„Paste mé ovce“
My všichni máme velkou zodpovědnost … ke které patří i to, že budeme vyhledávat ty, již s námi nejsou, a že jim budeme projevovat svou lásku a přátelství.
Když jsem jako mladý misionář sloužil v Mexiku, byl jsem povolán, abych sloužil jako president odbočky v malém městě ve státě Veracruz. Když jsme se společníkem procházeli záznamy o členství naší malé odbočky, našli jsme záznam o bratrovi, jenž byl vysvěcen jáhnem, ale nenavštěvoval shromáždění.
Domluvili jsme si s ním návštěvu. Při návštěvě jsme jej pozvali, aby přišel na shromáždění a sloužil ve svých kněžských zodpovědnostech. Následující neděli přišel, ale nebyl vhodně oblečený a byl neoholený. Tak jsme jej učili o důležitosti čistoty a dobrého vzhledu těch, kteří přisluhují u posvátných kněžských zodpovědností, jakou je i roznášení svátosti. Zatímco věrně sloužil, jeho život se podstatně změnil. Ona odbočka byla v misii mým posledním místem před návratem domů. Když jsem se chystal odbočku opustit, tento dobrý bratr za mnou přišel, objal mne, vyzvedl mne a v objetí se se mnou zatočil. Po tvářích mu přitom stékaly slzy a řekl: „Děkuji, že jsi přišel a pomohl mi.“
Občas jsme nepozorní a scházíme z cesty. Občas někdo zraní naše city nebo nastanou jiné problémy. Vše to však končí stejně a my si nečiníme nárok na požehnání, jež mohla být naše. Pýcha, nedůvěra, klam, skleslost a mnohé druhy hříchů od nás mohou být odňaty, když změníme své srdce a budeme následovat cestu, již nám ukázal Spasitel. On říká: „Uč se ode mne a naslouchej mým slovům. Kráčej v pokoře mého ducha a budeš míti mír ve mně.“ (NaS 19:23.) Spasitel zaplatil za naše vykoupení. Miluje každého z nás a pomáhá všem, již jdou a následují Jej.
V nitru každého z nás žhne plamínek touhy po dobrém. Když tento plamínek sytíme a vyživujeme věčnými pravdami evangelia a svědectvím Ducha, pak na to bude reagovat, bude sílit a stane se jasnějším, až nás přivede k plnosti pravdy. Plamínek musíme rozdmýchat láskou a jemnou péčí a udržovat vytrvalým vyživováním. Tak je tomu i se zahradníkem, jenž pěstuje krásné květiny. Vytrvalá jemná péče a vyživování časem přinesou krásné květy, jež potěší všechny, kteří je uvidí.
Odpuštění také hraje důležitou úlohu při návratu ke štěstí v království našeho Otce. Při té či oné příležitosti se můžeme cítit uraženi nebo ukřivděni, a to se může stát kamenem úrazu, který by nás mohl vzdálit od našeho věčného cíle, jímž je návrat do přítomnosti našeho Nebeského Otce. Spasitel nás učil vzoru odpuštění, když učil Pánově modlitbě. Řekl: „A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.“ (Matouš 6:12.) Z toho vidíme, že podmínkou toho, aby nám bylo odpuštěno, je, že my odpustíme druhým. To může být někdy velmi těžké, když jsou rány hluboké a když nás trápí již dlouho.
Avšak v těchto posledních dnech nás Spasitel učí této zásadě ještě jasněji těmito slovy: „Moji učedníci v dávných dobách hledali záminku jeden proti druhému a neodpouštěli si navzájem ve svých srdcích. A pro toto zlo byli sklíčeni a těžce trestáni.
Proto vám pravím, že máte odpouštěti jeden druhému, neboť ten, kdo neodpustí bratru svému jeho přestupky, ten stojí před Pánem odsouzen, neboť na něm spočívá větší hřích.
Já, Pán, odpouštím tomu, komu chci odpustit, ale od vás se požaduje, abyste odpouštěli všem lidem.“ (NaS 64:8–10.) Když se budeme této rady držet, pomůže nám překonat i ty nejtěžší zkoušky.
Když odpustíme a necháme za sebou to, co nás v srdci tolik tížilo a co nás odvádělo z cesty, z naší duše je sňato těžké břímě a jsme volní – jsme volní, abychom postupovali kupředu a pokračovali v následování evangelia Ježíše Krista se srdcem plným lásky. Budeme požehnáni větším nadšením ze života a u srdce se nám uleví. Vlna duchovní energie nás bude hnát kupředu s radostí a štěstím. Problémy minulosti budou odhozeny jako staré obnošené šaty. „A nyní pravím vám, že vás volá dobrý pastýř a chcete-li slyšeti hlas jeho, uvede vás do stáda svého a budete jeho ovcemi…“ (Alma 5:60.)
Když sejdeme ze Spasitelovy cesty, je k návratu zapotřebí odvahy. Slibuji vám, že když projevíte odvahu a podniknete nezbytné kroky, zjistíte, že budete zaplaveni láskou. Mnozí se s vámi budou radovat a budou navazovat přátelské vztahy. Budete vyživováni a vaše srdce se naplní láskou.
„Pamatujte, cena duše je velká v očích Božích.
Neboť hleďte, Pán, váš Spasitel, vytrpěl smrt v těle, vytrpěl bolest všech lidí proto, aby všichni lidé mohli činiti pokání a přijít k němu …
A jak veliká je jeho radost nad duší činící pokání.“ (NaS 18:10 –11, 13.)
Všichni jsme bratry a sestrami, dětmi našeho Nebeského Otce. Musíme pomáhat těm, kteří z nějakého důvodu pozapomněli, kudy vede cesta. Máme vás rádi a zveme vás, abyste přišli ke stolu a sdíleli duchovní hostinu, kterou vám Pán připravil pro radost a ku štěstí. Lásku Nebeského Otce pocítíte, když přistoupíte se srdcem ochotným, poslušným a připraveným přijímat a sloužit. On vás zná; zná vaše potřeby a to, čemu budete v budoucnosti čelit. Dokonale rozumí pocitům, utrpením a zkouškám každého z nás. Díky tomu a díky nekonečnému usmíření Jeho Syna Ježíše Krista budete schopni překonat každou překážku, na kterou v době svého života zde narazíte.
Spasitel nám všem na bedra uložil velkou zodpovědnost. Řekl: „Pasiž ovce mé.“ (Jan 21:17.) K tomu patří i to, že budeme vyhledávat ty, kteří s námi nejsou, a že jim budeme projevovat svou lásku a přátelství. V našem prvním stavu byli s námi. Učinili posvátné smlouvy skrze křest a možná i v chrámu. Nyní potřebují naši pomoc.
Modlím se, aby každý z nás pomyslel na svoji rodinu, přátele a známé, kteří se netěší veškerým požehnáním evangelia. Pomyslete na ty, za něž jste zodpovědni díky svému povolání. Položte si otázku: „Co mohu udělat?“ Nebeský Otec vás povede, když vyhledáte Jeho pomoc. Pak jděte, vyhledejte je a pozvěte je, aby se vrátili a těšili se z budování přátelství a z nádherného poselství znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista. Nechte je pocítit vaši lásku a vyslechnout vaše svědectví. Pomozte jim, aby si vybavili pocity, jež kdysi o věčných pravdách měli a které jejich život naplní radostí a štěstím.
Kéž horlivě usilujeme o shromažďování Jeho ovcí, jež sešly z cesty, aby mohly být ve stádu v bezpečí. Ten, „jenž je tak mocný, že může udělovati spasení“ (2.Nefi 31:19), je Dobrý Pastýř a miluje své ovce. O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.