Kapitola 3

Naše svědectví o Ježíši Kristu

Znovuzřízené evangelium přináší Svatým posledních dnů dodatečné svědectví o tom, že Ježíš Kristus je Syn Boží.

Ze života George Alberta Smitha

Když byl George Albert Smith generální autoritou, občas se na svých cestách setkával s těmi, kteří se domnívali, že Svatí posledních dnů nevěří v Ježíše Krista. Toto nepochopení presidenta Smitha udivovalo a trápilo, a tak se ho snažil napravovat tím, že se o své osobní svědectví o Spasiteli dělil s druhými.

Při jedné příležitosti promlouval na církevním shromáždění v kanadském Cardstonu o Kristově životě a poslání. Druhý den ráno se vydal na nádraží koupit si jízdenku na vlak. Zatímco čekal ve frontě, zaslechl rozhovor mezi nějakou ženou a prodavačkou jízdenek. Žena se zmínila, že večer předtím se rozhodla navštívit bohoslužbu Svatých posledních dnů.

Prodavačka jízdenek se zatvářila překvapeně. „Propánakrále!“ zvolala. „Nechcete mi snad říct, že jste tam šla na bohoslužbu?“

„Ano, šla,“ odvětila žena. „Proč ne?“

Prodavačka řekla: „Vždy oni ani nevěří v Ježíše Krista.“

Žena pak odvětila: „Zrovna včera večer jsem poslouchala jednoho staršího této Církve, jak mluvil o životě Ježíše Nazaretského, a ještě nikdy jsem neslyšela nikoho, kdo by měl hlubší přesvědčení o tom, že Ježíš je vskutku Kristus, než právě tento řečník při oné příležitosti.“¹ [Viz námět č. 1 na straně 28.]

George Albert Smith čerpal sílu ze svého svědectví o Ježíši Kristu a s radostí se o něj dělil s druhými. Ve věku 44 let, poté, co sloužil již 11 let v apoštolském povolání, řekl:

„Něco mě nadnášelo a jakoby povznášelo a byla mi dána moc, která nepocházela ze mne, abych učil oněm vznešeným pravdám, které hlásal Vykupitel světa. Neviděl jsem Ho tváří v tvář, ale těšil jsem se ze společenství Jeho ducha a pociťoval jsem Jeho přítomnost nezpochybnitelným způsobem. Já vím, že můj Vykupitel žije, a s radostí věnuji své skromné úsilí tomu, abych utvrzoval Jeho učení. … Každá žilka mého těla se zachvívá poznáním, že On žije, a jednoho dne to poznají všichni lidé.

Spasitel zemřel, abychom my mohli žít. Překonal smrt a hrob a všem těm, kteří jsou poslušni Jeho učení, nabízí naději slavného vzkříšení. … Vím, že toto je dílo Páně a že Ježíš je vskutku náš Spasitel.“²

President Smith zemřel 4. dubna 1951, v den svých 81. narozenin. Během posledních chvil jeho života, když u něho byla rodina, se ho syn zeptal: „Otče, je něco, co bys chtěl říci rodině – něco mimořádného?“

S úsměvem na tváři zopakoval svědectví, které během života často vydával: „Ano, jen toto: já vím, že můj Vykupitel žije; já vím, že můj Vykupitel žije.“³

Učení George Alberta Smitha

Ježíš Kristus je Syn Boží a dnes žije jako náš vzkříšený Spasitel.

Zjistil jsem, že mnozí ve světě nevědí, že věříme v božské poslání našeho Pána, a při nejedné příležitosti jsem byl pohnut k tomu, abych řekl, že na světě neexistují lidé, kteří by tak dobře rozuměli božskému poslání Ježíše Krista, kteří by tak naprosto věřili tomu, že je Syn Boží, a kteří by byli tak nadšeně přesvědčeni o tom, že v této době sedí v slávě na trůnu po pravici Otcově, jako právě Svatí posledních dnů.⁴

Vím právě tak, jako že žiji, že byl synem Božím, že skrze Něho, a jedině skrze Něho, získáme oslavení v celestiálním království, a všichni ti, kteří budou kráčet v Jeho stopách a budou žít podle Jeho učení, budou šťastni v tomto životě a připraví se na příbytek v Jeho celestiálním království, kde s Ním budou dlít na věky.⁵

Vykupitel lidstva byl někým více než jen dobrým člověkem, který přišel na svět, aby nás učil mravním zásadám. Vykupitel lidstva vlastnil neobyčejnou inteligenci. Byl vskutku Synem Božím, jednorozeným Božím v těle. … Přišel, aby volal lidi k pokání, aby je odvrátil od jejich mylné cesty. Kráčel mezi nimi jako zástupce Boha Věčného Otce a prohlašoval, že je podle obrazu Otce a že ti, kteří viděli Jeho, viděli i Otce, a řekl jim, že byl poslán činit vůli svého Otce, a vyzýval všechny, aby se odvrátili od omylů, které se mezi ně vloudily, aby činili pokání z hříchů a sestoupili do vod křtu.⁶

Ve Spasitelově době protivník našeptával lidem: Spasitel není Syn Boží, dozajista Ho nemůžete přijmout, vždyť je to jen obyčejný člověk, vždyť je to jen syn Marie a Jozefa a není o nic víc Synem Božím, než jste vy, a lidé naslouchali onomu záludnému a zlovolnému a ukřižovali Vykupitele lidstva.⁷

Byl to vskutku Syn Boží. Působil mezi [lidmi] s láskou a laskavostí; ale oni zavrhovali Jeho jméno jako něco zlého. … Byl to Syn Boží a měl vskutku právo mluvit ve jménu Otce. Pravdy, které přinesl na zemi, pocházely od Otce; a ačkoli Ho lidé přibili na kříž, ačkoli Mu na hlavu vložili korunu spletenou z trní a vložili Mu do rukou napodobeninu žezla, ačkoli kopím krutě prolili Jeho krev, přesto bylo slovo, které jim předal, slovem Páně, a byl to vskutku Syn Boží.⁸

Nejen že věříme, že Ježíš Nazaretský žil na zemi, ale my věříme, že stále žije, nikoli jako nějaká esence, nikoli jako něco netělesného nebo nehmatatelného, ale věříme v Něj jakožto v oslaveného člověka; neboť vstal s týmž tělem, které bylo uloženo do hrobu Jozefa z Arimatie, s týmž tělem, o které pečovali ti, kteří Ho měli rádi. Tentýž Ježíš Kristus, který vyšel z hrobu, si s sebou vzal ono tělo, které bylo očištěno … a vzal ho s sebou, když se ztratil z dohledu lidí v Jeruzalémě, když dva muži v bílém rouchu pravili: „Takť přijde, jakž jste spatřili … jeho jdoucího.“ [Viz Skutkové 1:10–11.]

Právě v takového Ježíše Nazaretského Svatí posledních dnů věří. Také věříme, že zaslíbení, která byla pronesena ohledně lidstva, se naplní; že v příhodném čase, až bude evangelium kázáno po celé zemi, každému národu, pokolení, jazyku a lidu, až lidé zůstanou bez výmluv, pokud jde o evangelium, věříme, že mocí našeho Nebeského Otce lidstvo obdrží ono úžasné požehnání vzkříšení z mrtvých a že Vykupitel lidstva přijde v oblacích nebes s mocí a slávou, aby dlel na této zemi. Věříme, že Ježíš Nazaretský přijde dlít s těmi, kteří jsou hodni celestiální slávy.⁹ [Viz námět č. 2 na straně 28.]

Přijímáme svědectví Bible ohledně božského poslání Ježíše Krista.

Ježíš Nazaretský sestoupil do vody a Jan Ho pokřtil, a když vystoupil z vody, Duch Svatý sestoupil v podobě holubice a spočinul na Něm. A hlas z nebe promluvil: „Toto je můj milovaný Syn, v němž se mi dobře zalíbilo.“ [Viz Matouš 3:13–17.]

Může snad být něco nespornějšího než toto? Naše úžasná Bible obsahuje všechny tyto informace a samozřejmě mnohem více. Když lidé říkají nebo se domnívají, že nevěříme v božské poslání Ježíše Krista, nechť vědí, že věříme všemu, co ohledně Něj Bible učí. Věříme příběhu o tom, jak zorganizoval svůj lid a učil ho a jak byl nakonec … ukřižován.¹⁰

Bez výhrad přijímáme svědectví všech evangelistů obsažená v Novém zákoně ohledně Vzkříšení Vykupitele lidstva. Je to tak prosté, že se mi zdá, že žádný přemýšlivý člověk to nemůže nepochopit. Skutečností zůstává, že poté, co byl Spasitel ukřižován a byl položen do hrobu, z něho vyšel a čtyřicet dní se stýkal se svými učedníky, pojedl s nimi rybu a plástev medu a oni se dotkli stop po hřebech na Jeho rukách a rány od kopí na Jeho boku. Když mezi nimi stál, prohlásil: „Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.“ [Viz Lukáš 24:39–43.] Toto je dozajista nevyvratitelný důkaz, a přesto existuje mnoho dětí našeho Otce, kteří to nechápou.¹¹ [Viz námět č. 3 na straně 28.]

Kniha Mormonova a svědectví Josepha Smitha nám poskytují dodatečný důkaz o Kristově božskosti.

Na starém kontinentu vyvstávají pochybnosti a říká se, že Ježíš nebyl božského původu, protože se narodil jako malé dítě a byl položen do jeslí, že Jeho matka byla Maria a Jeho údajný otec byl tesař Jozef. Mnozí připouštějí, že to byl veliký a dobrý muž, ale chtějí Ho oloupit o božskost Jeho narození.

Naštěstí, pokud jde o Svaté posledních dnů, jsme obdrželi svědectví o tom, že tyto věci jsou pravdivé; a kromě toho jsme obdrželi svědectví o tom, že přišel i na západní polokouli, jak je to zaznamenáno v Knize Mormonově, a působil mezi Nefity na tomto kontinentu. Tentokrát nepřišel jako malé dítě, ale přišel v oblacích nebes; a Jeho příchod byl oznamován hlasem, který pronikal do samého nitra každého člověka, který v onom kraji přebýval. Tentokrát přišel jako muž z nebes a oni Ho viděli přicházet. Věděli, že to je Kristus, neboť Jeho příchod předpovídali jejich proroci. Přinesl jim tutéž organizaci, která existovala v Církvi v Jeruzalémě. Učil je, že se musejí nechat pokřtít, jako byl pokřtěn i On, těmi, kteří mají pravomoc tento obřad vykonávat. [Viz 3. Nefi 11:1–27.] Toto nebyla slova obyčejného muže; byla to slova Syna Božího, který vystoupil ke svému Otci a znovu se vrátil, aby děti lidské mohly mít další svědectví, které bylo přidáno k těm, která jim byla již dána.¹²

Jaký přesvědčivější důkaz o vzkříšení z mrtvých mohl být dán než ten, že Ježíš ve svém vzkříšeném těle přišel mezi [Nefity] a učil je témuž evangeliu, kterému učil v Jeruzalémě? A tak naplnil zaslíbení, které dal v Jeruzalémě, když pravil: „Mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.“ [Jan 10:16.] Přišel ve vzkříšeném těle, aby jim přinesl znalosti, které, jak předpověděl, měly být dány těm, kterým nyní sloužil.

Pro onen lid to byl úžasný zážitek. Poté, co je učil celý den, … uzdravoval jejich nemocné a požehnal jejich dětem a dál je učil o kráse svého evangelia. V jejich mysli nebylo pochyb o tom, že to je Spasitel světa. Viděli Ho přicházet z nebe a byli svědky Jeho zázračné moci. … Přišel v slávě. Z nebe sestoupili andělé, jakoby uprostřed ohně, a obestoupili ony malé děti, takže tyto děti byly obklopeny ohněm. A andělé jim sloužili. [Viz 3. Nefi 17:6–24.]

Nebyly to halucinace, ale tak zázračné zážitky, že ti, kteří je prožili, si je budou pamatovat navždy. My, Svatí posledních dnů, přijímáme tento záznam jako důkaz o Vzkříšení Ježíše Krista, našeho Pána.¹³

Pak, v době a ve věku, ve kterém žijeme, povstal ještě někdo další. … [Joseph Smith] neměl jen svědectví Bible o tom, že Ježíš je Kristus, ale také viděl Boha Otce, jak stojí v oblacích nebes, oděn slávou, a Ježíše Krista, Vykupitele světa, který stál oslavený po Jeho pravici, a slyšel hlas Páně řka: „Toto je můj Milovaný Syn, slyš Jej.“ [Viz Joseph Smith–Životopis 1:16–17.] Joseph vydával svědectví o tomto slavném vidění těm, s nimiž se znal. I jiní rovněž obdrželi svědectví z výsosti. Jejich svědectví o božskosti Spasitelova poslání se prohloubilo a posílilo, takže skutečnost, že žije a že Ježíš je Kristus, již nebyla záležitostí dávné historie; věděli to osobně, protože sami obdrželi svědectví.¹⁴

Pro mě osobně je jedním z nejsilnějších svědectví o životě našeho Spasitele svědectví Josepha Smitha, který položil svůj život jako svědek pravdivosti evangelia Ježíše Krista.¹⁵ [Viz námět č. 3 na straně 28.]

Každý z nás může získat osobní svědectví, že Ježíš je Kristus.

Máme ještě další svědectví, další důkaz, který je dokonce ještě lepší a přesvědčivější než svědectví jiná, protože to je svědectví, které k člověku přichází tehdy, když žije v souladu s požadavky našeho Otce v nebi. Je to svědectví, které je nám vtisknuto do duše mocí Ducha Svatého poté, co jsme vykonali to, co Pán řekl, že musí být vykonáno, máme-li zjistit, zda je tato nauka od Boha, nebo zda je od člověka.¹⁶

On sám pravil: „Mé učení neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal. Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jestli to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.“ (Jan 7:16–17.) Tak znělo Jeho vlastní zaslíbení. My, křesťané po celém světě, přijímáme toto zaslíbení a máme se snažit prokázat, zda je platné, či nikoli. Mnozí tak již učinili. Uvědomuji si, že jsou … mnozí, kteří to již vyzkoušeli, mnozí, kteří vědí, že Bůh žije a že Ježíš je Kristus, že je Spasitel světa.¹⁷

A tak nemáme jen důkazy plynoucí ze záznamů …, nemáme jen svědectví spravedlivých lidí, kteří žili na zemi v naší době, ale pokud jsme v souladu s požadavky Nebeského Otce, pokud máme víru v Boha, pokud činíme pokání z hříchů, pokud jsme přijali křest ponořením, pokud jsme přijali Ducha Svatého z rukou oprávněných služebníků Páně, pravím, že pokud toto vše činíme, pak v každé duši přebývá spolehlivé poznání, které nelze popřít, že Bůh žije a že Ježíš Kristus byl Vykupitelem lidstva. …

… Jako jeden z prostých členů Církve vydávám svědectví, že vím, že žije, právě tak, jako vím, že žiji já. … Ježíš je Kristus a já vím, že děti lidské musejí dospět k tomuto poznání, že Ho musejí přijmout a že, slovy toho, kdo žije v nebi, „každé koleno poklekne a každý jazyk vyzná, že Ježíš je Kristus“. [Viz NaS 88:104.]¹⁸ [Viz námět č. 4 na straně 28.]

Naším posláním je dělit se se všemi o to, co víme o Ježíši Kristu.

Pravím vám, Svatým posledních dnů, že na celém světě neexistuje lid, který by měl ohledně božskosti Spasitele tolik informací, kolik jich máme my; a pokud bychom v Něj nevěřili, došli bychom většího odsouzení než jiní, kteří tyto informace nikdy neměli. A tak můžeme světu bez váhání říkat, že tomuto věříme. …

Blahopřeji vám, že se vám v životě dostalo této výsady a tohoto požehnání. A nyní vás zapřísahám, jako váš bratr, naléhám na vás, jako jeden z nejprostších z vás, abyste neschovávali svou svíci pod kbelec. Neskrývejte před bližními ono poznání, které vám Bůh udělil.

Neobtěžujte je, ale nebuďte natolik nemoudří, že byste před nimi skrývali evangelium Ježíše Krista. Toto je jediná moc Boží ke spasení v celestiálním království.¹⁹

Těmi nejšťastnějšími muži a ženami na světě, které znáte, jsou ti, kteří žijí v souladu s naukami evangelia Ježíše Krista. Jsou to ti, kteří mají ujištění o věčném životě; jsou to ti, kteří rozumí smyslu naší existence. … Zatímco jsem cestoval sem a tam po celém světě a přinášel lidem toto poselství, má duše byla naplněna radostí a oči jsem měl zakalené slzami, když jsem byl svědkem toho, jak dokonale se může život lidí proměnit díky evangeliu Ježíše Krista. Viděl jsem ty, kteří ztratili odvahu, ty, kteří byli v temnotě, ty, kteří pochybovali o smyslu své existence, a když byli učeni vznešeným pravdám evangelia Ježíše Krista, změnili se, naučili se být šťastnými, spokojenými, utišenými a s nadšením věřili a učili evangeliu, které Ježíš Kristus hlásal, když dlel na této zemi a putoval v Galileji.

Bratří a sestry, svět to nechápe, ale naším posláním je pomáhat lidem světa, aby to pochopili, a toto poselství je hlásáno nikoli se samolibostí, nikoli s arogancí, ale s pravou láskou vůči všem a s láskyplnou něžností. …

Jako jeden z nejmenších z vás Mu z celého srdce děkuji za ono ujištění, kterého se mi v životě dostalo. … Především Mu děkuji za poznání, které se mi vtisklo do duše; vím, že můj Nebeský Otec žije, vím, že Ježíš Kristus je Spasitel lidstva a že pod nebem není žádného jiného jména, kterým by muži a ženy mohli být oslaveni, než jména Ježíše Krista, našeho Pána. Opravdu vím, že přišel na zem v těchto posledních dnech, že udělil božskou pravomoc jednomu pokornému chlapci, který hledal pravdu, a výsledkem toho bylo zorganizování Církve, do níž patříme; a v ní spočívá moc Boží ke spasení každého, kdo věří.²⁰

Modlím se o to, abychom žili tak, abychom byli úctyhodným příkladem v Jeho věci. Modlím se o to, abychom žili takovým způsobem, aby náš život byl důkazem toho, že vskutku věříme v Pána Ježíše Krista.²¹ [Viz námět č. 5 na straně 29.]

Doporučení ke studiu a k výuce

Při studiu této kapitoly nebo při přípravě na výuku zvažte níže uvedené náměty. Další užitečné informace najdete na stranách v–vii.

Přečtěte si příběh na straně 19. Jak byste odpověděli někomu, kdo tvrdí, že Svatí posledních dnů nevěří v Ježíše Krista?
President Smith učil: „Nejen že věříme, že Ježíš Nazaretský žil na zemi, ale my věříme, že stále žije“ (strana 22). Z jakých důvodů Svatí posledních dnů věří, že Ježíš Kristus žije i dnes? Z jakých důvodů tomu věříte vy osobně?
Stručně si projděte strany 23–25. Jaké příběhy nebo pasáže z písem posílily vaše svědectví o tom, že Ježíš Kristus je Syn Boží? Přečtěte si 1. Nefiho 10:17 a zamyslete se nad tím, jak můžete prohlubovat své porozumění Spasitelovu poslání.
Přečtěte si strany 25–27 a přemýšlejte o tom, jak poslušnost zásad a obřadů evangelia posílila vaše svědectví o Ježíši Kristu. Jak mohou rodiče pomáhat svým dětem získat toto svědectví?
Jaké myšlenky nebo pocity ve vás vyvolává svědectví presidenta Smitha na stranách 27–28? Vzpomeňte si na situace, kdy jste byli svědky toho, jak se život lidí díky evangeliu Ježíše Krista změnil. Jak evangelium změnilo váš život?

Související verše z písem: Matouš 16:15–17; 17:1–5; 2. Nefi 25:26; Alma 5:45–48; Nauka a smlouvy 76:22–24; 110:1–4

Pomůcka k výuce: „[Vyvarujte se] pokušení probrat toho příliš. … Učíme lidi, nikoli témata jako taková; a … osnova každé lekce, kterou jsem kdy viděl, nezbytně pokrývá více látky, než kolik lze v daném čase probrat.“ (Jeffrey R. Holland, „Teaching and Learning in the Church“, Ensign, June 2007, 91.)

„Já vím, že můj Vykupitel žije, a s radostí věnuji své skromné úsilí tomu, abych utvrzoval Jeho učení.“

„Bez výhrad přijímáme svědectví … v Novém zákoně ohledně Vzkříšení Vykupitele lidstva.“

Když vzkříšený Spasitel navštívil Nefity, „z nebe sestoupili andělé, jakoby uprostřed ohně, a obestoupili ony malé děti“.