Kapitola 4

Prorok Joseph Smith – Boží nástroj při znovuzřízení pravdy

Skrze Proroka Josepha Smitha Bůh znovuzřídil evangelium Ježíše Krista ve své čistotě.

Ze života George Alberta Smitha

Když se přiblížilo 100. výročí narození Proroka Josepha Smitha, starší George Albert Smith se vydal s presidentem Josephem F. Smithem a s dalšími navštívit významná místa v životě Proroka. Ráno 23. prosince 1905 byl Josephu Smithovi zasvěcen pomník v jeho rodném Vermontu. Pro George Alberta Smitha a ostatní jeho společníky to byl dojemný zážitek – být na tak významném místě spojeném se znovuzřízením evangelia. „Tekly nám bez zábran slzy,“ vzpomínal. „Každá duše byla pod vlivem Ducha naplněna pocitem pokory, každé srdce bylo dojato, a my jsme se radovali z požehnání od našeho Nebeského Otce.“¹ George Albert Smith byl požádán, aby na zasvěcujícím shromáždění pronesl závěrečnou modlitbu. Poté, co si v deníku shrnul tento den, napsal: „A tak skončil jeden z nejpamátnějších dnů mého života. Jsem vděčný za to, že jsem byl jedním z mála našich členů, který mohl pomáhat v díle, které bylo právě dokončeno.“²

Poté se vypravili na místo Prvního vidění – do Palmyry ve státě New York. Starší Smith vzpomínal: „Vstoupili jsme do lesnatého háje, kde Joseph poklekl a žádal Pána, aby mu sdělil, do které církve má vstoupit. Na tomto posvěceném místě jsme pocítili, že máme zazpívat onu nádhernou … píseň ‚První modlitba Josepha Smitha‘.“³

Po návštěvě pahorku Kumora, chrámu Kirtland a dalších míst spojených s Prorokovým posláním president Joseph F. Smith shromáždil posledního večera cesty celou skupinu. „Poté, co jsme zazpívali několik písní Sionu, měl každý člen skupiny možnost vydat svědectví o dobrotivosti a milosrdenství, které pro nás Otec měl. Duch Páně byl na nás vylit a my jsme prolévali slzy radosti a štěstí.“⁴ [Viz námět č. 1 na straně 39.]

Když o několik let později George Albert Smith sloužil jako president Církve, vyšlo několik knih, které se snažily hanobit Josepha Smitha. Na generální konferenci Církve president Smith Proroka směle hájil a vydal svědectví o jeho poslání těmito slovy:

„Mnohé přínosy a požehnání, kterých se mi dostalo, přišly díky onomu muži, který obětoval svůj život za evangelium Ježíše Krista. Jsou zde tací, kteří ho znevažují, ale rád bych řekl, že ti, kteří tak činí, budou zapomenuti a jejich ostatky se navrátí matce zemi, pokud se již nenavrátily, a zápach jejich hanebnosti nikdy nezajde, zatímco sláva, čest, majestátnost, odvaha a věrnost, kterou projevil Prorok Joseph Smith, bude spojena s jeho jménem na věky.“⁵

Na staršího Harolda B. Leeho, tehdy člena Kvora Dvanácti apoštolů, toto prohlášení tak zapůsobilo, že si schovával výstřižek s tímto citátem v peněžence a často ho citoval s přáním, aby slova presidenta Smitha „mohla znít do všech konců země“.⁶

Učení George Alberta Smitha

První vidění Josepha Smitha ukázalo, že nebesa nejsou zapečetěna.

Věříme, že náš Nebeský Otec promluvil v dnešní době …, že vyslyšel pokornou modlitbu jednoho mladíka v Palmyře a zodpověděl jeho modlitbu a požehnal mu poznáním své osobnosti, aby všichni lidé mohli poznat Pána, budou-li chtít.

Pro Josepha Smitha bylo velmi přirozené, že se snažil hledat Pána. Byl jedním z … těch, kteří věřili v Nebeského Otce, ve Spasitelovo božské poslání, v účinnost modlitby a v to, že Bůh vyslyší svůj lid a odpoví mu, pokud před Něj předstoupí ve správném duchu. Pro tohoto mladého muže bylo snadné věřit, protože se narodil a byl vychováván ve věřící rodině; a když odešel do lesa, aby uposlechl nařízení tohoto verše z písem (Jakub 1:5): „Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá, i budeť dána jemu“ – věřil, že jeho modlitba bude zodpověděna, a náš Nebeský Otec slíbil svým dětem již od počátku, že „vírou mohou poznati všechny věci“.⁷

Jeho víra v Boha ho odvedla od přesvědčení, které bylo v jeho době běžné, že Bible obsahuje veškeré zjevení, které mohou lidé obdržet, a že nebesa jsou nad jeho hlavou zapečetěna. Modlil se k Pánu a jeho modlitba byla zodpověděna. Spatřil Otce a Syna, jak sestupují k zemi, obklopeni nádherným světlem. Obdržel nepopíratelné poznání, že měli tělesnou schránku podobně jako lidé a že to jsou hmotné bytosti; promluvili k němu a on slyšel Jejich hlasy.⁸

Výsledkem [Josephovy modlitby] byl onen úžasný projev, který se nepodobal ničemu jinému, o čem bychom v historii světa slyšeli. Slyšeli jsme o případech, kdy se projevil samotný Nebeský Otec; četli jsme o případech, kdy se projevil samotný Vykupitel lidstva; ale nikdy jsme nečetli o případu, kdy by se Otec i Syn zjevili žijící bytosti a kdy k tomuto jedinci promluvili.

Lidé světa tomu nevěří. Muži a ženy byli a jsou učeni, že nebesa jsou zapečetěna …, a když tento mladík prohlašoval, že v naší době, právě tehdy, kdy jsme světlo potřebovali ze všeho nejvíce, kdy muži a ženy pobíhali sem a tam, aby získali slovo Boží, a nemohli ho najít, jak to předpověděli staří proroci [viz Amos 8:11–12], se zjevil samotný Pán, byl [Joseph] zesměšňován. … Lidé jeho slova zavrhli a ti, kteří měli být jeho přáteli, se od něj odvrátili a dokonce tvrdili, že to pocházelo od onoho zlého. V čem spočívalo svědectví tohoto chlapce?

„… Skutečně jsem viděl světlo a uprostřed onoho světla jsem viděl dvě bytosti a ony opravdu mluvily ke mně; a i když jsem byl nenáviděn a pronásledován kvůli tomu, že jsem řekl, že jsem viděl vidění, přesto bylo pravdivé; a zatímco mne pronásledovali, spílali mi a mluvili lživě proti mně všeliké zlo kvůli tomu, že jsem to řekl, byl jsem pohnut, abych si v srdci řekl: Proč mne pronásledujete kvůli tomu, že mluvím pravdu? Skutečně jsem viděl vidění; a kdo jsem já, abych mohl odporovati Bohu, nebo proč si svět myslí, že mne přinutí popříti to, co jsem skutečně viděl? Neboť jsem viděl vidění; věděl jsem to a nemohl jsem to popříti, aniž jsem se odvážil to učiniti; přinejmenším jsem věděl, že kdybych tak učinil, prohřešil bych se proti Bohu a došel odsouzení.“ [Viz Joseph Smith–Životopis 1:25.]⁹

V roce 1830, když byla tato Církev zorganizována, na zemi neexistovala žádná církevní organizace, která by hlásala víru v to, že samotný Bůh by se mohl zjevit dětem lidským. Učení všech církví tvrdila opak a náš Otec si byl vědom toho, že je marné snažit se spasit své syny a dcery, dokud nemohou být inspirováni k tomu, aby přišli oni k Němu, s vírou, že vyslyší a zodpoví jejich modlitby. Když tento prorok ve věku chlapce v lesích Palmyry spatřil Otce a Syna a poznal, že jsou to vskutku bytosti a že slyší to, co říká a odpovídají na to, začala na tomto světě nová éra, a byl položen základ pro víru dětí lidských. Nyní se mohli modlit ke svému Otci v nebi a vědět, že může vyslyšet a zodpovědět jejich modlitby, že mezi nebesy a zemí existuje spojení.¹⁰ [Viz námět č. 2 na straně 40.]

Ačkoli byl Joseph Smith mladý a nezkušený, byl povolán znovuzřídit pravou Církev Ježíše Krista.

Víra nabádala Josepha k tomu, aby vyhledal Boha v modlitbě a zeptal se, ke které církvi se má on sám připojit. Jaká byla odpověď? Pravil snad Pán: „Můj synu, všechny jsou dobré, všechny se snaží dodržovat má přikázání, muži, kteří jsou vedoucími všech těchto církví, jsou mnou schváleni, účel splní jakákoli církev, všechny tě zavedou zpátky do přítomnosti Nebeského Otce?“ Onen chlapec mohl takovou odpověď v tehdejší situaci očekávat. Ale on chtěl vědět, co má dělat, a měl naprostou víru v to, že Pán mu to řekne. Takže když se modlil, zeptal se, do jaké církve má vstoupit, a předpokládám, že byl udiven, když [mu bylo řečeno]: „Nepřipojuj se k žádné z nich; učí jako nauku přikázání lidská; přibližují se ke mně rty svými, ale srdce jejich je daleko ode mne; mají podobu božskosti, ale popírají moc její.“ [Viz Joseph Smith–Životopis 1:19.] Představte si čtrnáctiletého chlapce, jak se v lesích nedaleko domova zvedá z kolenou a oznamuje světu takovéto poselství! Dokážete si představit, že by se nějaký mladík odvážil udělat něco podobného? Avšak díky svědectví, které mu dal Nebeský Otec, díky onomu přikázání od samotného Pána, odvážil se snad k něčemu jinému, než aby vydal prohlášení, že k němu Pán promluvil?¹¹

Joseph Smith byl pouhým chlapcem, když mu Petr, Jakub a Jan vložili ruce na hlavu a byl vysvěcen k Melchisedechovu kněžství – on a Oliver Cowdery. Krátce poté byl Josephu Smithovi dán pokyn, aby zorganizoval Církev. Byl pouhým mladíkem, ale zorganizoval ji pod vedením Vykupitele lidstva. A je učiněna podle vzoru Církve, kterou Spasitel zorganizoval, když byl na zemi. Nemám pochyb o tom, že mnozí pohlíželi na tohoto mladíka jako na kariéristu a považovali za směšné, aby se někdo, kdo nebyl vzdělaný pro to, aby se stal vůdcem, chopil vedení. On ale byl jako jiní služebníci Nebeského Otce, kteří kdysi žili na zemi a které Pán povolal, aby vykonali mimořádné dílo, a nedostatečné vědomosti, pokud jde o věci tohoto světa, nezabránily tomu, aby mu Pán dal znalosti, díky nimž byl roven těm, a dokonce je v mnoha ohledech překonával, kteří měli na zemi mnohé příležitosti, které jemu byly upřeny.¹²

I když ho ostatní uráželi a pomlouvali, ačkoli ti, kteří měli být jeho přáteli, jím opovrhovali, ačkoli mu vzdorovali učení a vzdělaní lidé té doby, podařilo se mu znovuzřídit evangelium života a spasení a založit Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Ačkoli síly zla neustále usilovaly o jeho zničení, Pán ho zachovával, dokud jeho práce nebyla dokončena a dokud všechny klíče a obřady nutné pro spasení lidské rodiny nebyly znovu předány člověku.¹³ [Viz námět č. 3 na straně 40.]

Pravdy znovuzřízené skrze Josepha Smitha přinášejí pokoj a radost těm, kteří je přijímají.

Od onoho chlapce, který ve věku čtrnácti let spatřil Otce a Syna, přišlo úžasné poselství, že náš Otec v nebi a Jeho Syn Ježíš Kristus jsou oslavení lidé; že Spasitel světa byl vzkříšen z mrtvých. Onen mladík spatřil to, co svět již věděl, ale co bylo z nějakého důvodu zapomenuto, a on o tom začal vydávat svědectví dětem lidským.¹⁴

[Na počátku 19. století] jen málo lidí ve světě věřilo v osobního Boha, který má tělo. Avšak v oné době obdržel nebeský projev Prorok Joseph Smith, který byl pouhým chlapcem, ani ne patnáctiletým, a on viděl Otce a Syna a svědčil o tom. Také ho navštívily další nebeské bytosti a Pán mu skrze ně dal dodatečné znalosti pro děti lidské a on pak svým vlastním způsobem předal nám, neboli těm, kteří nás v Církvi předešli, porozumění účelu života. … Jeho popis nebe nás inspiruje touhou být hodni toho, abychom tam našli svůj domov, až náš pozemský život skončí. Doslovné vzkříšení a popis nebe a pekla jsou vysvětleny tak jasně, že, máme-li použít verš z písem, „cestou jdoucí, byť pošetilý, nezbloudí“. [Viz Izaiáš 35:8.]¹⁵

Skrze něj bylo zjeveno budování chrámů, věčné trvání manželské smlouvy a spasení mrtvých, což přineslo nevyslovitelnou radost tisícům dětí našeho Otce.

Věčné pravdy, které oznámil, si nacházejí cestu mezi lidmi na zemi a přinášejí pokoj a spokojenost těm, kteří je přijímají.¹⁶

Náš Nebeský Otec věděl, co se chystá, když v těchto posledních dnech znovuzřídil evangelium ve své čistotě. Věděl o odpadlictví mezi svými dětmi ve světě a o tom, že se odchýlily od srozumitelné pravdy, a ve svém velikém milosrdenství zjevil toto dílo posledních dnů. Z této země vybral mezi lidmi chlapce a inspiroval ho k tomu, aby započal dílo, které bylo předurčeno, aby způsobilo revoluci ve světě náboženství. Bůh věděl, že svět tápe v temnotě, a s milosrdenstvím znovuzřídil světlo. Neexistuje žádný jiný způsob, jak by děti lidské mohly dosáhnout štěstí, vyjma toho, že budou vést spravedlivý život, a lidé nemohou vést spravedlivý život a zároveň nebýt v souladu s pravdou. Na světě bylo mnoho pravdy, ale byla natolik promíchaná s omyly, že samotný Pán řekl Proroku Josephu Smithovi, že ti, kteří byli v církvích učiteli a lektory, učili jako nauku přikázání lidská, a varoval onoho chlapce, aby se k nim nepřidával. Poté znovuzřídil evangelium, moc Boží ke spasení všech těch, kteří evangeliu budou věřit a budou ho poslušni.¹⁷

Říkám všem lidem, ať jsou kdekoli – zkoumejte nauky evangelia našeho Pána, jak byly zjeveny Proroku Josephu Smithovi, bádejte v nich s modlitbou a najdete všelék na nemoci tohoto světa, žádným jiným způsobem ho nelze najít.¹⁸ [Viz námět č. 4 na straně 40.]

Joseph Smith byl pro své svědectví ochoten obětovat život.

Podobně, jako v případě proroků, které Pán povolal v minulosti, se zdálo nezbytné, aby i v tomto případě bylo svědectví Jeho služebníka zpečetěno krví jeho života. V knize historie světa nelze najít [dojímavější] stránku než tu, na níž jsou napsána poslední slova našeho milovaného Proroka Josepha Smitha. Věděl, že jeho čas se chýlí ke konci; uvědomoval si, že jeho životní poslání je naplněno. … A když přišel čas, aby čelil tváří v tvář smrti, řekl: „Jdu jako beránek k zabití, ale jsem klidný jako letní jitro. Mám svědomí bez provinění vůči Bohu a vůči všem lidem. Vezmou-li mi život, zemřu nevinen, a má krev bude volat ze země o odplatu, a ještě o mne bude řečeno: ‚Byl chladnokrevně zavražděn.‘“ [Viz NaS 135:4.]

Neměl obavy postavit se k příjemné soudní stolici … a zodpovídat se ze skutků vykonaných v těle. Neměl obavy postavit se obvinění, které proti němu bylo vzneseno – že klamal lid a že s lidmi jednal nespravedlně. Neměl obavy z toho, jak dopadne jeho životní poslání, a ani neměl obavy o konečné vítězství tohoto díla, o němž věděl, že je božského původu, a za které položil život. Přesto však lidé světa, podobně jako v minulosti, posuzují toto dílo podle ducha lidského. Nemají Ducha Božího, který by jim umožnil pochopit, že toto dílo vzešlo od našeho Otce v nebi.¹⁹

Tento mladík si byl tak jistý zjevením, které obdržel, a tak dychtivě si přál, aby všechny děti jeho Otce poznaly pravdu, že od chvíle, kdy od anděla Moroniho obdržel desky s Knihou Mormonovou, zasvětil celý život organizování Církve a šíření pravdy. … V duši mu hořelo stejné poznání, které měl Štěpán [viz Skutkové 7:54–60] a které měl Vykupitel, že náš Nebeský Otec stojí v čele, že to je Jeho dílo, které na zemi probíhá, že to je Jeho moc, která nakonec převezme vládu, že tento život je jen součástí věčnosti. Byl připraven vzdát se části svého pozemského života, bylo-li to potřeba, aby se na věčnosti mohl těšit ze společenství, které měl tak upřímně rád, a z přátelství s dobrými muži a ženami, kteří přebývali a přebývají na zemi, a budou opět přebývat na zemi, až se stane celestiálním královstvím.²⁰

Joseph Smith učil tomu, že ví, že existuje onen svět, a že ví, že Bůh žije, a že Bůh věděl, že Joseph ví, že Bůh žije. Byl ochoten obětovat život za to, aby vaše víra, bratři a sestry, mohla být posílena, a aby vaše důvěra v něho nemohla být otřesena. On znal smysl tohoto života. Věděl, že jsme zde proto, abychom se připravili na budoucí a slavnější existenci. A byl ochoten, bylo-li to potřeba, obětovat život, nikoli jen proto, aby ho ztratil kvůli nám, ale protože věděl, že Otec řekl, že ten, kdo zachová svůj život, ten ho ztratí, ale kdo ztratí svůj život pro Něho, ten ho nalezne, ba i život věčný [viz Matouš 16:25]. A právě tato znalost umožnila Prorokovi a Patriarchovi Církve [Hyrumu Smithovi] v oněch prvotních dnech [opustit] své blízké, být uvrženi do vězení a obětovat vše, co na tomto světě měli, co mohou lidé obětovat pro své bratry – svůj smrtelný život.²¹

V roce 1830 byla Církev zorganizována šesti členy. Protivník veškeré spravedlivosti se od onoho dne do současnosti snaží bránit jejímu pokroku a snaží se ji zničit. Napadá mě, kdyby tak onen velký muž, Joseph Smith, který obětoval život tomu, aby Církev mohla být zorganizována a mohla pokračovat tak, jak Pán zamýšlel, mohl vidět Církev takovou, jaká dnes je, se všemi jejími odbočkami založenými ve všech koutech světa, a kdyby si tak mohl uvědomit, že každý den od jeho mučednické smrti, od chvíle, kdy obětoval život a zpečetil své svědectví krví, se Církev stává silnější, než jakou byla v den předešlý.²² [Viz námět č. 5 na straně 40.]

Doporučení ke studiu a k výuce

Při studiu této kapitoly nebo při přípravě na výuku zvažte níže uvedené náměty. Další užitečné informace najdete na stranách v–vii.

Přemýšlejte o zážitcích, které president Smith popisuje v prvních třech odstavcích oddílu „Ze života George Alberta Smitha“ (strany 31–32). Jaké zážitky z vašeho života posílily vaše svědectví o Proroku Josephu Smithovi? Při četbě této kapitoly vyberte prohlášení z učení presidenta Smitha, která posilují vaše svědectví, a zvažte, zda byste se o ně mohli podělit se členy své rodiny, kněžského kvora nebo se členkami Pomocného sdružení.
Projděte si první oddíl učení (strany 32–34) a také vyprávění Josepha Smitha o Prvním vidění (viz Joseph Smith–Životopis 1:10–19). Jak První vidění ovlivnilo vaši víru v Boha? Jak to, podle vašich zkušeností, ovlivnilo i víru ostatních?
Prostudujte si oddíl, který začíná na straně 34 a přečtěte si Nauku a smlouvy 1:17–19. Čemu se z příkladu Josepha Smitha můžeme naučit o službě v Církvi? Vzpomeňte si na případ, kdy vám byl dán nějaký úkol od Pána a vy jste měli pocit, že na to nestačíte. Jak vám Pán pomohl?
Jaké pravdy Pán zjevil skrze Josepha Smitha? (Některé tyto pravdy najdete v oddíle, který začíná na straně 36.) Jak byl váš život požehnán díky tomu, že tyto pravdy znáte?
Zatímco přemítáte o posledním odstavci v oddíle učení (strana 39), zamyslete se nad tím, co můžete dělat pro to, aby Církev i nadále sílila.

Související verše z písem: Izaiáš 29:13–14; 1. Korintským 1:26–27; 2. Nefi 3:5–9, 11–15; Nauka a smlouvy 135

Pomůcka k výuce: „Chcete-li podpořit diskusi, použijte otázky na konci kapitoly. … Také si můžete připravit vlastní otázky, které budou konkrétně zaměřeny na ty, které učíte. Například se můžete studentů zeptat, jak mohou uplatňovat učení presidenta Smitha ve svých zodpovědnostech jako rodiče, domácí učitelé nebo navštěvující učitelky.“ (Ze strany vi této knihy.)

23. prosince 1905 se George Albert Smith zúčastnil spolu s dalšími vedoucími Církve zasvěcení pomníku v rodišti Proroka Josepha Smitha.

Díky Prvnímu vidění Josepha Smitha „začala na tomto světě nová éra a byl položen základ pro víru dětí lidských“.

„Říkám všem lidem, ať jsou kdekoli – zkoumejte nauky evangelia našeho Pána, jak byly zjeveny Proroku Josephu Smithovi, bádejte v nich s modlitbou.“