Udělali jsme to pro vás
Chrámová práce je prací, na jejíž vykonávání jsme byli připraveni. Je to práce pro každou generaci, včetně mládeže – a zvláště pro ni.
Před něco více než rokem jsme s manželem navštívili Nauvoo. Když jsme procházeli Starým hřbitovem pionýrů a hledali hrob jednoho předka, Ziny Baker Huntingtonové, zapůsobila na mě pokojná samota a duch, jehož jsem cítila. Procházela jsem mezi stromy a četla jsem jména na náhrobcích, častokrát jména dětí a rodin. Plakala jsem, když se mé srdce obrátilo k našim předkům, z nichž mnozí vstoupili do Církve a přišli do Nauvoo. V duchu jsem si kladla mnoho otázek: Proč opustili své pohodlné domovy a rodiny? Proč snášeli pronásledování, nemoc i smrt? Proč obětovali vše, co měli, aby mohli přijít na toto místo a postavit chrám? Stěží měli přístřeší, a přitom budovali chrám! Proč to dělali? A když byl chrám téměř hotov, jak od něj mohli odejít? Jak jsem tak tiše seděla a uvažovala o této scéně, do mysli a do srdce mi mocně, a přitom mírně vstoupila odpověď: „Udělali jsme to pro tebe.“
Tato slova „Udělali jsme to pro tebe“ mi připomněla, že naši předci, spolu s mnoha dalšími věrnými Svatými, obětovali vše kvůli svému svědectví a víře v Ježíše Krista. Věděli, že evangelium bylo opět znovuzřízeno na zem a že je vede prorok Boží. Věděli, že Kniha Mormon je pravá a rozuměli jejímu poselství a svědectví. Věděli, že díky znovuzřízení klíčů kněžství mohou být rodiny spolu zpečetěny na věčnost skrze obřady svatého kněžství, jež jsou dostupné pouze v chrámu. Věděli, že chrámová práce je klíčem ke spasení a oslavení lidské rodiny. Znali důležitost této práce a byli ochotni dát vše, co měli, aby zajistili dům přijatelný pro Pána, kde by tato svatá práce mohla být vykonávána. Obětovali vše, aby minulé a budoucí generace měly přístup k věčným požehnáním chrámu.
Před příchodem do Nauvoo přinesli Svatí velké oběti při stavbě prvního chrámu této dispensace v Kirtlandu v Ohiu. Právě tam se Josephu Smithovi a Oliveru Cowderymu zjevil samotný Pán. Také se tam zjevili tři další nebeští poslové. Jedním z nich byl prorok Eliáš, jenž znovuzřídil, skrze proroka Josepha Smitha, klíče vztahující se ke znovuzřízení kněžství a k „[velké] práci, která [má] být konána v chrámech Páně“.1 To se stalo podle slibu, jenž je zaznamenán v Knize nauk a smluv, kde Pán pravil:
„Vizte, zjevím vám kněžství rukou [Eliáše] proroka…
A on vštípí do srdcí dětí [sliby] učiněn[é] otcům a srdce dětí se obrátí k jejich otcům.
Kdyby tomu tak nebylo, celá země by byla úplně zpustošena při Jeho příchodu.“2
První Svatí chápali, co tyto verše znamenají, a já jsem to onoho nádherného rána na Starém hřbitově v Nauvoo chápala také.
Jak mohou být sliby učiněné otcům vštípeny do srdcí dětí? Jak se může srdce dětí obrátit k jejich otcům? To se může stát jen tehdy, chápeme-li svou identitu a role v této práci a zůstaneme-li způsobilí a připraveni na vstup do chrámu a práci ve prospěch těch, již nás předešli.
Brigham Young řekl: „Máme na starost práci, která je ve své sféře důležitá tak, jako byla Spasitelova práce důležitá v té své… Nyní jsme vyzváni udělat ji; a bude to ta největší práce, kterou člověk na zemi kdy vykonával.“3
President Joseph F. Smith spatřil ve vidění o vykoupení mrtvých, jež mu bylo dáno, mnoho ušlechtilých a velkých proroků, kteří byli na zemi před Spasitelovým příchodem. Viděl také proroka Josepha Smitha, Hyruma Smitha, svého otce, a „ostatní vyvolené duchy“, kteří byli určeni, aby přišli v plnosti časů a zúčastnili se kladení základů velké práce posledních dnů.4 Kdo byli tito ostatní vyvolení duchové? Naše generace byla někde mezi těmito „ušlechtilými a velkými“ vedoucími, připravena ve světě duchů, aby byla na zemi v této době! Písma nám říkají, že „dokonce předtím než se zrodily, tyto bytosti s mnoha jinými [prošly prvními lekcemi] ve světě duchů a byly připravovány, aby vyšly v čase Pánem určeném a pracovaly na Jeho vinici pro spásu lidských duší“.5 Práce, na niž jsme byli připravováni a pro jejíž vykonání jsme byli určeni my, spočívá v „budování chrámů a provádění v nich obřadů za spásu mrtvých“.6
Brigham Young předvídal dobu, v níž nyní žijeme. Řekl: „K vykonání této práce nebude stačit pouze jeden chrám, ale tisíce chrámů, a tisíce a desítky tisíc mužů a žen budou chodit do těchto chrámů a vykonávat obřady za lidi, kteří žili tak daleko v minulosti, jak to jen Pán zjeví.“7
Když jsem byla mladá, můj dědeček Martin mě učil, že v posledních dnech bude země doslova poseta chrámy. V době, kdy mi dědeček tuto myšlenku sděloval, jsem si to stěží dokázala představit. Byla jsem však vychována s touto znalostí a pocitem v srdci. Když jsem se nedávno dívala na téma „Chrámy“ na internetových stránkách Církve, jasně jsem viděla, že chrámy, označené červenými puntíky, se začínají rozlévat po většině zeměkoule.8
Náš milovaný prorok, president Gordon B. Hinckley, řekl: „Jsme rozhodnuti… přinést chrámy lidem a zpřístupnit jim každou příležitost k získání tak velice vzácných požehnání, která přicházejí uctíváním v chrámu.“9 Náš prorok ví, že je těžké chrámovou práci provádět, nemáme-li chrám blízko. Toto je naše doba, a chrámová práce je prací, na jejíž vykonávání jsme byli připravováni. Je to práce pro každou generaci, včetně mládeže Církve – a zvláště pro ni.
K vykonávání této velké práce musíme být způsobilí. Není divu, že jsme ze všech stran obklopeni věcmi, které nás mají odradit, rozptýlit nebo učinit nezpůsobilými. Musíme udržovat své zaměření a musíme si pamatovat, že chrám je smyslem všeho, co v Církvi děláme.
Programy pro mládež, jako je Osobní pokrok a Povinnost vůči Bohu, povzbuzují mladé, aby byli hodni navštěvovat chrám. Tyto programy jsou vytvořeny proto, aby mladým pomáhaly činit závazky a dodržovat je, a tak je připravují na uzavření a dodržování smluv. Také mladé povzbuzují, aby se zapojili do psaní deníků, rodinné historie a provádění křtů za své předky. Brožura Pro posílení mládeže učí nauce a zásadám, které, pokud jim mladí rozumějí a žijí podle nich, pomohou k tomu, aby byli hodni navštěvovat chrám. Tyto programy jsou mocnými nástroji, jež mají používat mladí, rodiče a vedoucí. Pomáhají mladým připravit se na to, aby byli hodni navštěvovat chrám. A naši mladí nemusejí s návštěvou chrámu čekat až na sňatek nebo na misii. Zkušenosti z chrámu mohou získávat už od 12 let tím, že provádějí křty a konfirmace, a to může pokračovat po celé dospívání i dospělost. Velká požehnání budou doslova vylita na hlavy těch, již jsou obdarováni v chrámech, a díl těchto požehnání obdrží naše mládež tím, že bude žít tak, aby byla hodna práce v domě Páně.10
Je to úžasný zážitek, být v sobotu ráno v křtitelnici chrámu Salt Lake! Byla jsem tam jednou brzy ráno, abych se nechala pokřtít za několik svých předků. Když jsem čekala v prostoru před křtitelnicí, všimla jsem si, že mladá žena vlevo ode mě si čte své patriarchální požehnání. Dívka po mé pravici si četla písma. Zeptala jsem se jí, zda přišla se skupinou. Odpověděla: „Ne, chodíme sem s kamarádkou každou sobotu. Celý týden se mi pak daří lépe.“ Tyto mladé ženy, společně s mnoha dalšími mladými muži a ženami, znají velké tajemství – že chrám žehná nejen našim rodinám a předkům, ale i nám. Je nám slíbeno, že ti, již jsou obdarováni v chrámu, vyjdou z tohoto svatého domu vyzbrojeni Pánovou mocí, aby na nich mohlo být Jeho jméno a Jeho sláva je obklopovala a Jeho andělé nad nimi drželi stráž.11 To jsou velká požehnání a sliby. Který mladý člověk by netoužil připravit se na získání těchto požehnání, jež by ho vedla v dnešním stále zakalenějším světě?
Když vloni v říjnu hovořil president Faust k mladým mužům na kněžském zasedání, vyzval je, aby se vzchopili a zapojili se do práce v chrámech a na rodinné historii. Řekl: „Chci [vás] povzbudit…, abyste začali odkrývat poznání o tom, kdo skutečně jste, tím, že se dozvíte více o svých předcích… Pomocí internetu na svém domácím počítači nebo v nejbližším středisku rodinné historie můžete snadno získat přístup k rozsáhlé sbírce záznamů o rodinné historii… Chrámová práce je nezbytná…, neboť ,bez nich nám nelze dojíti dokonalosti, ani jim bez nás‘.“12
Mladí lidé byli připraveni pro čas, jako je tento.13 Jsou inteligentní a bystří. Jsou zběhlí v počítačích a v internetu. Jsou velkým nevyužitým zdrojem pro dobro ve světě! Byli určeni pro tyto poslední dny a mají na starost velkou práci. A nejenže tam mají na starost velkou práci, ale chrám pro ně bude také útočištěm, které je ochrání před světskými tlaky a vlivy.
Když uvažuji o slovech presidenta Fausta, představuji si armádu spravedlivých mladých, již jsou připraveni a jsou hodni vstupu do chrámu. Vidím rodiny pohromadě, zpečetěné na věčnost. Vidím mládež, která rozumí tomu, co to znamená být „vysvoboditelé na ho[ře] Sion“.14 Vidím mládež, jejíž srdce je obráceno k jejich otcům.15A v duchu vidím, jak mladí rostou takovým způsobem, že vyjdou z chrámů naplněni silou k odolávání světským tlakům.16 Vidím generaci mladých, kteří budou stát na svatých místech, a nebudou kolísat.17
Zina Baker Huntingtonová, spolu s mnoha dalšími věrnými Svatými, obětovala všechno proto, abychom my mohli mít požehnání znovuzřízeného evangelia. Modlím se, abychom pochopili svou roli v této velké práci a zůstali hodni vstupu do Jeho svatých chrámů. Vím, že učiníme-li to, přijde radostný den, kdy se opět setkáme se svými předky a budeme jim moci říci: „To jsme pro vás udělali my.“ Ve jménu Ježíše Krista, amen.