Nauka a smlouvy 63

Úvod

V létě roku 1831, zatímco Prorok Joseph Smith dohlížel na zasvěcení pozemků v Independence ve státě Missouri, na kterých měli Svatí zbudovat Sion, se někteří členové Církve odvrátili od Pánových přikázání a dopustili se závažných hříchů. Prorok se vrátil do Kirtlandu v Ohiu 27. srpna a 30. srpna obdržel zjevení zaznamenané v Nauce a smlouvách 63. V tomto zjevení Pán varoval Svaté před následky zlovolnosti a vzpoury, slíbil, že požehná těm, kteří budou v posledních dnech věrní, a nabádal své služebníky, aby pamatovali na posvátnost Jeho jména.

Nauka a smlouvy 63:1–21

Pán varuje Svaté před následky zlovolnosti a vzpoury

Proč je podle vás důležité, abychom jako členové Církve Ježíše Krista žili podle svého přesvědčení?

Projděte si úvod k této lekci. Poté si přečtěte Nauku a smlouvy 63:1–2, 6 a zjistěte, co Pán řekl zlovolným a vzpurným.

Proč je podle vás důležité, aby členové Církve otvírali své srdce a naslouchali Pánovým slovům?

Povšimněte si slov „nechť nevěřící mlčí“ (NaS 63:6). V této době přestali někteří členové Církve věřit v její pravdivost a veřejně kritizovali Josepha Smitha a další církevní vedoucí. Jeden z nejhlasitějších kritiků Církve byl muž jménem Ezra Booth.

Než vstoupil do Církve, byl metodistickým duchovním. O Znovuzřízení se začal zajímat počátkem roku 1831, poté co četl v Knize Mormonově. S Johnem a Alicí Johnsonovými cestoval do Kirtlandu, aby se setkal s Prorokem. Paní Johnsonová trpěla revmatismem, který jí způsoboval bolesti, otoky a ztuhlost v paži. V době, kdy se poprvé setkala s Josephem Smithem, nebyla schopná už dva roky zvednout ruku k hlavě.

„Během rozhovoru se konverzace stočila na téma nadpřirozené dary, jaké byly udíleny za dnů apoštolů. Někdo řekl: ‚Tady paní Johnsonová má zchromlou ruku; dává nyní Bůh člověku na zemi moc, aby ji uzdravil?‘ Za několik okamžiků, kdy se konverzace stočila jiným směrem, [Joseph] Smith povstal, přešel místnost, vzal paní Johnsonovou za ruku a nesmírně vážně a důrazně řekl: ‚Ženo, ve jménu Pána Ježíše Krista ti přikazuji, buď zdráva,‘ a ihned opustil místnost. … Paní Johnsonová okamžitě a bez námahy zvedla [ruku] a druhého dne po návratu domů mohla bez potíží nebo bolestí vykonávat běžné domácí práce.“ (Haydn’s History of the Disciples, citováno v History of the Church, 1:215–216.)

Zamyslete se nad tím, jak byste se asi cítili, kdybyste byli svědky takového zázraku.

Ezra Booth byl krátce poté, co byl svědkem tohoto zázraku, pokřtěn.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 63:7–9 a zjistěte, čemu Pán učil o znameních a víře. Poté doplňte tuto zásadu: Víra nepřichází prostřednictvím .

Poté, co byl Ezra Booth pokřtěn, obdržel kněžství a byl vyslán na misii do státu Missouri. Tuto misii očividně započal s velikým očekáváním a předpokládal, že bude schopen obrátit mnoho lidí prostřednictvím toho, že bude ukazovat znamení a provádět zázraky. Ale poté, co krátce kázal, aniž by viděl výsledky, které očekával, se „odvrátil“ a odpadl. (Joseph Smith, History of the Church, 1:216.) Prorok Joseph Smith se o Ezru Boothovi vyjádřil takto: „Když ve skutečnosti poznal, že požehnáním předchází víra, pokora, trpělivost a soužení a že Bůh člověka ještě před tím, než ho oslaví, pokoří; [a] místo toho, ‚aby mu Spasitel udělil moc udeřit člověka a přimět ho, aby uvěřil‘, … byl pak zklamaný.“ (History of the Church, 1:216.)

Přečtěte si Nauku a smlouvy 63:10–12 a vyhledejte další zásady týkající se znamení a víry. Ve verši 10 byste si mohli označit slova a části textu, které učí této zásadě: Znamení přicházejí vírou, podle vůle Boží.

Ve studijním deníku vysvětlete, proč podle vás obdržíme znamení až poté, co uplatníme víru. Napište jeden nebo dva příklady lidí z písem, kteří byli svědky velikých znamení nebo zázraků, ale neprojevili trvalou víru nebo spravedlivost. (Potřebujete-li nápovědu, podívejte se na 1. Nefiho 17:43–45.)

Je užitečné pamatovat na to, že znamení a divy se navenek neprojevují vždy působivě. Často, když uplatňujeme víru, můžeme obdržet znamení nebo svědectví o pravdivosti evangelia nenápadně a soukromě. Víru můžeme uplatňovat prostřednictvím modlitby, studia písem, půstu, poskytování služby a života podle zásad evangelia.

Do studijního deníku si napište, jak vám nebo někomu, koho znáte, pomohlo uplatňování víry získat svědectví o pravdivosti evangelia.

Jak je uvedeno výše, kromě toho, že někteří členové Církve hledali znamení, rovněž se „odvrátili od přikázání“ (NaS 63:13) a dopouštěli se závažných hříchů. Přečtěte si Nauku a smlouvy 63:14–19 a vyhledejte některé z hříchů, kterých se dopustili. Abychom lépe porozuměli verši 17, mohlo by být užitečné si uvědomit toto: Smilník je člověk, který se dopouští sexuálního hříchu. Kouzelník je někdo, kdo se zapojuje do činností, které přivolávají vliv zlých duchů. Slova „jeze[ro], které hoří ohněm a sírou“ se používají jako metafora pro stav těžkého strádání, které čeká zlovolné poté, co zemřou. (Viz Mosiáš 3:27.) Slova „druhá smrt“ v Nauce a smlouvách 63:17 se týkají téhož. (Viz také Průvodce k písmům, „Smrt, duchovní“, scriptures.lds.org.)

V Nauce a smlouvách 63:16 byste si mohli označit slova, která učí této zásadě: Pokud hledíme na druhé s žádostivostí, nebudeme mít Ducha a zapíráme tím víru. Žádostivost zahrnuje i sledování pornografie.

Nauka a smlouvy 63:22–66

Pán slibuje požehnání těm, kteří budou v posledních dnech věrní

Ve zjevení zaznamenaném v Nauce a smlouvách 63 mluvil Pán o zkáze, která v posledních dnech dopadne na zlovolné, ale také dal Svatým mocná zaslíbení.

Když se budete učit o zkáze a požehnáních, o kterých hovořil Pán, označte u následujících vět, zda jsou pravdivé (P), či nepravdivé (N), poté co si přečtete příslušné verše z písem. V písmech byste si mohli označit důležité zásady, kterým se při plnění tohoto úkolu naučíte.

V posledních dnech se během válek zlovolní lidé zničí navzájem. (Viz NaS 63:32–33.)
Svatí snadno uniknou veškerým soudům a zkáze posledních dnů. (Viz NaS 63:34.)
Poté, co Ježíš Kristus znovu přijde, zničí všechny zlovolné lidi, kteří budou ještě na zemi. (Viz NaS 63:34.)
Ti, kteří jsou věrní, nakonec překonají všechny těžkosti tohoto života. (Viz NaS 63:47–48.)
Spravedliví lidé, kteří zemřou před Druhým příchodem, budou vzkříšeni, až přijde Spasitel na zemi. (Viz NaS 63:49.)
Spravedliví lidé, kteří budou žít na zemi v době Druhého příchodu, nikdy nezemřou. (Viz NaS 63:50–51.)

Věta 1 je pravdivá, věta 2 nikoli. Tato slova Proroka Josepha Smitha vysvětlují, proč není věta 2 pravdivá: „Je falešnou myšlenkou, že Svatí uniknou všem soudům, zatímco zlovolní budou trpět; neboť veškeré tělo je podrobeno utrpení a ,spravedliví stěží uniknou‘; přesto mnoho Svatých unikne, neboť spravedliví budou žít vírou; ale i tak mnozí spravedliví padnou za oběť nemoci, moru atd. pro slabost těla, a přesto budou spaseni v království Božím.“ (History of the Church, 4:11.)

Věty 3–5 jsou pravdivé, věta 6 nikoli.

Nauka a smlouvy 63:47 obsahuje Pánovo zaslíbení. Na základě tohoto verše doplňte tuto zásadu: Jestliže budeme , pak .

Jak vám Pán může pomoci „přem[áhat] svět“ v každodenním životě?

Jak Prorok Joseph Smith vysvětlil, v tomto životě nebudeme schopni uniknout všem obtížím tohoto světa. Budeme-li však spravedliví, „přesto bud[eme] spaseni v království Božím“. (History of the Church, 4:11.) Prostudujte si Nauku a smlouvy 63:49 a vyhledejte požehnání, která získají ti, kteří věrně přemáhají svět.

Svoji věrnost můžeme projevovat například prostřednictvím toho, jak používáme jméno Páně, jak je vysvětleno v Nauce a smlouvách 63:59–64. Při studiu těchto veršů vyhledejte slova a části textu, které učí této zásadě: Jméno Ježíše Krista je posvátné a musí být vyslovováno s pozorností. Mohli byste si v písmech označit slova a části textu, které této zásadě učí.

Do studijního deníku si napište některé situace, v nichž můžete vhodně použít jméno Ježíše Krista. Potom odpovězte na tyto otázky:
1. Proč podle vás používáme Spasitelovo jméno, když se modlíme, vydáváme svědectví a vykonáváme kněžské obřady?
2. Co můžete dělat pro to, abyste při používání Spasitelova jména pamatovali na to, že je posvátné a musí být vyslovováno s pozorností?

Tato zásada se netýká pouze Spasitelova jména. Přemýšlejte o tom, jaká další slova nebo předměty „přicházejí shůry“, a jsou tedy posvátné. Poté se zamyslete nad tím, jak se můžete ujistit, že o nich mluvíte „s pozorností“.

Starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že zásada týkající se jména Ježíše Krista, o které jste se dozvěděli, se rovněž týká jména Nebeského Otce: „V našem jazyce neexistují posvátnější nebo významnější slova, než jsou jména Boha Otce a Jeho Syna Ježíše Krista.“ („Reverent and Clean“, Ensign, May 1986, 50.)

Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

Prostudoval(a) jsem si Nauku a smlouvy 63 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: