5. blok: 4. den

Matouš 22:15–46

Úvod

Zatímco Ježíš nadále učil v chrámu, farizeové a saduceové se Ho snažili vlákat do pasti tím, že Mu pokládali složité otázky. Na jejich otázky úspěšně odpověděl a řekl jim, aby byli poslušni zákonů země a dodržovali dvě veliká přikázání.

Matouš 22:15–22

Farizeové se snaží Spasitele vlákat do pasti tím, že Mu pokládají otázku ohledně toho, zda je zákonné platit daně

Jaké důležité zákony vydala vláda v naší společnosti? Proč jsou podle vás důležité?

Při studiu Matouše 22:15–22 se zaměřte na to, čemu Ježíš Kristus učil ohledně poslušnosti zákonů země.

Pamatujte na to, že Spasitel během posledního týdne svého života učil každý den v chrámu v Jeruzalémě. Přečtěte si Matouše 22:15 a zjistěte, co se farizeové snažili Spasiteli provést. Slova „polapili jej v řeči“ znamenají, že se farizeové snažili Spasitele přelstít tak, aby řekl něco, co Ho zdiskredituje.

Přečtěte si Matouše 22:16–17 a zjistěte, jak se farizeové snažili Spasitele přelstít. Mohlo by být užitečné vědět, že slovo císař ve verši 17 označovalo vládce Římské říše, který v té době vládl Izraeli.

Otázka, kterou farizeové položili Ježíšovi, byla potenciální pastí, protože kdyby Spasitel řekl, že je správné platit daně Římské říši, Židé by si mohli myslet, že podporuje Římany a není loajální vůči svému lidu. Kdyby jim řekl, že platit daně je nezákonné, pak by Ho farizeové mohli obvinit ze zrady a udat Ho římským úřadům.

římská mince s císařovou podobiznou

Přečtěte si Matouše 22:18–21 a zjistěte, jak Spasitel farizeům odpověděl na jejich otázku.

1. Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Proč byla podle vás Spasitelova odpověď dokonalou reakcí na otázku farizeů?

Slova „dávejtež tedy, co jest císařova, císaři“ obsažená ve verši 21 se týkají toho, že jsme povinni být poslušni občanských zákonů, jako jsou například zákony daňové.

Z těchto veršů se dozvídáme tuto pravdu: Pán od nás očekává, že budeme dobrými občany a budeme poslušni zákonů země.

Proč je důležité, abychom jako učedníci Ježíše Krista byli dobrými občany a abychom byli poslušni zákonů země? (Viz Články víry 1:12.) Proč od nás Pán očekává, že budeme jak dobrými občany, tak dobrými členy Církve a budeme poslušni zákonů země?

Přečtěte si Matouše 22:22 a zjistěte, jak farizeové zareagovali na Spasitelovu odpověď.

Matouš 22:23–34

Spasitel učí saducee o manželství a vzkříšení

Když Spasitel učil v chrámu, snažili se Ho kromě farizeů chytit za slovo také saduceové. Přečtěte si Matouše 22:23–28 a zjistěte, jak se saduceové snažili Spasitele přelstít. Povšimněte si, že saduceové věřili, že „není z mrtvých vstání“ (verš 23).

Jak byste shrnuli otázku, kterou saduceové Spasiteli položili?

Saduceové záměrně zneužili starozákonního zvyku, jehož účelem bylo postarat se o vdovy. (Viz Deuteronomium 25:5–6; Bible Dictionary, „Levirate marriage“.) Snažili se tento zvyk zveličit, aby znevážili nauku o vzkříšení.

Přečtěte si Matouše 22:29–30 a zjistěte, jak Spasitel saduceům odpověděl. Povšimněte si toho, co se podle Ježíšových slov nemůže stát při, respektive po vzkříšení.

V kontextu plánu spasení vysvětlil starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů Matouše 22:29–30 takto:

„[Ježíš Kristus] nepopírá, ale spíše omezuje běžně přijímaný názor, že v nebi bude možné uzavírat sňatek. Říká, že co se ‚jich‘ (saduceů) a co se ‚jich‘ (dětí tohoto světa) týká, rodinná jednotka nepřetrvává a nebude přetrvávat po vzkříšení. …

‚Tudíž, když jsou [ti, kteří nebudou žít, nežijí nebo nemohou žít podle zákona věčného manželství] mimo svět, ani se nežení, ani nejsou vydávány do manželství.‘

To znamená, že ti, ke kterým Ježíš promlouval; ti, kteří ani nevěří ve vzkříšení, natož ve všechny ostatní spásné pravdy; ti, kteří jsou nespravedliví a bezbožní; ti, kteří žijí po způsobu světa; veliké zástupy lidstva, které se rozhodly, že nebudou činit pokání, v nebi nemohou uzavřít sňatek ani nemohou být do manželství vydáni. Všichni tito lidé nezískají plnost odměny v životě, který přijde.“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1965–1973], 1:606.)

Pán zjevil Proroku Josephu Smithovi důležité pravdy týkající se věčného manželství. Přečtěte si Nauku a smlouvy 132:15–17 a zaměřte se na to, co Pán v těchto verších zjevil o manželství.

Ke komu Pán promlouval, když řekl, že po vzkříšení se nebudou ženit, ani nebudou vydávány do manželství? (Viz NaS 132:16.)

Neoženit se „skrze mne ani skrze slovo mé“ (NaS 132:15) znamená, že člověk není v chrámu připečetěn ke svému manželskému partnerovi pravomocí kněžství.

Z Matouše 22:30 a Nauky a smluv 132:15–17 se dozvídáme, že ti, kteří nejsou připečetěni ke svému manželskému partnerovi kněžskou pravomocí ve smrtelnosti nebo prostřednictvím zástupných obřadů, nebudou sezdáni ve světě, který přijde.

Přečtěte si Matouše 22:31–33 a vyhledejte další pravdy o vzkříšení, kterým Spasitel saducee učil. Zvažte možnost označit si, co podle Spasitelových slov ve verši 32 naznačuje, že vzkříšení je skutečné.

Jak lidé reagovali, když slyšeli, jak Spasitel učí těmto naukám?

Matouš 22:34–40

Spasitel učí o dvou velikých přikázáních

2. Do studijního deníku napište tolik přikázání, na kolik si dokážete vzpomenout během jedné minuty.

Někteří židovští rabíni se domnívali, že zákon Mojžíšův obsahuje 613 zákonů neboli přikázání. Přečtěte si Matouše 22:34–36 a zjistěte,jakou otázku ohledně těchto přikázání položil Spasiteli jeden z farizeů. Mohli byste si ji v písmech označit.

Ještě než vyhledáte Spasitelovu odpověď, zakroužkujte v seznamu, který jste si vytvořili ve svém deníku, jedno přikázání, jež je podle vás „veliké“ neboli nejdůležitější.

Přečtěte si Matouše 22:37–40 a zjistěte, jak Spasitel farizeovi na jeho otázku odpověděl. (Matouš 22:36–39 jsou verše z mistrovství v písmu. Mohli byste si je nějak výrazně označit, abyste je mohli v budoucnu snadno najít.)

Pánův pokyn „milovati budeš bližního svého“ se týká toho, jak se chováme k druhým.

Proč jsou podle vás tato dvě přikázání považována za ta největší?

Slova „na těch dvou přikázaních všecken zákon záleží i proroci“ (Matouš 22:40) znamenají, že všechna přikázání, která Bůh zjevil v zákoně Mojžíšově a prostřednictvím starozákonních proroků, byla určena k tomu, aby lidem pomohla projevovat lásku vůči Bohu, vůči bližnímu nebo vůči oběma najednou.

Z těchto veršů se učíme této zásadě: Jestliže opravdu milujeme Boha a milujeme-li svého bližního jako sebe sama, pak se budeme snažit dodržovat všechna Boží přikázání.

Podívejte se na seznam přikázání, který jste si napsali do studijního deníku. U každého přikázání, kterým projevujeme lásku k Bohu, udělejte hvězdičku a u těch, kterými projevujeme lásku k bližnímu, si udělejte čtvereček. (Některá přikázání je možné označit oběma symboly.)

Vzpomeňte si na nějaký okamžik, kdy jste se rozhodli, že budete poslušni určitého přikázání, abyste tak projevili lásku k Bohu nebo k jinému člověku.

Zamyslete se nad tím, kterého přikázání byste mohli být poslušni s větší věrností, abyste projevili lásku k Nebeskému Otci nebo k jinému člověku. Dejte si za cíl, že budete tohoto přikázání poslušni s větší věrností.

Mistrovství v písmu – Matouš 22:36–39

U každého verše z mistrovství v písmu byste měli být schopni určit kontext, nauku nebo zásadu a způsob, jak můžete tuto pravdu uplatňovat v životě. (Viz zdroje určené jako studijní pomůcky při studiu mistrovství v písmu dostupné na stránkách LDS.org.)

V Matoušovi 22:36–39 je kontextem odpověď Ježíše Krista, kterou dal farizeovi, jenž se Ho ptal, které přikázání je největší. Jednou z nauk nebo zásad, kterým tyto verše učí, je to, že dvě největší přikázání jsou milovat Boha a milovat bližního svého. Povšimněte si, že ve verši 37 se říká: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.“ Tyto verše z mistrovství v písmu uplatníte tak, že se zamyslíte nad těmito otázkami: Jak můžete projevovat lásku k Bohu svým srdcem, duší a myslí? Jak můžete projevovat lásku Božím dětem?

3. Zamyslete se nad tím, co znamená milovat Boha celým svým srdcem. Poté se zamyslete nad tím, co znamená milovat Ho celou svou duší. Pak přemýšlejte o tom, jak Ho můžete milovat celou svou myslí. Do studijního deníku si napište, co vás v této souvislosti napadá.

Matouš 22:41–46

Ježíš se ptá farizeů, co si myslí o Kristu

Poté, co Spasitel úspěšně odpověděl na otázky, které Mu položili farizeové a saduceové, položil On několik otázek farizeům. Přečtěte si Matouše 22:41–42 a zjistěte, na co se Spasitel farizeů zeptal.

Na co se podle těchto veršů Ježíš Kristus farizeů zeptal? Jak na to farizeové odpověděli?

Většina Židů věděla, že Kristus neboli Mesiáš bude potomkem krále Davida. Farizeové věřili, že Mesiáš bude korunovaný král Izraele, který Židům pomůže přemoci Římany a získat svobodu, tak jak to dříve učinil král David. V Matoušovi 22:43–46 čteme, že Ježíš učil farizee, že podle jejich vlastních písem byl Kristus více než jen syn Davidův – byl také Syn Boží. Když jim to vysvětloval, citoval Žalm 110:1. (Viz Matouš 22:44.)

Starší Bruce R. McConkie vysvětlil: „Může snad někdo pochybovat o tom, jak Ježíš vykládá slova tohoto Žalmu? Říká, že to znamená: ‚Otec řekl Synovi, Elohim řekl Jehovovi, posaď se po mé pravici až do doby, kdy ukončíš své působení ve smrtelnosti; poté tě pozvednu k věčné slávě a oslavení, kde budeš na věky sedět po mé pravici.‘ Není divu, že tento příběh uzavírá onu záležitost slovy: ‚A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž směl kdo více od toho dne jeho se tázati.‘ (Mat. 22:41–46.)“ (The Promised Messiah: The First Coming of Christ [1978], 102.)

4. Přemýšlejte o tom, jak byste odpověděli na tyto otázky: Co si myslíte o Kristu? Čí je to Syn? Své myšlenky si zapište do studijního deníku.

5. Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

   Prostudoval(a) jsem si Matouše 22:15–46 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

   Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: