2006
Znovuzřízení všech věcí
Květen 2006


Znovuzřízení všech věcí

Věříme, že Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je znovuzřízením původní církve založené Ježíšem Kristem.

Jako členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů se staráme o všechny Boží děti, které nyní žijí nebo které kdy žily na zemi. „Naše poselství,“ jak bylo prohlášeno Prvním předsednictvem v roce 1978, „je poselstvím výjimečné lásky a starosti o věčné blaho všech mužů a žen bez ohledu na náboženské přesvědčení, rasu nebo národnost, neboť víme, že jsme skutečně bratři a sestry, protože jsme syny a dcerami stejného Věčného Otce“.1 Jak před několika lety prohlásil starší Dallin H. Oaks:

„Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů má mnoho bodů víry společných s ostatními křesťanskými církvemi. Také se ale lišíme, a tyto odlišnosti vysvětlují, proč posíláme misionáře k jiným křesťanům, proč kromě kaplí budujeme i chrámy a proč nám naše náboženské přesvědčení přináší takové štěstí a sílu zvládat výzvy života a smrti.“2

Přeji si dnes svědčit o plnosti znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista, která je tím, co přidáváme k náboženskému přesvědčení jiných denominací, křesťanských i nekřesťanských. Tato plnost byla původně ustavena Spasitelem při Jeho pozemské službě. Ale došlo k odpadnutí.

Někteří z raných apoštolů věděli, že před druhým příchodem Pána Ježíše Krista dojde k odpadlictví. Pavel ohledně této události napsal Tessalonicenským: „Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť [ten den] nenastane, leč až prvé přijde odstoupení.“3

S tímto odpadlictvím došlo ke ztrátě klíčů kněžství a ke změně některých vzácných nauk církve zorganizované Spasitelem. Mezi nimi byly křest pohroužením4, přijetí Ducha Svatého vkládáním rukou5, podstata Božstva – že jde o tři oddělené bytosti6, nauku, že celé lidstvo bude vzkříšeno usmířením Krista, spravedliví i nespravedliví7, pokračující zjevení – že nebesa nejsou zavřena;8 a o chrámovou práci pro živé i mrtvé9.

Období, které následovalo, se stalo známým jako temný středověk. Toto odpadnutí předvídal apoštol Petr, který prohlásil, že „musejí přijíti nebesa [Ježíše Krista], až do času napravení všech věcí; což byl předpověděl Bůh skrze ústa všech svých svatých proroků od věků“.10 Pokud tyto věci byly ztraceny, pak znovuzřízení bude nezbytné.

V následujících staletích si muži silné víry začali uvědomovat, že došlo k postupnému odpadnutí od církve zorganizované Ježíšem Kristem. Někteří z nich pro své přesvědčení velice trpěli během takzvané reformace, což bylo hnutí v šestnáctém století mající za cíl reformu západního křesťanství. Jeho výsledkem bylo oddělení protestantských církví od hlavní křesťanské církve.

Mezi těmito reformátory byl i reverend John Lathrop, vikář Egertonského kostela v anglickém Kentu. Mimochodem, prorok Joseph Smith byl potomkem Johna Lathropa. Reverend Lathrop v roce 1623 rezignoval na své postavení, protože zpochybnil pravomoc anglikánské církve jednat ve jménu Boha. Při četbě Bible si uvědomoval, že apoštolské klíče nejsou na zemi. V roce 1632 se stal duchovním ilegální nezávislé církve a byl uvržen do vězení. Zatímco byl ve vězení, zemřela mu manželka a jeho osiřelé děti prosily biskupa o jeho propuštění. Biskup s propuštěním souhlasil pod podmínkou, že opustí zemi. Učinil tak a s 32 členy své kongregace připlul do Ameriky.11

Roger Williams, pastor ze sedmnáctého století, který založil Rhode Island, odmítl být nadále pastorem v Providenci za situace, kdy „na zemi není řádně zorganizována církev, ani žádná osoba oprávněná vykonávat nějaký církevní obřad, ani být nemůže, dokud nebudou vysláni noví apoštolové velkou Hlavou církve, jejíž příchod vyhlíží“.12

Toto jsou pouze dva náboženští učenci z mnoha, kteří si uvědomovali odpadlictví od církve založené Ježíšem Kristem a potřebu znovuzřízení klíčů kněžství, které byly ztraceny. Apoštol Jan viděl ve vidění dobu, kdy „[jiný anděl poletí] po prostředku nebe, [maje] evangelium věčné, aby je zvěstoval těm, kteříž bydlí na zemi, a všelikému národu, i pokolení, i jazyku, i lidu“.13 Toto proroctví se naplnilo. Protože věříme, že plnost evangelia Ježíše Krista byla v naší době znovuzřízena skrze proroka Josepha Smitha, přejeme si dát všem lidem příležitost poznat a přijmout toto poselství.

Ve znovuzřízené Církvi nyní máme apoštoly, proroky, pastýře, učitele a evangelisty, jak o nich hovořil Pavel k Efezským.14 Tyto kněžské úřady byly ustaveny Spasitelem, když v zenitu času zorganizoval svou Církev. Rozeznáváme dva řády kněžství a úřady, které jsou v nich obsaženy: menší kněžství je kněžství Aronovo, pojmenované podle Arona; a větší kněžství je kněžství Melchisedechovo, pojmenované podle Melchisedecha, kterému Abraham platil desátky. Aronovo kněžství bylo znovuzřízeno Josephu Smithovi a Oliveru Cowderymu 15. května 1829 rukama Jana Křtitele a Melchisedechovo kněžství bylo zřízeno o necelý měsíc později rukama dávných apoštolů Petra, Jakuba a Jana. A tak ti, kteří toto kněžství dnes mají, si činí nárok jednat ve jménu Boha skrze kněžství, „jehož moc je platná jak na zemi, tak v nebi“.15

3. dubna 1836 se zjevil v chrámu Kirtland Mojžíš a předal proroku Josephu Smithovi a Oliveru Cowderymu klíče ke shromáždění Izraele. Potom se ukázal Elias a předal evangelium Abrahamovo, že „v nás a semeni našem budou všechna pokolení po nás požehnána“.16 Potom se zjevil prorok Eliáš a předal jim klíče této dispensace, včetně pečeticí moci vázat v nebi to, co je svázáno na zemi v chrámech.17 A tak proroci předchozích dispensací evangelia předali své klíče proroku Josephu Smithovi v této poslední „dispensaci posledních časů“, o níž hovořil apoštol Pavel k Efezským.18

Jsem vděčný za to, že se Pánu zdálo vhodným ustanovit pro tento lid opět zákon desátku a obětí. Když dodržujeme zákon desátku, otvírají se pro nás průduchy nebeské. Na ty, již mají víru dodržovat zákon desátku, jsou vylévána veliká požehnání.

V průběhu dlouhé historie země bylo důležitou součástí uctívání Svatých chrámové uctívání, kterým prokazují svou touhu přijít blíže ke Stvořiteli. Chrám byl místem, kde se vzdělával Spasitel, když byl na zemi; byl do značné míry součástí Jeho života. Chrámová požehnání jsou v naší době opět k dispozici. Jedinečným rysem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů je její učení ohledně chrámů a věčného významu všeho, co se v nich děje. Naše majestátní a krásné chrámy nyní pokrývají velkou část země. Vykonává se v nich ta nejposvátnější práce. President Gordon B. Hinckley o těchto chrámech prohlásil: „Je pouze málo míst na zemi, kde se na lidské otázky o životě dostává odpovědí z věčnosti.“19 V chrámech jsou plně zodpovězena závažná tajemství týkající se toho, odkud jsme přišli, proč jsme zde a kam jdeme. Přišli jsme z Boží přítomnosti a jsme zde na zemi, abychom se připravili na návrat do Jeho přítomnosti.

Transcendentní význam má to, že za posvátnými zdmi chrámu uzavírají manželé a manželky věčné smlouvy. Tyto smlouvy jsou pečetěny prostřednictvím kněžské pravomoci. Děti z tohoto spojení, jsou-li toho hodny, se mohou těšit z věčného vztahu v rámci rodiny a jako děti Boží. Jak napsal apoštol Jan: „Kdo jsou tito oblečení v bílé roucho? … Protož jsou před trůnem Božím, a slouží jemu dnem i nocí v chrámě jeho.“20

Pán řekl, že jeho dílem je „uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka“.21 Z toho potom vyplývá, že veškeré lidstvo, žijící i mrtvé, bude mít příležitost slyšet evangelium buď v tomto životě, nebo v duchovním světě. Jak řekl Pavel Korintským: „Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Jestližeť jistotně nevstávají mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?“22 Toto je důvod, proč vykonáváme dílo obřadů v chrámech za své zemřelé předky. Osobní rozhodnutí nebo svoboda jednání nejsou odňaty. Ti, za které je práce vykonána, ji mohou přijmout či nikoli, podle svého rozhodnutí.

Apoštol Jan spatřil ve vidění dobu, kdy na zemi v rámci znovuzřízení evangelia přijde anděl. Tímto andělem byl Moroni, který se zjevil proroku Josephu Smithovi. Nasměroval Josepha k místu, kde byly uloženy zlaté desky obsahující dávné zápisy. Joseph Smith potom tyto desky přeložil darem a mocí Boží a byla vydána Kniha Mormonova. Je záznamem dvou skupin lidí, které žily před staletími na americkém kontinentu. Před objevením se Knihy Mormonovy bylo o nich známo jen málo. Nejdůležitější je ale to, že Kniha Mormonova je dalším svědectvím o Kristu. Znovuzřídila drahocenné pravdy o pádu, usmíření, vzkříšení a životě po smrti.

Před znovuzřízením byla nebesa po staletí uzavřena. Ale s proroky a apoštoly přebývajícími opět na zemi se nebesa ještě jednou otevřela s viděními a zjeveními. Mnohá zjevení, která přišla k proroku Josephu Smithovi, byla zapsána v knize, jež se stala známou jako Nauka a smlouvy. Ta obsahuje další pochopení zásad a obřadů a je cenným zdrojem týkajícím se struktury kněžství. Kromě toho máme další kánon písem nazvaný Drahocenná perla. Obsahuje Knihu Mojžíšovu, která přišla zjevením proroku Josephu Smithovi, a knihu Abrahamovu, kterou přeložil ze zakoupeného egyptského svitku. Z nich se dozvídáme nejenom mnoho o Mojžíšovi, Abrahamovi, Enochovi a dalších prorocích, ale také mnoho dalších podrobností o stvoření. Dozvídáme se, že evangeliu Ježíše Krista byli učeni všichni proroci od počátku – dokonce od doby Adama.23

Věříme, že Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je znovuzřízením původní církve založené Ježíšem Kristem, která byla postavena „na základ apoštolský a prorocký, kdež jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus“.24 Není to odnož nějaké jiné církve.

Věříme, že byla znovuzřízena plnost evangelia Ježíše Krista, to ale není důvod, aby se kdokoli cítil nějakým způsobem nadřazený ostatním Božím dětem. Spíše to vyžaduje větší závazek uplatnit ve svém životě podstatu Kristova evangelia – milovat, sloužit a žehnat druhým. Vskutku, jak v roce 1978 prohlásilo První předsednictvo, věříme, že „Velcí světoví náboženští vůdci jako Mohamed, Konfucius a reformátoři, stejně jako filosofové včetně Sokrata, Platona a dalších, obdrželi část Božího světla. Bůh jim předal mravní zásady, aby osvítil celé národy a aby jednotlivcům přinesl vyšší poznání.“25 A tak chováme úctu k upřímnému náboženskému přesvědčení druhých a vážíme si toho, když druzí chovají stejnou zdvořilost a úctu k zásadám, které považujeme za drahé my.

Mám osobní svědectví o pravdě smluv, učení a pravomoci znovuzřízené skrze proroka Josepha Smitha. Toto ujištění je se mnou po celý můj život. Jsem vděčný, že se znovuzřízení plnosti evangelia uskutečnilo v naší době. Obsahuje stezku k věčnému životu. Kéž je s námi se všemi síla, pokoj a starostlivost Boha Otce a trvalá láska a milost Pána Ježíše Krista, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.

Odkazy

  1. „Prohlášení Prvního předsednictva týkající se Boží lásky k celému lidstvu“, 15. února 1978.

  2. Conference Report, Apr. 1995, 112; nebo Ensign, May 1995, 84.

  3. 2. Tessalonicenským 2:3; zvýraznění přidáno.

  4. Viz Marek 1:9–10.

  5. Viz Skutkové 8:14–17; 19:3–6.

  6. Viz Matouš 3:17; Skutkové 7:55; NaS 130:22.

  7. Skutkové 24:15.

  8. Viz Daniel 2:28, Amos 3:7; NaS 121:26.

  9. Viz Abdiáš 1:21; Malachiáš 4:6; 1. Korintským 15:29; Zjevení 7:15.

  10. Skutkové 3:20–21.

  11. Viz Mark E. Petersen, The Great Prologue (1975), 34–35.

  12. Viz William Cullen Bryant, ed., Picturesque America; or, the Land We Live In, 2 vols. (1872–74), 1:502; viz také LeGrand Richards, A Marvelous Work and a Wonder, rev. ed. (1966), 29.

  13. Zjevení 14:6.

  14. Viz Efezským 4:11.

  15. James E. Talmage, The Articles of Faith, 12th ed. (1924), 204.

  16. NaS 110:12.

  17. NaS 110:13–16.

  18. Efezským 1:10.

  19. „Why These Temples?“ Temples of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints (1999), 14.

  20. Zjevení 7:13, 15.

  21. Mojžíš 1:39.

  22. 1. Korintským 15:29.

  23. Viz Mojžíš 5:58; 8:19; Abraham 2:10–11.

  24. Efezským 2:20.

  25. Prohlášení Prvního předsednictva, 15. února 1978.