Co přinese vaší duši pokoj a uzdravení

Starší Dale E. Miller

Kvorum Sedmdesáti

Když obrácení uzrává a je podporováno působením Ducha Svatého, do duše nám vstupuje pokoj a uzdravení.

Tady, v ústředí Církve, míváme často schůzky výborů a začátkem tohoto roku starší Neal A. Maxwell na jedné takové schůzce pozorně naslouchal prezentaci, která se týkala rozvoje místních vedoucích. Ke konci schůzky se starší Maxwell zeptal: „Můžeme udělat ještě něco, čím bychom biskupům pomohli přinášet pokoj a uzdravení Svatým?“Chtěl jsem lépe pochopit to, co mu leželo na srdci, a tak mi starší Maxwell těsně předtím, než zemřel, a v soukromí své kanceláře, objasnil nauky týkající se obdržení pokoje a uzdravení. Povzbudil mne, abych se o tyto poznámky podělil se členy Církve.

Starší Maxwell byl a dále zůstává nádherným příkladem nesobecké lásky. Jeho starost o druhé, zvláště o ty, již trpí fyzickými a duševními bolestmi, mu šla ze srdce. Nebylo možné opustit jeho kancelář, aniž by vás naplnilo pevnější odhodlání stát se podobným Kristu. Nasadil nám všem laťku. On Spasitele skutečně miloval. Byl vskutku pravým apoštolem a učedníkem. Schází nám.

Poskytl nám nádherné objasnění toho, že naprosté uzdravení a pokoj přichází jen skrze úplné obrácení duše. Poznamenal, že se před lety naučil kroky vedoucí k úplnému obrácení od presidenta Mariona G. Romneyho. Citoval proslov z generální konference z roku 1963, v němž president Romney citoval Spasitelova slova k Petrovi: „Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty [když obrátíš] se, potvrzuj bratří svých.“ (Lukáš 22:32.) President Romney poznamenal: „Zdá se, že členství v Církvi a obrácení se není nezbytně totéž. Být obrácený, tak jak tento výraz používáme, a mít svědectví, také není nezbytně totéž. Svědectví přichází, když Duch Svatý vydá tomu, kdo upřímně hledá, svědectví o pravdě. Vroucí svědectví oživuje víru; to jest, přiměje nás k pokání a k poslušnosti přikázání. Obrácení je naopak plodem pokání a poslušnosti nebo jejich odměnou.“ (Viz Conference Report, Oct. 1963, 24.)

K obrácení většinou nedochází najednou, přestože písma vyprávějí velmi pozoruhodné příběhy. Obrácení přichází postupně, dokud se člověk v nitru nestane novým člověkem. Písma užívají výraz „narodit se znovu“. Tato změna se týká nejenom toho, jak myslíme, ale i toho, co pociťujeme (viz Conference Report, Oct. 1963, 23–24).

V Knize Mormon čteme o Enosovi, jehož duše hladověla po hlubší znalosti učení jeho otce o věčném životě. Poté, co se den a noc bez přestání modlil, přišel k němu hlas, jenž pravil: „Enosi, odpouštějí se ti hříchové tvoji a budeš požehnán.“ Enos píše: „A věděl jsem já, Enos, že Bůh nelže; byla tedy moje vina zahlazena.“ (Enos 1:5–6.)

Máme zprávu proroka Almy mladšího, ve které líčí zážitky ze svého obrácení svému synu Helamanovi. Vyprávěl, jak si náhle uvědomil své minulé hříchy a chyby a přiznal, že se bouřil proti svému Bohu. Poté si vzpomněl, že jeho otec Alma předpověděl příchod nějakého Ježíše Krista, jenž byl Synem Božím. Ježíš měl přijít, aby usmířil hříchy světa. Cituji: „A když jsem v sobě tuto myšlenku podržel, zvolal jsem v srdci svém: Ó Ježíši, ty Synu Boží, měj milosrdenství se mnou, kterýž jsem ve žluči trpkosti a svázán věčnými řetězy smrti.“ Alma zakusil věčnou bolest a vinu, ale uvědomil si, že skrze usmíření jim může uniknout. Alma pokračuje: „A hle, když jsem si toto myslel, nepociťoval jsem již svého utrpení; ano, vzpomínka na moje hříchy mne již nesužovala. A, ó jaká radost, jaké podivuhodné světlo se mi objevilo; ano, duše moje byla naplněna radostí tak velmi velikou, jako byla předtím moje muka. (Viz Alma 36:12–20; zvýraznění přidáno.)

Almova duše byla uzdravena skrze znalost, že Ježíš přijde a sejme všechny jeho hříchy. Jakmile se jeho duše uzdravila, dosáhl vnitřního pokoje. Alma byl tak zaujat následky svého obrácení, že své dojmy zopakoval Helamanovi: „Ano, pravím tobě, synu můj, nic by nemohlo býti tak bolestné a tak trpké, jako bylo moje utrpení. Ano a dále pravím tobě, synu můj, že na druhé straně nic nemůže býti tak příjemné a nádherné, jako byla moje radost.“ (Alma 36:21, zvýraznění přidáno.) Stejně jako Enosův otec, i on učil svého syna, jak dosáhnout trvalého pokoje a radosti. Máme tady příklad otců, kteří učí své děti o usmíření a věčném životě. Je to příklad pro všechny dnešní otce.

U Almova obrácení mne napadá několik poučných bodů:

Jako Enos, i on si byl jasně vědom minulých hříchů, jež urazily Boha, a litoval jich.
Jako Enos, i on si pamatoval učení svého otce – zaslíbené usmíření hříchů skrze Ježíše Krista.
Jako Enos, i on za svou duši osobně prosil v úpěnlivé modlitbě.
Jako Enos, i on prožil zázrak usmíření do té míry, že si už nemohl vybavit utrpení za své hříchy, ani nedokázal pociťovat vinu. Uzdravení jeho duše bylo úplné. Byl to očišťující zážitek pro mysl i pro srdce. Trpkost byla nahrazena radostí. Stal se z něj nový člověk, zrozený opět z Ducha. Jako Enos, i on se okamžitě začal věnovat službě Pánu a svým bližním.

Udělá pro nás Pán to, co udělal pro Enose a Almu?

C. S. Lewis to řekl takto: „[Bůh] má pro každého z nás dostatek nekonečné pozornosti. Nemusí s námi jednat hromadně. Jste s Ním natolik osamotě, jako byste byli tím jediným stvořením, které kdy stvořil. Když Kristus zemřel, zemřel pro vás osobně, jako byste byli tím jediným mužem [nebo ženou] na celém světě.“ (Mere Christianity [1943], 131.)

Jsou v písmech zprávy o tom, že by k takovému obrácení docházelo mezi Svatými? Je tam mnoho příkladů. Budeme to ilustrovat na zprávě o Svatých z dob krále Benjamina. Dočteme se tam, jak Svatí reagovali, když naslouchali učení svého krále a proroka o přikázáních a usmíření Ježíše Krista.

„I volali všichni jedním hlasem a pravili: Ano, věříme všem slovům, která jsi k nám promluvil; a víme také určitě, že jsou pravdivá, protože duch Všemohoucího Pána způsobil v našich srdcích velikou změnu, takže již nemáme sklonu činiti zlo, nýbrž chceme stále činiti dobro…

A jsme ochotni vstoupiti se svým Bohem v úmluvu, že budeme činiti Jeho vůli a po celý svůj život býti poslušni Jeho přikázání ve všech věcech, které nám nakáže.“ (Mosiáš 5:2, 5; zvýraznění přidáno.)

Všimněte si, že jejich slova se velmi podobají závazkům, které přijímáte ve smlouvě křtu (viz NaS 20:37).

Požehnání a sliby obrácení získáváme smlouvou skrze křest a konfirmaci a skrze všechny obřady kněžství a chrámu. Plody obrácení se pak v našem životě rozvíjejí a rostou skrze nepřetržité pokání, poslušnost a skrze věrné dodržování uzavřených smluv. Když obrácení uzrává a je podporováno působením Ducha Svatého, do duše nám vstupuje pokoj a uzdravení.

Někdo se jednou presidenta Romneyho zeptal, jak může člověk vědět, že je obrácený. President Romney odpověděl: „Může si tím být jist, když je jeho duše uzdravena mocí Ducha Svatého. Když se tak stane, pozná to podle svých pocitů, neboť bude mít tytéž pocity, jako měli lidé krále Benjamina, když obdrželi odpuštění hříchů. Záznamy uvádějí, že … na ně přišel Duch Páně a byli naplněni radostí, neboť dosáhli odpuštění hříchů a měli klidné svědomí…“ (Viz Mosiáš 4:3.) (Viz Conference Report, Oct. 1963, 25.)

Petr popisuje, co se přihodí při úplném obrácení: Budeme učiněni účastníky Božské přirozenosti (viz 2. Petrova 1:4; viz také verše 1–3, 5–9).

Právě díky této zkušenosti z úplného obrácení skutečně osobně poznáme povahu a velikost Boží a pocítíme je. Je to prostředek, jímž se staneme nejen služebníky Páně, ale také Jeho přáteli. Pán popsal svůj vztah ke Svatým z období raného znovuzřízení takto: „A dále mluvím k vám, moji přátelé, neboť od nynějška vás budu zváti svými přáteli“ (NaS 84:77).

Na poslední říjnové konferenci nás starší Jeffrey R. Holland učil o vznešenosti a povaze Boží a vyjádřil k tomu své pocity. (Viz „Majestátnost Boha“, Liahona, listopad 2003, 70–73.) Hovořil o tom, že znalost Boha Otce a Jeho Syna, Ježíše Krista má věčnou důležitost. Citoval důvěrně známý verš z modlitby, v níž Spasitel prosil za nás: „Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.” (Jan 17:3.)

Citoval také méně známé prohlášení proroka Josepha Smitha: „První ‚zásadou‘ evangelia je znát s určitostí charakter Boha. Chci, abyste Ho všichni poznali a abyste se s Ním důvěrně seznámili.“ (History of the Church, 6:305.)

Během procesu obrácení poznáváme Boha a stáváme se Jeho přítelem. Enos na to přišel. Poddaní krále Benjamina na to přišli. Alma na to přišel. Je to dostupné všem, již budou činit pokání a poslouchat přikázání. Takové obrácení je důvěrná a hluboce osobní zkušenost. Týká se vztahů. Vyžaduje probuzení Ducha Kristova, jenž je přítomen v každém muži a ženě (viz NaS 84:45–46; 88:11). Vyžaduje, aby se v nás probudily pocity Ducha Svatého, které nás dovedou ke svědectví o pravdě. Vyžaduje, abychom po přijetí smlouvy křtu obdrželi Ducha Svatého. Dar Ducha Svatého nás během našeho učednictví vede a utěšuje a přibližuje nás Spasiteli. Spasitel je na oplátku naším přímluvcem u Otce a skrze naši věrnost nás přivede k Otci, abychom se spolu s Ním stali dědici (viz Jan 14:6; Římanům 8:17; NaS 45:3–5).

Vlastníme velké bohatství velkolepých učení a myšlenek, které nám zanechali svatí proroci. Jsou to vskutku Boží poslové, kteří vedou Jeho děti ke spáse a životu věčnému.

Jejich svědectví slouží k posílení naší víry. Naslouchejte prosím jejich slovům a svědectvím. Pomohou vás vést k pokoji a uzdravení pro vaši duši.

Mým osobním svědectvím je, že Duch Páně je skutečný a nezaměnitelný. Svědčím, že Otce a Syna je možné poznat, a že vás milují. Pociťuji tuto lásku mocí Ducha. O těchto pravdách svědčím v posvátném jménu Ježíše Krista, amen.