Nauka a smlouvy 128:12–25

Úvod

Tato lekce se zabývá druhou částí dopisu, který napsal Prorok Joseph Smith Svatým na začátku září 1842. V této části dopisu Prorok učil o spasení živých a mrtvých. Rovněž vybízel Svaté, aby věrně vykonávali práci za mrtvé, a vyjádřil radost ze Znovuzřízení evangelia.

Nauka a smlouvy 128:12–18

Joseph Smith učí o spasení živých a mrtvých

Představte si, že jdete na den otevřených dveří do chrámu s některým ze svých přátel, který není členem Církve. Když procházíte křtitelnicí, váš přítel se zeptá: „Proč jste křtěni za mrtvé lidi?“ Také se vás zeptá: „Mluví se o křtu za mrtvé v Bibli?“

Při studiu dnešní lekce odhalíte zásady, které vám pomohou na tyto otázky odpovědět.

Z předchozí lekce si možná vzpomenete, že v září 1842 se Prorok Joseph Smith skrýval před těmi, kteří se ho snažili protiprávně zatknout. Zatímco se ukrýval, napsal Svatým dopis. A v tomto dopise je učil o křtu za mrtvé.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 128:12–13 a zaměřte se na to, čemu Joseph Smith učil o symbolice křtu.

Do studijního deníku si napište několik řádků, ve kterých vysvětlíte, jak byste mohli na základě nauk ve verších 12–13 pomoci někomu porozumět tomu, proč je křest vykonáván ponořením.

Při čtení Nauky a smluv 128:14 si všimněte toho, jak Joseph Smith zdůrazňoval, že je důležité vést o práci na spasení pro mrtvé záznam přijatelný pro Pána.

Prostudujte si Nauku a smlouvy 128:15 a vyhledejte důvody pro vykonávání křtů za mrtvé.

Slova „oni bez nás nemohou býti učiněni dokonalými“ ve verši 15 znamenají, že naši předkové, kteří zemřeli bez evangelia, nemohou pokračovat směrem k dokonalosti, dokud za ně nejsou vykonány spásné obřady evangelia.

Přečtěte si níže uvedené informace a označte si slova, z nichž je patrné, jak můžete pomoci svým předkům, kteří zemřeli, aniž přijali evangelium:

„Vaši zesnulí předkové žijí na místě zvaném duchovní svět. Mají příležitost slyšet a přijmout evangelium Ježíše Krista. Nemohou však přijmout obřady evangelia sami za sebe a nemohou činit pokrok, dokud za ně tyto obřady nevykoná někdo jiný.

Je vaší výsadou a zodpovědností dát svým předkům tento dar tím, že je najdete a zajistíte, aby za ně byly vykonány obřady v chrámu. Oni se pak mohou rozhodnout, zda práci, která za ně byla vykonána, přijmou, nebo ne.“ (Member’s Guide to Temple and Family History Work [2009], 2.)

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jaké pocity k vám budou podle vašeho názoru chovat vaši předkové, když se za ně necháte pokřtít? Pokud jste měli příležitost účastnit se křtů za mrtvé, napište si také to, co jste během této zkušenosti pociťovali.

Znovu si projděte Nauku a smlouvy 128:15 a vyhledejte další důvod pro vykonávání křtů za mrtvé. Na základě toho, co, jste se dozvěděli, doplňte tuto nauku: Spasení našich zesnulých předků je pro naše spasení.

Při dalším studiu Nauky a smluv 128 přemítejte o tom, proč je práce na rodinné historii a chrámová práce za naše zesnulé předky nezbytná pro naše spasení.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 128:16–17 a vyhledejte učení apoštola z Nového zákona a proroka ze Starého zákona. Proč by mohlo být užitečné vědět, že Bible obsahuje učení o práci za mrtvé?

Už jste se někdy zblízka podívali na kovový řetěz? Aby byl řetěz dost silný, je každý jeho článek poté, co je spojen s dalším článkem, svařen.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 128:18 a zjistěte, co mají články řetězu společného s tím, čemu učil Prorok Joseph Smith o křtu za mrtvé. (Pamatujte na to, že dispensace je období, kdy Pán zjevuje nauky svého evangelia, obřady a kněžství. [Viz Průvodce k písmům, „Dispensace“.] Slovem děti v tomto verši jsme myšleni my a slovem otcové jsou myšleni naši předkové.)

Do písem poblíž verše 18 byste si mohli napsat tuto nauku: Křest za mrtvé nám pomáhá navždy se spojit se svými předky.

Kromě křtu máme ještě další spásné obřady: konfirmaci, vysvěcení k Melchisedechovu kněžství (pro muže), chrámové obdarování a obřad pečetění – tyto obřady jsou nezbytné pro zajištění stmelujícího článku mezi námi a našimi předky.

Aby se prohloubilo vaše porozumění pravdám v Nauce a smlouvách 128, prostudujte si tato slova presidenta Josepha Fieldinga Smitha:

„Někteří členové Církve si kladou otázku, co bylo vlastně myšleno slovy Proroka, když řekl, že bez svých mrtvých nemůžeme být učiněni dokonalými. Nedosáhne snad ten, kdo dodržuje Pánova přikázání a kdo je, pokud jde o něho samotného, věrný a pravdivý, dokonalosti? Ano, za předpokladu, že jeho způsobilí mrtví také získají stejné výsady, neboť je nutné, aby existovala rodinná organizace, rodinná jednotka, a aby bylo každé pokolení spojeno s řetězcem pokolení minulých, jež mu předcházejí, aby to organizaci rodiny přineslo dokonalost. Díky tomu budeme nakonec jednou velkou rodinou, jejíž hlavou bude Adam – Michal, archanděl předsedající svému potomstvu.“ (Doctrines of Salvation, comp. Bruce R. McConkie, 3 vols. [1954–1956], 2:175.)

Proč je podle Nauky a smluv 128:18 důležité být součástí tohoto řetězce lidí, kteří jsou vzájemně spojeni a zpečetěni?

Níže uvedená slova vám mohou pomoci porozumět tomu, k čemu se vztahuje prokletí zmíněné ve verši 18.

President Joseph Fielding Smith řekl: „Pokud nebude existovat stmelující článek mezi otci a dětmi, což je práce za mrtvé, pak budeme všichni zavrženi; celé Boží dílo se zhroutí a bude zcela promarněno.“ (Doctrines of Salvation, 2:122.)

Starší L. Tom Perry z Kvora Dvanácti apoštolů učil: „Věčná rodina je ústřední částí evangelia našeho Spasitele. Neměl by důvod vrátit se na zemi, aby vládl a panoval nad svým královstvím, pokud by pro děti našeho Otce v nebi nebyla založena věčná rodinná jednotka. Když rozumíme věčné roli rodiny, vyživování a rozvíjení silných rodinných pout získá ještě větší význam.“ („Mladí lidé vznešeného dědictví“, Liahona, leden 1999, 88.)

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Proč je na základě toho, čemu jste se naučili během studia Nauky a smluv 128, práce na rodinné historii a chrámová práce nezbytná pro naše spasení?

Nauka a smlouvy 128:19–25

Joseph Smith vyjadřuje radost ze Znovuzřízení evangelia a povzbuzuje Svaté k tomu, aby věrně vykonávali práci na spasení mrtvých

Vzpomeňte si na okamžik, kdy jste měli radost z nějaké velmi dobré zprávy, kterou jste se dozvěděli. Když jste se ji dozvěděli, chtěli jste se o ni podělit s ostatními? Proč?

Přečtěte si Nauku a smlouvy 128:19. Vyhledejte „zvěsti“, které jsme podle slov Proroka Josepha Smitha obdrželi.

V jakém smyslu je evangelium Ježíše Krista hlasem veselí pro žijící a mrtvé?

V Nauce a smlouvách 128:20–21 čteme o některých zážitcích, které měl Joseph Smith s nebeskými posly, když bylo skrze něj znovuzřizováno evangelium.

Jednou z pravd, které se z těchto veršů dozvídáme, je ta, že klíče, moci a pravomoc předešlých dispensací byly znovuzřízeny v dispensaci plnosti časů. Zvažte možnost napsat si tuto zásadu do písem nebo do studijního deníku.

President John Taylor řekl: „Kdybyste se Josepha zeptali, jakého vzezření je Adam, hned by vám to řekl; řekl by vám, jak je vysoký a jak vypadá a vše o něm. Mohli byste se ho zeptat na to, jací byli Petr, Jakub a Jan, a on by vám to uměl popsat. Proč? Protože je viděl.“ (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 103.)

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak vědomí toho, že bylo evangelium znovuzřízeno na zemi prostřednictvím nebeských poslů, ovlivňuje vaši víru a svědectví o Znovuzřízení?

Nauka a smlouvy 128:22–23 obsahuje vyjádření radosti, kterou Prorok Joseph Smith pociťoval díky tomu, že byly znovuzřízeny klíče kněžství a že Svatí mohli pomáhat spasit mrtvé. Při studiu těchto veršů byste si mohli označit slova, která pro vás mají nějaký zvláštní význam.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 128:24 a zjistěte, jakou oběť měli Svatí podle Prorokových pokynů přinést Pánu. Co můžete udělat pro to, abyste do této knihy něčím přispěli?

Přemítejte o této pravdě: Když pracujeme na rodinné historii a vykonáváme chrámové obřady za své předky, přinášíme Pánu spravedlivou oběť. Zatímco budete přemýšlet o této pravdě, přečtěte si tato slova staršího Davida A. Bednara z Kvora Dvanácti apoštolů, ve kterých popsal vaši roli v práci na spasení zemřelých:

„Mnozí z vás si možná myslí, že na rodinné historii mají pracovat především starší lidé. Já však nevím o žádném věkovém omezení z písem nebo z pokynů od církevních vedoucích, které by vyhrazovalo tuto důležitou službu jen dospělým ve zralém věku. Jste synové a dcery Boží, děti smlouvy a budovatelé království. Nemusíte čekat na dosažení určitého věku, abyste mohli plnit svou zodpovědnost pomáhat v práci spasení lidské rodiny. …

Není náhoda, že [určité] nástroje přišly v době, kdy jsou mladí lidé tak dobře obeznámeni s širokou paletou informačních a komunikačních technologií. … Schopnosti a nadání, které zjevně mají mnozí mladí lidé v dnešní době, jsou přípravou k tomu, abyste mohli přispívat k práci na spasení.

„Vyzývám mladé členy Církve, aby poznávali a pociťovali ducha Eliášova. Povzbuzuji vás, abyste studovali, abyste vyhledávali své předky a abyste se připravili na vykonávání zástupných křtů v domě Páně za své zemřelé příbuzné. (Viz NaS 124:28–36.) A naléhavě vás žádám, abyste pomáhali druhým vyhledávat jejich rodinnou historii.“ („Srdce dětí se obrátí“, Liahona, listopad 2011, 26.)

Abyste mohli v praxi uplatnit to, o čem jste se dnes učili, naplánujte si, že pomůžete některým svým předkům získat chrámové obřady. Na přípravě tohoto plánu byste mohli spolupracovat s rodiči nebo s místním poradcem sboru nebo odbočky pro rodinnou historii. Napište si tento plán do studijního deníku asi takto:
1. Můj plán k vyhledání jmen předků, kteří potřebují chrámové obřady:
2. Můj plán k provádění chrámové práce za mé předky: (Je-li to možné, naplánujte si, že navštívíte chrám, abyste přijali křty a konfirmace za předky, které vyhledáte.)
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

Prostudoval(a) jsem si Nauku a smlouvy 128:12–25 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: