„Lekce 18 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Přijměme Spasitelův božský dar milosti“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele (2023)
„Lekce 18 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele
Lekce 18 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Přijměme Spasitelův božský dar milosti
Prožívali jste v životě chvíle, kdy jste byli sklíčení kvůli svým hříchům, chybám, slabostem a nedokonalostem? Řekli jste si někdy například „zkrátka nejsem dost dobrý (dobrá)“ nebo „na to nikdy nebudu stačit“? Při studiu přemýšlejte o tom, jak vás může Pánova milost osvobodit od sebekritiky, jak může proměnit vaše slabosti v silné stránky (viz Eter 12:27) a uschopnit vás k tomu, abyste byli lepší a konali více dobra, než byste kdy dokázali jen vlastními silami.
Oddíl 1
Proč potřebuji Spasitelovu milost?
Apoštol Pavel svědčil: „Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.“ (Filipenským 4:13.) Tato posilující či uschopňující moc se nazývá milost a je nám „dána prostřednictvím Usmíření Pána Ježíše Krista“ (Gospel Topics, „Grace“, topics.ChurchofJesusChrist.org).
Spasitel vysvětlil, proč potřebujeme Jeho milost, v podobenství o pravém vinném kmeni.
Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů o tomto podobenství řekl:
Kristus je pro nás vším a máme v Něm „zůstávat“ trvale, pevně, neochvějně a na věky. Chceme-li, aby plody evangelia kvetly a žehnaly našemu životu, musíme [k Němu] pevně lnout. … On je vinný kmen, který je pravým zdrojem naší síly a jediným zdrojem věčného života. („Zůstaňtež ve mně“, Liahona, květen 2004, 32)
Zůstáváme-li v Ježíši Kristu, uschopňuje nás to k přijetí Jeho milosti, abychom mohli překonat hřích a uvědomit si svůj plný potenciál. Lehi učil: „Není žádného těla, jež může dlíti v přítomnosti Boží, aniž by to bylo skrze zásluhy a milosrdenství a milost Svatého Mesiáše.“ (2. Nefi 2:8.) A Moroni svědčil, že díky Kristově milosti se můžeme stát takovými, jako je On – posvěcenými, zdokonalenými a svatými (viz Moroni 10:32–33).
Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že milost dostupná prostřednictvím Spasitelova Usmíření nám „pomáhá, abychom viděli dobro a konali je a abychom se stali dobrými tak, jak bychom to se svými omezenými schopnostmi smrtelného člověka nikdy nedokázali rozpoznat nebo jak bychom toho nedokázali dosáhnout“ („V síle Páně“, Liahona, listopad 2004, 77).
Oddíl 2
Jakou roli hraje v přijímání Spasitelovy milosti moje víra a poslušnost?
Zamyslete se nad dvěma doprovodnými obrázky. Tyto obrázky mohou představovat dva pohledy na božskou milost. Někteří lidé vnímají milost jako dar, který je nám ochotně poskytován bez ohledu na to, co v životě děláme. Jiní věří, že Boží milost si můžeme zasloužit tím, že budeme činit dobré skutky. Starší Holland ohledně těchto dvou neúplných stanovisek řekl:
Některé dary pramenící z usmíření jsou univerzální, nekonečné a bezpodmínečné. Patří mezi ně Kristovo výkupné za Adamův prvotní přestupek… [a] vzkříšení. …
Jiné stránky Kristova daru usmíření jsou podmínečné. Závisejí na tom, jak je člověk pilný v dodržování Božích přikázání. I když je například všem členům lidské rodiny zdarma udělena milost ohledně Adamova hříchu, aniž by pro to museli něco udělat, není jim udělena milost ohledně jejich vlastních hříchů, ledaže se zaváží, že budou mít víru v Krista [a] že budou z těchto hříchů činit pokání. …
Je zřejmé, že bezpodmínečná požehnání pramenící z Usmíření dostáváme, aniž bychom si je museli něčím zasloužit, avšak ani ta podmínečná nejsou plně zasloužená. Když člověk žije věrně a dodržuje přikázání Boží, může obdržet dodatečné výsady, ale i ty jsou udíleny bezplatně – technicky vzato je nedostáváme proto, že bychom si je zasloužili. („Usmíření Ježíše Krista“, Liahona, březen 2008, 36–37)
Když Nefi hovořil o podmínečných darech milosti dostupných prostřednictvím Spasitelova Usmíření, řekl: „Víme, že milostí jsme spaseni po všem, co my můžeme učiniti.“ (2. Nefi 25:23.) Někoho slova „po všem, co my můžeme učiniti“ znepokojují. Abyste lépe porozuměli Nefiovým slovům, přečtěte si tyto citáty církevních vedoucích:
Přemýšlím ale, zda si někdy slova „po všem, co my můžeme učiniti“ nevykládáme špatně. Musíme chápat, že „po všem“ není totéž co „díky všemu“.
Nejsme spaseni „díky všemu“, co můžeme učinit. Dělá snad někdo vše, co může? Čeká Bůh na to, až vynaložíme veškeré úsilí, než nám do života zasáhne svou spásnou milostí? …
Jsem si jist, že Nefi věděl, že Spasitelova milost nám dovoluje a umožňuje překonat hřích [viz 2. Nefi 4:19–35; Alma 34:31]. A právě proto se Nefi snažil tak pilně přesvědčovat své děti a bratří, aby „věřili v Krista a aby byli smířeni s Bohem“ [2. Nefi 25:23]. (Dieter F. Uchtdorf, „Dar milosti“, Liahona, květen 2015, 110)
Nemusíme dosáhnout žádné minimální míry schopností nebo dobrotivosti, než nám Bůh pomůže – božskou pomoc můžeme získat každou hodinu každého dne, bez ohledu na to, kde se na cestě poslušnosti nacházíme. … Prosím jen, abychom se ujali zodpovědnosti a pustili se do práce, aby nám Bůh měl s čím pomáhat. (D. Todd Christofferson, „Na věky svobodní, abychom jednali sami za sebe“, Liahona, listopad 2014, 19)
Spasitelův dar milosti se nutně časově neomezuje jen na období „po“ všem, co můžeme učinit. Můžeme obdržet Jeho milost předtím, než vynaložíme vlastní úsilí, zatímco ho vynakládáme, i poté, co ho vynaložíme. (Bruce C. Hafen, The Broken Heart: Applying the Atonement to Life’s Experiences [1989], 155–156)
Oddíl 3
Jak může Spasitelova milost změnit můj život?
Ježíš Kristus zakusil veškeré bolesti, pokušení, nedokonalosti a slabosti smrtelného života, takže ví, jak nám pomoci (viz Židům 2:18; 4:15; Alma 7:11–12; Nauka a smlouvy 62:1). Díky tomu, že Ježíš Kristus je ochotný a zároveň schopný Spasitel, můžeme přistoupit „směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný“ (Židům 4:16).