V listopadu 1831 se sešla skupina starších na zvláštní konferenci v Hiramu v Ohiu. Jedním bodem diskuse na této konferenci bylo vydání zjevení, která obdržel Prorok Joseph Smith. Během tohoto setkání dal Pán Josephu Smithovi zjevení a označil je za předmluvu ke knize zjevení, která měla být vydána. Toto zjevení je nyní prvním oddílem Nauky a smluv. Pán dal později na konferenci zjevení, které je nyní zaznamenáno v Nauce a smlouvách 67. V daném zjevení Pán promluvil k bratřím, kteří měli otázky ohledně jazyka zjevení, která dal Prorokovi již dříve.
Přemýšleli jste někdy o tom, proč někteří lidé získají svědectví o zásadách evangelia, a jiní ne?
V listopadu 1831 se setkala skupina starších, včetně Proroka Josepha Smitha, aby diskutovali o vydání zjevení, která Prorok obdržel. Několik starších získalo svědectví, že ona zjevení jsou pravdivá. Někteří však možná stále jen doufali, že takové svědectví získají.
Na základě toho, co se dozvídáte ve verších 1–2, doplňte chybějící slova v této zásadě: Pán slyší moje a zná moje .
Obrázek
žena se modlí
Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak vám může znalost této zásady pomoci zlepšit své modlitby? Poté si napište něco o nějakém zážitku, který vám nebo někomu, koho znáte, pomohl získat duchovní potvrzení pravd evangelia.
Přečtěte si Nauku a smlouvy 67:3 a zjistěte, proč někteří starší neobdrželi požehnání, které jim Pán nabízel. Mohli byste si podtrhnout slova, která upoutají vaši pozornost.
Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak vám to, že dovolíte, aby vám do srdce vstoupil strach, může zabránit získat požehnání? Poté si vytvořte seznam věcí, z nichž mají lidé strach, který jim může bránit v tom, aby získali požehnání.
Zamyslete se nad Pánovou mocí, jejímž prostřednictvím nám může pomoci nahradit strach vírou. Jak může tato znalost někomu pomoci v tom, aby nadále prohluboval své svědectví?
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč máme následovat své církevní vedoucí, přestože jsou nedokonalí?
Přečtěte si úvod k 67. oddílu Nauky a smluv a verš 5 a zaměřte se na různé postoje, které někteří starší k daným zjevením zaujímali. (Vzpomeňte si na to, že první sbírka zjevení Josepha Smitha nesla název Kniha přikázání. Později byl název změněn na Nauku a smlouvy.) Povšimněte si, že v úvodu je napsáno, že „mnozí bratří vydali vážná svědectví“ o pravdivosti těchto zjevení. Avšak „došlo k určitým negativním rozmluvám ohledně jazyka použitého ve zjeveních“. Podle verše 5 si někteří starší mysleli, že se mohou „vyjadřovati nad meze jazyka [Josepha Smitha]“. Měli pocit, že k tomu, aby psali zjevení, jsou způsobilejší než Pánův pomazaný prorok, neboť byli pyšní na svoji vlastní inteligenci. (Viz 2. Nefi 9:28–29.)
Znovu si přečtěte Nauku a smlouvy 67:4 a verš 5. Zjistěte, jak Pán reagoval na obavy starších ohledně jazyka zjevení.
Proč bylo podle vás důležité, aby tito starší porozuměli tomu, že Pán ví, že pracuje prostřednictvím nedokonalých služebníků?
Přečtěte si Nauku a smlouvy 67:6–9 a vyhledejte výzvu, kterou dal Pán těm, kteří měli obavy ohledně jazyka zjevení.
William E. McLellin se rozhodl přijmout Pánovu výzvu napsat zjevení srovnatelné s těmi, která obdržel Joseph Smith. Joseph Smith ve svých dějinách napsal: „William E. M’Lellin, podle svého úsudku nejmoudřejší muž, který má více učenosti než zdravého rozumu, se snažil napsat přikázání podobné jednomu z nejmenších přikázání Páně, ale neuspěl; psát ve jménu Páně je nesmírná zodpovědnost. U starších a všech přítomných, kteří byli svědky tohoto marného pokusu člověka napodobit řeč Ježíše Krista, se obnovila víra v plnost evangelia a v pravdivost přikázání a zjevení, která Pán dal Církvi mým prostřednictvím; a starší projevili ochotu vydat svědectví o jejich pravdivosti celému světu.“ (History of the Church, 1:226.)
Po této události všichni starší, kteří byli přítomni, souhlasili, že podepíší dokument, v němž uvedou své formální svědectví týkající se pravdivosti zjevení obsažených v Knize přikázání.
Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
Proč mohl podle vás Joseph Smith, který měl omezené formální vzdělání, předkládat tato zjevení, ale William E. McLellin, kterému se dostalo dobrého vzdělání, to nedokázal?
Čemu se můžete z této zprávy naučit o vynášení soudů nad našimi vedoucími kvůli jejich nedokonalostem?
Zamyslete se nad svým závazkem následovat své vedoucí ve spravedlivosti, i přes nedokonalosti, které na nich vy nebo někdo jiný možná vidíte.
Pán radí svým následovníkům, jak se připravit na to, aby mohli snést Boží přítomnost
Do studijního deníku si nakreslete tabulku se dvěma sloupci. První sloupec nadepište slovem Odměna a ten druhý slovy Jak obdržet odměnu. Přečtěte si Nauku a smlouvy 67:10–14 a zaměřte se na odměnu, kterou Spasitel slíbil těmto bratřím, a na skutky, které jsou nutné k tomu, aby ji mohli obdržet. Své odpovědi si zapište do příslušných sloupců.
Co museli podle zmíněných veršů tito bratří udělat, aby mohli snést přítomnost Boží? (Slovo snášet znamená setrvávat nebo zůstávat na určitém místě.) Jestliže se zbaví žárlivosti a strachu a pokoří se, budou schopni snést přítomnost Boží.
Jak je zaznamenáno v Nauce a smlouvách 67:13, těmto bratřím se dostalo povzbuzení, aby „pokrač[ovali] s trpělivostí“, dokud nebudou zdokonaleni. Přečtěte si tato slova presidenta Dietera F. Uchtdorfa z Prvního předsednictva, která učí tomu, jak je v procesu, jehož prostřednictvím se stáváme dokonalými, důležitá trpělivost:
Obrázek
President Dieter F. Uchtdorf
„V 60. letech začal jeden profesor na Stanfordské univerzitě s jednoduchým experimentem, při němž zkoumal sílu vůle u čtyřletých dětí. Dal před ně veliký žvýkací bonbon a poté jim řekl, že ho mohou sníst hned, anebo – pokud počkají 15 minut – mohou mít bonbony dva.
Pak nechal děti o samotě a za polopropustným zrcadlem sledoval, co se stane. Některé děti snědly bonbon okamžitě; jiné to vydržely, než se poddaly pokušení, jen několik minut. A pouze 30 procent dětí dokázalo počkat.“ („Pokračujte s trpělivostí“, Liahona, květen 2010, 56.)
Jak by se podle vašeho názoru mohl týkat profesorův experiment a to, co zjistil, dnešní mládeže?
President Dieter F. Uchtdorf poté hovořil o závěrech z experimentu se žvýkacími bonbony:
Obrázek
President Dieter F. Uchtdorf
„Nicméně s postupem let profesor tyto děti i nadále sledoval a začal pozorovat zajímavý vztah: děti, které nedokázaly počkat, to měly později v životě těžší a měly více problémů s chováním, zatímco ty, které počkaly, se zdály být optimističtější a lépe motivované, měly lepší známky i příjmy a měly zdravější vztahy.
Z jednoduchého experimentu s dětmi a bonbony se nakonec stala významná studie, podle níž je schopnost čekat – být trpělivý – klíčovou charakterovou vlastností, jež může předpovědět budoucí životní úspěch. …
Čekání může být těžké. Vědí to jak děti, tak dospělí. Žijeme ve světě nabízejícím rychlé občerstvení, rychlé zasílání zpráv, filmy na přání a okamžité odpovědi na ty nejbanálnější i nejhlubší otázky. Neradi na něco čekáme. …
Trpělivost – schopnost dočasně odložit vlastní touhy – je ušlechtilou a vzácnou ctností. Chceme to, co chceme, a chceme to hned. Proto se již samotná představa trpělivosti může zdát nepříjemná, a občas i otravná.
Avšak nejsme-li trpěliví, nemůžeme těšit Boha; a nemůžeme se stát dokonalými. Trpělivost je v podstatě očišťující proces, jenž tříbí rozum, prohlubuje štěstí, usměrňuje skutky, a poskytuje naději na klid.“ („Pokračujte s trpělivostí“, 56.)
Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Proč je podle vás nezbytné, abyste byli trpěliví, když se snažíte být hodni toho, abyste mohli snést přítomnost Boží? Také se na několik minut zamyslete nad určitými oblastmi svého života, ve kterých možná potřebujete mít více trpělivosti se sebou samými i s druhými. Pokud se na to cítíte, napište si cíl, ve kterém si stanovíte, že budete ve své snaze stát se čistými před Bohem trpělivější.
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:
Prostudoval(a) jsem si Nauku a smlouvy 67 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: