Nauka a smlouvy 21–23

Úvod

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů byla oficiálně zorganizována 6. dubna 1830. První bohoslužby se účastnilo téměř 60 lidí. Shromáždění sestávalo z modliteb, vyjádření podpory, vysvěcení bratrů a vykonání obřadů svátosti a konfirmace. Joseph Smith na tomto shromáždění obdržel zjevení, jež je nyní zaznamenáno v Nauce a smlouvách 21. O několik dní později Pán objasnil, že křest musí být vykonán někým, kdo má náležitou kněžskou pravomoc. (Viz NaS 22.) Také udělil osobní rady pěti mužům, kteří si přáli vědět, jaké jsou jejich povinnosti. (Viz NaS 23.)

Nauka a smlouvy 21

Pán označuje Josepha Smitha jako prvního proroka a vidoucího znovuzřízené Církve Ježíše Krista.

Poslechněte si nebo si přečtěte slova náboženské písně „Ó, Bože, my Tobě děkujeme“. (Náboženské písně, č. 10.) Z jakých důvodů například pociťujete vděčnost Bohu za proroka? Při studiu dnešní lekce vyhledávejte pravdy, které mohou prohloubit vaši vděčnost za proroky.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 21:1 a vyhledejte tituly, pod kterými měl být Joseph Smith znám. Mohli byste si je označit v písmech nebo si je zapsat do studijního deníku.

Starší John A. Widtsoe z Kvora Dvanácti apoštolů učil o širším významu titulu „prorok“ a o dalších titulech, které toto slovo zahrnuje:

Prorok je učitel. To je základní význam tohoto slova. Učí podstatám pravdy a evangeliu zjevenému lidstvu Pánem; a s inspirací je vysvětluje k porozumění lidí. …

Je-li prorok chápán jako muž, který získává zjevení od Pána, označení ‚vidoucí a zjevovatel‘ pouze umocňují širší význam označení ‚prorok‘, které je zahrnuje. …

Vidoucí je člověk, který vidí duchovníma očima. Chápe význam toho, co se ostatním zdá být nesrozumitelné či skryté; je proto vykladačem a objasňovatelem věčných pravd. Předvídá budoucnost na základě minulosti a současnosti. Toto činí mocí Páně, která skrze něj působí buď přímo, nebo nepřímo za pomoci božských nástrojů, jako jsou Urim a Thumim. Stručně řečeno, je to člověk, který vidí, který kráčí v Pánově světle s otevřenýma očima. [Viz Mosiáš 8:15–17.]

Zjevovatel oznamuje s Pánovou pomocí věci, které byly dosud neznámé. Mohou to být nové či zapomenuté pravdy nebo nové či zapomenuté způsoby uplatnění známých pravd podle potřeb člověka. …

Mám-li to shrnout – prorok je učitelem známé pravdy; vidoucí vnímá skrytou pravdu; a zjevovatel přináší novou pravdu. Nejčastěji používané označení – prorok – zahrnuje v širším slova smyslu i ostatní označení a činí z proroka učitele a muže, který vnímá a přináší pravdu.“ (Evidences and Reconciliations, arr. G. Homer Durham, 3 vols. in 1 [1960], 257–258.)

V Průvodci k písmům se dozvídáme, že prorok je „osoba, která byla povolána Bohem a která za něj mluví. Prorok jako posel Boží přijímá od Boha přikázání, proroctví a zjevení. Jeho zodpovědností je oznamovati lidem Boží vůli a pravý charakter Boha a ukazovati jim význam Jeho jednání s nimi. Prorok odsuzuje hřích a předpovídá jeho následky. Je kazatelem spravedlivosti. Prorok může být příležitostně inspirován, aby ve prospěch lidstva předpovídal budoucnost. Avšak jeho prvořadou zodpovědností je vydávat svědectví o Kristu.“ („Prorok“, scriptures.lds.org.)

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak vám tituly dané Josephu Smithovi v Nauce a smlouvách 21:1 pomáhají porozumět důležitosti jeho role, kterou hrál při znovuzřízení plnosti evangelia a Církve Ježíše Krista na zemi, a různých zodpovědností, které v té době zastával?

Přečtěte si Nauku a smlouvy 21:2–3 a vyhledejte slova nebo části textu, které ukazují, že Bůh vedl Josepha Smitha k tomu, aby znovuzřídil Církev Ježíše Krista. Tato slova nebo části textu byste si mohli v písmech označit.

Ve studijním deníku vysvětlete, proč je podle vás důležité vědět, že Joseph Smith byl povolán Bohem, aby znovuzřídil a vedl Církev Ježíše Krista.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 21:4–5 a vyhledejte důležité poselství, které Pán zjevil v den, kdy byla Církev zorganizována.

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Proč dbání na slova proroka může někdy vyžadovat trpělivost a víru?

President Wilford Woodruff nás ujistil, že můžeme mít vždy víru v Pánovy proroky: „Pán nikdy nedovolí mně ani žádnému jinému muži, jenž stojí jako president této Církve, aby vás svedl z cesty. To není v programu. To není v mysli Boží. Kdybych se o to pokusil, Pán by mě z mého místa odstranil.“ (Teachings of Presidents of the Church: Wilford Woodruff [2004], 199.)

President Joseph F. Smith vydal podobné svědectví: „Pokud by se [president Církve] stal nevěrným, Bůh by ho odstranil z jeho místa. Svědčím ve jménu Boha Izraele, že On nestrpí, aby hlava Církve, ten, kterého vyvolil, aby stál v čele, přestupoval Jeho zákony a odpadl; v okamžiku, kdy by se vydal směrem, který by k tomu za čas vedl, by ho Bůh odstranil. Proč? Protože strpět, aby zlovolný člověk zaujímal toto postavení, by znamenalo dovolit, takříkajíc, aby byl zkažen pramen, což je něco, co On nikdy nedovolí.“ (Učení presidentů Církve: Joseph F. Smith [2003], 227.)

Přečtěte si Nauku a smlouvy 21:6 a očíslujte si v písmech tři požehnání udílená těm, kteří přijímají slova proroka s trpělivostí a vírou.

Jak byste shrnuli sliby dané těm, kteří dbají na slova proroka? (Toto je jedna z možností, jak by mohla tato zásada znít: Budeme-li dbát na slova proroka, budeme ochraňováni před protivníkem.)

Napište si do studijního deníku něco o okamžiku, kdy jste vy nebo někdo, koho znáte, byli požehnáni, protože jste dbali na rady a slova žijících proroků. To může zahrnovat následování rad udělených na generálních konferencích či v brožurce Pro posílení mládeže.

President James E. Faust z Prvního předsednictva hovořil o tom, jak je důležité podporovat žijícího proroka: „Nevěřím tomu, že členové této Církve mohou být v naprostém souladu se Spasitelem, pokud nepodporují Jeho žijícího proroka na zemi, presidenta Církve. Pokud nepodporujeme žijícího proroka, ať je jím kdokoli, duchovně umíráme. Někteří paradoxně umírají duchovně tehdy, když následují výhradně proroky, kteří jsou již dávno po smrti. Někteří váhají, zda mají podporovat žijící proroky, a snaží se pozvedat sami sebe tím, že je znevažují, ať už jakkoli lstivě.“ („Continuing Revelation“, Ensign, Aug. 1996, 5.)

Zamyslete se nad tím, co musíte dělat pro to, abyste získali požehnání slíbená v Nauce a smlouvách 21:6.

Nauka a smlouvy 22

Pán zjevuje nauku o tom, že křest musí být vykonán někým, kdo má náležitou pravomoc

Někteří lidé, kteří chtěli v dubnu 1830 vstoupit do Církve, byli již pokřtěni v jiných církvích a zajímalo je, proč je nezbytné, aby byli pokřtěni znovu. (Viz úvod k NaS 22.) Joseph Smith se tázal Pána ohledně toho, zda je nezbytné, aby byli znovu pokřtěni. Ve své odpovědi Pán hovořil o důležitém účelu Znovuzřízení evangelia a Církve.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 22. Proč je podle Pánových slov křest, vykonaný někým, kdo má náležitou pravomoc, nezbytný?

V Nauce a smlouvách 22:1 Pán hovořil o „nové a věčné smlouvě“. V tomto vysvětlení si označte slova, která by vám mohla pomoci porozumět tomu, co to je nová a věčná smlouva:

Nová a věčná smlouva je „plnost evangelia Ježíše Krista (NaS 66:2). Je nová vždy, když je zjevena nanovo po období odpadlictví. Je věčná v tom smyslu, že to je Boží smlouva a lidé se z ní těšili v každé dispensaci evangelia, kde ji byli ochotni přijmouti. Ježíš Kristus opět zjevil lidem na zemi skrze Proroka Josepha Smitha novou a věčnou smlouvu. Obsahuje posvátné obřady vykonávané skrze kněžskou pravomoc – jako je křest a chrámový sňatek – které umožňují spasení, nesmrtelnost a věčný život člověka.“ (Průvodce k písmům, „Nová a věčná smlouva“, scriptures.lds.org.)

Když rozumíme těmto pravdám ohledně nové a věčné smlouvy, je zřejmé, že křest musí být vykonán někým, kdo má pravomoc od Boha. Přečtěte si Nauku a smlouvy 22:2–4 a vyhledejte slova, která naznačují, že křest, který byl vykonán bez kněžské pravomoci, Pán nepřijímá. Mohlo by být užitečné vědět, že ve verši 2 Pán mluví o křtu jako o vstupu „těsnou branou“. (Viz 2. Nefi 31:17.)

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů má kněžskou pravomoc nezbytnou k vykonávání obřadů, jako je například křest. Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak jste požehnáni díky svému členství ve znovuzřízené Církvi Ježíše Krista?

Nauka a smlouvy 23

Pět učedníků je povoláno, aby posilovali Církev

Označte si v Nauce a smlouvách 23 tato jména: Oliver, Hyrum, Samuel, Joseph a Joseph Knight. Přečtěte si úvod k oddílu, abyste zjistili, co si tito muži přáli od Pána poznat.

Pán nejprve promluvil k Oliveru Cowderymu. Oliver velmi pomáhal Josephu Smithovi během počátečních událostí Znovuzřízení, včetně vynesení Knihy Mormonovy na světlo a zorganizování Církve. Měl mnoho darů a spravedlivých přání. Byl povolán, aby byl druhým starším Církve (viz NaS 20:3), a společně s Davidem Whitmerem byl pověřen, aby pomáhal při výběru Dvanácti apoštolů. Oliver naneštěstí dovolil, aby ho mnohé z těchto prvotních výsad svedly k pýše, a na čas Církev opustil. Nakonec si své chyby uvědomil a byl znovu pokřtěn.

Přečtěte si Nauku a smlouvy 23:1–2 a zjistěte, jaké varování dal Pán Oliveru Cowderymu. Pak si do studijního deníku napište odpovědi na tyto otázky:
1. Jak může pýcha vést k pokušení?
2. Jak se podle vás můžeme vyvarovat pyšných pocitů, které by nás svedly k pokušení?

Přečtěte si Nauku a smlouvy 23:3–5 a zaměřte se na podobnosti v pokynech, které dal Pán Hyrumu Smithovi, Samuelu Smithovi a Josephu Smithovi st.

Výzva k nabádání se týkala zodpovědnosti učit druhé evangeliu. Zatímco budete číst následující informace o Hyrumovi, Samuelovi a Josephu Smithovi st., povšimněte si, jak každý z nich tuto zodpovědnost naplňoval:

Hyrum Smith pomáhal s vydáním Knihy Mormonovy tím, že pracoval přímo s tiskařem. Byl pokřtěn v červnu 1829, krátce poté, co bylo znovuzřízeno kněžství. Sloužil jako president první odbočky Církve v Colesville ve státě New York. Hyrum byl celý život věrný Pánu i Církvi a byl známý svou pokorou a oddaností. Společně se svým bratrem Josephem zemřel jako mučedník v Carthage ve státě Illinois.

Samuel Smith, mladší bratr Proroka Josepha, byl pokřtěn v květnu 1829, krátce poté, co bylo znovuzřízeno Aronovo kněžství. Často je považován za prvního misionáře Církve. V červnu 1830 odjel na misii a udal Knihu Mormonovu, která nakonec vedla k obrácení Brighama Younga a mnoha členů jeho rodiny. Samuel byl celý život oddaný své rodině i Církvi.

Joseph Smith st., Prorokův otec, do Církve vstoupil v den, kdy byla zorganizována. Následující léto se on a jeho syn Don Carlos vydali na misii ke své širší rodině ve státě New York. Stal se vysokým knězem a prvním patriarchou Církve. Na svém pohřbu byl popsán jako „muž, který byl věrný svému Bohu a Církvi v každé situaci a za všech okolností, kterými byl povolán, aby prošel“. (Robert B. Thompson, v History of the Church, 4:192.)

Poslední osobou, ke které Pán promluvil v Nauce a smlouvách 23, byl Joseph Knight st. Byl blízkým přítelem Josepha Smitha ml. a prokázal mu velikou laskavost. Dodával Prorokovi zásoby, jako například papír či jídlo, zatímco ten pracoval na překladu Knihy Mormonovy. V době, kdy bylo dáno zjevení v Nauce a smlouvách 23, nebyl Joseph Knight st. pokřtěn. Toužil po tom být pokřtěn spolu s ostatními v den, kdy byla Církev zorganizována, ale zdržel se, protože si chtěl více prostudovat Knihu Mormonovu. Později však napsal: „Býval bych se určitě cítil lépe, kdybych … se odhodlal“ a dal se pokřtít. (Viz Larry Porter, „The Joseph Knight Family“, Ensign, Oct. 1978, 40; pravopis a psaní velkých písmen upraveny.)

Prostudujte si radu, kterou dal Pán Josephu Knightovi st. v Nauce a smlouvách 23:6–7, a zjistěte, co Pán přikázal, aby udělal. Slova „vzíti kříž svůj“ v tomto kontextu znamenají udělat něco, co je pro vás obtížné.

Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:
1. Proč nás Pán někdy může vést k tomu, abychom udělali něco, co nám není příjemné?
2. Jaký důkaz o tom, že Pán si přál Josephu Knightovi st. požehnat, vidíte v Nauce a smlouvách 23:7?

Krátce poté, co bylo dáno toto zjevení, se Joseph Knight st. rozhodl dát se pokřtít. Po zbytek života byl oddaný Církvi a v soukromí i na veřejnosti se zastával Proroka Josepha Smitha. Prorok o Josephu Knightovi st. později řekl, že je „věrným a opravdovým, nestranným a příkladným, ctnostným a laskavým, a nikdy se neodchyluje napravo ani nalevo“. (Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 458.)

Z Nauky a smluv 23 se dozvídáme, že když máme touhu sloužit Pánu, můžeme od Něj získat osobní vedení. Také se dozvídáme, že když se budeme řídit vedením, které nám Pán poskytuje, budeme požehnáni. Zamyslete se nad vedením, které jste od Pána získali nebo získáváte skrze Ducha Svatého, slova žijících proroků nebo písma. Naplánujte si, jak budete jednat podle vedení, které obdržíte.

Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

Prostudoval(a) jsem si Nauku a smlouvy 21–23 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: