11. blok: 4. den

Nauka a smlouvy 47–48

Úvod

V březnu 1831 Prorok Joseph Smith obdržel zjevení, jež jsou zaznamenána v Nauce a smlouvách 47 a 48. V Nauce a smlouvách 47 povolal Pán Johna Whitmera, aby nahradil Olivera Cowderyho, který sloužil jako církevní dějepisec a zapisovatel. V Nauce a smlouvách 48 dal Pán Svatým v Ohiu pokyn, aby pomáhali členům Církve, kteří přicházeli ze státu New York. Také je vyzval, aby učinili přípravy na zakoupení pozemku určeného k vybudování města Sion v Missouri.

Nauka a smlouvy 47

Pán ustanovuje Johna Whitmera, aby vedl záznam o historii Církve

Vzpomeňte si na nějakou duchovně významnou událost, které jste se zúčastnili a o níž se domníváte, že stojí za to, abyste si ji zapamatovali (například zasvěcení chrámu, církevní shromáždění nebo rodinná událost, jako je svatba či pohřeb).

Je-li to možné, povězte o této události některému z členů rodiny a podělte se s ním o odpovědi na níže uvedené otázky. (Pokud není žádný člen rodiny k dispozici, pak se nad těmito otázkami pouze zamyslete.)

• Čím na vás tato událost nejvíce zapůsobila?

• Proč je důležité si tuto událost připomínat?

• Jak by mohla být zpráva o této události požehnáním pro vaše potomstvo i za sto let?

Přečtěte si úvod k 47. oddílu Nauky a smluv a verše 1–3 z téhož oddílu a zjistěte, k čemu Pán povolal Johna Whitmera. Proč je podle vás důležité, aby někdo zaznamenával historii Církve?

John Whitmer přepsal zjevení, která Joseph Smith předtím obdržel, do knihy nyní známé jako Kniha zjevení I. Tato kniha obsahuje mnoho prvních přepisů těchto zjevení.

Vzpomeňte si na nějakou událost z historie Církve, která je pro vás inspirující. Jak jste se o ní dozvěděli?

Události z historie Církve známe díky tomu, že o nich někdo vytvořil záznamy a vedl je, aby je uchoval pro nynější dobu i pro budoucí generace. Vzpomeňte si, že v předchozím zjevení Pán řekl: „Mezi vámi bude veden záznam.“ (NaS 21:1.) I v dnešní době existuje církevní dějepisec a zapisovatel, který je povolán Prvním předsednictvem. Tento dějepisec však nemůže sledovat a zaznamenávat veškeré dění v Církvi, a proto má za úkol shromažďovat příběhy od druhých. Obecně řečeno – zážitky členů Církve jsou součástí církevní historie a mohou ovlivnit budoucí generace.

Starší Marlin K. Jensen ze Sedmdesáti, který sloužil jako církevní dějepisec a zapisovatel v letech 2005–2012, učil: „Mnohé z nejdůležitějších příběhů, které v Církvi máme, pocházejí z osobních a rodinných záznamů a jsou součástí našeho osobního a rodinného dědictví.“ („There Shall Be a Record Kept among You“, Ensign, Dec. 2007, 31.)

1. Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Proč je vaše osobní historie důležitá?

2. Vzpomeňte si na některé duchovně významné události, které se udály ve vašem životě a o nichž se domníváte, že stojí za to, abyste si je připomínali. Představte si, že vaše děti a vnoučata budou číst váš vlastní záznam jedné z těchto událostí. Do studijního deníku si napište, o jakou událost se jedná, a odpovězte na tyto otázky:

   1. O které části této události byste chtěli něco napsat?

   2. Co byste chtěli, aby vaši potomci v souvislosti s danou událostí pociťovali a co by se o ní měli dozvědět?

Přečtěte si Nauku a smlouvy 47:4, abyste zjistili, co Pán slíbil, že bude Johnu Whitmerovi dáno v jeho úsilí „vésti církevní záznamy a dějiny neustále“. (NaS 47:3.)

Na základě toho, co jste se dočetli v Nauce a smlouvách 47:4, doplňte tuto zásadu: Jestliže , Duch nám pomůže .

Duch Svatý nám může připomenout různé věci (viz Jan 14:26) a pomoci nám popsat události a situace tak, aby to bylo pro členy rodiny a další lidi v budoucích generacích požehnáním. Když se snažíte vést si osobní historii, modlete se o pomoc Ducha a žijte tak, abyste jí byli hodni.

Zamyslete se nad tím, jak ještě byste se mohli zdokonalit ve svém úsilí vést si osobní deník nebo psát osobní historii o významných událostech, obřadech a lidech, kteří jsou součástí vašeho života.

Nauka a smlouvy 48

Svatí v Ohiu mají pomáhat těm, kteří přicházejí ze státu New York, a mají se připravit na své dědictví v Sionu

Představte si, že členové Církve v nějaké vzdálené oblasti byli nedávno postiženi přírodní katastrofou a museli opustit svůj domov. Církevní vedoucí požádali vás a vaši rodinu, abyste některé z těchto vysídlených lidí na několik měsíců ubytovali u sebe doma. Jaké otázky a obavy byste vy a vaše rodina měli? Jaké obavy a pocity by podle vás měli ti, kteří se stěhují do vašeho domova?

Podívejte se na mapu č. 3 v oddíle Mapy míst z historie Církve: „Oblast států New York, Pensylvánie a Ohio, USA“, kterou najdete ve svých písmech. Najděte Palmyru ve státě New York a Kirtland ve státě Ohio. Kolik kilometrů jsou tato města od sebe přibližně vzdálená?

Představování si

Soustřeďte se na popisné detaily, které vám mohou pomoci představit si v duchu to, co čtete. Představujte si, že se určitých událostí osobně účastníte. Představování si může pomoci posílit vaše svědectví o pravdivosti toho, co v písmech čtete. Vyzkoušejte tuto metodu na Nauce a smlouvách 48. Představte si například, jak by bylo obtížné cestovat během zimy roku 1831 z Palmyry ve státě New York do Kirtlandu ve státě Ohio. Jak byste se asi cítili, kdybyste se měli přestěhovat do cizího města, aniž byste tam měli zajištěno bydlení?

V únoru 1831 se Prorok Joseph Smith přestěhoval z Palmyry ve státě New York do Kirtlandu ve státě Ohio. Mnoho členů Církve ho v průběhu několika příštích měsíců následovalo. Tito členové opustili mnohé pozemské statky a zdroje, aby se řídili Božím příkazem přesídlit do Ohia, a tudíž potřebovali pomoc. Co by podle vašeho názoru mohl Pán od vás požadovat, kdybyste bydleli ve státě Ohio a byli svědky toho, jak se do vaší oblasti stěhují někteří tito Svatí, kteří nemají kde bydlet a mají jen velmi málo prostředků na živobytí?

Přečtěte si Nauku a smlouvy 48:1–3 a zjistěte, co podle Pánových slov měli členové Církve v Ohiu udělat pro ty, kteří přicházeli do jejich oblasti. Jednou ze zásad, které se z těchto veršů dozvídáme, je to, že Pán přikazuje Svatým posledních dnů, aby se o to, co mají, dělili s potřebnými. Tuto zásadu byste si mohli napsat vedle verše 2.

V Nauce a smlouvách 48:3 si všimněte toho, že Pán od těch, kteří se stěhovali do Ohia a měli zdroje a prostředky, očekával, že zde zakoupí pozemky. Stejně tak Pán očekává, že budeme používat své prostředky, pokud je máme, a nebudeme spoléhat na to, že se o nás postarají druzí.

3. Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak se například můžeme v dnešní době dělit s ostatními v Církvi o to, co máme?

Při čtení příběhu, který vyprávěl James E. Faust z Prvního předsednictva, se zamyslete nad tím, jak jeden mladý muž naplnil přikázání štědře dávat těm, kteří se ocitli v nouzi:

„Před několika lety se jedno kvorum kněží rozhodlo jako projekt služby vybrat od lidí jídlo pro potřebné. Jim, jeden z kněží, byl účastí v projektu nadšený a rozhodl se získat více jídla než kdokoli jiný. Nadešel čas, kdy se kněží sešli v kapli. Všichni vyrazili ve stejnou dobu a později večer se v určený čas vrátili. K překvapení všech byl Jimův vozík prázdný. Byl trochu [zamlklý] a někteří chlapci si z něj dělali legraci. Když to viděl poradce, který věděl, že se Jim zajímá o auta, řekl: ‚Pojď ven, Jime. Chci, aby ses podíval na moje auto. Nějak mě zlobí.‘

Když vyšli ven, poradce se Jima zeptal, zda se nezlobí. Jim řekl: ‚Ne, vůbec ne. Ale když jsem vyrazil, abych od lidí vybíral jídlo, získal jsem ho skutečně mnoho. Měl jsem plný vozík. Když jsem se vracel do kaple, zastavil jsem se v domě jedné nečlenky, která je rozvedená a žije na území našeho sboru. Zaklepal jsem na dveře a vysvětlil jsem, co děláme, a ona mě pozvala dál. Začala hledat, co by mi dala. Otevřela ledničku a já jsem viděl, že je skoro prázdná. Skříňky byly prázdné. Nakonec našla malou plechovku broskví.

Nemohl jsem tomu uvěřit. Kolem pobíhaly všechny ty malé děti, které potřebovaly nakrmit, a ona mi podala tu plechovku broskví. Vzal jsem ji, položil do vozíku a vyrazil jsem na ulici. Urazil jsem asi půl bloku, když jsem pocítil v celém těle teplo, a věděl jsem, že se musím do toho domu vrátit. Všechno to jídlo jsem jí dal.‘

Poradce řekl: ‚Jime, nikdy nezapomeň na to, co dnes večer pociťuješ, protože o tom to vše je.‘“ („Duchovní živiny“, Liahona, listopad 2006, 54.)

4. Do studijního deníku si napište odpovědi na tyto otázky:

   1. Co se podle vás s Jimem dělo, když pocítil, že se má vrátit?

   2. Co měl podle vás poradce na mysli, když v souvislosti s tím, co Jim pociťoval, řekl, že „o tom to vše je“?

5. Určete jeden způsob, jak můžete pomoci naplnit potřeby někoho jiného, například tím, že se podělíte o to, co máte. Můžete například pomoci některému členovi rodiny, příteli, někomu, kdo navštěvuje stejnou církevní třídu nebo kvorum jako vy, nebo někomu z vašeho okolí či ze školy. Do studijního deníku si napište, co uděláte, abyste pomohli člověku, na kterého jste mysleli, a poté své plány uskutečněte.

V Nauce a smlouvách 48:4–6 Pán vysvětlil, že si přeje, aby se Svatí připravili na zakoupení pozemku, až zjeví polohu města Sion neboli Nového Jeruzaléma. Pán je požádal, aby šetřili všechny peníze, které mohou, a připravovali se tak na položení základů tohoto města.

6. Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

   Prostudoval(a) jsem si Nauku a smlouvy 47–48 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

   Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: