11. blok, 2. den: Lukáš 13–15

11. blok: 2. den

Lukáš 13–15

Úvod

Ježíš učil o pokání a o království Božím a uzdravoval během sabatu. Také pomocí podobenství učil o pokoře a o tom, jaká je cena učednictví. Farizeové a zákoníci si stěžovali na to, že se Spasitel stýká s publikány a hříšníky. Spasitel jim odpověděl podobenstvími o ztracené ovci, ztraceném groši a marnotratném synovi.

Lukáš 13:1–14:14

Ježíš uzdravuje během sabatu a učí o pokoře a péči o ty, kterým v životě nepřálo tolik štěstí

Představte si, že sedíte na obědě s několika přáteli a ti si všimnou chudě oblečeného studenta, který sedí sám. Jeden z vašich přátel poznamená o vzezření tohoto studenta něco neslušného a mnozí ostatní se začnou smát.

Jak byste například mohli v takovéto situaci zareagovat?

Při studiu Lukáše 13–14 zjistěte, čemu Spasitel učil ohledně jednání s těmi, kteří mají v životě méně štěstí než my.

V Lukášovi 13 čteme, že Spasitel vyprávěl podobenství o fíkovníku, který bude pokácen, pokud neplodí ovoce. Toto podobenství bylo určeno Židům, kteří měli přinášet dobré ovoce, a učí nás, že pokud nebudeme činit pokání, zahyneme. Ježíš o sabatu uzdravil ženu. Také připodobnil království Boží k hořčičnému semínku, z něhož vyroste velký strom, a učil o těch, kteří vstoupí do Jeho království. Rovněž truchlil nad nadcházejícím zničením Jeruzaléma.

V Lukášovi 14:1–6 čteme o tom, že Spasitel byl o sabatu pozván na jídlo do domu jednoho z předních farizeů. Před jídlem Spasitel uzdravil muže, který trpěl vodnatelností – nemocí, která způsobovala, že měl otoky.

Přečtěte si Lukáše 13:15–16 a Lukáše 14:5–6 a zaměřte se na Spasitelovy odpovědi farizeům, kteří Ho obviňovali z toho, že uzdravením této ženy a muže porušil sabat.

Čemu se můžeme naučit ze Spasitelova příkladu, jak ctít sabatní den a jak ho světit? Jedno z ponaučení spočívá v Ježíšově příkladu spravedlivého chování během sabatního dne tím, že zaopatřoval potřeby druhých. To stojí v protikladu k postoji některých farizeů, kteří během sabatu ospravedlňovali pomáhání zvířatům, ale nikoli lidem. Zamyslete se nad svým chováním během sabatního dne. Co můžete během sabatního dne dělat, abyste byli více takovými jako Ježíš?

Lukáš 14:7–10 obsahuje podobenství, pomocí něhož Spasitel učil pravdě evangelia týkající se vztahu mezi pokorou a povyšováním se. „Přední místa“ (Lukáš 14:7) znamenají význačná místa. Ježíš si všiml, že někteří z pozvaných na hostinu pro sebe vyhledávali čestná místa tím, že usedali blízko hostitele.

Přečtěte si Lukáše 14:11 a zaměřte se na to, čemu Spasitel učil ohledně pokory.

Přečtěte si Lukáše 14:12–14 a zjistěte, čemu Spasitel učil farizee, který ho k sobě pozval na oběd. Proč asi lidé, podobně jako tento farizeus, zvali své přátele a bohaté či význačné sousedy na oběd?

Ve Spasitelově době měli ti, kteří byli chromí, kulhaví nebo slepí, často potíže postarat se sami o sebe, a v důsledku svého postižení byli chudí. Někteří farizeové se na tyto lidi dívali s opovržením. Z jakých důvodů mohou lidé v dnešní době pohlížet na druhé s opovržením?

Jedna ze zásad, které se můžeme naučit z těchto veršů, zní: Budeme-li se snažit pomáhat lidem, kteří mají v životě méně štěstí než my, Pán nás odmění.

Když se budeme snažit pomáhat těm, kteří mají v životě méně štěstí než my, bude nám Pán – kromě odměny při vzkříšení – žehnat i v tomto životě. (Viz Matouš 6:4.)

Ve studijním deníku splňte jeden nebo oba níže uvedené úkoly:
1. Napište o nějakém zážitku, kdy jste vy nebo někdo, koho znáte, obdrželi požehnání díky tomu, že jste se snažili pomoci někomu, komu v životě nepřálo tolik štěstí. (Mezi ty, kterým „nepřálo v životě tolik štěstí“, mohou patřit i lidé v jiných situacích než jen ti, kteří mají nedostatek materiálních věcí – například se může jednat o někoho, kdo je osamělý nebo kdo nemá přátele.)
2. Zamyslete se nad tím, jak můžete pomáhat těm, kteří mají v životě méně štěstí než vy, a stanovte si cíl, že jim budete sloužit, a tento cíl si zapište.

Lukáš 14:15–35

Ježíš pronáší podobenství o velké hostině a učí o tom, jaká je cena učednictví

Co můžete být například požádáni obětovat jakožto učedníci Ježíše Krista nebo čeho můžete být požádáni se vzdát?

K jakým výmluvám by člověk mohl být pokoušen, aby se přinášení těchto obětí vyhnul?

Poté, co Spasitel radil farizeům, aby zvali na hostiny ty, kterým v životě nepřálo tolik štěstí, někdo v místnosti Mu řekl: „Blahoslavený, kdož jí chléb v království Božím.“ (Lukáš 14:15.) V odpověď na tato slova Spasitel pronesl podobenství o velké večeři.

Přečtěte si Lukáše 14:16–24 a zaměřte se na to, kam byli lidé v podobenství pozváni, a na to, jaké výmluvy použili ti, kteří pozvání odmítli.

Ježíš promlouval k Židům, kteří se chovali jako lidé v podobenství, kteří byli pozváni na hostinu jako první. V jakém smyslu se evangelium Ježíše Krista podobá velké hostině? Jaké výmluvy uvedli ti, kteří pozvání na tuto velkou večeři nepřijali? Co tyto výmluvy vypovídají o prioritách těchto lidí?

Jedna ze zásad, kterou se z tohoto podobenství dozvídáme, zní: Pokud dáme přednost něčemu jinému než Pánu a Jeho evangeliu, ztratíme požehnání, která bychom mohli jinak obdržet.

Podívejte se na seznam, který jste si sepsali ohledně toho, co byste mohli být požádáni obětovat jakožto učedníci Ježíše Krista nebo čeho byste mohli být požádáni se vzdát. Jaká požehnání byste mohli ztratit, kdybyste nebyli ochotni tyto oběti přinášet? Měli jste někdy dojem, že jste něco obětovali, ale později jste si uvědomili, že získaná požehnání byla větší než to, co jste obětovali?

Spasitel po tomto podobenství promluvil k zástupu ohledně toho, co vyžaduje od svých učedníků. Přečtěte si Lukáše 14:25–27 a věnujte pozornost tomu, co podle Spasitelových slov musí být Jeho učedníci ochotni dělat.

„V kontextu Lukáše 14:26 řecké slovo, zde přeložené jako ‚nenávist‘, znamená ‚mít méně rád‘ nebo ‚méně si vážit‘. Spasitel tímto neodvolal přikázání ‚cti otce svého a matku svou‘ (Exodus 20:12), ale učil zde o prioritách. Učedník musí na prvním místě projevovat oddanost Ježíši Kristu a poté své rodině.“ (New Testament Student Manual [Church Educational System manual, 2014], 165; viz také Matouš 10:37; .)

Slovo kříž v Lukášovi 14:27 odkazuje na ukřižování a představuje ochotu něco obětovat. Překlad Josepha Smitha nám pomáhá porozumět tomu, že nést svůj kříž (viz Lukáš 14:27) znamená „popříti v sobě veškerou bezbožnost a každou světskou žádost a zachovávání [Pánova] přikázání“. (Překlad Josepha Smitha, Matouš 16:26 [v Průvodci k písmům].)

Tyto verše nás učí tomu, že učedníci Ježíše Krista musí být ve snaze následovat Ho ochotni obětovat vše. Tuto pravdu byste si mohli napsat na okraj stránky v písmech vedle Lukáše 14:25–27.

Ježíš, poté, co učil své učedníky, co musí být ochotni dělat, řekl: Protož, složtež to v srdcích svých, že budete činiti to, čemu vás učím a co přikazuji vám. (Viz Překlad Josepha Smitha, Lukáš 14:28, v anglickém vydání Bible SPD.) Slovo složit zde znamená předsevzít si nebo se pevně rozhodnout. Jedna ze zásad, které se z tohoto verše můžeme naučit, zní: Když si v srdci dáme předsevzetí, že budeme dělat to, čemu nás Ježíš Kristus učí a co nám přikazuje, staneme se Jeho učedníky.

Přemítejte o tom, jak můžeme ve svém učednictví dospět do bodu, kdy budeme mít v srdci opravdové předsevzetí, že budeme dělat to, čemu nás Ježíš Kristus učí a co nám přikazuje.

Spasitel, poté, co učil těmto zásadám o učednictví, uvedl dvě přirovnání. Přečtěte si Lukáše 14:28–30 a Lukáše 14:31–33 a zamyslete se nad tím, co tato dvě přirovnání znázorňují.

strážná věž — Věž v městečku Nazaret v Izraeli podobná věži popisované v Lukášovi 14:28–30

Spasitel si přál, aby Jeho následovníci pečlivě zvážili, zda jsou ochotni obětovat vše, co by se od nich mohlo očekávat, aby tak mohli jako Jeho učedníci vytrvat až do konce. Zvažte možnost označit si Lukáše 14:33, kde se jednoduše shrnuje Spasitelovo učení v této kapitole.

Zamyslete se nad tím, co vás bude stát, neboli co se od vás bude vyžadovat, abyste byli opravdovými učedníky Pána Ježíše Krista. Vezměte v úvahu požehnání plynoucí ze života podle evangelia a odměnu věčného života. Jaká rozhodnutí byste mohli nyní učinit, aby vám pomohla dávat Pánu přednost před všemi ostatními prioritami v osobním životě? Odpověď na tuto otázku si napište do studijního deníku a uveďte i několik cílů, které vám pomohou stát se lepším učedníkem Ježíše Krista.

Lukáš 15

Ježíš uvádí podobenství o ztracené ovci, ztraceném groši a marnotratném synovi

Vzpomeňte si na to, kdy jste našli něco důležitého, co jste předtím ztratili. Jak jste se cítili?

Pomyslete na někoho, koho znáte a kdo je možná duchovně „ztracený“. To může být někdo, kdo dosud nepřijal znovuzřízené evangelium Ježíše Krista, nebo ten, kdo v současnosti podle učení evangelia nežije.

Při studiu Lukáše 15 vyhledejte pravdy týkající se toho, jak Nebeský Otec nahlíží na ty, kteří jsou duchovně ztracení, a jakou máme vůči nim zodpovědnost.

Přečtěte si Lukáše 15:1–2 a zjistěte, na co si farizeové stěžovali.

Spasitel pronesl v odpověď na stížnosti farizeů a zákoníků tři podobenství: jedno o ovci, další o minci a další o synovi. Účelem těchto podobenství bylo dodat naději hříšníkům i odsoudit pokrytectví a samolibou povýšenost zákoníků a farizeů. Při studiu těchto podobenství věnujte pozornost tomu, proč se předmět vyprávění v každém podobenství ztratil a jak byl nalezen.

Přečtěte si každé podobenství a vyhledejte odpovědi na otázky v levém sloupci níže uvedené tabulky. Odpovědi zapište na příslušné místo.

Podobenství o ztracené ovci, ztraceném groši a marnotratném synovi
Otázky	Lukáš 15:3–7	Lukáš 15:8–10	Lukáš 15:11–32 (ve verši 16 slovo mláto znamená slupky a zbytky z plodin)
Co se ztratilo?
Proč se to ztratilo?
Jak se to nalezlo?
Jakými slovy se popisuje nalezení ztraceného předmětu?

Ztracený syn — „Uzřel jej otec jeho, a … přiběh … a políbil ho.“ (Lukáš 15:20.)

Všimněte si toho, že ovce se ztratila v běžné životní situaci, groš se ztratil kvůli nedbalosti či lehkomyslnosti svého majitele a marnotratný (rozhazovačný a nezodpovědně marnivý) syn se ztratil kvůli své vzpurnosti.

Jakou máme podle vás zodpovědnost ve vztahu k těm, kteří se ztratili, nehledě na to, jakým způsobem?

Všimněte si slov, kterými se popisuje reakce na nalezení zvířete, předmětu a člověka. Pamatujte na to, že jedním z účelů těchto podobenství bylo pokárat pokrytecké farizee a zákoníky, kteří reptali ohledně publikánů a hříšníků, k nimž Ježíš promlouval. Když Ježíš řekl, že v nebi bude více radosti „nad jedním hříšníkem pokání činícím, … než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání“ (Lukáš 15:7), učil tím, že v nebi je více radosti nad jedním kajícným hříšníkem než nad devadesáti devíti pokryteckými farizei a zákoníky, kteří se ve své pýše domnívali, že pokání nepotřebují.

Jak byste na základě reakcí těch, kteří nalezli to, co se ztratilo, dokončili následující větu? Když druhým pomáháme pocítit touhu činit pokání, .

Do studijního deníku si napište odpověď na tuto otázku: Co například můžete dělat, abyste pomohli někomu, kdo je duchovně ztracený, pocítit touhu činit pokání nebo se přiblížit k Nebeskému Otci?
Do studijního deníku si pod dnešní látku napište toto:

Prostudoval(a) jsem si Lukáše 13–15 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).

Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: