Nauka a smlouvy 60–62

Úvod

8. srpna 1831 se Prorok Joseph Smith spolu s deseti staršími chystal vydat z Independence v Missouri zpátky do Ohia. Pán těmto starším nařídil, aby cestou kázali evangelium – tento pokyn je nyní zaznamenán v Nauce a smlouvách 60. Třetího dne cesty se skupina dostala na řece Missouri do nebezpečné situace. Během následujících dvou dnů, 12. a 13. srpna, obdržel Prorok Joseph Smith od Pána dvě zjevení. Tato zjevení jsou nyní zaznamenána v Nauce a smlouvách 61 a 62. Obsahují slova ponaučení, varování, útěchy a povzbuzení.

Nauka a smlouvy 60

Pán přikazuje starším, aby cestou z Missouri do Ohia kázali evangelium

Vzpomeňte si na nějaký okamžik, kdy jste váhali říct lidem o své víře nebo jste se zdráhali podělit o své svědectví o evangeliu.

Pán pokáral některé starší, kteří cestovali do Independence v Missouri. Přečtěte si Nauku a smlouvy 60:1–2, abyste se dozvěděli, proč se Pán na několik těchto starších zlobil. To, co se dozvíte, byste si mohli označit.

Starší, o kterých se zmiňují verše 1–2, cestovali z Ohia do Independence v Missouri, aby se mohli zúčastnit zasvěcení země a chrámového pozemku. Pán jim přikázal, aby cestou do Missouri kázali evangelium druhým. (Viz NaS 52:9–10.) Někteří starší však tohoto přikázání nebyli poslušni. Pán řekl: „Nechtějí otvírati ústa svá, ale skrývají hřivnu, kterou jsem jim dal.“ (NaS 60:2.) Jinými slovy, nedělili se o svědectví o evangeliu.

Proč se podle Nauky a smluv 60:2 někteří starší nedělili o svědectví s druhými?

Přečtěte si Nauku a smlouvy 60:3, abyste zjistili, co se může stát, když se nedělíme o svědectví.

Do písem byste si mohli napsat tuto zásadu: Když se o své svědectví nebudeme dělit, můžeme ho ztratit. Sdílení svědectví se netýká pouze formálních svědectví, která vydáváme na církevních shromážděních. Někteří členové Církve, kteří nikdy nemluví na církevních shromážděních nebo mluví jen zřídkakdy, se o své svědectví dělí tím, jak žijí. Někteří svědčí o evangeliu tím, jak snášejí zdravotní problémy či jiné těžkosti. Jiní vydávají neformální svědectví členům rodiny nebo přátelům, když vyjadřují naději a víru.

President Boyd K. Packer z Kvora Dvanácti apoštolů učil, jak je důležité dělit se o svědectví:

„Duch Kristův a svědectví o Kristu se dostaví a zůstanou v nás v největší míře tehdy, když, a pouze pokud, se o ně budeme dělit. V tom spočívá samotná podstata evangelia.

Není to snad dokonalý projev křesťanství? Nelze je nalézt, udržet ani rozhojnit, pokud a dokud nebudete ochotni se o ně dělit. Právě tím, že je ochotně dáváme, je pro sebe získáváme.“ („The Candle of the Lord“, Ensign, Jan. 1983, 55.)

Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
1. Kdy jste pocítili, že vaše svědectví roste, protože jste se o ně s někým podělili?
2. Kdy byste mohli mít, například během příštího týdne, příležitost podělit se o svědectví?

Ve zbývající části Nauky a smluv 60 si přečtete, že Pán těmto starším přikázal, aby cestou zpět do Ohia hlásali evangelium. Při studiu byste si mohli podtrhnout slova, která se týkají vydávání svědectví, jako například „oznamují slovo mé“ či „káží“.

Nauka a smlouvy 61

Pán dává Proroku Josephu Smithovi a dalším starším pokyny na cestě do Ohia

Prorok Joseph Smith spolu s deseti staršími, kteří s ním cestovali v kánoi po silném proudu řeky Missouri, zjistili, že se ocitli v nebezpečí. Při četbě následujícího vyprávění přemýšlejte o tom, jak byste se asi cítili, kdybyste tam byli.

Joseph Smith vzpomínal, že třetího dne „se projevila mnohá nebezpečí tak běžná na západních vodách; a poté, co jsme se utábořili na břehu řeky, … bratr [William W.] Phelps v přímém vidění za denního světla spatřil ničitele v jeho nejhroznější moci jedoucího na tváři vod; ostatní slyšeli hluk, ale vidění nespatřili“. (History of the Church, 1:203.) Předtím, než měl toto vidění, „vyvstaly mezi bratřími určité spory a nepříjemné pocity“. (B. H. Roberts, A Comprehensive History of the Church, 1:262–263.) Ten večer bratří probrali své neshody, a většina z nich byla schopna si navzájem odpustit. Příštího rána se Joseph modlil a obdržel zjevení, které je zaznamenáno v Nauce a smlouvách 61.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 61:2, 20, 36–37 a označte si slova, která těmto bratřím nejspíš přinesla útěchu.

Kromě toho, že Pán těmto starším odpustil hříchy, učil také tomu, že v posledních dnech nastanou na vodách „mnohá zničení“. (Viz NaS 61:5, 14–19.) Pán také mluvil o své moci. Přečtěte si Nauku a smlouvy 61:1, 6, 10 a zaměřte se na to, čemu Pán učil o své moci.

Kvůli vidění ničitele na vodách, které měl William W. Phelps, se mnozí domnívali, že Satan má moc nad vodami. Nicméně Nauka a smlouvy 61:1 potvrzuje, že veškerou moc má Pán. K tomu patří i moc nad vodami.Verše 6 a 10 potvrzují, že Pán má schopnost nás zachovat neboli ochránit. Do písem byste si mohli napsat tuto zásadu: Pán má veškerou moc a je schopen nás zachovat.

Zbývající část Nauky a smluv 61 obsahuje další Pánovy pokyny těmto starším, když je vedl na cestě zpět do Ohia.

Nauka a smlouvy 62

Pán chválí věrnost skupiny starších cestujících do Independence v Missouri

V níže uvedené tabulce napište „X“ vedle otázek, na kterých podle vás Pánu záleží nejvíce.

	Mám jít v neděli na shromáždění?
	Mám si na shromáždění obléci černou nebo zelenou sukni? Mám si na shromáždění vzít červenou nebo modrou kravatu?
	Mám sloužit na misii? Jestliže ano, kdy?
	Když mi maminka nabídne, že uvaří mé oblíbené jídlo, co si mám vybrat?

V závislosti na situaci mohou být mnohá rozhodnutí, která činíme, pro Pána důležitá, zatímco jiná ne. Ve zjevení zaznamenaném v Nauce a smlouvách 60–62 Pán pomohl starším své Církve porozumět tomu, že Mu na některých jejich rozhodnutích záleží více než na jiných. Při dalším studiu těchto zjevení můžete získat pochopení, které vás povede při rozhodování.

Abyste porozuměli historickým souvislostem v Nauce a smlouvách 62, přečtěte si úvod k tomuto oddílu.

Starší, o kterých se zmiňuje úvod k oddílu, cestovali do Independence v Missouri pomaleji než někteří další, protože se usilovně snažili kázat evangelium. Výsledkem bylo to, že zmeškali konferenci, na které byla zasvěcena země a chrámový pozemek.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 62:1–3 a vyhledejte příklady požehnání, jež přicházejí k těm, kteří káží evangelium a dělí se o své svědectví.

Projděte si odkazy na verše z písem uvedené v levém sloupci níže uvedené tabulky. Do příslušných sloupců napište to, na čem Pánu záleželo, a to, na čem Mu nezáleželo.

	Na čem Pánu záleželo?	Na čem Pánu nezáleželo?
NaS 60:5
NaS 61:21–22
NaS 62:5–7

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku týkající se veršů z tabulky, které jste si prostudovali: Jakých rozdílů jste si všimli mezi tím, na čem Pánu záleželo, a tím, na čem nikoli?

V následujícím citátu staršího Davida A. Bednara z Kvora Dvanácti apoštolů si podtrhněte slova nebo části textu, které vám pomáhají porozumět tomu, čemu Pán učil starší, když řekl, že na něčem Mu záleželo, zatímco na něčem jiném nikoli:

„Je jasné, že Spasitel neříkal těmto misionářům, že se nestará o to, co dělají. Spíše kladl důraz na to, že je důležité dát to nejdůležitější na první místo a zaměřit se na to, co je správné. … To podstatné byla práce, kterou byli povoláni vykonat; jak se tam dostanou, bylo sice důležité, ale nebylo to podstatné.“ („Rezervoár živé vody“, [fireside Církevního vzdělávacího systému pro mladé dospělé, 4. února 2007], 4; LDS.org.)

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak vás může vzor toho, na čem Pánu záleží a na čem Mu nezáleží, vést při rozhodování?

Přečtěte si Nauku a smlouvy 62:8 a zaměřte se na dvě věci, na které se můžeme spolehnout, když se rozhodujeme. Poté dokončete tuto zásadu doplněním prázdných míst: Když se rozhodujeme, máme se spoléhat na a na .

Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
1. Proč je podle vás důležité spoléhat se jak na vlastní úsudek, tak na vedení Ducha?
2. Kdy například jste se rozhodli na základě svého úsudku a vedení Ducha? Jak jste díky tomu byli požehnáni?

Přemítejte o tom, jak můžete jednat podle jedné nebo více zásad, kterým jste se naučili při studiu Nauky a smluv 60–62.

Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

Prostudoval(a) jsem si Nauku a smlouvy 60–62 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: