6. blok: 3. den

Nauka a smlouvy 20:37, 68–84

Úvod

Díky zorganizování Církve 6. dubna 1830 mohou děti Nebeského Otce na celém světě v posledních dnech přijímat kněžské obřady. Ještě před tímto dlouho očekávaným dnem začal Pán zjevovat Proroku Josephu Smithovi požadavky ke křtu a způsob jeho provádění a také to, co se očekává od členů Jeho Církve, a podrobnosti týkající se vykonávání obřadu svátosti.

Nauka a smlouvy 20:37, 68–74

Jsou vysvětleny požadavky ke křtu a způsob jeho provádění

Co byste řekli příteli-nečlenovi, který se vás zeptá: „Co musím udělat, abych mohl být pokřtěn do tvé církve?“

Přečtěte si Nauku a smlouvy 20:37 a zaměřte se na požadavky, jež Pán stanovil pro ty, kteří si přejí stát se členem Církve. Jednotlivé požadavky, které v tomto verši objevíte, byste si mohli označit.

Mohlo by být užitečné vědět, že přijít se srdcem zlomeným a duchem zkroušeným znamená být pokorný a přijímat vůli Boží. Znamená to také pociťovat hlubokou lítost nad hříchem a mít upřímnou touhu činit pokání.

Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil: „Když lidé v dávných dobách chtěli uctívat Pána a usilovali o Jeho požehnání, často Mu přinášeli nějaký dar. Například když šli do chrámu, přinášeli s sebou oběť, která byla dána na oltář. Po svém usmíření a vzkříšení Spasitel řekl, že již nebude přijímat zápalné oběti zvířat. Darem neboli obětí, kterou bude nyní přijímat, je ‚srdce zlomené a duch zkroušený‘. [3. Nefi 9:20.] Když usilujete o požehnání obrácení, můžete Pánovi obětovat dar svého zlomeného neboli kajícného srdce a svého zkroušeného neboli poslušného ducha. Ve skutečnosti je to dar sama sebe – toho, čím jste a čím se stáváte.“ („Až se obrátíš“, Liahona, květen 2004, 12.)

Proč podle vás musí člověk projevovat tyto rysy, než může být pokřtěn?

Na základě toho, co se dozvídáte z Nauky a smluv 20:37, doplňte tuto zásadu: Když jsme pokřtěni, dosvědčujeme neboli projevujeme, že .

Přemítejte o tom, jak se vám daří žít podle své smlouvy křtu.

Co byste řekli svému příteli-nečlenovi, kdyby se vás zeptal ještě na toto: „Jak jsou lidé ve vaší církvi křtěni?“

Přečtěte si Nauku a smlouvy 20:72–74 a označte si způsob křtu, jak ho popsal Pán. Z těchto veršů se dozvídáme, že křest musí být vykonán ponořením a někým, kdo je nositelem řádné pravomoci. (Viz také 3. Nefi 11:21–27.)

Jak byste odpověděli, kdyby vám váš přítel položil ještě třetí otázku: „Co se vyžaduje od lidí poté, co byli pokřtěni a stali se členy tvé církve?“

Přečtěte si Nauku a smlouvy 20:68–69 a zjistěte, co od nás Pán očekává poté, co jsme byli pokřtěni. Tato očekávání byste si mohli v písmech označit.

V Nauce a smlouvách 20:68 nám Pán říká, že nové členy mají po křtu a před konfirmací učit starší. Když v dnešní době učí misionáři zájemce před křtem misionářským lekcím, mohou tito lidé obdržet dar Ducha Svatého brzy po křtu.

Z Nauky a smluv 20:69 se dozvídáme, jak můžeme projevit neboli prokázat svou způsobilost poté, co jsme pokřtěni. Pomocí Pánova pokynu v tomto verši doplňte tuto zásadu: Po křtu prokazujeme Pánu svou způsobilost .

1. Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:

   1. Proč je důležité, abyste po křtu zůstali způsobilí?

   2. Co podle vás znamená projevovat neboli prokazovat něco „zbožným kráčením a řečí“?

2. V brožurce Pro posílení mládeže si přečtěte oddíl nazvaný „Řeč“ ([2012], 20–21) a zjistěte, jak se může mladý člověk projevovat „zbožným kráčením a řečí“. Do studijního deníku si napište něco o zážitcích, kdy jste byli svědky toho, jak toto druzí činí. Jak podle vás ovlivňují skutky a postoj takovéhoto člověka lidi kolem něj?

Přemítejte o tom, jak se budete sami v následujících dnech projevovat „zbožným kráčením a řečí“.

Nauka a smlouvy 20:75–79

Pán udílí pokyny týkající se vykonávání obřadu svátosti

Navštívil s vámi někdy někdo z přátel, kteří nejsou členy Církve, shromáždění svátosti? Pokud ano, jak jste mu nebo jí vysvětlili obřad svátosti? Pokud jste tuto příležitost ještě neměli, co byste řekli tomuto příteli, abyste mu pomohli svátost pochopit?

Přečtěte si Nauku a smlouvy 20:75 a zjistěte, co Pán přikázal všem členům Církve, aby dělali často.

V pozdějším zjevení Pán vysvětlil: „Nezáleží na tom, co budete jísti nebo co budete píti, když přijímáte svátost, pakliže to činíte s okem upřeným na slávu mou – pamatujíce před Otcem tělo mé, které bylo pro vás položeno, a krev mou, která byla prolita na odpuštění hříchů vašich.“ (NaS 27:2.) Dnes používáme místo vína při svátosti vodu, „na památku krve [Ježíše Krista], která byla pro [nás] prolita“ (NaS 20:79).

Proč jsme podle vás nabádáni k tomu, abychom společně často přijímali svátost? Starší Melvin J. Ballard z Kvora Dvanácti apoštolů mluvil o jednom konkrétním požehnání, které se dostavuje tehdy, když svátost přijímáme každý týden:

„Chceme, aby každý Svatý posledních dnů přicházel ke stolu se svátostí, protože to je to místo pro sebezpytování a sebezkoumání, kde se můžeme učit upravit svůj směr, dát si život do pořádku a uvést sebe samého do souladu s učením Církve i se svými bratřími a sestrami. …

To, co může zajistit bezpečí každému muži a každé ženě, je přistoupit každý sabatní den ke stolu se svátostí. Za týden se nedostaneme příliš daleko – ne natolik, abychom při procesu sebezkoumání nemohli napravit chyby, kterých jsme se dopustili. … Cesta ke stolu se svátostí je pro Svaté posledních dnů cestou bezpečí.“ (Bryant S. Hinckley, Sermons and Missionary Services of Melvin Joseph Ballard [1949], 150–151.)

Přemítejte o tom, proč by pro vás každotýdenní přijímání svátosti mohlo představovat ochranu.

3. Abyste zjistili, proč je svátost pro vás cestou bezpečí, napište si do studijního deníku tyto dva nadpisy:

   Když přijímáme svátost, dosvědčujeme, že:	Jsme-li věrni slibům, které během svátosti činíme, Pán nám slibuje, že:

   Přečtěte si Nauku a smlouvy 20:77–79 a zjistěte, co dosvědčujeme nebo slibujeme, když přijímáme svátost. To, co najdete, si napište do deníku pod nadpis „Když přijímáme svátost …“. Pak si tyto verše přečtěte znovu a zaměřte se na to, co slibuje Pán. To, co najdete, si napište do deníku pod nadpis „Jsme-li věrni …“.

Znovu si projděte požadavky ke křtu v Nauce a smlouvách 20:37. Jaké podobnosti vidíte mezi smlouvou, kterou uzavíráme při křtu, a sliby, jež činíme při svátosti?

Když přijímáte svátost, obnovujete smlouvu, kterou jste uzavřeli, když jste byli pokřtěni a konfirmováni.

4. Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:

   1. Jak můžete projevovat ochotu vzít na sebe jméno Ježíše Krista?

   2. Co můžete například udělat pro to, abyste během týdne pamatovali na Spasitele? (Viz také Mosiáš 18:8–10.)

   3. Jak vám přijímání svátosti pomáhá projevovat se „zbožným kráčením a řečí“ (NaS 20:69)?

Přečtěte si tato slova o dodržování a obnovování smlouvy křtu: „Když dodržujete smlouvu křtu, získáváte velká požehnání. Když ji obnovujete, Pán obnovuje zaslíbené odpuštění vašich hříchů. Očištěni od hříchu jste schopni „vždy míti jeho Ducha, aby byl s [vámi]“ (NaS 20:77). Stálé společenství Ducha je jedním z největších darů, které můžete obdržet ve smrtelnosti. Duch vás bude doprovázet po cestách spravedlivosti a pokoje a povede vás k věčnému životu s vaším Nebeským Otcem a s Ježíšem Kristem.“ (Věrni víře – slovník evangelia [2004], 150–151.)

5. Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak nás může to, když pochopíme požehnání vyplývající ze společenství Ducha Svatého, podporovat v tom, abychom ctili svou smlouvu křtu?

Starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že když způsobilým přijímáním svátosti obnovujeme svou smlouvu křtu, můžeme se těšit z požehnání služby andělů:

„Nezbytné kroky týkající se odpuštění hříchů jsou vykonávány prostřednictvím spásného obřadu křtu a obnovujícího obřadu svátosti. …

Tyto obřady Aronova kněžství [jsou] také nezbytné pro službu andělů. …

Andělské poselství může být předáno hlasem nebo pouhými myšlenkami či pocity vnuknutými do mysli. …

Většinu andělských komunikací lze spíše pociťovat či slyšet než vidět. …

Obecně, požehnání duchovního společenství a komunikace jsou dosažitelná pouze pro ty, kteří jsou čistí. … Prostřednictvím křtu a svátosti, což jsou obřady Aronova kněžství, jsme očištěni od svých hříchů a je nám slíbeno, že když budeme dodržovat své smlouvy, budeme mít Jeho Ducha stále s sebou. Věřím, že tento slib se netýká pouze Ducha Svatého, ale také služby andělů, protože ‚andělé mluví mocí Ducha Svatého; pročež, oni mluví slova Kristova‘. (2. Nefi 32:3.) A tak nositelé Aronova kněžství otevírají dveře všem členům Církve, kteří přijímají svátost a jsou jí hodni, aby se těšili ze společenství Ducha Páně a ze služby andělů.“ („Aronovo kněžství a svátost“, Liahona, leden 1999, 45.)

Přemítejte o tom, jak se tento týden připravíte na přijetí svátosti.

Nauka a smlouvy 20:80–84

Církevní záznamy o členství mají být řádně spravovány

Nauka a smlouvy 20:81–84 obsahuje Pánovy pokyny týkající se toho, že nositelé kněžství byli v počátcích Církve vedeni k tomu, aby zaznamenávali jména lidí, kteří vstoupili do Církve. Tyto seznamy měli přinášet na církevní konference, aby mohly být vedeny v knize. Jména lidí, kteří od Církve odpadli, byla vymazána. A členové Církve, kteří se stěhovali z jednoho místa na jiné, si s sebou museli vzít osvědčení o členství, aby ho předali novému vedoucímu kněžství. V dnešní době církevní vedoucí nadále řádně spravují záznamy o členství a používají k tomu efektivnější metody.

6. Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

   Prostudoval(a) jsem si Nauku a smlouvy 20:37, 68–84 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

   Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: