„Lekce 11 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Těšme se z požehnání plynoucích z Pánovy Církve“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele (2023)
„Lekce 11 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Ježíš Kristus a Jeho věčné evangelium – materiály pro učitele
Lekce 11 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Těšme se z požehnání plynoucích z Pánovy Církve
V době, kdy účast na bohoslužbách církví různých denominací na mnoha místech po celém světě klesá, může být obzvlášť důležité usilovat o hlubší porozumění tomu, proč Ježíš Kristus během své služby ve smrtelnosti založil církev a proč ji poté v posledních dnech znovuzřídil. Při studiu přemýšlejte o tom, jak Pánova znovuzřízená Církev přináší nebo jak by mohla přinést vašemu životu nový smysl, sílu a radost.
Oddíl 1
Jaká jedinečná požehnání lze získat pouze prostřednictvím členství v Pánově Církvi?
Apoštol Pavel učil, že Pánova Církev je postavena na základě apoštolském a prorockém, „kdež jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus“ (Efezským 2:20). Ježíš Kristus během své služby ve smrtelnosti vybral dvanáct mužů a vysvětil je jako své apoštoly. Předal jim pravomoc a klíče kněžství, aby mohli vést Jeho Církev, učit Jeho evangeliu, vydávat svědectví o tom, že je skutečný, a jednat v Jeho jménu (viz Matouš 10:1, 7–8; 16:19; Skutkové 1:21–22; Nauka a smlouvy 107:23). Abyste se dozvěděli více, mohli byste se podívat na video „Jesus Calls Twelve Apostles to Preach and Bless Others“ (1:30).
Ježíš Kristus poté, co byl vzkříšen, vedl i nadále svou Církev prostřednictvím svých apoštolů, kteří drželi kněžské klíče, aby řídili práci na spasení. Mnozí se však proti Jeho povolaným služebníkům stavěli a členové Církve počali podléhat omylům. Po smrti apoštolů „lidé překroutili zásady evangelia a provedli neoprávněné změny v církevní organizaci a v obřadech kněžství. Pán kvůli všeobecně rozšířenému odpadlictví odňal ze země pravomoc kněžství.“ (Gospel Topics, „Apostasy“, topics.ChurchofJesusChrist.org.) Toto období je známo jako Velké odpadlictví.
Tento stav odpadlictví trval až do okamžiku, kdy se v roce 1820 Nebeský Otec a Ježíš Kristus zjevili Josephu Smithovi (viz Joseph Smith–Životopis 1:16–20). Několik let po tomto zjevení poslal Ježíš Kristus k Josephu Smithovi nebeské posly, kteří mu předali kněžskou pravomoc a klíče (viz Joseph Smith–Životopis 1:68–72; Nauka a smlouvy 110:11–16; 128:19–21). Ježíš Kristus prostřednictvím své božské pravomoci povolal nové apoštoly a znovuzaložil svou Církev na zemi (viz Nauka a smlouvy 1:30).
V dnešní době drží veškerou pravomoc a kněžské klíče nezbytné k řízení Pánovy Církve První předsednictvo a Kvorum Dvanácti apoštolů. To je obzvlášť důležité pro všechny z nás, kteří si přejeme být lepší a přiblížit se Kristu.
Když president Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva hovořil o důležitosti účasti v církvi pro všechny nábožensky smýšlející lidi, poznamenal: „Účast a aktivita v církvi nám pomáhají stát se lepšími lidmi a lepším vlivem v životě druhých.“ („Proč potřebujeme Církev“, Liahona, listopad 2021, 24.) Poté řekl:
Samozřejmě potvrzujeme, že písma, dávná i novodobá, jasně učí o původu a potřebnosti církve řízené pravomocí našeho Pána Ježíše Krista. Rovněž svědčíme o tom, že znovuzřízená Církev Ježíše Krista byla založena, aby učila plnosti Jeho nauky a aby s Jeho kněžskou pravomocí vykonávala obřady nezbytné pro vstup do království Božího [viz Jan 3:5]. Členové, kteří se zříkají účasti na shromážděních Církve a spoléhají se jen na individuální duchovnost, se oddělují od těchto základních prvků evangelia: moci a požehnání kněžství; plnosti znovuzřízené nauky; a motivace a příležitostí k uplatňování této nauky. Připravují se o příležitost stát se způsobilými pro věčné pokračování své rodiny. („Proč potřebujeme Církev“, Liahona, listopad 2021, 25)
Také starší Robert D. Hales z Kvora Dvanácti apoštolů učil:
Kdyby moc kněžství na zemi nebyla, protivník by se mohl volně pohybovat a vládnout bez omezení. Nebylo by žádného daru Ducha Svatého, který by nás vedl a osvěcoval; žádných proroků, kteří by mluvili v Pánově jménu; žádných chrámů, kde bychom mohli uzavírat posvátné, věčné smlouvy; žádné pravomoci k udělování požehnání či k vykonávání křtů, k uzdravování či k poskytování útěchy. („Blessings of the Priesthood“, Ensign, Nov. 1995, 32)
Oddíl 2
Jak může aktivní účast na dění v Církvi požehnat mně i druhým?
Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů učil o požehnáních plynoucích z účasti na dění v Církvi následujícímu:
Je důležité si uvědomit, že nejvyšším Božím záměrem je náš pokrok. … To ovšem vyžaduje něco více než jen být milý nebo duchovně naladěný. Vyžaduje to víru v Ježíše Krista, pokání, křest vodou a Duchem a vytrvání ve víře do konce. Toho nelze plně dosáhnout v izolaci, takže jeden z hlavních důvodů, proč má Pán Církev, je vytvoření společenství Svatých, kteří si na „této těsné a úzké cestě, jež vede k věčnému životu“ [2. Nefi 31:18], budou navzájem pomáhat. („Proč Církev“, Liahona, listopad 2015, 108)
Apoštol Pavel učil tomu, jak nás to, že jsme součástí společenství Svatých, posiluje a může přibližovat Ježíši Kristu.
Starší Christofferson také vysvětlil, že zkušenosti s dalšími členy Církve nám poskytují nezbytné příležitosti k uplatňování Pánova evangelia:
Jakožto tělo Kristovo si členové Církve navzájem slouží v rámci každodenního života. Nikdo nejsme dokonalý; můžeme se někoho dotknout nebo se urazit. Často se navzájem zkoušíme prostřednictvím svých osobních zvláštností. V rámci těla Kristova musíme dělat něco více, než se jen učit pojmům a vzletným slovům – musíme získat opravdovou přímou zkušenost, zatímco se učíme „žíti s druhými v lásce“ [Nauka a smlouvy 42:45]. („Proč Církev“, Liahona, listopad 2015, 108)
Oddíl 3
Co mohu dělat, abych pomohl svému sboru či odbočce stát se přívětivějším místem pro všechny lidi?
Přemýšlejte o tom, jaké to je, když s vámi druzí na shromáždění jednají vřele a upřímně. Kdy jste někomu ve svém sboru nebo odbočce pomohli, aby se takto cítil?
Uvažujte o příkladu navazování přátelských vztahů, o který se podělila sestra Carole M. Stephensová, bývalá rádkyně v Generálním předsednictvu Pomocného sdružení:
[Maria] má mnoho přátel, kteří jsou méně aktivní nebo kteří o znovuzřízeném evangeliu Ježíše Krista ještě nikdy neslyšeli. Každý den používá víru a modlí se o to, aby poznala, kdo potřebuje její pomoc, a poté podle obdržených nabádání jedná. Přátelům telefonuje, dává jim najevo lásku a říká jim: „Potřebujeme tě.“ Každý týden ve svém bytě pořádá rodinný domácí večer, na který zve sousedy, členy a misionáře – a vždy má připravenou večeři. Zve je, aby přišli na shromáždění, vyhlíží je, a když přijdou, sedává vedle nich. („Máme velký důvod k radosti“, Liahona, listopad 2013, 116)