Příležitost svědčit
S… pocity hluboké vděčnosti za všechny, kteří v minulých letech ovlivnili můj život, se odevzdávám budoucnosti.
Milí bratři a sestry, zde v Salt Lake City a po celém světě, jsem rád, že mohu být s vámi. Vítám staršího Bednara a staršího Roberta Oakse v jejich nových povoláních a vyjádřuji jim svou lásku. Abych popsal své niterné pocity, řekl bych, že jsem klidný jako hurikán, anebo lépe, jsem šťastný a vyděšený. Jednou větou, potřebuji vaše modlitby; potřebuji Pána.
Díky tomu, že jsem obdržel povolání a dostalo se mi posvátné důvěry, což úplně a navždy ovlivní můj život, jsem dojat a často nemám daleko k slzám.
Mám silný pocit, že tento úkol je pro mne nepřiměřený, a během mnoha hodin, jež ubíhaly dnem a nocí od pátečního rána tohoto týdne, jsem pociťoval jemnou agonii plynoucí z hlubokého a často bolestného zkoumání své duše.
Poté, co mne president Gordon B. Hinckley povolal, abych se stal apoštolem a členem Kvora Dvanácti, opustil jsem své pracovní povinnosti a šel jsem se o tuto naprosto nečekanou novinu podělit se svou milovanou Harriet. V tomto nanejvýš významném čase našeho života jsme si vážili tiché posvátnosti našeho domova jako místa, které je útočištěm a ochranou.
Jsem velmi vděčný za svou manželku, za to, že mi po celý život poskytovala milující útěchu a silnou podporu. Vedle daru života samotného a znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista, je Harriet tím největším požehnáním, jakého se mi v životě dostalo. Rád bych vyjádřil našim dětem a vnoučatům hlubokou lásku a vděčnost za jejich modlitby a lásku, ale především za jejich příklad. Naše děti a vnoučata žijí v Německu a budují království Boží v naší vlasti. Radosti evangelia Ježíše Krista a jeho věčná požehnání překlenují onu vzdálenost mnoha tisíc kilometrů a nám přinášejí do života štěstí a útěchu.
Vyjadřuji svou vděčnost a lásku každému členovi naší rodiny a velkému počtu přátel a učitelů, kteří nás na cestě životem učí, slouží nám a pozvedají nás, aby z nás učinili to, čím jsme.
Vyjadřuji své nejhlubší pocity lásky a vděčnosti členům Prvního předsednictva a kvora Dvanácti za jejich lásku a laskavost. Na konci svého správcovství, kdy jsem byl jeden ze sedmi presidentů Sedmdesáti, bych rád vyjádřil svou lásku a obdiv k sedmdesátníkům. Jsou opravdu zvláštními svědky Krista. Namísto na kohokoli jiného se Dvanáct obrací právě na tyto muže, když potřebují pomoc. Děkuji těmto obětavým mužům, kteří věnují tolik svého času, talentů a duchovní síly při budování království. Slovy nelze popsat, jak mám rád těch 10 a půl let, kdy jsem měl výsadu a radost sloužit jako sedmdesátník. Navždy si budu vážit příkladu a přátelství členů Kvor Sedmdesáti.
Chci poděkovat každému jednotlivému členovi Církve po celém světě za vaši věrnost navzdory pokušením; za vaši lásku; za vaši oddanost zásadám a naukám znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista; za vaši ochotu následovat žijícího proroka při práci na růstu sborů a odboček; za vaši ochotu obětovat čas a energii, váš citový a duchovní potenciál a časné hodnoty. Děkuji vám, že platíte poctivý desátek a nezanedbáváte chudé a osamělé. Vidím Kristovu tvář ve vašich tvářích, ve vašich činech a ve vašem příkladném životě. Jste novodobým zázrakem.
Děkuji vám, že podporujete, rukou i srdcem, generální úředníky Církve. Včera jsme vyjádřili podporu generálním vedoucím Církve podle zásady všeobecného souhlasu. Ani jeden z vedoucích Církve takovouto funkci nevyhledává, ale ani takovéto povolání neodmítá, protože ví, že přichází skrze zjevení od Boha.
Jsme vděčni za vaše modlitby a modlíme se za vás. Máme vás rádi a potřebujeme vaši lásku. Podporujeme vás a potřebujeme, abyste byli ochotni sloužit Pánu, ať už jste kdekoli a v jakékoli funkci, do které jste povoláni. V Pánově Církvi je každé povolání důležité.
President Gordon B. Hinckley řekl: „Jsme zde, abychom pomáhali našemu Otci v Jeho díle a Jeho slávě, ‚uskutečniti nesmrtelnost člověka a život věčný‘ (viz Mojžíš 1:39). Váš závazek je ve vaší sféře zodpovědnosti tak závažný, jako je můj závazek ve sféře mojí“ („This Is the Work of the Master“, Ensign, May 1995, 71). A president nás požádal, abychom pomáhali druhým a abychom přinášeli požehnání do života lidí kolem sebe. Řekl: „Ať je v srdci každého člena budováno vědomí jeho vlastní schopnosti přivádět ostatní k poznání pravdy. Ať se o to s opravdovou vážností modlí.“ („Vyhledávejte beránky, paste ovce“, Liahona, červenec 1999, 120.)
Můj život věčně požehnala jedna vzácná členka, která před více než padesáti lety projevila zájem o mou babičku. Několik dnů po skončení druhé světové války stála moje babička ve frontě na jídlo, když ji starší svobodná sestra, která neměla žádnou rodinu, pozvala na shromáždění svátosti ve Zwickau, ve východním Německu. Moje babička a moji rodiče pozvání přijali. Šli na shromáždění, pocítili Ducha, byli povzneseni laskavostí členů a byli vzděláni náboženskými písněmi znovuzřízení. Moje babička, rodiče a tři moji sourozenci byli pokřtěni. Já jsem musel čekat ještě dva roky, protože mi bylo teprve šest let. Jsem tak vděčný za duchovně vnímavou babičku, učenlivé rodiče a moudrou, bělovlasou starší svobodnou sestru, která měla vlídnou smělost v tom, že o nás projevila zájem a následovala Spasitelův příklad tím, že nás pozvala, abychom „šli a viděli“ (viz Jan 1:40). Jmenovala se sestra Ewigová, což v překladu znamená „sestra Věčná“. Budu jí věčně vděčný za její lásku a příklad.
S těmito pocity hluboké vděčnosti za všechny, kteří v minulých letech ovlivnili můj život, se odevzdávám budoucnosti. Moje srdce a mysl jsou naplněny radostí, že po zbytek svého života budu mít příležitost mluvit o Kristu, radovat se v Kristu, kázat o Kristu a prorokovat o Kristu (viz 2. Nefi 25:26), to vše jako zvláštní svědek o našem Spasiteli a Vykupiteli Ježíši Kristu (viz NaS 107:23).
Když si uvědomuji své slabosti, získávám velkou útěchu z pokynů, které nám dal Pán. V Knize nauk a smluv čteme:
„Aby plnost mého evangelia byla hlásána slabými a prostými do všech konců země, i před králi a vladaři… a pokud by hledali moudrost, aby mohli být poučeni,… a pokud budou pokorní, aby mohli být posilněni a požehnáni s hůry a aby čas od času obdrželi znalosti.“ (NaS 1:23, 26, 28.)
A v Knize Mormon čteme: „Půjdu tam a učiním, co rozkázal Pán, neboť vím, že Pán nedává… příkazů, aniž by pro ně připravil cestu, aby bylo lze splniti, co přikázal.“ (1. Nefi 3:7.)
A ve Starém zákoně získáváme útěchu: „I sstoupí na tě Duch Hospodinův a… proměněn budeš v muže jiného“, „Bůh proměnil srdce jeho v jiné“ a „Bůh s tebou jest“. (1. Samuelova 10:6, 9, 7.)
Věřím těmto nádherným slibům. A proto slibuji vám, těmto svým Bratřím a Pánu, že budu žít tak, abych byl hoden znát vůli Páně, a že budu podle ní jednat.
Bůh, náš Nebeský Otec, nás zná jménem. Ježíš Kristus žije; On je Mesiášem; On nás miluje. Usmíření Ježíše Krista je skutečné; přináší všem nesmrtelnost a otevírá dveře k věčnému životu.
Evangelium Ježíše Krista je opět na zemi. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je pravá a živá.
Kniha Mormon je druhým svědectvím o Ježíši Kristu a projevem pravdivosti proroka Josepha Smitha. Miluji proroka Josepha. Miluji presidenta Gordona B. Hinckleyho, který je prorokem Božím a který v této době drží všechny klíče království, klíče, které proroci drží v nepřerušené posloupnosti již od Josepha Smitha.
Toto vím v srdci i v mysli. A svědčím o tom ve jménu Ježíše Krista, amen.