1. Korintským 7–8

Úvod

Apoštol Pavel hovořil k sezdaným i svobodným členům Církve v Korintu o manželství a misionářské práci. Když odpovídal na otázku ohledně jedení masa obětovaného modlám, učil Svaté, aby se zamysleli nad tím, jaký vliv mají jejich osobní zvyky na druhé, a aby byli ochotni vzdát se některých činností, pokud by mohly být příčinou toho, že někdo jiný duchovně klopýtne.

1. Korintským 7

Pavel udílí rady sezdaným i svobodným členům Církve ohledně manželství

Do studijního deníku si překreslete následující schéma. Doplníte si ho při studiu 1. Korintským 7.

Stejně jako my, i členové Církve v Korintu žili ve společnosti, která zastávala matoucí a protichůdné názory ohledně manželství a tělesných neboli sexuálních intimních vztahů. Co se týká této a dalších nauk a zásad evangelia, je důležité, abychom dokázali rozlišit, které jsou pravdivé a které falešné.

V 1. Korintským 5–6 čtete o některých falešných naukách ohledně sexuálních vztahů, kteréžto nauky byly v Korintu hojně rozšířené. Jedna z falešných nauk byla tato: Mít tělesný intimní vztah s kýmkoli je přijatelné. Napište tato slova do pravé části schématu ve studijním deníku pod nadpis „Falešná nauka“. Zamyslete se nad tím, proč je tato nauka falešná.

Členové Církve v Korintu napsali apoštolu Pavlovi a požádali ho o vedení ohledně Pánova měřítka sexuální čistoty. Přečtěte si 1. Korintským 7:1 a zjistěte, na co se korintští Svatí Pavla zeptali.

Slova „dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati“ ve verši 1 naznačují, že si korintští Svatí kladli otázky ohledně toho, kdy a zda vůbec jsou tělesné intimní vztahy vhodné. Kromě toho, někteří možná dokonce pochybovali, zda lidé, kteří uzavřeli manželství, mají mít mezi sebou tělesné intimnosti. Do levé části schématu ve studijním deníku pod nadpis „Falešná nauka“ napište tuto větu: Mít tělesný intimní vztah je zcela nepřijatelné, a to i v manželství.

Obě falešné nauky, které jste si napsali do studijního deníku, představují extrémní názory, které se liší od Božího měřítka tělesné intimity.

Přečtěte si 1. Korintským 7:2–3 a zjistěte, čemu Pavel Korintské učil o tělesné intimitě. Slovo smilstvo ve verši 2 se týká sexuálních vztahů praktikovaných mimo manželství a slova „povinná přívětivost“ ve verši 3 se vztahují na lásku a důvěrnosti, které si vzájemně projevují manžel a manželka.

V brožurce Pro posílení mládeže se dozvídáme, že „tělesná intimnost mezi manželem a manželkou je krásná a posvátná. Je ustanovena Bohem pro tvoření dětí a pro vyjadřování lásky mezi manželem a manželkou. Bůh nařídil, aby sexuální důvěrnost byla vyhrazena pro manželství.“ ([Brožurka, 2012], 35.)

Do studijního deníku si pod nadpis „Pravda“ napište toto: Tělesná intimita mezi manželem a manželkou je ustanovena Bohem.

President Boyd K. Packer z Kvora Dvanácti apoštolů řekl:

„Přikázání, abychom se množili a naplnili zemi, nebylo nikdy odvoláno. Je zcela zásadní pro plán vykoupení a je zdrojem lidského štěstí. Spravedlivým používáním této moci se můžeme přiblížit našemu Otci v nebi a zakusit plnost radosti, ba dokonce božství. Moc plození není nějaká náhodná součást plánu; je to plán štěstí; je to klíč ke štěstí.

Touha lidského rodu spojit se v manželství je stálá a velmi mocná. Naše štěstí ve smrtelném životě, naše radost a oslavení závisejí na tom, jak na tyto neodbytné a naléhavé fyzické touhy reagujeme.“ („Plán štěstí“,Liahona, květen 2015, 26.)

Proč je plození – schopnost tvořit smrtelný život – v plánu Nebeského Otce tak důležité pro spasení Jeho dětí?

Jak je zaznamenáno v 1. Korintským 7:1–24, Pavel učil tomu, že kromě zvláštních dočasných situací si manželé obecně nemají odpírat vzájemnou náklonnost, že ovdovělí a rozvedení členové Církve se mohou znovu oženit či vdát, pokud se tak rozhodnou, a že členové Církve mají zůstávat před Bohem (viz 1. Korintským 7:24) v jakékoli situaci. Pavel také nedoporučoval rozvod.

V Korintu byli členové Církve, jejichž manželští partneři nebyli křesťané. Zamyslete se nad tím, jaké těžkosti mohou manželé různého vyznání zakoušet.

Přečtěte si 1. Korintským 7:12–17 a vyhledejte pravdy, jimž Pavel učil a které mohou pomoci částečně členským rodinám v dnešní době.

Jedna z pravd, kterým se můžeme z těchto veršů naučit, zní: Věrní následovníci Ježíše Krista mají posvěcující vliv na svou rodinu.

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jakých příkladů toho, kdy některý člen Církve měl pozitivní vliv na členy své rodiny, kteří buď nebyli členy Církve, nebo nebyli v Církvi aktivní, jste byli v životě svědky?

V 1. Korintským 7:25–40 Pavel hovořil o tom, zda je výhodné, či nevýhodné být svobodný nebo ženatý, když je člověk „povolán ke službě“ (Překlad Josepha Smitha, 1. Korintským 7:29 [v Průvodci k písmům]) neboli když je povolán sloužit na misii. Učil tomu, že nesezdaní neboli svobodní misionáři se budou při službě méně rozptylovat než někdo, kdo je ženatý a má časné starosti spojené se zaopatřováním rodiny. Nicméně jim nezakázal, aby se ženili nebo byli ženatí, když slouží na misii. Příkladem sezdaných párů zapojených do církevní služby na plný úvazek v dnešní době jsou například starší misionářské páry, presidenti misií, presidenti chrámů či generální autority Církve.

1. Korintským 8

Pavel odpovídá na otázku ohledně jedení masa obětovaného modlám

Starší L. Tom Perry z Kvora Dvanácti vyprávěl o této zkušenosti:

„Zjistil jsem, že když žijete tak, jak máte, lidé si toho všimnou a zapůsobí na ně vaše náboženské přesvědčení a vy máte vliv na život druhých.

Svoji profesní dráhu jsem strávil jako zaměstnanec firmy zabývající se podnikáním v oblasti obchodních domů. Protože jsem byl členem managementu, bylo pro mě důležité, abych se společensky stýkal s místními obchodními organizacemi. Setkání s většinou z těchto organizací vždy začínala takzvanou koktejlovou hodinkou [během níž se tradičně servírují alkoholické nápoje]. Byl to čas vhodný ke konverzaci a seznámení se s lidmi, kteří patřili k dané organizaci. Vždy jsem se během těchto společenských hodin cítil nesvůj. Zpočátku jsem si říkal o citronovolimetkovou sodovku. Brzy jsem zjistil, že citronovolimetková sodovka vypadá stejně jako mnohé další nápoje. Nemohl jsem vytvořit dojem abstinenta s průzračnou sodovkou v ruce.“ („The Tradition of a Balanced, Righteous Life“, Ensign, Aug. 2011, 48–49.)

Co se mohlo stát, kdyby starší Perry během těchto společenských setkání nadále pil nealkoholické nápoje, které vypadaly stejně jako ty alkoholické?

V jakých situacích by mohl váš příklad negativně ovlivnit druhé, i když byste možná nedělali nic špatného?

Členové Církve v Korintu chtěli vědět, zda je pro ně přijatelné jíst maso, které bylo obětováno modlám neboli pohanským bohům. Ve své odpovědi apoštol Pavel připustil, že členové Církve se mohou domnívat, že je to pro ně přijatelné, protože vědí, že pohanští bohové ve skutečnosti neexistují. (Viz 1. Korintským 8:4–6.)

Přečtěte si 1. Korintským 8:1 a zjistěte, čemu Pavel korintské Svaté učil.

Ve verši 1 si povšimněte, co může způsobit znalost a co může způsobit pravá láska. Pavel měl na mysli, že pravá láska („čistá láska Kristova“ [Moroni 7:47], nesobecká láska k druhým) je důležitější než to, aby dávali najevo znalost konkrétních zákonů týkajících se jídla.

Přečtěte si 1. Korintským 8:7–11 a zaměřte se na to, čemu Pavel učil o jídle, které možná bylo obětováno modlám. Slovo mdlý v těchto verších označuje členy Církve, kteří byli slabí ve víře. Slovo maso v Bibli obvykle znamená „jídlo“. Slovo moc ve verši 9 se týká absence konkrétního přikázání zakazujícího konzumaci určitých druhů jídla.

V 1. Korintským 8:9 si povšimněte, že Pavel uvedl přesvědčivý důvod, proč by se Svatí měli rozhodnout nejíst maso obětované modlám. Jaký příklad toho, jak může být jedení masa obětovaného modlám kamenem úrazu, uvedl Pavel v 1. Korintským 8:10–11?

Přečtěte si 1. Korintským 8:12–13 a zjistěte, jak Pavel uzavřel své varování ohledně dělání věcí, které by mohly vést k tomu, že druzí klopýtnou. Slova „pohoršuje … bratra mého“ ve verši 13 by také mohla být přeložena jako „způsobuje, že můj bratr klopýtá [neboli] slábne“.

Jednou ze zásad, kterým se můžeme z Pavlova učení naučit, je tato: Pravou lásku můžeme druhým projevit tím, že se budeme vyhýbat jednání, které by mohlo způsobit, že duchovně klopýtnou. (Ze studia Římanům 14 si možná vzpomínáte, že Pavel učil podobné zásadě Svaté v Římě.)

Přečtěte si zbývající část příběhu staršího Perryho o rozhodnutích, která učinil během koktejlových hodinek. Povšimněte si, jak uplatnil tuto zásadu.

„Rozhodl jsem se, že musím mít nápoj, který mě jasně označí za abstinenta. Šel jsem za barmanem a požádal jsem ho o sklenici mléka. To si u něj ještě nikdo neobjednal. Zašel do kuchyně a přinesl mi sklenici mléka. Nyní jsem měl nápoj, který se velmi lišil od alkoholických nápojů, které pili ostatní. Najednou jsem se stal středem pozornosti. Vyslechl jsem mnoho vtipných poznámek ohledně svého nápoje. Lidé měli o čem mluvit. …

Mléko se stalo mým oblíbeným nápojem na těchto koktejlových hodinkách. Brzy se rozneslo, že jsem mormon. Úcta, které se mi dostalo, mě opravdu překvapila, stejně jako to, co se začalo dít. Ostatní se ke mně brzy připojili a začali pít čistý mléčný koktejl!

Mějte odvahu být jiní. Žijte podle měřítek, kterým nás evangelium učí.“ („The Tradition of a Balanced, Righteous Life“, 49.)

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Jak můžete být schopni projevit druhým pravou lásku tím, že se budete vyhýbat jednání, které by mohlo způsobit, že druzí duchovně klopýtnou?
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

Prostudoval(a) jsem si 1. Korintským 7–8 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: