„Lekce 27 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Nacházejme naději ve Světle a Životě světa“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele (2023)
„Lekce 27 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele
Lekce 27 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Nacházejme naději ve Světle a Životě světa
I když si přejeme, abychom byli v životě šťastní, občasné pocity chmurnosti a zoufalství jsou společným údělem nás všech. Tyto pocity mohou být důsledkem hříchu, strachu, pochybností nebo ztráty. Jsou zkrátka součástí našeho života ve smrtelnosti. Při studiu se zamyslete nad tím, jak můžete nacházet sílu v Ježíši Kristu, který je „světlem, životem a nadějí světa“ („Žijící Kristus – svědectví apoštolů“, CirkevJeziseKrista.org).
Oddíl 1
Jak mě může světlo a život, které nám Ježíš Kristus poskytuje, posilovat?
Izaiáš prorokoval, že Mesiáš bude světlem světa (viz Izaiáš 49:6; 60:1–3). Ježíš Kristus potvrdil, že On je tím prorokovaným Mesiášem, když řekl: „Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti světlo života“ (Jan 8:12).
President Dallin H. Oaks, rádce v Prvním předsednictvu, vysvětlil:
Ježíš Kristus je světlem světa, protože je zdrojem světla, které oživuje naše porozumění, protože Jeho učení a Jeho příklad osvětlují naši cestu a protože Jeho moc nás přesvědčuje, abychom činili dobro. („The Light and Life of the World“, Ensign, Nov. 1987, 63, 64)
Když se Ježíš Kristus zjevil Nefitům a Lamanitům, prohlásil: „A vizte, jsem světlo a život světa“ (3. Nefi 11:11, zvýraznění přidáno; viz také Mosiáš 16:9). President Oaks o Spasitelově roli jakožto života světa řekl:
Ježíš Kristus je životem světa díky svému jedinečnému postavení v tom, co písma nazývají velikým a věčným plánem „vysvobození od smrti“ (2. Nefi 11:5). …
Je životem světa, protože Jeho Vzkříšení a Jeho Usmíření nás osvobozuje od fyzické i duchovní smrti. („The Light and Life of the World“, Ensign, Nov. 1987, 64, 65)
Sestra Sharon Eubanková, první rádkyně v Generálním předsednictvu Pomocného sdružení, vyprávěla o zážitku dokládajícím důležitost toho, aby byl Ježíš Kristus světlem a životem našeho života:
Z okna své kanceláře v budově Pomocného sdružení krásně vidím na chrám Salt Lake. Pravidelně, jako hodinky, se každý večer při setmění na chrámu rozsvítí světla. Chrám je jako stálý, uklidňující maják přímo přede mnou.
Letos v únoru zůstalo jednou večer po západu slunce v mé kanceláři neobvykle šero. Oknem jsem uviděla, že chrám je potemnělý. Světla na něm se nerozsvítila. To mě vedlo k zamyšlení. Věže chrámu, jež jsem po léta vídávala každý večer, nebyly vidět.
Pohled na temnotu v místech, kde jsem očekávala světlo, mi připomněl, že jednou z podmínek důležitých pro náš růst je udržet si spojení se zdrojem světla – Ježíšem Kristem. Ježíš je zdrojem naší síly, světlem a životem světa. Bez pevného spojení s Ním začínáme duchovně umírat. Satan to ví, a tak se snaží využít světské tlaky, jimž všichni čelíme. Chce nám zastínit světlo, zkratovat spojení a přerušit přívod energie, abychom zůstali sami ve tmě. („Kristus – světlo, které svítí v temnotě“, Liahona, květen 2019, 73)
Oddíl 2
Jak mi může snaha zaměřovat se na Ježíše Krista přinášet naději?
Když uplatňujeme víru v Ježíše Krista jakožto Světlo a Život světa, může nám to v životě požehnat v mnoha ohledech. Jedním z nich je to, že nám to přináší naději.
President Dieter F. Uchtdorf v době, kdy byl rádcem v Prvním předsednictvu, vysvětlil, jak světlo a život Ježíše Krista přinášejí naději:
Boží světlo je skutečné. Je dostupné všem! Dává všem věcem život [viz Nauka a smlouvy 88:11–13]. Má moc zmírnit bolest i té nejhlubší rány. Může se stát hojivým balzámem na opuštěnost a bolest v naší duši. Do brázd zoufalství může zasadit seménka jasnější naděje. („Naděje Božího světla“, Liahona, květen 2013, 75)
V příručce Věrni víře čteme: „[Slovo naděje má] často při běžném používání náznak nejistoty. Můžeme například říci, že doufáme ve změnu počasí nebo že doufáme, že nás navštíví přítel. V jazyce evangelia však slova naděje a doufat označují něco jistého, nepochybného a aktivního. Proroci mluví o pevné naději (viz Alma 34:41) a o živé naději (viz 1. Petrova 1:3).“ (Věrni víře, „Naděje, doufat“, CirkevJeziseKrista.org.)
Když přemýšlíte o výzvách a těžkostech, kterým čelíte, pamatujte na to, že prorok Mormon žil v době, kdy v životě Nefitů převládala duchovní temnota (viz Mormon 1–6). V této obtížné době Mormon učil, jak posilovat naději.
Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů učil:
Plná důvěra v Krista a ochotné spoléhání se na Jeho zásluhy, milosrdenství a milost vedou k naději na vzkříšení a věčný život skrze Jeho Usmíření (viz Moroni 7:41). Taková víra a naděje přivolává do našeho života sladký klid svědomí, po němž všichni toužíme. („Tudíž zaplašili svůj strach“, Liahona, květen 2015, 47)
I prorok Eter, podobně jako Mormon, žil v obtížné době (viz Eter 11). A podobně jako Mormon učil i Eter tomu, že i v těch nejtěžších chvílích můžeme nalézt naději v Ježíši Kristu.
Chcete-li se dozvědět více o moci naděje, přečtěte si následující citát presidenta Uchtdorfa nebo se podívejte na video „The Power of Hope“ (2:11):
Naděje je dar Ducha [viz Moroni 8:26]. …
[Je to] neochvějná důvěra, že Pán splní sliby, které nám dal. Je to přesvědčení, že když budeme nyní žít podle Božích zákonů a slov Jeho proroků, obdržíme v budoucnu vytoužená požehnání. Naděje je věřit a očekávat, že naše modlitby budou zodpovězeny. Projevuje se jistotou, optimismem, nadšením a trpělivou vytrvalostí. …
Nehledě na to, jak ponuře se jeví dnešní kapitola našeho života, díky životu a oběti Ježíše Krista můžeme doufat a můžeme mít ujištění, že konec knihy našeho života předčí naše nejodvážnější představy. („Nekonečná moc naděje“, Liahona, listopad 2008, 21, 22)