Jak požehnalo Pomocné sdružení v životě vám?
Protože je Pomocné sdružení navrženo Bohem, žehná nejen ženám, ale i rodinám a Církvi.
Muž, ohlížející se za svým životem, se se mnou nedávno podělil o dojemný příběh: „Když jsem vyrůstal, můj otec byl v Církvi méně aktivní. Bojoval s alkoholem a ve svých nejhorších náladách dokázal být hrubý a vyčítavý. Většinou mu nevadilo, že maminka sloužila ve sboru. V Primárkách pracovala 38 let a po většinu té doby sloužila i v Mladých ženách. Nesla těžké břímě. V manželství to měla těžké, a nyní vím, že někdy bývala sklíčená, ale tehdy jsem to nevěděl.
Až později jsem si uvědomil, že sestry ve sboru byly její posilou. Nepracovala ve vedení Pomocného sdružení, ale vždy se účastnila schůzek této organizace a milovala přítelkyně, které tam měla. Nikdy jsem o nich nepřemýšlel jako o ženách z Pomocného sdružení, byly to jednoduše maminčiny sestry. Staraly se o ni a měly ji rády. V rodině měla jen bratry a syny. Sestry, po kterých toužila a které potřebovala, našla ve sboru. Vím, že s nimi sdílela své pocity – pocity, které nemohla vyjádřit nikde jinde. Nic z toho mi tenkrát nepřipadalo jako ‚Pomocné sdružení‘, ale teď chápu, že to tak bylo.“1
Dojalo mne, jak tento syn vzpomíná na Pomocné sdružení. Ano, členkami Pomocného sdružení jsou ženy, ale Pomocné sdružení není požehnáním jen pro ženy; žehná každému z nás.
Jak Pomocné sdružení požehnalo vám?
Položila jsem tuto otázku presidentu Hinckleymu. Odpověděl: „Pomocné sdružení mé rodině a rodině mé ženy žehná již po sedm pokolení. Již od nejranějších dob Církve byly naše matky a dcery učeny svým závazkům pomáhat lidem v nouzi. Byly vyučovány nejlepším zručnostem ve vedení domácnosti, pobízeny k duchovnímu rozvoji a vedeny k tomu, aby si jako ženy uvědomovaly své plné možnosti. Z toho se mnohé událo v Pomocném sdružení a sestry si tento vliv odnesly domů a žehnaly tak každému členovi rodiny.“2
I já mám milé vzpomínky na to, jak si hraji pod babiččiným rámem na výrobu přikrývek, když na něm se sestrami z Pomocného sdružení šily. Byla jsem malá, ale věděla jsem, že žehnat druhým je součástí Pomocného sdružení. Lásce k Pomocnému sdružení mě učila maminka i babička. Vždy jsem měla Pomocné sdružení moc ráda. Pomocné sdružení mi pomohlo poznat Spasitele a posílilo lásku, již k Němu a Nebeskému Otci chovám. To, že patřím do Pomocného sdružení, mi poskytuje mnoho příležitostí učit se, milovat, sloužit a být naplněna láskou Páně, zatímco se v životě snažím dodržovat smlouvy, uplatňovat pravou lásku a posilovat svou rodinu.
Znovu se tedy ptám, kolika způsoby vám Pomocné sdružení požehnalo?
Při návštěvě misionářského výcvikového střediska v Brazílii jsem misionářům řekla: „Povězte mi, co víte o Pomocném sdružení.“ Jeden starší řekl: „Pořád něco vaří!“ Další dodal: „Moje matka a sestra do něj patří.“ Nakonec jeden prohlásil: „Je to Pánova organizace pro ženy.“ Měl pravdu, ale je to i víc. Pomocné sdružení je „elementární součást evangelia“.3
Rok 1842 byl pro proroka Josepha Smitha výjimečně těžký. Bývalí přátelé se obrátili proti němu. Jiní nepřátelé jej chtěli unést z Nauvoo a oslabit tak růst Církve. Téhož roku zorganizoval Pomocné sdružení, „aby pečovalo o chudé a potřebné, a aby spasilo duše“.4 President J. Reuben Clark mladší si povšiml, že za těchto zkoušek se Joseph Smith „obrátil na sestry, když v oné smutné době tolik potřeboval útěchu a povznesení“.5 Tato myšlenka vyvolává pokoru a dojetí: prorok Boží vyhledává útěchu u svých sester – žen, jimž dal toto pověření: „Pravá láska nepomíjí“.6 Pro mne v tom zaznívá ozvěna žen, jež truchlily se Spasitelem na Golgotě.
Pomocné sdružení požehnalo prorokům. Jak požehnalo v životě vám?
President Boyd K. Packer řekl: „Ochranné valy domova a rodiny jsou značně posíleny, když manželka a matka a dcery jsou členkami Pomocného sdružení.“7 Proč? Protože ženy jsou srdcem domova.
To, že jsem členkou Pomocného sdružení, mne oživuje, posiluje a zavazuje, abych byla lepší matkou, manželkou a dcerou Boží. Mé srdce bylo rozšířeno znalostí evangelia, láskou Spasitele a tím, co pro mne udělal. Proto vám, milé sestry, říkám: choďte do Pomocného sdružení! Naplní váš domov láskou a pravou láskou; bude vyživovat a posilovat vás i vaše rodiny. Váš domov potřebuje vaše spravedlivé srdce.
Během nedávné návštěvy Peru jsem navštívila skromný domov bratra a sestry Moralesových. Domov byl naplněn láskou. Moralesovi jsou rodiči tří dětí a členy Církve již čtyři roky. Sestra Moralesová se v Pomocném sdružení mnoho naučila. Aby pomohla živit rodinu a podporovala jejich syna na misii, brala si domů praní a žehlení. Pečovala o dvě děti sousedky, která musela chodit do práce. Podporovala svého manžela, který bojuje se selháním ledvin a sloužil v kvoru starších. Hovořili spolu o lekcích z příručky Hebera J. Granta, když se připravoval na výuku lekce. Zeptala jsem se: „Jste navštěvující učitelka?“ S úsměvem na tváři mi odpověděla: „Ano, jsem, sestro Parkinová. Navštěvuji čtyři sestry. Dvě jsou méně aktivní, ale s láskou je přivedu zpět.“ Při odchodu jsem si všimla ručně psané cedulky nad dveřmi. Stálo na ní: „Četl jsi dnes písma?“ Pomocné sdružení žehná tomuto domovu, sboru a čtvrti. Jak požehnalo vám?
Pro nově pokřtěné sestry a jejich rodiny je nanejvýš důležité, aby patřily do Pomocného sdružení. Když jsem sloužila s manželem, který předsedal anglické misii Londýn jih, setkala jsem se s mnoha novými členy – jako je Gloria, svobodná matka. Když vstoupila do Církve, vstoupila do Pomocného sdružení. Bylo pro ni bezpečným místem, kde mohla klást otázky o své nově nalezené víře. Slyšela, jak se ženy otevřeně dělí o své zážitky, což ji vedlo k tomu, aby vyzkoušela slovo Boží.8 Obdržela patriarchální požehnání; byla v chrámu; slouží v Církvi. Vybavuje se mi rada presidenta Hinckleyho: „[Ženy] spolu potřebují být v prostředí, jež posiluje víru.“9 Pomocné sdružení toto prostředí poskytuje.
Myslela jsem na mladistvé bojovníky, když jsem slyšela syna jedné sestry z Pomocného sdružení, jak říká: „Byl jsem požehnán vírou a příkladem své matky. Než jsem se stal nositelem kněžství, naučil jsem se z matčina úsilí vykonávat navštěvující učení tolik o domácím učení, jako z příkladu domácího učení svého otce… Její víra v kněžství ovlivňuje moji víru a posiluje moji touhu být způsobilým… starším.“10
Bratři a sestry, díky Pomocnému sdružení jsem jiná, požehnaná a lepší. Věřím, že všichni jsme.
Modlím se o to, aby se matky a dcery účastnily s větším nadšením, aby manželé podporovali své manželky a aby matky i otcové připravovali své dcery na Pomocné sdružení. Povzbuzuji vedoucí kněžství, aby přivedli dcery Boží, mladé i staré, do Pomocného sdružení – jednoho z mnoha zázraků znovuzřízení. Když tyto kroky podnikneme, budeme zaplaveni vděčností za tuto posvátnou organizaci.
Protože je Pomocné sdružení navrženo Bohem, žehná nejen ženám, ale i rodinám a Církvi. Svědčím, že je elementární součástí znovuzřízeného evangelia Páně, neboť je založeno na pravé lásce – Jeho čisté lásce. O tom vydávám svědectví ve jménu Ježíše Krista, amen.