Nauka a smlouvy 14–16

Úvod

Když koncem května roku 1829 Joseph Smith a Oliver Cowdery dokončovali překlad Knihy Mormonovy, museli snášet mnoho výhrůžek od lůzy. David Whitmer jim ve snaze pomoci uniknout pronásledování pomohl přestěhovat se z Harmony v Pensylvánii do domu Whitmerových ve Fayette ve státě New York. Whitmerovi se velice zajímali o vývoj událostí spojených se Znovuzřízením. Joseph Smith popsal Davida, Johna a Petera Whitmera ml. jako „zanícené přátele a pomocníky na díle, kteří … dychtivě chtěli znát své povinnosti“. (History of the Church, 1:49.) Prorok se modlil a přišlo k němu slovo Páně určené každému z těchto tří bratrů.

Nauka a smlouvy 14

Pán povolává Davida Whitmera, aby pomáhal na díle posledních dnů

Následující zpráva líčí zázraky, jež umožnily Davidu Whitmerovi, aby pomohl Oliveru Cowderymu a Josephu Smithovi uniknout pronásledovatelům:

David Whitmer sel na rodinné farmě ve Waterloo ve státě New York nedaleko Fayette pšenici, když byl požádán, aby odjel do Harmony v Pensylvánii, kde měl pomoci Josephu Smithovi a Oliveru Cowderymu. Rozhodl se, že odjede, až bude mít splněny své povinnosti na farmě. Během jednoho dne dokázal povláčet celé pole. Druhý den se chystal pole pohnojit a jeho sestra mu řekla, jak den předtím dopoledne viděla tři muže sypat vápno. Lucy Mack Smithová popsala tento zázrak takto:

„David přišel na pole a viděl, že má před sebou dva dny těžké práce. … Poté za koně zapřáhl brány, avšak místo toho, aby si pole rozdělil na několik dílů, jak to farmáři dělávají, objížděl celé pole a pokračoval v tom až do poledne, a když se zastavil na oběd, ohlédl se a s překvapením zjistil, že už povláčel polovinu pole. Po obědě pokračoval stejně jako předtím a večer měl hotovou práci, která jindy trvá dva dny.

Když toho večera přišel na pole jeho otec a viděl, kolik práce bylo vykonáno, užasle zvolal: ‚To musí být zásah vyšší moci; myslím, že hned jak budeš mít pole povápněné, měl bys jet do Pensylvánie.‘

Příštího rána si David vzal pod paži dřevěný metr a chystal se jít rozsypávat vápno, které si o dva dny dříve uložil poblíž domu své sestry, ale když tam přišel, zjistil, že vápno je pryč! Běžel tedy k sestře a zeptal se jí, zda neví, co se s ním stalo. Ta s překvapením odvětila: ‚Proč se ptáš mě? Copak jste to všechno nerozsypali včera?‘

,O tom nic nevím,‘ řekl David.

‚To se divím,‘ odvětila sestra, ‚protože včera ke mně před polednem přiběhly děti a chtěly, abych se šla podívat ven, jak nějací muži vápní pole. Prý nikdy v životě neviděly nikoho vápnit takovou rychlostí. Vyšla jsem tedy ven a uviděla jsem tři muže, jak pracují na poli, přesně jak říkaly děti, ale protože jsem si myslela, že sis najal pomocníky, když jsi měl tak naspěch, šla jsem hned zase zpátky do domu a nevěnovala jsem tomu pozornost.‘

David se na to vyptával všech příbuzných a přátel, ale nepodařilo se mu přijít na to, kdo tuto práci udělal.“ (History of Joseph Smith by His Mother, ed. Preston Nibley [1958], 148–149.)

Představte si sami sebe v situaci Davida Whitmera. Jak by vás tyto zázraky ovlivnily?

Poté, co David Whitmer přivedl Proroka a Olivera Cowderyho do Fayette, Pán oznámil, že Jeho dílo vyjde v posledních dnech na světlo, a slíbil požehnání všem, kteří se na tom budou podílet. (Viz NaS 14:1–5.) Přečtěte si Nauku a smlouvy 14:6–7 a zaměřte se na to, co měl David podle Pánova příkazu dělat a jaký dar měl za to obdržet. Jaký dar mu Pán slíbil? Co musel David dělat, aby toto požehnání obdržel?

Do studijního deníku si napište, co vás napadá v souvislosti s těmito otázkami:
1. Věčný život znamená žít na věky jako rodina v Boží přítomnosti a stát se takovým, jako je On. Jak vám tato definice pomáhá porozumět tomu, proč je věčný život „největší ze všech darů Božích“?
2. Jak vás může příslib věčného života inspirovat k tomu, abyste dodržovali Boží přikázání a vytrvali do konce?

V Nauce a smlouvách 14:7 učí Pán důležité zásadě, která se týká každého z nás: Budeme-li dodržovat Boží přikázání a vytrváme-li do konce, získáme věčný život. Tuto zásadu byste si mohli napsat do písem nebo do studijního deníku.

Abyste této zásadě lépe porozuměli, zamyslete se nad tím, co by mohlo vytrvání do konce znamenat například v těchto situacích:

Mladý muž, který nedávno vstoupil do Církve, má pocit, že nemá ve svém sboru žádné přátele.
Mladá žena dostane nemoc, která vyžaduje neustálou péči lékařů a pomoc druhých lidí.
Rodiče mladého muže nebo mladé ženy se nedávno rozvedli a jeden z nich není aktivní v Církvi.
Mladý muž nebo mladá žena neustále bojuje s pokušením, které může vést k závislosti.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 14:8, kde najdete další požehnání, které měl David Whitmer podle Pánových slov obdržet, pokud bude poslušný.

Krátce poté, co bylo toto zjevení dáno, se David Whitmer stal jedním ze tří svědků Knihy Mormonovy. Viděl anděla Moroniho a zlaté desky a slyšel Boží hlas vydávat svědectví o pravdivosti tohoto záznamu.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 14:11, kde dal Pán Davidu Whitmerovi další slib, pokud bude věrný. Do studijního deníku si vlastními slovy napište zásadu vyjádřenou vztahem „jestliže – pak“, která se v tomto verši nachází. (Jednu možnost, jak lze tuto zásadu formulovat, najdete na konci této lekce.)

Nauka a smlouvy 15–16

Ježíš Kristus učí Johna a Petera Whitmerovy tomu, co je pro ně nejcennější

Při studiu zjevení daných Johnovi a Peterovi Whitmerovým pokud možno požádejte někoho z rodiny nebo přátel, aby s vámi přečetl několik veršů. Přečtěte sami Nauku a smlouvy 15:1 a potom požádejte člena rodiny nebo přítele, aby přečetl Nauku a smlouvy 16:1. Stejně tak přečtěte u obou oddílů verše 2–6, přičemž se při čtení střídejte vždy po jednom verši. Určete, co je na těchto dvou zjeveních neobvyklého.

Jaký je jediný rozdíl ve znění těchto dvou zjevení?

Jelikož verše 2–6 v těchto zjeveních jsou totožné, mohlo by se zdát, že Pán mohl dát jen jedno zjevení a určit ho oběma mužům. Čemu se můžeme naučit ze skutečnosti, že Pán se rozhodl promluvit k Johnovi a Peterovi zvlášť?

Pán někdy může zjevit totéž poselství různým lidem, protože mohou mít podobné potřeby či přání nebo být v podobné situaci. Abyste poznali, které přání měli John a Peter Whitmerovi společné, přečtěte si znovu Nauku a smlouvy 15:3–4 a Nauku a smlouvy 16:3–4. Co si John a Peter Whitmerovi přáli?

V těchto zjeveních Pán učil, že naše úsilí přivádět druhé k Ježíši Kristu má pro nás veliký význam. Když budete lidem pomáhat přijít k Ježíši Kristu, budou také chápat, že je Bůh zná a miluje.

Tato zjevení rovněž učí tomu, že nás Bůh zná osobně. On ví, co je pro nás nejlepší.

Do studijního deníku si napište něco o tom, jak může být kněžské požehnání nebo povolání na misii projevem toho, že nás Bůh zná osobně.

Jeden příklad pravdy, že nás Bůh zná osobně, uvedl starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů:

„Před časem jsem hovořil s jedním vedoucím kněžství, který obdržel inspiraci, aby se nazpaměť naučil jména všech mladých lidí od 13 do 21 let, kteří žijí v jeho kůlu. Z fotografií těchto mladých mužů a žen si vytvořil kartičky, které si procházel na služebních cestách a při jiných příležitostech. Tak se tento vedoucí kněžství rychle naučil jména všech mladých lidí.

Jednou v noci měl tento vedoucí kněžství sen o jednom z těchto mladých mužů, kterého znal pouze z fotografie. Ve snu viděl tohoto mladého muže, jak je oblečený v bílé košili a jak na ní má misionářskou jmenovku. Vedle něj seděl jeho společník a učili spolu nějakou rodinu. Tento mladý muž držel v ruce Knihu Mormonovu a vypadalo to, jako by vydával svědectví o pravdivosti této knihy. Pak se vedoucí kněžství probudil.

Na příštím setkání kněžství zašel za tímto mladým mužem, kterého viděl ve snu, a zeptal se ho, zda by si mohli na chvíli promluvit. Po krátkém úvodu vedoucí oslovil mladého muže jménem a řekl mu: ‚Nejsem žádný snílek. Nikdy se mi nezdálo o žádném členovi tohoto kůlu, kromě vás. Řeknu vám, co se mi zdálo, a pak vás poprosím, abyste mi pomohl pochopit, co to znamená.‘

Vedoucí kněžství převyprávěl mladému muži svůj sen a pak se ho zeptal, co by mohl znamenat. Mladý muž stěží přemáhal dojetí a prostě odpověděl: ‚Znamená to, že Bůh ví, kdo jsem.‘ Zbytek rozhovoru mezi tímto mladým mužem a jeho vedoucím kněžství byl nanejvýše smysluplný. Dohodli se, že v příštích měsících se budou čas od času scházet a radit se.“ („Láskyplná milosrdenství Páně“, Liahona, květen 2005, 100.)

Přemítejte (nebo diskutujte s člověkem, který s vámi četl) o tom, proč nám může pomoci uvědomit si, že nás Bůh zná osobně.

Napište si do studijního deníku něco o nějaké situaci, kdy vám porozumění tomu, že vás Bůh zná osobně, určitým způsobem pomohlo, nebo si napište něco o tom, jak pochopení toho, že vás Bůh zná osobně, může ovlivnit rozhodnutí, která každý den činíte.
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

Prostudoval(a) jsem si Nauku a smlouvy 14–16 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem:

Poznámka k úkolu č. 2: Jedna možnost, jak lze formulovat zásadu uvedenou v Nauce a smlouvách 14:11, je tato: Když budeme Pánovi věrně pomáhat v Jeho díle, bude nám žehnat jak duchovně, tak časně.