Co je to kvorum?
Jedním z největších požehnání, které může člověk získat díky tomu, že je nositelem kněžství… je být součástí kvora kněžství.
„Neboť ty jsi inspirován Duchem Svatým položiti její základy a vybudovati ji k nejsvětější víře.
Kterážto Církev byla zorganisována a založena léta Páně osmnáct set třicet, ve čtvrtém měsíci zvaném duben a šestého dne.“ (NaS 21:2–3.)
Právě v tento den se Joseph Smith, Oliver Cowdery a členové rodin Smithových a Whitmerových sešli v domě Petera Whitmera st. ve Fayette v kraji Seneca ve státě New York. Po příslušné písni a modlitbách byla shromážděným lidem přečtena zjevení týkající se zorganizování Církve. Tato zjevení ustanovila řád kněžství a povinnosti úředníků v Církvi. Podle tohoto vzoru je postavena i dnešní církevní organizace.
„Podle předchozího přikázání prorok Joseph vyzval přítomné bratry, aby zjistil, zda přijmou jeho a Olivera Cowderyho jako své učitele ve věcech království Božího; a zda budou ochotni přikročit k zorganizování církve podle přikázání Páně. S tímto projevili souhlas jednomyslným hlasováním.“ (B. H. Roberts, A Comprehensive History of the Church, 1:196.)
A tak byl tento postup ustanoven již na samém počátku. „A všechny věci v Církvi mají být konány se všeobecným souhlasem, s mnohou modlitbou a vírou, neboť všechny věci obdržíte pomocí víry.“ (NaS 26:2.)
Když vidím ruce pozvednuté do pravého úhlu, jak vyjadřují podporu vedoucím této Církve, celou bytostí mi prochází zvláštní pocit. Dnes vyjádřili členové Církve podporu dvěma novým členům Kvora dvanácti apoštolů zde v Konferenčním centru, a díky televizi, internetu a satelitu je to přenášeno téměř do všech koutů světa.
Starší Uchtdorfe a starší Bednare, byla vám vyjádřena podpora, abyste zaplnili uvolněná místa po starším Davidu B. Haightovi a starším Nealu A. Maxwellovi, kteří zemřeli. Jako člen Kvora dvanácti apoštolů vás vítám s otevřenou náručí, zatímco se stáváte součástí tohoto našeho posvátného povolání. Samozřejmě dnes postrádáme společenství staršího Haighta a staršího Maxwella. Starší Haight sedával vedle mne na těchto konferencích uplynulých 28 let. Starší Maxwell sedával vedle něj po mnoho let. Jak bych si přál, abych měl nadšeného ducha staršího Haighta či sílu slova staršího Maxwella, abych mohl vyjádřit své pocity ohledně tohoto dlouholetého společenství, které jsem prožil s těmito dvěma úžasnými bratřími! Velmi obohatili můj život. Tolik mi chybí jejich stálé společenství!
Máme bohatou tradici týkající se práce Dvanácti, neboť putujeme po celém světě a hlásáme evangelium Ježíše Krista. Například v neděli 4. června 1837 přistoupil prorok Joseph Smith v chrámu Kirtland k Heberu C. Kimballovi a pošeptal mu: „Bratře Hebere, Duch Páně mi našeptal: ,Nechť můj služebník Heber jde do Anglie a hlásá mé evangelium a otevře dveře spasení tomuto národu.‘“ (Citováno v Orson F. Whitney, Life of Heber C. Kimball [1945], 104.)
Zpráva o tom, jak Heber C. Kimball a Brigham Young opustili své domovy, aby vyrazili do Anglie, zcela jistě dokládá, jakou oběť byli ochotni přinést pro povolání, které obdrželi. V této zprávě se uvádí:
„14. září [1839] president Brigham Young opustil svůj domov v Montrose, aby se vydal na misii do Anglie. Byl tak nemocný, že nebyl schopen bez pomoci dojít ani k [řece] Mississippi vzdálené 150 metrů. Poté, co se dostal přes řeku, dojel s Israelem Barlowem na jeho koni k mému domu, kde zůstal, nemocný, až do 18. září. Opustil nemocnou manželku s nemluvnětem, kterému byly pouhé tři týdny, a všechny jeho další děti byly také nemocné a nemohly o sebe vzájemně pečovat. Nikdo z nich nebyl schopen dojít ke studni pro vědro vody a neměli žádné jiné oblečení, než co měli na sobě, neboť lůza v Missouri jim vzala téměř všechen jejich majetek. 17. září sestra Mary Ann Youngová požádala jednoho chlapce, aby ji v krytém voze přivezl ke mně domů, aby mohla pečovat o bratra Brighama a potěšit ho.“ (Citováno v Life of Heber C. Kimball, 265.)
Rodina Hebera C. Kimballa byla také nemocná. Charles Hubbard poslal svého syna s koňským spřežením a s vozem, aby jim pomohl vyrazit na cestu. Starší Kimball píše: „Připadalo mi, jako by se mi celé nitro svíralo, když jsem opouštěl svou rodinu v takové situaci, takřka v náruči smrti. Měl jsem pocit, že to nedokážu snést. Požádal jsem vozku, aby zastavil, a řekl jsem bratru Brighamovi: ,Je to nadmíru těžké, není-liž pravda? Vstaňme a zvesela na ně zavolejme.‘ A tak jsme povstali, zamávali třikrát kloboukem nad hlavou a zvolali: ,Hurá! Hurá Izraeli!‘“ Sestra Youngová i sestra Kimballová přišly ke dveřím a zamávaly jim na rozloučenou, což bratru Brighamovi a bratru Heberovi dodalo velké povzbuzení na jejich cestě „bez měšce či mošny“ do Anglie. (Viz Life of Heber C. Kimball, 265–266.)
Biblický slovník uvádí, že apoštol „znamená ,ten, který je vyslán‘… Povoláním apoštola je být zvláštním svědkem o jménu Ježíše Krista na celém světě, zvláště o jeho božskosti a o jeho tělesném vzkříšení z mrtvých… Dvanáct mužů s tímto vysokým povoláním tvoří administrativní radu v díle služby… V dnešní době dvanáct mužů s tímtéž božským povoláním a vysvěcením tvoří Kvorum dvanácti apoštolů v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů“. („Apostle“, 612.)
Apoštol v dnešní době je i nadále tím, který je „vyslán“. Poměry, se kterými se setkáváme na cestách, zatímco plníme své úkoly, se liší od těch v době prvních bratří. Náš způsob cestování do všech koutů světa se velmi liší od toho, jak cestovali první bratří. Nicméně naše pověření zůstává stejné jako to, které uvedl Spasitel, když dával pokyny svým povolaným Dvanácti: „Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého, učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa.“ (Matouš 28:19–20.)
Co se týče vás dvou nových bratří, slibuji vám, že získáte nové pochopení toho, co to znamená být součástí kvora. Přál bych si, aby tento pocit a úcta, kterou chováme ke své radě, mohla být přenesena na každé kvorum v Církvi. Mohli byste vy, kvora jáhnů, učitelů, kněží, starších a vysokých kněží, na chvilku poslouchat, co je podle mého názoru jedním z největších požehnání, které může člověk získat díky tomu, že je nositelem kněžství? Tímto výjimečným požehnáním je být součástí kvora kněžství.
President Stephen L. Richards nám před mnoha lety dal jednu úžasnou radu ohledně církevní správy. Pronesl toto:
„Význačným rysem naší církevní správy je správa prostřednictvím rad… Spatřuji moudrost, Boží moudrost, ve vytváření rad: aby řídily jeho Království. V duchu, ve kterém pracujeme, se mohou sejít lidé se zdánlivě odlišnými názory a zcela rozdílnou minulostí, a skrze působení onoho ducha, tím, že se spolu radí, mohou dospět ke shodě… Neváhám vás ujistit, že pokud budete jednat v radách, jak se od vás očekává, Bůh vám poskytne řešení problémů, které před vámi leží.“ (Conference Report, Oct. 1953, 86.)
A jaké jsou ony úžasné výhody, které získáte díky tomu, že jste součástí kvora? Opět cituji Stephena L. Richardse. Řekl: „Kvorum znamená tři věci: zaprvé třídu, zadruhé bratrstvo a zatřetí služební jednotku.“ (Conference Report, Oct. 1938, 118.)
Jsem svědkem toho, jak se tento význačný rys velmi zřetelně projevuje v činnosti Kvora dvanácti apoštolů. Když společně studujeme nauky království, jsme třídou. Dokážete si představit, jak výjimečným zážitkem by bylo zúčastnit se setkání kvora a být učen nauce evangelia staršími Ezrou Taftem Bensonem, Markem E. Petersonem, LeGrand Richardsem, Howardem W. Hunterem, Bruce R. McConkiem, Davidem B. Haightem či Nealem A. Maxwellem? Všimněte si, že jsem jmenoval pouze ty bratří, kteří již dokončili svou pozemskou službu, abych si nemusel vybírat z našich současných apoštolů. Totéž požehnání můžete prožít i vy v každém vašem kvoru. Slova apoštolů, minulých i současných, přežívají v písmech, konferenčních proslovech, církevních časopisech, zasvěcujících shromážděních, atd. Jsou k dispozici, aby do třídy vašeho kvora vnesly moc plynoucí z nauky království. Učiňte své kvorum třídou, abyste prohloubili znalost evangelia našeho Pána a Spasitele.
V našem Kvoru pociťujeme zvláštní bratrství. Jsme zde, abychom se navzájem pozvedali, inspirovali a žehnali jeden druhému duchem svého povolání. Když jeden z nás nese nějaké břemeno, je zde dalších jedenáct, kteří touží pomoci toto břemeno sejmout a podělit se o ně. Občas se společně radujeme s vědomím dosaženého úspěchu. Pláčeme spolu v době zármutku. Nikdy nemáme pocit, že jsme na nějaký problém sami! Vždy je k dispozici rada, podpora, pomoc a povzbuzení od členů našeho Kvora.
Kniha Priesthood and Church Government [Správa kněžství a Církve] obsahuje toto prohlášení ohledně bratrství, které má existovat v každém kvoru kněžství: „Kněžství je veliké bratrství, které spojují věčné a nezměnitelné zákony, jež tvoří základ evangelia. Pocit bratrství má kvorum zcela prostoupit. Toto má být prvotním zájmem kvora – pomáhat všem členům, kteří mohou něco potřebovat časně, duševně či duchovně. Duch bratrství má být řídicí silou při veškerém plánování a činnostech kvora. Pokud bude tento duch moudře a neustále rozvíjen, nebude muže, který je nositelem kněžství, žádná jiná organizace přitahovat více.“ (Rudger Clawson, předmluva k A Guide for Quorums of the Melchizedek Priesthood [1930], 3; citováno v John A. Widtsoe, comp., Priesthood and Church Government [1939], 135.) Chtěli bychom povzbudit každé kvorum kněžství v Církvi, aby podobné bratrství rozvíjelo.
A konečně, jediným účelem našeho Kvora je sloužit. Naše hluboké vědomí této zodpovědnosti by snad mohlo být charakterizováno dopisem datovaným 26. října 1886, který napsal Wilford Woodruff, jenž tehdy sloužil jako president Rady dvanácti apoštolů: „Říkám apoštolům, že máme velmi velikou zodpovědnost… Jakými muži bychom měli být? Celý svět uzrává ve zkaženosti a Sion Boží se má připravit na příchod ženicha. Máme se pokořit před Pánem a mít takový postoj, abychom mohli být naplněni duchem našeho povolání, Duchem Svatým a zjeveními o Ježíši Kristu, abychom mohli znát mysl a vůli Boží ohledně sebe a abychom byli připraveni zvelebovat své povolání a uskutečňovat spravedlivost a být statečnými ve svědectví o Ježíši Kristu až do konce… Nikdy dříve nevyžadovalo dílo Boží věrnější svědectví a práci ze strany apoštolů a starších než dnes.“ („An Epistle“, Deseret News, 24 Nov. 1886, 712.) Učiňte každé své kvorum významnou organizací poskytující služby pro dobro všech členů kvora.
A nyní toto varování z písem:
„Naučte se tudíž každý svým povinnostem a věnujte se s veškerou pílí úřadu, ku kterému jste byli povoláni.
Kdo je lenivý, nemá býti hoden, aby obstál, a kdo se nestará o své povinnosti a neosvědčuje se, ten také není hoden, aby obstál.“ (NaS 107:99–100.)
A tak říkám vám dvěma bratřím, kteří jste vstoupili do našeho Kvora, a vám všem, bratří, kteří patříte ke kněžství Božímu, kéž Bůh žehná každému z nás v našem povolání sloužit. Kéž naše víra sílí, zatímco sloužíme ve spravedlivosti a věrně dodržujeme přikázání. Kéž naše svědectví stále roste v síle, zatímco se snažíme najít pramen věčné pravdy. Kéž bratrství, které existuje v našem kvoru, je útěchou a posilou a místem bezpečí, zatímco procházíme touto smrtelnou částí své existence. Kéž v našem srdci vždy přebývá radost ze služby v evangeliu, zatímco jdeme kupředu, abychom splnili své povinnosti a zodpovědnosti jako služebníci v království našeho Otce v nebi, o to se pokorně modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.