„Lekce 24 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Důvěřujme Ježíši Kristu jako našemu soudci“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele (2023)
„Lekce 24 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele
Lekce 24 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Důvěřujme Ježíši Kristu jako našemu soudci
Představte si, jaké myšlenky a pocity byste možná měli, kdybyste dnes byli pozváni do Pánovy přítomnosti. „Každý z nás bude [jednoho dne] předveden, aby byl od Něho souzen podle svých skutků a tužeb svého srdce.“ („Žijící Kristus – svědectví apoštolů“, ChurchofJesusChrist.org; viz také 2. Nefi 9:15). To, co budeme prožívat ve Spasitelově přítomnosti, bude záviset na tom, jak jsme se připravovali (viz Alma 5:16–25). Při studiu se zamyslete nad tím, co můžete dělat, abyste se cítili příjemně a sebejistě v Jeho přítomnosti u Posledního soudu (viz Nauka a smlouvy 121:45).
Oddíl 1
Proč mohu důvěřovat Ježíši Kristu jako svému soudci?
Díky Spasitelově božské podstatě a Jeho nekonečnému Usmíření můžeme mít jistotu, že bude „spravedlivý Soudce“ (Mojžíš 6:57) až přijde den, kdy před Ním staneme, abychom podali zprávu o svém životě (viz Římanům 14:10–12). S přesností určí stupeň slávy, který jsme způsobilí obdržet. V knize Žalmů čteme: „Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti“ (Žalm 9:9; viz také 96:13).
Když starší Richard G. Scott z Kvora Dvanácti apoštolů hovořil o Pánových předpokladech být naším soudcem, řekl:
Ježíš Kristus měl zásluhy, které žádná jiná bytost mít nemohla. Před svým narozením v Betlémě byl Bohem, Jehovou. Jeho milovaný Otec Mu dal nejen Jeho duchovní tělo, ale Ježíš byl i Jeho Jednorozený Syn v těle. Náš Mistr žil dokonalým, bezhříšným životem, a byl proto oproštěn od požadavků spravedlnosti. Každý rys Jeho osobnosti je dokonalý, včetně lásky, soucitu, trpělivosti, poslušnosti, odpuštění a pokory. …
Svědčím o tom, že díky nepředstavitelnému utrpení a agónii a zaplacením nesmírné ceny si Spasitel vydobyl právo být naším Vykupitelem, naším Prostředníkem, naším konečným Soudcem. („Usmíření vám může zajistit pokoj a štěstí“, Liahona, listopad 2006, 42)
President Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva, který je bývalým soudcem utažského Nejvyššího soudu, řekl o Spasitelově jedinečném postavení nás soudit toto:
Jeho vševědoucnost Mu poskytuje dokonalé poznání všech našich skutků a přání – těch, z nichž jsme neučinili pokání nebo jsme je nezměnili, i těch z nichž jsme pokání učinili nebo jsou spravedlivé. Proto po Jeho soudu všichni vyznáme, že „soudy jeho jsou spravedlné“ (Mosiáš 16:1). („Veliký plán“, Liahona, květen 2020, 96)
Oddíl 2
Jak budeme souzeni?
Přemítání o Posledním soudu může být úžasné i zdrcující. Někdy možná přemýšlíme o tom, zda se vůbec někdy budeme cítit připraveni na to, aby nás soudil Pán. Kniha Zjevení poskytuje důležité pravdy o tom, jak nás Pán bude soudit.
President Harold B. Lee učil:
„Knihy“, o nichž se zde mluví, se týkají záznamů [o našich skutcích], jež jsou vedeny na zemi. … Kniha života je záznam, jenž je veden v nebi. (Teachings of Presidents of the Church: Harold B. Lee [2000], 226–227)
Prorok Joseph Smith získal ve vidění o celestiálním království další postřeh ohledně Posledního soudu. Spasitel učil: „Neboť já, Pán, budu souditi všechny lidi podle skutků jejich, podle přání srdce jejich.“ (Nauka a smlouvy 137:9; zvýraznění přidáno.) Prorok Alma učil, že také poneseme zodpovědnost za svá slova (viz Alma 12:14).
President Oaks učil, že Poslední soud je však více než jen nějaké posouzení našich myšlenek, slov a skutků:
Konečný soud není pouze ohodnocení celkového součtu dobrých a zlých skutků – toho, co jsme učinili. Je to ocenění konečného účinku našich skutků a myšlenek – toho, čím jsme se stali. … Přikázání, obřady a smlouvy evangelia nejsou nějakým seznamem vkladů, jež musí být vloženy na nějaký nebeský účet. Evangelium Ježíše Krista je plánem, který nám ukazuje, jak se stát takovými, jakými se podle přání Nebeského Otce máme stát. („Výzva stát se“, Liahona, leden 2001, 40)
Je důležité pamatovat, že nehledě na to, jak pilně budeme usilovat o to, abychom žili podle evangelia, bez Pánovy pomoci se nikdy nebudeme moci stát takovými, jakými se podle přání Nebeského Otce máme stát. Ježíš Kristus je naštěstí nejen naším soudcem, ale také naším „přímluvcem… u Otce“ (Nauka a smlouvy 110:4; viz také 1. Janova 2:1).
President Russell M. Nelson učil, že přímluvce znamená „mluvčí“ neboli „někdo, kdo se za někoho přimlouvá“ („Jesus the Christ – Our Master and More“ [zasvěcující shromáždění Univerzity Brighama Younga, 2. února 1992], 4, speeches.byu.edu). Ježíš Kristus jako náš Přímluvce „zná slabost člověka, a jak pomoci těm, kteří jsou pokoušeni“ (Nauka a smlouvy 62:1). Když v Něj budeme projevovat víru, bude hájit naši věc a přimlouvat se za nás (viz Moroni 7:28; 2. Nefi 2:9; Židům 4:15–16).
Starší Dale G. Renlund z Kvora Dvanácti apoštolů o roli Ježíše Krista jakožto našeho Přímluvce řekl:
V tom, že se za nás Kristus přimlouvá u Otce, není žádný rozpor. Ježíš Kristus… by neprosazoval nic jiného než to, co si Otec přeje již od počátku. Nebeský Otec nás nepochybně povzbuzuje, abychom uspěli, a chválí naše úspěchy.
Kristova přímluva spočívá alespoň z části v tom, že nám připomíná, že zaplatil za naše hříchy a že není nikoho, kdo by byl vyňat z dosahu Božího milosrdenství. („Vyvolte sobě dnes“, Liahona, listopad 2018, 104–105)
Ježíš Kristus popsal roli svého Usmíření, když se ve zjevení, které Prorok Joseph Smith obdržel v roce1831, přimlouvá za ty, kteří v Něho věří.
Oddíl 3
Jak mohu lépe zhodnotit svou přípravu na Poslední soud?
President Oaks učil: „Účelem tohoto Posledního soudu je stanovit, zda jsme dosáhli toho, co Alma popsal jako ‚mocnou změnu v srdci‘.“ („Očištěni skrze pokání“, Liahona, květen 2019, 93.) Této změny dosáhneme prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista a upřímného pokání.
Když Alma učil lidi v Zarahemle, položil jim několik otázek, aby mohli zhodnotit stav svého srdce a určit, jak jsou připraveni být souzeni Spasitelem (viz Alma 5:14).
Zatímco se budete zamýšlet nad tím, co můžete dělat, abyste se lépe připravili na Poslední soud, přemýšlejte o následující moudré radě staršího Larryho R. Lawrence ze Sedmdesáti:
Duch nám může ukázat naše slabosti, ale je schopen ukázat nám i naše silné stránky. Někdy je třeba se zeptat, co děláme dobře, aby nás Pán mohl pozvednout a povzbudit. … Raduje se z každého našeho kroku vpřed. To, kam směřujeme, je pro Něj mnohem důležitější než naše rychlost.
Buďte vytrvalí, bratři a sestry, a nikdy se nenechte odradit. („Čehož mi se ještě nedostává?“, Liahona, listopad 2015, 35)