2. blok: 2. den
Matouš 3
Úvod
Jan Křtitel kázal a křtil v Judeji. Ježíš Kristus putoval z Galileje k řece Jordán, kde Ho Jan pokřtil. Bůh Otec vydal svědectví o tom, že Ježíš je Jeho Milovaný Syn.
Matouš 3:1–12
Jan Křtitel káže v Judeji
Představte si, že sedíte ve třídě a spolužák vám vezme něco, co vám patří (například propisku, knihu nebo bundu). Omluví se, že vám danou věc vzal, ale dál si bere věci od dalších studentů. Pokaždé se omluví, ale dál si bere to, co mu nepatří. Co byste si pomysleli o omluvách tohoto studenta?
Jak by se jednání tohoto studenta mohlo podobat neupřímné snaze činit pokání?
Při studiu Matouše 3 se zaměřte na pravdy, které nám pomáhají porozumět tomu, co musíme dělat, abychom činili opravdové pokání.
Ježíš Kristus dospěl do věku, kdy měl zahájit své působení. (Izraelští muži začínali veřejně působit obvykle ve 30 letech [viz Numeri 4:3].) Přečtěte si Matouše 3:1–4 a věnujte pozornost tomu, jaké události pomohly připravit druhé na Spasitelovo působení.
Jan Křtitel byl „synem Zachariáše a Alžběty a po obou svých rodičích měl kněžský původ. Tato rodová linie byla zcela zásadní, protože Jan byl ztělesněním zákona Mojžíšova a určen k tomu, aby připravoval cestu Mesiáše a pomáhal lidem, aby byli připraveni Ho přijmout.“ (Bible Dictionary, „John the Baptist“.) Alžběta byla rovněž příbuzná s Marií, Ježíšovou matkou. Jan byl držitelem klíčů Aronova kněžství. (Viz NaS 13; 84:27–28.) Jeho oblečení a strava, popsané v Matoušovi 3:4, naznačují, že žil ve skromných poměrech.
Co Jan – podle toho, co jste se dozvěděli z Matouše 3:1–4 – dělal?
Janovo poslání předpověděl Izaiáš a další proroci. (Viz Izaiáš 40:3; Malachiáš 3:1; 1. Nefi 10:7–10.) Jan měl za úkol připravovat cestu pro Mesiáše (Ježíše Krista) tím, že bude hlásat pokání a křtít vodou.
Přečtěte si Matouše 3:5–6 a zjistěte, jak lidé reagovali na Janovo poselství.
Jak lidé reagovali na Janovo poselství?
Ochota vyznat hříchy Nebeskému Otci a, je-li to nutné, pověřenému vedoucímu kněžství je pro pokání zcela zásadní. (Viz Věrni víře – slovník evangelia [2004], 104.)
Přečtěte si Matouše 3:7 a zjistěte, ke komu Jan promlouval.
Farizeové byli náboženskou skupinou Židů a jejich označení naznačuje, že se od nich oddělovali. Pyšnili se tím, že přísně dodržují zákon Mojžíšův, a věřili, že lidmi vytvořené přídavky k zákonu, známé jako ústně předávaný zákon, jsou stejně tak důležité jako samotný zákon Mojžíšův. (Viz Průvodce k písmům, „Farizeové“.) Saduceové byli malou, ale politicky mocnou skupinou Židů, kteří věřili, že je nutné být poslušen litery Mojžíšova zákona, ale nevěřili v nauku vzkříšení či věčného života. (Viz Průvodce k písmům, „Saduceové“.)
Jak Jan farizee a saducee nazval?
Zmije palestinská je nejběžnější jedovatý had v Izraeli. Zmije jsou aktivní v noci a obvykle loví tak, že se skryjí a poté se nenápadně plazí za kořistí. Když se cítí ohroženy, stočí se do klubíčka, syčí a útočí na protivníka.
Zmije palestinská
© taviphoto/Shutterstock.com
Proč podle vás Jan označil farizee a saducee za zmije?
Překlad Josepha Smitha obsahuje dodatečná slova, která Jan k farizeům a saduceům pronesl. Poté, co k nim Jan v Matoušovi 3:7 promluvil, je varoval těmito slovy:
„Proč nepřijímáte kázání toho, koho Bůh poslal? Pokud toto nepřijímáte v srdci svém, nepřijímáte mne; a pokud nepřijímáte mne, nepřijímáte toho, o kom jsem poslán vydávat svědectví; a hříchy své nemáte čím zastřít.
Čiňte tudíž pokání a neste ovoce hodné pokání.“ (Překlad Josepha Smitha, Matouš 3:34–35 [v anglickém vydání Bible SPD].)
Jestliže farizeové a saduceové zavrhli Janovo kázání, koho podle Janových slov také zavrhnou?
Jak byste shrnuli Janovo poselství, které jim bylo určené?
Zvažte možnost označit si větu „Protož neste ovoce hodné pokání“ v Matoušovi 3:8.
V písmech jsou lidé někdy symbolicky znázorněni jako stromy, které nesou buď dobré ovoce, nebo ovoce špatné. Ovoce představuje naše tužby a skutky.
Zamyslete se nad situací z úvodu této lekce – o studentovi, který bral věci ostatním studentům. Projevil tento student svými tužbami a skutky patřičným způsobem pochopení zásady pokání? Proč ne?
Matouš 3:8 nám pomáhá porozumět tomu, že opravdové pokání dáváme Pánu najevo tím, že změníme své tužby a skutky tak, abychom se řídili Jeho učením. Zvažte možnost napsat si tuto zásadu na okraj stránky v písmech vedle Matouše 3:8.
Zamyslete se nad tím, jak mohou naše tužby a skutky dokládat, že jsme opravdu činili pokání z hříchů, když vezmete v úvahu tyto druhy chování: podvádění ve škole, špatné chování k sourozencům, vulgární mluva a sledování pornografie.
-
Ve studijním deníku vysvětlete, jak by měl nejspíš člověk, který z těchto hříchů učinil pokání, přemýšlet a jednat.
Přečtěte si Matouše 3:10 a zaměřte se na to, jaké jsou důsledky toho, když člověk nečiní opravdové pokání.
Zamyslete se nad tužbami či skutky, které byste měli možná změnit, abyste mohli činit opravdové pokání. Přemýšlejte o tom, jak můžete projevit opravdové pokání tím, že změníte veškeré tužby a skutky, které nejsou v souladu s Božím učením.
Přečtěte si Matouše 3:11 a zjistěte, co bude podle Janových slov Spasitel dělat.
Ježíš bude křtít „Duchem svatým a ohněm“. (Matouš 3:11.) Tento křest nevyhnutelně následuje po křtu vodou a vztahuje se k přijetí daru Ducha Svatého, který posvěcuje a zušlechťuje naši duši jakoby ohněm. (Viz 2. Nefi 31:13–14, 17.)
Matouš 3:12 popisuje, co se symbolicky stane se spravedlivými, kteří Ježíše Krista přijímají, a se zlovolnými, kteří Ho zavrhují.
Matouš 3:13–17
Ježíš Kristus je pokřtěn a Otec Ho prohlašuje za svého milovaného Syna
-
Jak se píše v Matoušovi 3:13–17, pokřtěn byl i Ježíš Kristus. Při studiu těchto veršů se zaměřte na podobnosti mezi svým křtem a křtem Spasitelovým.
Přečtěte si Matouše 3:13–17 a vyhledejte odpovědi na tyto tři otázky týkající se Ježíšova křtu:
Kým?
Jak?
Proč?
Je-li to potřeba, doplňte své odpovědi na základě následujících informací:
Ježíš putoval z Galileje k řece Jordán, aby Ho Jan pokřtil, protože právě Jan byl držitelem klíčů Aronova kněžství a měl pravomoc vykonávat obřad křtu. Na řádek vedle otázky Kým? napište Janem Křtitelem.
Slova, že Ježíš vystoupil „i hned z vody“ (Matouš 3:16), naznačují, že byl pokřtěn ponořením – což znamená, že byl zcela pod vodou. Na řádek vedle otázky „Jak?“ napište slovo Ponořením.
Jan Křtitel věděl, že Ježíšovo postavení a pravomoc jsou větší než jeho. Nicméně podle Matouše 3:15 Ježíš řekl, že musí být pokřtěn, aby „[naplnil] všelikou spravedlnost“. Napište tato slova na řádek vedle otázky „Proč?“.
„[Naplnit] všelikou spravedlnost“ znamená udělat vše, co od nás Nebeský Otec vyžaduje, abychom tak mohli opět žít s Ním. K tomu patří i přijetí obřadů spasení. Ježíš – tím, že byl pokřtěn – nám dal dokonalý příklad, který máme následovat. Přečtěte si 2. Nefiho 31:4–9 a napište si tento verš jako křížový odkaz na okraj stránky vedle Matouše 3:15. Označte si slova a části textu, které vám pomohou porozumět tomu, co slova „[naplnit] všelikou spravedlnost“ znamenají.
Na základě odpovědí na předcházející tři otázky rozpoznejte nauku týkající se správného způsobu křtu, jak je uveden v Matoušovi 3:13–17.
Jak se váš křest podobá příkladu, který nám dal Spasitel?
Další důležitá nauka z Matouše 3:16–17 se týká Božstva. Znovu si tyto verše přečtěte a zaměřte se na to, čemu učí ohledně Otce, Syna a Ducha Svatého.
Níže na volné řádky napište, kde se jednotliví členové Božstva během Spasitelova křtu nacházeli:
Otec:
Syn:
Duch Svatý:
Je důležité porozumět tomu, že Duch Svatý se ve skutečnosti neproměnil v holubici. Holubice byla spíše znamením neboli symbolem toho, že Duch Svatý sestoupil na Ježíše. (Viz Průvodce k písmům, „Holubice, její znamení“.)
Čemu tyto verše učí o Božstvu? (Viz také NaS 130:22–23.)
Mnozí lidé nemají správné či úplné poznání ohledně Božstva. Čím více chápeme pravou podstavu Božstva, tím větší lásku k Nim můžeme chovat a tím lépe budeme připraveni svědčit o Nich druhým.
-
Zvažte možnost podělit se o své svědectví o Otci, Synu a Duchu Svatém s někým, koho znáte.
-
Prostudoval(a) jsem si Matouše 3 a dokončil(a) jsem tuto lekci (datum).
Další otázky, úvahy a postřehy, o které bych se rád(a) podělil(a) se svým učitelem: