěšujícím, posilujícím a ukázňujícím vlivu, který mělo kněžství v mém životě. Po celý svůj život jsem žil pod jeho duchovním vlivem – v domě svého dědečka, v domě svého otce a potom ve svém vlastním domě. Používání všepřesahující moci a pravomoci kněžství k posilování druhých a k žehnání a uzdravování přivádí člověka k pokoře. Kéž žijeme tak, abychom byli hodni být nositeli kněžské pravomoci jednat ve jménu Božím, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.