„Lekce 20 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Nacházejme své místo ve stádu Dobrého pastýře“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele (2023)
„Lekce 20 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele
Lekce 20 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Nacházejme své místo ve stádu Dobrého pastýře
Když se cítíte osamělí, ztracení, smutní či zapomenutí, kde hledáte útěchu? Starší Gary E. Stevenson z Kvora Dvanácti apoštolů řekl: „Nacházím trvalou útěchu v poznání toho, že ‚Hospodin jest můj pastýř‘ [Žalm 23:1; zvýraznění přidáno] a že každého z nás zná a o každého z nás pečuje.“ („Pastýřská péče o duše“, Liahona, listopad 2018, 111.) Při studiu uvažujte, jak můžete nalézat „trvalou útěchu“ díky tomu, že poznáte, že Dobrý pastýř k vám osobně chová neutuchající lásku.
Oddíl 1
Jak mohu vědět, že o mne Dobrý pastýř pečuje?
V biblických dobách skutečný pastýř své ovce miloval a pečoval o ně. Každá ovce byla spočtena a měla své jméno. Pastýř je každý den vodil na pastvu a k vodě. Když se zatoulaly, vydával se je hledat. Na noc je zavíral do bezpečné ohrady, které se říkalo ovčinec. Lehával ve vstupu, aby své ovce chránil před dravými zvířaty.
Oproti tomu nájemník neboli námezdní dělník na stádo ovcí dohlížel pouze proto, že za to dostával zaplaceno. Nemiloval je. Při náznaku nebezpečí ovce opouštěl (viz Jan 10:12–13).
Ježíš prostřednictvím těchto barvitých obrazných přirovnání učil, že je Dobrým pastýřem.
Když se Ježíš po svém Vzkříšení zjevil Lamanitům a Nefitům, řekl jim, že ty „další ovce“, o nichž hovořil před jeruzalémským lidem, jsou oni (3. Nefi 15:21). Vysvětlil jim, že jsou zde však ještě „další ovce“, které ho také uslyší a uvidí (viz 3. Nefi 16:1–3). Spasitel prohlásil: „Já znám své ovce, a jsou spočteny.“ (3. Nefi 18:31.)
O lásce, kterou Dobrý pastýř chová ke svým ovcím, překrásně učí Žalm 23. Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů řekl: „Tento milovaný žalm nám připomíná, že Bůh je vždy Bohem jednotlivých lidí a že ochrana a péče, které nám poskytuje, jsou nesmírně osobní.“ (For Times of Trouble [2012], 206.)
Oddíl 2
Jak mohu pomáhat Dobrému pastýři v Jeho díle?
Apoštolové se jistě museli cítit osamělí, když je jejich Pastýř opustil a vystoupil do nebe. Určitě si dokážete představit jejich překvapení a radost, když Ho později při rybolovu znovu spatřili na břehu. Když připluli k pevnině, společně s Ním pojedli. Ježíš se při té příležitosti Petra třikrát zeptal, zda Ho miluje. Ten pokaždé odvětil, že ano. A Pán Petrovi pokaždé nařídil, aby pásl Jeho ovce neboli beránky (viz Jan 21:15–17). Chcete-li se seznámit s celým příběhem týkajícím se tohoto Petrova prožitku, můžete se podívat na video „Feed My Sheep“ (5:45).
Presidentka Bonnie H. Cordonová, generální presidentka Mladých žen, k tomuto zážitku řekla:
Spasitel se zaměřoval na své ovečky, a tak si přál, aby Petr dělal to, co by dělal On, kdyby tam byl. Vyzval Petra, aby se stal pastýřem. …
President Russell M. Nelson [nás] podobně vyzval, abychom Otcovy ovečky pásli svatěji a abychom tak činili prostřednictvím pastýřské služby [viz Russell M. Nelson, „Pastýřská služba“, Liahona, květen 2018, 100].
Abychom účinně přijali tuto výzvu, musíme v sobě rozvinout pastýřské srdce a porozumět potřebám Pánových oveček. Jak se staneme pastýři, které z nás Pán potřebuje mít?
Podobně jako se všemi otázkami můžeme hledat odpovědi u našeho Spasitele Ježíše Krista – Dobrého pastýře. („Jak se stát pastýřem“, Liahona, listopad 2018, 74–75)
Při jedné příležitosti během Spasitelovy služby ve smrtelnosti kritizovali Ježíše židovští náboženští představitelé za to, že jí společně s hříšníky. Ježíš na to reagoval podobenstvím o ztracené ovci.
Starší Stevenson učil:
Bratři a sestry, naše největší výzvy a odměny možná budou vyplývat z pastýřské služby věnované ztraceným ovečkám. Členové Církve v Knize Mormonově „bděli nad svým lidem a živili jej věcmi, jež se týkají spravedlivosti“ [Mosiáš 23:18]. Můžeme následovat jejich příklad a pamatovat na to, že pastýřská služba má být „vedená Duchem, … flexibilní a přizpůsobená potřebám jednotlivých členů“ [„Pastýřská služba s posíleným kvorem Melchisedechova kněžství a Pomocným sdružením“, ministering.ChurchofJesusChrist.org]. („Pastýřská péče o duše“, Liahona, listopad 2018, 112)
Oddíl 3
Co mám dělat, když se mi zdá, že do stáda Dobrého pastýře nepatřím?
Mohou nastat chvíle, kdy může mít někdo, koho znáte, pocit, že neodpovídá „ražení“ Svatých posledních dnů nebo že do Církve nezapadá. (Možná, že do této kategorie řadíte dokonce i sebe.) Někdo se tak může cítit, protože je novým členem, stydí se za svá dřívější rozhodnutí, liší se od ostatních tím, jak se obléká nebo vypadá, potýká se s finančními či rodinnými problémy, bojí se, že jeho svědectví skomírá, má problémy v oblasti duševního zdraví, přitahují ho osoby stejného pohlaví nebo je stydlivý, méně aktivní či patří k rasové menšině.
Máte-li pocit, že vás druzí přehlížejí, nepouštějí mezi sebe, odsuzují nebo opomíjejí, obraťte se ke Spasiteli, který vás ujistí, že pro Něj máte nesmírnou cenu a že si přeje, abyste byli součástí Jeho stáda (viz Nauka a smlouvy 18:10; Alma 31:35; Izaiáš 43:4). Nefi učil, že Spasitel zve „všechny, aby [přišli] k němu a [podíleli] se na dobrotivosti jeho; a neodpírá žádnému, který k němu přichází, černému ani bílému, porobenému ani svobodnému, muži ani ženě; … a všichni jsou Bohu stejní“ (2. Nefi 26:33).
Sestra Sharon Eubanková, rádkyně v Generálním předsednictvu Pomocného sdružení, nás odkazuje na Spasitele, když „se necítíme přijímaní nebo přijatelní“.
Nový zákon ukazuje, jak moc se Ježíš snažil pomoci všem možným lidem – malomocným, výběrčím daní, dětem, galilejským, nevěstkám, ženám, farizeům, hříšníkům, Samaritánům, vdovám, římským vojákům, cizoložníkům i nečistým z hlediska obřadů. Téměř v každém příběhu pomáhá někomu, koho společnost tradičně nepřijímala. („Kristus – světlo, které svítí v temnotě“, Liahona, květen 2019, 74)
Až budete přemýšlet o vlastním místě ve stádě Dobrého pastýře, přečtěte si níže uvedený citát staršího Roberta D. Halese z Kvora dvanácti apoštolů nebo se podívejte na video „Is There a Place for Me?“ (3:59) se starším D. Toddem Christoffersonem z Kvora Dvanácti apoštolů.
My všichni patříme do společenství Svatých, potřebujeme jeden druhého a společně pracujeme na stejném cíli. Každý z nás by se mohl izolovat od rodiny našeho sboru na základě našich odlišností. Nesmíme se však odříznout nebo izolovat od příležitostí jen kvůli odlišnostem, které v sobě spatřujeme. Namísto toho se o své dary a talenty dělme s druhými a přinášejme jim jas naděje a radosti – když to budeme činit, budeme pozvedat na duchu i sami sebe. („Belonging to a Ward Family“, Ensign, Mar. 1996, 16)