2. Tessalonicenským

Úvod

Apoštol Pavel krátce poté, co napsal první epištolu tessalonicenským Svatým, sepsal i druhou epištolu, která jim byla určena a ve které vysvětlil více pravd ohledně Druhého příchodu Ježíše Krista. Učil, že Spasitel znovu nepřijde, dokud nenastane odpadlictví. Pavel poté kázal proti zahálčivosti a radil Svatým, aby nebyli znaveni konáním dobra. (Viz 2. Tessalonicenským 3:13.)

2. Tessalonicenským 1–2

Pavel povzbuzuje Svaté tím, že prorokuje o Druhém příchodu Ježíše Krista

Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů řekl: „S obdivem a s povzbuzením vůči každému, kdo bude v těchto posledních dnech muset být pevný, pravím všem, a zvláště mládeži Církve, že pokud se tak již nestalo, budete jednoho dne vyzváni bránit svou víru, či dokonce vytrpět určitou osobní újmu jen proto, že jste členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Takové okamžiky od vás budou vyžadovat odvahu i ohleduplnost.“ („Cena – a požehnání – učednictví“, Liahona, květen 2014, 6.)

Do studijního deníku si napište něco o nějakém zážitku, kdy jste museli bránit svou víru nebo vytrpět protivenství kvůli svému členství v Církvi. Uveďte, jak jste v této situaci reagovali. Pokud jste nemuseli bránit svou víru ani jste nezažili protivenství kvůli členství v Církvi, napište, jak byste podle vás reagovali, kdybyste se do takové situace dostali.

Apoštol Pavel napsal tessalonicenským Svatým druhý dopis a zabýval se několika tématy, včetně pronásledování, kterému Svatí čelili. Při studiu 2. Tessalonicenským 1 vyhledejte zásadu, která vám může pomoci vytrvat v protivenství a soužení, kterým možná budete jako člen Církve čelit.

Přečtěte si 2. Tessalonicenským 1:3–5 a zjistěte, proč Pavel tessalonicenské Svaté chválil.

Zvažte možnost si ve verši 5 označit nebo si vedle něj poznamenat, jakou odměnu měli Svatí získat, když vytrpí pronásledování a soužení s trpělivostí a vírou (viz 2. Tessalonicenským 1:4).

Z 2. Tessalonicenským 1:3–5 se dozvídáme, že vytrváme-li věrně v protivenství a soužení s trpělivostí a vírou, můžeme být shledáni způsobilými vstoupit do království Božího.

Zamyslete se nad tím, co to znamená trpělivě vytrvat ve zkouškách. Proč k tomu, abychom trpělivě vytrvali v protivenství nebo soužení, potřebujeme víru?

Přečtěte si tato slova presidenta Dietera F. Uchtdorfa z Prvního předsednictva a označte si, co to znamená trpělivě vytrvat ve zkouškách: „Trpělivost neznamená pasivní odevzdanost, ani to, že něco neuděláme kvůli svým obavám. Trpělivost znamená čekat aktivně a být vytrvalý. Znamená to za něčím si stát a dělat vše, co můžeme – pracovat, doufat a používat víru; a statečně vytrvat v těžkostech, i když se nám to, po čem v srdci toužíme, nesplní hned. Trpělivost neznamená pouze vytrvat; znamená to vytrvat dobře!“ („Pokračujte s trpělivostí“, Liahona, květen 2010, 57.)

Vzpomeňte si na někoho, koho znáte nebo o kom jste četli v písmech, kdo věrně a trpělivě snášel pronásledování a soužení. Do studijního deníku si napište, proč má příklad tohoto člověka pro vás zvláštní význam.

Zamyslete se nad protivenstvím nebo souženími, která možná v současnosti zakoušíte, a stanovte, jak můžete tyto těžkosti zvládat s trpělivostí a vírou. Zvažte možnost modlit se o pomoc.

Pavel prorokoval o Druhém příchodu Ježíše Krista. Přečtěte si 2. Tessalonicenským 1:6–10 a vyhledejte slova a části textu, jež Pavel použil, aby popsal Druhý příchod. Při čtení si všimněte, jak se při Pánově příchodu bude to, co zakusí spravedliví, lišit od toho, co zakusí zlovolní.

Jedna z pravd, které se dozvídáme z těchto veršů, je ta, že při Druhém příchodu Ježíše Krista se spravedlivým dostane odpočinutí a zlovolní budou zničeni.

Od čeho si podle vás spravedliví odpočinou?

Jak může tato nauka utěšit ty, kteří v současné době procházejí těžkostmi kvůli své oddanosti vůči Ježíši Kristu?

Přáli jste si někdy vědět, kdy nastane Druhý příchod Ježíše Krista? V 2. Tessalonicenským 2:2 se uvádí, že Svatí v Tessalonice si možná mysleli, že Pánův Druhý příchod nastane zanedlouho nebo již nastal. Pavla znepokojovalo, že byli uvedeni v omyl.

Přečtěte si 2. Tessalonicenským 2:1–3 a zjistěte, co se podle Pavlových slov stane před Druhým příchodem. Slovo „nenastane“ ve verši 3 se týká Druhého příchodu a „odstoupení“ znamená odpadlictví neboli odchýlení se od pravdy. (Všimněte si, že 2. Tessalonicenským 2:1–3 jsou verše z mistrovství v písmu. Mohli byste si je nějakým jednoznačným způsobem označit, abyste je v budoucnu snadno našli.)

Z 2. Tessalonicenským 2:1–3 se dozvídáme, že před Druhým příchodem Ježíše Krista dojde k odpadlictví.

V těchto verších Pavel doporučil, aby se členové Církve v jeho době znepokojovali spíše odpadlictvím, které mezi nimi již začalo, než tím, kdy nastane Druhý příchod Páně. Následující vysvětlení vám může pomoci porozumět tomu, co to je Velké odpadlictví, které nastalo krátce po smrti Pavla a ostatních apoštolů. Pavel věděl, že k tomuto odpadlictví dojde před Druhým příchodem Pána.

„Po smrti Ježíše Krista zlovolní lidé pronásledovali apoštoly a členy Církve a mnohé z nich zabili. Se smrtí apoštolů byly ze země odňaty klíče kněžství a předsedající kněžská pravomoc. Apoštolové udržovali nauku evangelia čistou, zachovávali řád a určovali měřítka způsobilosti. Lidé, kteří již neměli apoštoly, si za čas nauky překroutili a provedli neoprávněné změny v organizaci Církve a v kněžských obřadech, jako jsou křest a předávání daru Ducha Svatého.

Lidé neměli zjevení a kněžskou pravomoc, a tak při výkladu písem a zásad a obřadů evangelia Ježíše Krista spoléhali na lidskou moudrost. Falešné představy vydávali za pravdu. Ztratili velkou část poznání pravých vlastností a pravé povahy Boha Otce, Jeho Syna Ježíše Krista a Ducha Svatého. Nauky o víře v Ježíše Krista, o pokání, křtu a daru Ducha Svatého byly překrouceny nebo zapomenuty. Kněžská pravomoc udělená Kristovým apoštolům se na zemi již nenacházela. Toto odpadlictví nakonec vedlo ke vzniku mnoha církví.“ (Kažte evangelium mé: Příručka k misionářské službě [2004], 34–35.)

Vezměte v úvahu, co jste se již dozvěděli o odpadlictví, a přemítejte o tom, proč bylo nezbytné, aby bylo před příchodem Páně znovuzřízeno evangelium Ježíše Krista a Jeho Církev.

Slova „člověk hřícha“ uvedená v 2. Tessalonicenským 2:3 označují Satana. Znovuzřízení evangelia, včetně vynesení Knihy Mormonovy na světlo, odhalilo klamy Satana a jeho následovníků.

V 2. Tessalonicenským 2:4–17 čteme, že Pavel prorokoval, že Pán dovolí Satanovi, aby klamal obyvatele země, dokud nenastane Druhý příchod. (Viz Překlad Josepha Smitha, 2. Tessalonicenským 2:7–9 [v Průvodci k písmům, si.lds.org].) Pavel povzbuzoval Svaté, aby stáli pevně a drželi se pravd, jimž je učil. (Viz 2. Tessalonicenským 2:15.)

Mistrovství v písmu – 2. Tessalonicenským 2:1–3

Za použití studijních pomůcek (jako jsou například poznámky pod čarou nebo Průvodce k písmům) najděte další verš z písem, který učí o odpadlictví. Odkaz na něj byste si mohli napsat či poznamenat do písem vedle 2. Tessalonicenským 2:1–3. Do studijního deníku si napište, jak byste tyto verše použili k vysvětlení základních nauk o odpadlictví a Znovuzřízení někomu, kdo není členem Církve.

2. Tessalonicenským 3

Pavel varuje před těmi, kteří se neřídí radami Páně, a káže o soběstačnosti

V době, kdy Pavel psal druhou epištolu Tessalonicenským, byli někteří členové Církve zahálčiví neboli líní a nepracovali, aby se stali soběstačnými. Očekávali, že se o ně postarají ti, kteří pracují.

Jaké problémy mohly z této situace vyvstat?

Podle 2. Tessalonicenským 3:1–9 Pavel chválil ty tessalonicenské Svaté, kteří byli věrní, a varoval je, aby se nestýkali s těmi, kteří se chovají „neřádně“ (verš 6). Chovat se neřádně znamená být neukázněný a v kontextu 2. Tessalonicenským 3 je tím míněno být líný neboli zahálčivý. Členové Církve, kteří se chovali neřádně, byli ti, kteří mohli pracovat, aby se uživili, ale odmítali tak činit. Pavel poukázal na to, že on a jeho společníci dávají příklad soběstačnosti tím, že pracují, aby se uživili.

Přečtěte si 2. Tessalonicenským 3:10–13 a zjistěte, co měli Svatí podle Pavlových pokynů dělat ohledně těch, kteří odmítali pracovat.

Pavel také radil Svatým, aby nebyli znaveni konáním dobra. (Viz 2. Tessalonicenským 3:13.) Poučoval je o tom, že se mají zdokonalovat ve všech oblastech a že mají pomáhat ostatním. (Viz také NaS 64:33.)

Z Pavlových pokynů se dozvídáme, že je nám přikázáno, abychom se snažili být soběstačnými a abychom pomáhali druhým.

Přečtěte si tato slova a zjistěte, co to znamená být soběstačný:

„Jedním z požehnání pramenících z práce je rozvíjení soběstačnosti. Jste-li soběstační, používáte požehnání a schopnosti, které vám Bůh dal, k tomu, abyste pečovali o sebe a o svou rodinu a abyste nacházeli řešení svých problémů. Soběstačnost neznamená, že musíte být schopni udělat všechno vlastními silami. Abyste byli skutečně soběstační, musíte se naučit spolupracovat s druhými a obracet se na Pána s žádostí o pomoc a sílu.

Pamatujte na to, že Bůh má pro vás veliké dílo, které máte vykonat. Bude vám žehnat, zatímco se budete snažit tento záměr uskutečňovat.“ (Pro posílení mládeže [brožurka, 2012], 41.)

Zamyslete se nad tím, co můžete dělat pro to, abyste se stali více soběstačnými nyní i v budoucnu. Stanovte si cíl a při jeho dosahování usilujte o Pánovu pomoc.

Jak je zaznamenáno v 2. Tessalonicenským 3:14–18, Pavel v závěru své epištoly povzbuzoval Svaté, aby těm, kteří jsou zahálčiví, pomáhali stát se soběstačnějšími tím, že s nimi nebudou mít co do činění neboli že se stáhnou z jejich společnosti (viz verš 14). Také je však povzbuzoval, aby se zahálčivými lidmi nejednali nepřátelsky, ale jako se svými bratry a sestrami v evangeliu.

Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

Prostudoval(a) jsem si 2. Tessalonicenským a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: